Hzjena komentáře u knih

Plus...
Byl jsem trochu skeptický, už jen podle komentů zde, ale třeba Pod kopulí mě přesvědčilo, že Mistrovi ,,novotiny,, nemusejí být k zahození.
Nejsem hororvý fanda, takže jsem si vždy vybíral spíše psychothrillery a fantasy tvorbu z Mistrova repertoáru (Pavučina, Pistolník, Duma key, Talisman, Pod kopulí atd....). Nikdy bych, ale nevěřil, že (a to jsem ,,ajťák,,) mě bude ,,mrazit,, při četbě (poslechu) postapo ,,scifi,, románu. (omlouvám se odborníkům přes literaturu, ale neshledávám Puls jako horor...)
Jednu hvězdu musím, ale sebrat, protože (jak všichni tušíte) to nebylo ,,vysvětleno.,, Nechápejte mě špatně. Úplný konec mi smysl dával s jeho klasickým otevřeným fatalismem, ale moc se před koncem zapletl s ,,červy,, v operačním systému, ,,rebooty,, paměti a nedořešil (nedomyslel?) principy se kterými se začal tak ohánět....
Pod kopulí to alespoň (sice ne moc propracovaně a trochu zbrkle) ,,dotáhl,, do konce. Tady mi to chybí (pokud tedy nebude dvojka)

15 05.07.2019

Budu upřímnej.....Už když jsem viděl přebal této knihy na audiotéce, tak mi naskakovaly osypky. Ale jak se říká ,,nesuď knihu podle obalu"

No tak tuhle knihu lze soudit podle obalu.....
/Trefný komentář uživatele biki/

Asi takhle, kdybych to četl ve fyzické podobě věřím že z této knihy odkapává testosteron, který zavání po klišé na sto honů.

Hlavní hrdina (viz přebal) je macho potetovanej plešatej alfa samec, chlastá macho Jacka Denielse , vlastní macho metalovej bar, nosí macho hodinky, hraje na bicí a poslouchá Metallicu, protože tohle přece macho týpci dělaj... To jako vážně?

Jestli ale na druhou stranu byl autorův záměr vytvořit takto šablonovitý, kýčovitý, klišovitý a dogmatický charakter, tak smekám a ve stoje aplauduji. Bravo!


Satanžel když člověk pomine Larsovo popisy macho chlapáctví zjistí že je to celkem plochý charakter, kterej sám o sobě neustále omílá jakej je to macho borec a přitom se chová jako macho tupec co si pro prachy hrábne do zadku a vytáhne si jím páteř....

Děj je tragicky předvídatelný (každý i opravdový policista by podezříval toho kdo za tím vším stojí, jen Larsovi to trvá úmornou třetinu knihy) a ani ne moc originální. Bývalí kolegové mu bez problému vyzrazují tajné informace, vůdci gangů podávají pomocnou ruku, prostě normálka.

Ale abych na Larse nekydal jen hnůj, tak jsem se místy i dobře bavil a některé autorovi postřehy byly trefné, což ale pořád neobjasňuje tak vysoké hodnocení, které kniha má. Musím se přiznat že mě to dost děsí, páč jsem si myslel že plnej počet hvězd tomu napálí maximálně tak osoby se svaly místo mozku, nebo navlhlé ženy :D

P.S: Za ten konec a Daniela by autor zasloužil ,,sto kokotou do riti a hrdzavou kotvu do chrbta!"

14 09.12.2022

(SPOILER) Nedávno jsem četl Orwellův 1984 a trochu jsem se bál, že se mi to bude plést. Na(ne)štěstní jsem se obával úplně zbytečně....

Jak už tady mnozí psali, z nějakého nepochopitelného důvodu autor rozdělil knihu na 2 části a časově je prohodil. Což by nemuselo být špatné kdyby autor eskaloval příběh v minulosti a budoucnost by byla jen ,,třešnička na dortu,,. Takto jsem byl dost zklamán a hlavně jsem nepřišel na to proč to autor udělal. Bylo to jako začínat sex orgasmem... prostě se ptáte PROČ?

Jinak byla kniha čtivá, klasická zápletka okolo paranormálních schopností utlačovaného hlavního hrdiny zabalené do nacistického utlačování v celku s tragickým dějem plným sebeobětováním a hrdinství. Bohužel toto vše se odehraje v první polovině knihy, která vás tímto vyšťaví a následující prequel se ve stínu událostí budoucích (alespoň pro mě) stává plytkým thrillerem/dramatem o kterém víceméně vím jak dopadne z předchozí četby...


Kniha špatná není, ale na mě osobně tato převrácená taktika nefungovala a naopak jsem se musel nutit do dočtení a konec mě nijak extra nevzal. Prostě by u mě fungovalo mnohem lépe, kdyby byla kniha chronologicky správně.

14 27.02.2022

Opět naprosto souhlasím s komentářem uživatele Gordonlord. Naprosto vystihující a trefný komentář.

Jsem rád, že čtenářům začíná pomalu docházet co došlo mě už u druhého dílu, že je to pořáddokolové hermetické čtení, kde jsou super hrdinové neomylní (pokud to není hlavní zápletka, jako u této knihy, kde jsou naopak lobotomičtí....) a záporáci proradní bez vykreslení jejich vnitřních pohnutek. Postavy se vůbec nerozvíjejí, jsou ploché a pořád dokola jim vše vychází. Samozřejmě se to bohužel netýká všech čtenářů (ano myslím hlavně čtenářky, které tím dávají zapravdu mému šovinismu), ale co bych mohl čekat že.... Jen je mi trochu do pláče, když si uvědomím, že jsem stejný živočišný druh jak někdo, kdo dokáže napsat ,,Tohle nejlepší kniha z celé serie..." nebo ,,Kniha je opět vynikající..."

Je to jedna z nejhorších knih celé serie a nemít jí v audio podobě, tak bych ji ani nedočetl. Dokonce i superhraničář Halt nechal mozek u lady Pauliny a nedojde mu že je otráven dokud doslova nepadne na hubu. Myslím že tato serie má špatné označení (yung and adult) a měla by nést označení - pohádka.

14 14.04.2021

Patejl, nedávno přijal nové klanové jméno Krvavý Patejl. Šílený doktor na Plutu mu za plného vědomí implantoval pseudometalické posilovače, díky kterým se stal bytostí... Jeden z mála Pilotů, kteří dobývali Protivnické základny za pomocí pravděpodobnostní singularity, též známé jako Slupky. Se svojí manželkou Ingrid, která jediná s ním dokázala spolupracovat.

,,Patejli, musíš ho odrazit. Jestli to nedokážeš, ani ty nejsi Pán Času a zemřeš v tomto jedenadvacátém století."
-Merlin

,,Kdyby mi někdo v mém čase řekl, že existují cesty časem, maximálně bych mu ustřelil hlavu, že tak nebetyčně lže..."
-Patejl

Myslím, že při této jízdě se Mistr musel neskutečně bavit. Ne že by to bylo jeho nejlepší dílo, ale já jsem se bavil královsky. První díl byl (pro mě) možná nejlepší. Hnusák a Elvíra jsou bytosti nezanedbatelné a přeci jen skok do minulosti musí ovlivnit budoucnost (ale kterou?).

Cynický ,,kyborg,, se musí smířit s tím, že je uvězněn v jedenadvacátém století. Nebo ne? Možná se musí účastnit dějin a tím nepřímo ovlivnit budoucnost a ne jen ji. Co si budem povídat, ale na Elfridu, pramáti alchemistů někdo musel vložit ruku, aby vznikla druhá rasa (ano lovci). Tudíž máme možnost pohlédnout na druhou stranu. Stranu o které by vám Tobiáš mohl vyprávět (ale to zase jindy).

14 05.06.2020

Na doporučení jsem po dlouhém váhání (16 dílů jako fakt? To samo o sobě smrdí průserem a já nesnáším nedočítat serie) sáhnul po těchto upírech. Začátek je velice chytlavý a dává najevo že autor umí nenuceně rozvést vyprávění a ve správnou chvíli (než to začne být nudné) skočit zpátky do děje. Přibližně jsem od kamaráda věděl o čem to je a stále jsem čekal na Möbia a ty ,,mazce,,...Bohužel do toho autor kopnul až na konci a podle mě trochu moc. Do té chvíle krásně plynoucí děj se vrhl ze srázu jako by neměli být další díly (stejný pocit, že autor jen lepí díl na díl, mám zatím i u dvojky) a s tím začal řídnout a děravět. Podle mě autor udělal chybu, když nechal Harryho mámu udělat to co udělala. Celou tuto Harryho schopnost měl škrtnou (nebo udělat jen ojedinělou vyjímku s někým kdo má opravdu silného ducha atp.) a konec mohl vyřídit sám Harry s párem ESPerů kontinuem. Autor se takto dostal na tenký led a pro jistotu přestal zacházet do detailů co se týče Harryho schopností a kontinua.


Každopádně výborně vykreslené charaktery (dokonce jsem jednu chvíli fandil záporákovi), skvělá atmosféra a jak už jsem naznačil krásně plynoucí děj. Opravdu (zatím) dobré čtení.

14 23.01.2020

No já tedy nevím jakou knihu určití lidé zde četli (myslím ty pětihvězdičkáře), ale na mě to působilo jako skvělá, nitrozpytová a hororová povídka, která byla namazaná na příliš velký krajíc.....

Film jsem si nechal až po knize a nedivím se, že se někomu líbí víc. Nevadí mi knihy které odhalí pointu a pak vás k ní pomalu provádí, ale toto bylo nechutné! Nemyslím tím ta polemika smrti, duševní mezigenerační rozkol při kontaktu s ní, nebo barvité detaily, ale to jak se v tom autor až nechutně babral a ne a ne posunout příběh o krok dál. Ano uhodil hřebík na hlavičku, jak to pan King umí, ale proč do toho hřebíku bušil pořád dokola? Dokonce jsem si v jednu chvíli připadal, že to dočítam se stejným úchylným popudem, který mě nutí podívat se na přejetou kočku, když okolo projíždím i přesto, že už z dálky je jasný o co jde.
Kdyby to napsal tak, aby čtenář do poslední chvíle nevěděl (nevěřil) kam to povede, možná bych dal 5 hvězd. Takhle dostal za tři s odřenejma ušima a ujištěním, že tohle už číst nebudu.

14 23.07.2019

Rozporuplné pocity jsou celkem shodné téma zdejších komentářů, a já se musím připojit. Pár Kingovem jsem si poslechl audio, než jsem se pustil do pro mě neznáme Kingovky a musím uznat, že recyklace z tohoto počinu smrdí na sto honů (jestli na škodu nechám na vašem názoru. Proč by někdo otevíral Kinga, když by chtěl ,,mozky v rozletu'', že?)
Pravdou zůstává, že pan King ví o něco víc, než většina lidí (Ti kteří mají zkušenosti s mimosmyslovým vnímáním, synchronizací frekvencí mozku, pokročilé empatie....říkejte si tomu jak chcete, těm to vysvětlovat nemusím. Ostatní to taky cítí, i když na tyto věci nevěří. Už jen úspěšnost Kingovek o tom svědčí.)
Původně jsem chtěl dát 4 hvězdy, ale ta ,, neoriginálnost,, byla moc i na mě (hlavního hrdinu potká tragédie, mimosmyslově se natáhnou prsty zla, cesta za poznáním, důkaz o existenci zla, do toho se tam musí mihnout černoška, trocha sebeobětování a hurá do toho ,,baráku,, kde sídlí zlo...) a lidem kteří ,,neví,, se to musí vyloženě zajídat

14 28.05.2019

Zjistil jsem, že na Daberta musí mít člověk náladu. Není totiž klasickým detektivem ale ,,řešičem problémů", proto jeho sebevědomé až místy arogantní chování nesedne každému. Taktéž autorova záliba v jachtingu se zde a i v pozdějších knihách rýsuje více, než by bylo průměrnému nejachtaři záhodno. Mě osobně to nevadilo, ale věřím že například ženám to musí přijít, jako strašlivá pruda :D.



Jak už psali mnozí, příběh je rozdělen na tři části, přičemž první (ochrana Blanchartové) byl pro mě jen balast a odrazový můstek pro zbývající dva. Panu Niedlovi lze vyčíst ledas co, ale nikdo mu nemůže upřít to, že dokáže udržet čtenářovu pozornost. Děj krásně plyne a velkým autorovým trumfem je jeho schopnost skvělé výpravy při častém cestování hlavního hrdiny. Všiml jsem si že tohoto faktu si je pan Niedl moc dobře vědom a většina jeho hlavních hrdinů neposední na jednom místě :)



Celkově jsem se dobře bavil a nebýt té frašky s Blanchartovou dal bych 4 hvězdy.

13 31.05.2023

Dal jsem autorce ještě šanci... Město v oblacích je o něco lepší než Zřídla, ale jen mě utvrdilo v mých názorech.



Opět, byť trochu klišovitý, ale dobrý nápad, který ale tak nějak nefunguje. Hlavní postava mi z počátku připomněla clerika tetragramatonu z Equilibria, kdy emoce pozbývající bojovník slepě vykonává vůli svého pána. Satanžel se hrdina začal chovat jako že jednou jo, jednou ne. Vůbec se čtenář nedozvěděl jeho vnitřní pohnutky a nějaký duševní progres. To u mě mělo za následek, že jsem nevěděl jestli hrdinovi fandit, nebo ho nemít rád....


Celkově je děj postaven celkem vachrlatě a jen příslib politiky s velkou záhadou jej z boků podpírají. Opět jakmile přichází na scénu ta vědecko-fantastická část, je cítit že se autorka dostává na tenký led. Na druhou stranu, když přijde na řadu část s mezilidskými vztahy, tak je autorka pevnější v kramflecích a čtenáře to opět chytne. Proto mě to utvrzuje v tom, že by autorka měla změnit žánr.

13 24.08.2022

Nebylo to špatné, bylo to doslova strašlivé....

Vím měli mě upozornit komenty (trudoš ví co říká), ale kamarád koupil všechny tři díly, tak jsem to prubnul.

Jak se říká, žádný učenec z nebe nespadl, ale tohle si pan Fuchs po sobě snad ani nepřečetl a nakladatel musel být sjetej víc než zimáky v létě, že to vydal, nebo nevím.
Pomíjím nespisovnou verzi českého jazyka, alespoň se to četlo opravdu rychle, ale všechno ostatní bylo mírně řečeno slátanina bez bližšího vysvětlování. Strašně to páchlo českými ikonickými brakovkami (tanky ve středověké bitvě, kde jsem to jen četl :D ).


Sexuální scény mnou hluboce otřásly a skoro donutili k pláči při vědomí, že tohle může napsat dospělí člověk mužského pohlaví.
Co se týče děje, tak se čtenář v podstatě nic nedozví, jen nevěřícně valí bulvy a čeká jestli autor něco vysvětlí....nic moc nevysvětlí, jen se žene dál a dál a ukončí to tím epilogem který je tady zmiňován.
Nebýt Wolfiho a toho že jsem už půlce Hitokiri (které je o poznání lepší), tak to rovnou letí do odpadu.

13 01.06.2020

Původně jsem chtěl dát jen tři hvězdy, ale nemůžu...

Samozřejmě mnozí co zde píší, že ve druhém díle se děj rozvláční, přibyde pár zbytečných postav a časová osa se stává mírně chaotickou mají pravdu. Taktéž jsem měl občas problém uvědomit si kdy se odehrává to co právě poslouchám a přisuzoval jsem to mé nepozornosti (poslouchám většinou v práci jako audioknihu). Jak už jsem psal u jedničky tento styl výpravy není můj šálek kávy. Možná kdyby šlo jen o jednu knížku, ale takto se v tom trochu ztrácím. Proto musím dát za pravdu uživateli groula, ale zase na druhou stanu má pravdu i uživatel Mikulík a neméně trefný je i komentář uživatele cca... Chápeme? Hodně záleží jestli se vám Kronos trefil do žánru/nálady/času atd.

Mě osobně se to celkově líbilo moc i když uznávám že tento díl je ,,nejslabší,,. Trochu se zde vybarvily postavy, dějové linky se prohlubují a čtenář má možnost náhledu i z druhé strany, což má bohužel za následek že děj jako takový se moc neposune. Ale jediné co bych opravdu vytkl jsou přehnané heroické pasáže (krom finále na konci série), které působí dost moc... :D

Každopádně trpělivost růže přináší

12 09.12.2022

Ano, překvapivě dobré scífko, ke kterému bych se nedostal, kdyby nebylo zdarma na audiotéce, přiznávám bez mučení :D


Zpočátku mi to sice hodně nebezpečně připomnělo Avatara, ale naštěstí to hned po začátku přešlo. Má to všechno co by člověk hledal u dobrého sci-fi. Dobrou atmosféru, zdařilé popisy zbraní, hrdinské výkony, vývoj hlavního hrdiny i trochu té lásky byť s hořkosladkou chutí. Hlavní hrdina je sympoš kterého si možná nezamilujete, ale rozhodně se nestane, že by se vám nelíbil.

12 24.08.2022

Takový trochu clicbait irl (žádný konkrétní Kyša se nekoná....)

První co mě napadlo po dočtení bylo, že se krvavá kotleta (která mě osobně neuchvátila, protože jsem z ní silně cítil Kulhákovské koření, ale se špatným dávkováním) již dosti propekla na pánvi české literatury, ztratila šťávu a těsně před tím než by se úplně spálila raději propůjčila svojí příchuť novým brambůrkům od Bohemie...

Celkově se mi povídkové knihy hodnotí špatně, už jen z toho důvodu že si většinou pořádně nepamatuju jaká byla první po předčtení poslední. Vždy mám chuť hodnotit průměrem, protože rozepisovat se jednotlivě o každé z nich je zdlouhavé a jsou tu jiní kteří si na tom ujíždí.


Každopádně souhlasím s uživatelem JirkaTob v tom, že také netuším proč mají L3g3ndy tak vysoké hodnocení. Jedna dvě povídky byly lehce nadprůměrem, ale zbytek byl těžký průměr (což osobně považuji za úspěch jestliže to psali ,,nejmladší autoři české fantastiky")

12 15.03.2022

Smutné.....:/

Tak hezky to začíná. Čtenář se pomalu seznamuje s hlavním hrdinou, obeznamuje se s jeho prací a okolím, a nakonec přichází zajímavá zápletka v podobě možnosti, která se nemůže nevyužít.

Náhodou jsem nedávno poslouchal Crichtonův Jurský park a opravdu jsem se těšil na srovnání, jak se s touto tématikou popasuje ,,náš,, v celku nadaný ,,brakař,,.


Někdo zde namítal, že prvních 100 stran můžete přeskočit, páč jsou nezáživné a ,,nic,, se neděje a jen probíhá již zmiňovaná seznamovačka s hlavním hrdinou. Mě to naopak bavilo a opravdu mi to připomnělo Crichtona. Následuje očekávaná jurská jízda, která mě přilepila ke knize a v duchu jsem uznale Žambocha začal plácat po rameni. A pak se to posr….pokazilo.

Charaktery byly povedené i když pár jich bylo dosti anonymních a autor je shrnul v pár větách, které tam humpolácky vlepil. Takže když došlo na mentální souboj vojáko/lovco/šamana poprvé jsem začal tušit že je zle. Pak už to šlo od desíti k pěti...Po prvním lovu se museli všichni 2 dny dávat dohromady a v jatkách které přijdou později si nikdo ani nestěžuje, že ho bolí rameno. Když hlavní rachatický hrdina vystřelí z pušky naládované nábojem .700 nitroExpress a není přeražený na dva (ani rameno si nevyhodí, klíční kost nezlomí, maso neodrazí, prostě nic), tak už jsem jen smutně čekal až přijde konec. A konec přišel, a bylo to, to nejhorší z celé knihy. Happy end kdy všichni špatňáci dostanou co si zaslouží a klaďáci (víceméně) přežijí (dokonce se vyléčí z rakoviny), nepočítám. Ale když bez vysvětlení přišel do restaurace stealth dino, přičemž autor o pár stránek dříve popisuje, že by se vektor či co musel zapnout z minulosti, aby tam, nebo odtud šlo znovu cestovat, tak to jsem šel do kolen a kdyby byla kniha moje tak jsem z ní ten epilog vytrhnul!

12 16.06.2020

Sakra nevím co si můžu dovolit napsat....Vím, že King ví (viz. koment na knihu Ostrov Duma key). Bohužel nemám otevřené třetí oko (strach) a osobně neznám člověka na této úrovni. To znamená, že aury nevidím, jen cítím pocity a nálady. Z počátku, jsem nevěděl, že autor bude sledovat toto téma a nepřímo doplňovat svoje (slova autora) veledílo Temnou věž. Nemohu hodnotit úplně objektivně, protože nemám svět/y Pistolníka načtené kompletně, ale co mohu, je upozornit čtenáře, že tato kniha by neměla být první knihou, kterou od Kinga čte. Osobně skládám hold vcítění se do role starého muže se všemi aspekty a důsledky z toho vyplývající. Na druhou stranu, mi neseděli bytosti, které s hlavním hrdinou manipulovali. Ne že by do děje nepasovali, ale prostě nejsou, jako naopak jsou upíři, ale nefungují, tak jak je autor nastínil. Jsem z této knihy opravdu zmatený a pořádně nevím, jak ji ohodnotit. Po literární stránce nemá chybu, jako ostatně většina Kingovek. Děj a vyvrcholení zápletky jsou trochu předvídatelné, to však celkovému dojmu nic neubírá. Už jenom fakt, že autor nerozvinul tolik charakterů, jako je u něj běžné upozorní čtenáře, že tady jde o něco víc. Jen se ,,možná,, dostal hlouběji, než kam je schopný se potopit.




Každopádně kniha není o nespavosti, problematika nevyvěrá z hlavy hlavního hrdiny, jako v knihách Temná půle, nebo Mrtvá zóna, jak jsem se naivně domníval. Rozhodně se k Nespavosti vrátím, až budu mít všechny Pistolníkovi světy načtené, abych mohl tuto knihu řádně ohodnotit.

Ano, klasická kingovka, která pohltí svoji originalitou, nenuceným plynutím děje a až nemožně uvěřitelnými charaktery. Napínavost příběhu, kterou autor dosahuje tím, že v nervy drásajícím okamžiku stále pokračuje v barvitém popisováním okolí a myšlenek ostatních charakterů, jako by nic, je fenomenální. Na druhou stranu zakončení mě trochu překvapilo a možná i zklamalo. Já osobně bych celé vrabce vynechal a záporáka bych zabil stejně jako byl stvořen, na papíře. Ale i tak se jedná o skvělou knihu, ke které se určitě nejednou vrátím.

12 22.08.2019

Inspektor Prévit není žádný prevít a už vůbec ne prevét!

Musím uznat, že jsem se královsky bavil. A to se prosím pozor, nejedná o žádnou parodii na detektivku, nebo zbytečně vulgární formu psaného slova, jako to dělají v kramflecích méně si jistí autoři. Tohle je čistý na nic si nehrající cynismus zkřížený s černým a dospělejším humorem. Přesto si zanechává esenci detektivního příběhu.

Samozřejmě čtenář, který má rád detektivky si rychle spojí určité dějové linky, přesto se jedná o výborný a vtipný počin, při kterém se člověk neustále baví a sem tam autorovi odpustí jisté méně uvěřitelné heroické výkony obtloustlého, ale i tak sympatického detektiva Prévita.

V audio formě namluvené skvělým Jakubem Saicem kniha získává ještě větší hodnotu.

(SPOILER) Jaké to milé překvapení! Pravdou je že se mi autorka hodně trefila do žánru, ale snažím se hodnotit co možná objektivně.

Jak už psal Al3x4nd3r okamžitě se mi vybavil Detroit : Become human, jedna z mých nejoblíbenějších her a měl jsem chuť si ho zase znovu zahrát :D. Taktéž zápletka s rozmrazením z cryostáze je byť trochu otřepaná, ale velmi čtivá a chtělo by to velké neumětelství aby to spisovatel vyloženě zmrvil. Děj krásně odsýpá, popisy světa jsou zdařilé a drží čtenáře v obraze. Romantická linka se taky povedla, hlavně to že autorka netlačila na pilu.


Pravdou ale zůstává, že ne všechny aspekty knihy se mi líbily. Třeba to až hysterické lpění na tom, že člověk nesmí ani v nejmenším projevit city k bioroidovi (což je podle mě strašně špatně zvolené označení, ale chápu že autorka chtěla být za každou cenu originální...), ale na druhou stranu se snaží docílit toho aby byli bioroidi co možná nejvíc podobní lidem? Co je to za logiku? V jedné scéně je dokonce morfenomenální problém, že malá holčička měla ráda svojí bioroidí vychovatelku. To je stejné jako kdyby jste dali malé holčičce oživlou barie a řekli, že jí za každou cenu nesmí mít ráda.... ehmm ehmm. Taky mi trochu vadilo, jak moc dlouho autorka zpočátku napíná čtenáře, než se dozví kolik že to hrdinka těch let spala. Možná by mi to nevadilo tolik, kdyby se Sofie chovala trochu jinak. Například si ani jednou neřekla o právníka atp. Prostě mi přišlo, že v některých situacích bych se já choval úplně jinak....

Nakonec je tu ten konec. Jak už tady někteří psali, je to také sfouknuté s nedořešenými linkami, ale pravděpodobně bude další díl, takže to jako vyloženě zápor neberu. Celkově je kniha zdařilá, bavil jsem se u četby/poslechu a mohu ji doporučit.

11 11.12.2023

(SPOILER) Ano tušil jsem že kniha bude nadhodnocená, protože když se jedná o spisovatelku bývá v hlavní roli hrdinka a to zase značí, že to budou číst spíše ženy a to znamená, že bude kniha nadhodnocená, ale tentokrát jste se překonaly dámy... 90% to je vážně úlet, když si člověk uvědomí že takový Billy Summers od Kinga má 88%, tak je člověku do pláče


Hlavní hrdinka je emocionálně nestabilní a celkově působí labilním dojmem. Nejenže by neprošla psychotesty, ale určitě by někdo kdo vede liknavé žalmy nad každou obětí a při konfrontaci s pozůstalými se pomalu hroutí víc než ti pozůsatlí, nestala komisařkou. Přitom by to měla být ostřílená kriminalistka....


Půlku knihy se honí za jasným přeludem i když jí všichni říkají ,,Ne je mrtvej, zastřelila jsi ho a my ho zakopali..." tak ona jde a ,,hrabe,, ve zmrzlé zemi (chechty chechty) i když přesně neví kde tělo leží, aby si ke konci knihy náhle vzpoměla kde tělo leží, protože se to autorce hodí do krámu. Během toho vyzpovídá kde koho stylem ,,Přiznej se hajzle, vím že něco víš!" Chová se tvrdě až neurvale, je drsná jak šmirgl papír a vůbec se nepodobá té uplakané emocionální trosce...


Ostatní charaktery jsou ploché jak čínská baletka a Tomasetti je tam doslova jen ze tří důvodů, jinak je tam úplně na nic.
1. Musí Kate načapat
2. Musí Kate pomilovat
3. Musí Kate zachránit
Co se té romantické chvilky týče, tak jak už zde pár lidí naznačilo je to nehorázný kýč hodící se do červené knihovny, ale ne do vážného thrilleru. Měl jsem chvíli dojem že to autorka zatáhne až do něčeho typu ,,Její lůno se proti němu vzpínalo jako horký vulkán, ale jeho kolík se blížil pomalu, tak pomalu..."



No a protože naše paní komisařka spíše než vyšetřování, honí duchy minulosti, sedí u kompu a protahuje důkazy (nekopletnímy) policejnímy databázemy, nezapojí FBI ani nikoho jiného na pomoc, musí hold náš vrah (kterej je jasnej jako diamantová oringle v uchu kominíka hned po uvedení do děje) začít po 16 letech dokonalého vraždění dělat úplně nesmyslné chyby, jako pokusit se zabít ve vězení týpka na kterýho to složitě nastražil, nebo vézt mrtvolu na skůtru, kterých je v malém městě málo, ještě k tomu na místo kde často bruslí větší počet lidí, aby bylo dost svědků atd atd...

P.S: Někteří čtenáři si stěžují na zbytečnou brutalitu. Tak mám pro vás zprávu - Nečtěte Chrise Cartera! Mě osobně mozeček sem, střeva tam, ručičky sem i tam nevadí, ale Carter je opravdu zvrhlík, kdy jsem si i já říkal ,,No toto :O ?!" Proto mě pár nechutných detailů zde ani nepřišlo nijak moc brutálních :D

11 24.11.2023