i_vanička komentáře u knih
Vít Samek:“Podle mě se nedá tvrdit, že laici něco umějí a nebo neumějí, ale s určitostí mohu říct, že první pomoc netrénují. A pak jim to chybí, když jde do tuhého”
Tak šup, šup tady je super kniha, která nám s tím, nám laikům, přitažlivým způsobem pomůže :)
Asi téměř všechno, co knihu oceňuje a bylo sem již napsáno, mohu podepsat. Sama za sebe bych ještě přidala fakt, že díky této knize si ve správném okamžiku, podle mě, připomeneme to otřepané “historie se opakuje”. Z toho za podstatné vypíchnu, že zlo, nenávist a msta plodí jen to samé ,ale také krásně nasvícené životní hodnoty. Možná je kniha trochu delší a možná pro někoho rozvláčná. Jenže já se naopak radovala, že ještě není konec a teď už se zas těším na III. díl.
Hodně jsem váhala, zda knihu vůbec číst. Kladla jsem si otázku, zda může mít přesah oproti obsahu, který pan Vojáček vkládá do rozhovorů s ním. No a teď to vím, číst jsem jí nemusela :). Dokonce ve mě i po přečtení zůstává pocit, že pan Vojáček trochu víc přeceňuje víru, než to dokážu já. Zádrhel může být jen můj vlastní, ale pořád si tedy myslím a i cítím ;-), že to je celé ještě více “zašmodrchané” ....nicméně, jako základní nasměrování vnímám knihu jako parádní počin.
Výborné, osvobozující čtení. Autorka sama na sobě odvážně a srozumitelně praktikuje psychoanalýzu a čtenář jí může následovat v jejích šlépějích. Sem tam přidá něco z teorie, aby poznání lépe zapadlo :).
Dětství mám cca 50let za sebou, ale tento příběh mě fakt dostal. Chvílemi jsem se fakt příjemně bála :)
Krásně psané, neotřelé prostředí, chytrá a i snad “radostná” detektivka. Moc se mi to líbilo, jen **** protože konec mě trochu zklamal, takový rychlý a jednoduchý závěr, čekala jsem něco “sofistikovanějšího” :-D ? Možná je to jen problém u mě, nenechte se odradit a stáhněte po milé a inteligentní oddechovce.
Zdlouhavé čtení s opakujícími se informacemi. Pro lidi jako já, kteří chtějí poznat osobnost a mít i hezký umělecký zážitek, doporučuji raději film Šarlatán. Vystihuje stejně dobře podstatu i tu složitost osobnosti pana Mikoláška, jeho úžasnou práci i rozporuplný postoj k ní z vnějšího okolí.
Příběh velmi silné, bohaté, nicméně osamělé ženy-umělkyně. Po přečtení/poslechu je o čem přemýšlet: odvaha, odhodláni, vlastní přecitlivělost, vytrvalost, životní hodnoty .... inspirující životní příběh.
Nádherná knížka (poslech na ČR) plná hlubokých životních moudrostí. Zajímalo by mě, zda Wim Hov ví, že zhruba pře 200 lety ho “předběhl” pan Priessnitz :-D.
Zajímavá forma, která mě neodradila asi jen proto, že jsem se k textu dostala jako k audioknize. Zpočátku mi to přišlo hodně vtipné, později převažovala příjemná zvědavost. Když zamilovaný vztah vzniká výhradně přes maily je nezbytné pocity verbalizovat, nic jiného k dispozici není. A to je ta zajímavost, krok za krokem popis toho “ jak vzniká zamilovanost”. I když Leo, jako představitel mužského pokolení nebyl dle mého soudu zrovna typický ;-). Je to taková příjemná oddechovka.
Velká spokojenost s obsahem a doporučeným přístupem, jak se k jídlu stavět podle idividuálních potřeb. Je to nejen silné potvrzeni toho, že naše zdraví s jídlem naprosto souvisí, ale i představená cesta, jak si rychle či zvolna svůj jídelníček upravit tak, aby nám složil.
Ne že by mi teď po přečtení bylo všechno jasný, ale teď už Je mi jasný alespoň to, že je to ještě horší, než jsem si uměla představit.
Jedním dechem! Po celou dobu s pocitem neklidného pohlazení a nepřímého ztotožnění. Mám to úplně stejně, ale jinak. Je to můj příběh, jen jsem zažila něco úplně jiného. Geniální!
Velká krása. Jsem odjinud a tak se povedlo, paní Lednická, že tato vaše kniha přispěla k mému poznání a porozumění. A nejen to, byl to krásný zážitek :)
Kniha mi báječně přiblížila “běžný” život disidentů v období, které sama pamatuji. Takže jsem srovnávala svůj tehdejší život s jejich ... nakonec mi z toho vylezl vděk a nejen za ty samizdaty, z nichž některé jsem nejspíš měla tu kliku, že jsem mohla číst.
Někdo níže v komentáři píše, něco jako že by se s panem Vaculíkem nedalo vydržet. Taky si myslím, že se nám tady hodně představil, jen na mě naopak zapůsobil jako velmi citlivý a přitažlivý muž ;-).
Jako “šumavští samotáři”, jenže jinak a zase skvělé a zajímavé čtení. Životní filozofie samotářů, navzdory tomu, že samotářství není moje parketa, je pro mě hodně inspirativní. Snad nejvíc ve smyslu neztratit pozornost k vlastnímu životu a k přírodě.