iceVS komentáře u knih

Co si pomyslet o bystrosti či pečlivosti agenta, který hned v úvodu knihy s datací duben 1994 označí svého syna, který se narodil v únoru 1985, za osmiletého...?
A ano, také jsem vyděšena z perliček typu "zorničky se rozšířili", "musel jsem dobýt baterky", "šlo ze mě cítit bohatství" a podobně. To vše pravidelně proloženo brilantním výkřikem "To prostě nevymyslíte". Ty počeštělé zkratky různých organizací jsou taky hrůza.
Nesnižuji oddanost vlasti a záslužnou činnost agenta FBI, ale tahle kniha je jen průměrná slohovka, kterou česká variace dokonale zabila.

2 29.03.2020

Tohle je prostě jen o kochání se...

2 16.03.2020

Úžasná kniha. Dozvěděla jsem se v ní věci, o kterých jsem neměla ani tušení. Každého z nás by měla zajímat historie města, ve kterém žijeme; osudy lidí, kteří zasáhli do dějin toho našeho kousku světa; budovy a místa, kde se odehrávaly dějiny. Byť jen lokální.

2 16.03.2020

Kniha je přesně taková, jak by člověk očekával. Vzpomínky na místa, která už jsou úplně jiná; vzpomínky na lidi, kteří už nejsou; čas, který už není.

1 16.03.2020

Nejsem nijak velkou fanynkou seriálů, ale běžnou povědomost mám. Takže pro mě velice zajímavé a informativní čtení. Jako osobní bonus beru to, že mě tohle PDF čtení fakt moc bavilo.

3 15.03.2020

Prvních pět povídek ve mně vyvolávalo spokojené vrnění blahem. Bezvadné odpočinkové čtení; chytré, vtipné, zábavné. Poslední povídka se z mého pohledu nepovedla a nelíbila se mi. Netuším, proč má chlap potřebu vcítit se do ženy. Tuhle blbku aby jeden pohledal.

Nadšená jsem byla z absence překlepů a chyb, to bylo bezva. Jen mě pobavila perla ze str. 161 - "...O dvě hodiny později jsem trůnila v jeho obýváku, cucaje ryzlink a zobaje oříšky. A čekaje na pokračování frašky..."
Trůnila, cucaje, zobaje, čekaje...? Pořád tam ten chlap zůstal, co...? :-D

4 15.03.2020

Nečekaně velmi zajímavá kniha. Líbí se mi rozdělení na jednotlivé časové etapy a vývoj řemesla, líbí se mi velké množství fotografií, včetně vskutku historických obrázků. Opravdu mě "dostalo", jak jeden z autorů dokázal ve starých matrikách dohledat své předky a prokázal tak, jak dlouho v jeho rodě bednáři jsou.
Současnost - taky nádhera. Mám ráda knihy, díky kterým mi v hlavě zůstane aspoň střípek povědomosti o čemkoli. A hlavně - chlapi, kteří něco dokážou rukama, jsou sexy.

2 12.03.2020

Knihy Jamese Herriota znám takřka nazpaměť. Je to to nejlaskavější vyprávění, navíc plné lásky, a to nejen ke zvířatům, ale i k profesi zvěrolékaře, tak i k místu, kde působil. Nepochopím, že jsem tuhle knihu pět let míjela bez povšimnutí. A vlastně mě nepřekvapila, Alfred Wight nemohl být jiný, to by ani jeho knihy nebyly tak skvělé. Číst tuhle knížku bylo jako vrátit se k milým známým po dlouhé době. Jeho syn mu tímhle dílem vzdal hold, ale pomník si Alf vlastně postavil sám. Milují ho miliony lidí.
Místy hanebně kostrbatá čeština, to je ovšem jiná kapitola. Naštěstí jen místy.

2 08.03.2020

Autor měl výborný nápad. Užijte si chvilku, kdy se vám chce vyprsknout smíchy před něčím náhrobkem. Nakonec, nezamýšlel to tak ten, kdo tam nápis nechal umístit...?
Skvělé :-)

1 28.02.2020

Naštěstí tenhle výtvor zůstal nepovšimnut dějinami i čtenáři. Když autor neovládá rodný jazyk, bylo by fajn, kdyby pravopis vynahradil poutavým dějem. Tohle je slohové cvičení plné sebestřednosti, sebelítosti, ublíženosti a nadrženosti. Přiznám se, že knihu jsem neodložila jen proto, že jsem se těšila, jak jeho manželce dojde trpělivost. K mé lítosti se tak stalo už v polovině knihy, takže pro zbytek čtení scházela potřebná motivace.
Tohle prostě NE, NE a NE

Nádherný životopisný román. Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah, ten příběh byl opravdu poutavý. Jenže...
Poutavý a přesto ve mně nic moc nezanechal (tedy mimo skvělého popisu tehdejších reálií a osobností), vím, že už se ke knize nepotřebuji nikdy vracet. Nemám důvod číst znovu o ženě, pro kterou byly peníze a společenské postavení víc než její přátelé; víc než lidé, kteří jí pomohli; víc než její vlastní já. Úplně nemám potřebu té přehlídky luxusu a zároveň nářku nad životním osudem.

Výhradu mám ke slovnímu spojení - "uštědřil jí něžné pohlazení". Pod uštědřením si představuji zakončení nějakého citového projevu, uštědřil jí facku, uštědřil jí třeba i divoké políbení - ale něžné pohlazení mi zkrátka nesedí. Nějaká další drobná zakolísání tam ještě byla, ale vcelku je ta kniha téměř dokonalá.

3 24.02.2020

Nádherná publikace o osobnostech města, o dějinách Turnova a okolí, o památkách a uměleckých dílech, z nichž některá byla umístěna např. v muzeu ve Vatikánu. A jen tak na okraj, v závěru knihy zhodnocení činnosti spořitelny samé.
Grafická úprava knihy je úžasná. Vložené lepty knihu velmi zhodnocují :-)

1 19.02.2020

Mám-li hodnotit obsah knihy, tak plný počet hvězdiček, krásné zemité vyprávění, vzpomínky, které můžou pohladit i rozlítostnit.
Ovšem neuvěřitelné množství překlepů, hrubek a dalších průšvihů mi prožitek ze čtení velmi pokazil.
Myslím si, že tahle kniha by měla nárok na nové, odpovídající vydání.

14.02.2020

Útlá knížečka z válečného období. Příběh rodiny profesora gymnázia a osobní statečnost syna Vašíka. Víc než děj jsem ocenila místopis. Z knihy je cítit radost z vítězství a možná až příliš velké nadšení z příjezdu ruských vojáků, "...osmahlých a pokrytých prachem z dlouhé cesty, ale z jejich unavených tváří letěl radostný úsměv vstříc jásajícím ústům a mávajícím rukám..."

14.02.2020

Dramatický thriller s nečekaným závěrem...?
Jo... a Křemílek a Vochomůrka právě přeprali Bodieho a Doyla :-D

3 05.02.2020

Je smutné, že tuhle knihu si u nás půjčili pouze tři čtenáři. Přitom je to tak pohodové čtení. Některé historky jsou staré téměř sto let, ale naprosto plasticky vykreslují tehdejší podhorský život. Práci ve fabrice, bydlení pohromadě v sednici, žádný velký štráchy s ničím :-)
Četlo se mi to moc pohodově, bylo to jako vrátit se o čtyřicet let zpět a poslouchat babičku. Spoustu míst znám, i některé reálie, mačkání korálí, přebírání šmelce... Jako děti jsme v Jizeře nacházívali mraky barevných skleněných tyčí, ze kterých se korále dál vyráběly. Jen u jedné historky jsem se pobavila trochu víc, to když jedna z pamětnic tvrdila, že u Sekerkových Louček teče Jizera :-). Věřím tomu, že ani před těmi sto lety tomu tak nebylo. I když (slovy autorky) za života se stane ledacos... :-D
A neodolala jsem a poslechla si alespoň kousek z přiloženého CD...

04.02.2020

Skvělá kniha. Myslím, že by se měla stát povinnou četbou, zejména pro dospělé. Je děsivé vidět dějiny takto zblízka, je ještě mnohem děsivější, že spousta lidí nevidí, co se kolem nich děje dnes.
Kniha si zaslouží plný počet hvězd, ale mám dvě celkem zásadní výhrady. Nekvalitní provedení knihy, rozpadla se po pár výpůjčkách. A za druhé, pro mě zcela nepřijatelná záležitost, tedy v psaném projevu použít výrazy "vypla, chytla", a to ještě opakovaně. Ano, v mluvené řeči to používáme všichni, ale vidět to v knize, to je pro mě zvěrstvo.

4 28.01.2020

Copak lze hodnotit Shakespeara...?

5 24.01.2020

O Magdaleniných prádelnách jsem už před lety četla fakta. Šokovalo mě to. K beletrii na toto téma jsem byla lehce skeptická. Musím říct, že kniha mě příjemně překvapila. I když má konec jako v pohádce a realita všech ostatních žen, dívek i dětí musela být tisíckrát horší. Snad jen pro ty, co se rádi orientují v čase, tato kniha se odehrává cca v roce 1962. Ještě víc než třicet let trvalo než byly prádelny uzavřeny.

10 20.01.2020

Zcela bílé stránky 98-99, 102-103, 106-107, 110-111.
No, nekup to.

17.01.2020