iceVS komentáře u knih
Osud Holly mě nijak zvlášť nezasáhl, ovšem kočku bych jí na hlídání nesvěřila.
Zvyšuji hodnocení, Holden mi připadá o hvězdičku přijatelnější a bližší než před čtvrt stoletím :-)
Autor je skvělý vypravěč, příběhy jsou nápadité, skvěle vypointované, poutavé. Moc mě to baví. Musím říct, že po přečtení těchto knih mi zůstává v duši příjemná pohodová nálada. A to je podle mě to nejlepší, co vám kdo může dát. Jen mám občas trochu pocit, že v téhle knize je ne vše stoprocentně dotaženo. Ale těším se na další.
To, co před téměř čtyřiceti lety mohlo být běžně publikováno, by v téhle hyperkorektní době zřejmě nemohlo vyjít. Zaplaťpámbu za starší kousky v knihovničce :-)
Moc příjemný návrat ke starým knihám. V detektivkách jsem se zasekla v éře McBaina, ty současné mě neba.
Přijde mi mnohem poutavější, když si detektiv řešení vyšlape, vypátrá a vydedukuje, než když mu výsledek vyplivne forenzní laboratoř. A McBain byl v tomhle absolutní mistr.
Před pár lety jsem četla článek, který se týkal protagonistů této knihy. Jednalo se o bulvár, ale po přečtení této knihy jsem chtěla víc věřit právě bulváru; taková realita by pro mě byla přijatelnější.
Kniha je napsaná velice poutavě, členění na krátké kapitoly mi vyhovuje. Pár pih na kráse by se našlo, ale nelze upřít, že je to výborná kniha.
Musím říct, že mám podobný názor jako Ajli. První část knihy jsem četla se zaujetím, bylo to velice zajímavé, včetně příkladů ze skutečnosti a různých testů. Druhá půlka knihy se zaobírala kyberzločinem a hned poté sexuálními úchylkami. Vcelku detailně rozebranými. Chápu, je to zlo, ale nemusím číst všechno. Takže zbytek knihy víceméně prolistován a odloženo.
V poslední době mám pocit, že pokud se objeví román zasazený do padesátých let, existuje obecné povědomí, že musí být adorován, protože to byla těžká doba. Mě tenhle příběh příliš nezaujal, přišlo mi to takové zkratkovité, nepropracované. Asi jako studiová inscenace v TV, přičemž herci odříkávají repliky a neznají a netuší souvislosti doby a děje. A upřímně - ti sedláci tu a tam vypadali chudí duchem.
Takže - nebylo to špatné, ale chyběl tomu šmrnc a propracovanost hlavních osob. Takových padesát stránek navíc by knize jistě pomohlo.
No a ke zdejší odfláknuté anotaci - fakt je zavádějící a bývalý četník je Karel Bartoš, nikoli Karel Bednář...
Nádherná, úžasná, zajímavá a poutavá kniha. Skvěle zpracovaná, včetně obrazového materiálu.
Fakt nechápu, že lidé ztrácejí čas s beletrií (má ji rád, nemá ji rád, žili spolu šťastně až do smrti), když existují takhle skvělé knihy. Které mimochodem dokážou vyřešit situaci, pokud ti z beletrie spolu případně až tak nesouzní a to "až do smrti" je k uzoufání daleko :-D
Hana Vítová byla úžasná a nádherná žena, žijící v emočně vypjaté době. Kniha je vytvořena jako přepis rozhovoru, krátkých jednotlivých vzpomínek a myšlenek. Mně tahle forma naprosto vyhovuje, je mi příjemnější než rozsáhlé memoáry sepsané někým, kdo dotyčného neznal. A mám pocit, že tak mohu lépe poznat hereččinu osobnost.
Co knize velmi ublížilo, byla autorova vsuvka o místech, kudy projížděl. Záběry rádoby honosného mercedesu, stojícího před hotely a opuštěnými motoresty jako smutný osamělý falus, mě spíš znechutily a otrávily. Kdoví, proč měl autor tuhle potřebu.
Je patrné, že autor měl ke kaktusům blízký vztah, moc se mi líbí zpracování této knihy. Ke každému druhu je přidaná nějaká zajímavá informace či osobní poznámka. U knihy z osmdesátek bych sice předpokládala všechny fotografie v barvě, ale to je vskutku minimální nedostatek.
Spíše stručnější přehled populárnějších druhů, nicméně hezky zpracováno.
Výborný ročník vzniku :-)
Důležité informace o potřebách kaktusů se snad ani za ty roky nezměnily. A ilustrace v téhle knize jsou prostě nádherné.
Srdce plesá.
Přehledně řazeno, dostatek základních informací. Pokud potřebuji víc, není problém dohledat jinde.
I když to hlavní, co mě k téhle knize napadá, je motto, že vše zlé je za námi a čekají nás jen krásné zítřky, není to vlastně na škodu.
Obyčejný příběh, který bychom nechtěli zažít. Dojímavý, smutný, k zamyšlení. A přesto jsem se nemohla od knihy utrhnout. Brilantně napsaná, skvělý překlad, žádné hrubky, příjemná obálka. Smekám.
Předchozí komentář vystihl tuhle knížečku tak dokonale, že nemám co dodat, jen bych se opakovala.
Ale - hóóódně jsem se bavila :-DDD
Opět perfektní, zajímavé, poutavé...
Kéž by si např. kapitolu o prořezu městských stromů přečetli odpovědní lidé. To, co vidím kolem sebe je tristní a smutné.
Mně se kniha celkem líbila. K páté hvězdičce jí chybělo jen málo. Vadila mi zejména určitá sterilnost, hlavně v části Východ; autorka popisuje děj v Sovětském svazu padesátých let naprosto bez emocí. Necítila jsem z knihy ani lásku Olgy k Borisovi, ani strach, paniku či beznaděj, když byla v Lubjance a poté i v gulagu. Byl to jen takový nijaký popis aktuální situace. Naopak část Západ se celkem povedla, aby taky ne, autorce je toto prostředí bližší. Myslím, že dějová i vztahová linka mezi Sally a Irinou byla velmi povedená.
Jen - nemůžu si pomoct, ale mohér, kožich a králíčci podle mě fakt nemají nic společného... a také mě nadzvedla hned první věta, protože jednotkou pro měření rychlosti psaní na stroji je úhoz, nikoliv slovo...
Nebylo to úplně špatné, kniha je velice kvalitně zpracovaná, tleskám překladateli i korektorům. Ovšem k dílu jako takovému mám výhradu, autor kompletně napodobil Raymonda Chandlera. Tedy až na to, že Hardy Engel byl lehce přitroublý a pouhá křečovitá kopie Pana detektiva jménem Phil Marlowe.
Nedržím basu, nejsem z téhle knihy nadšená.
Tohle bylo děsivé, strašidelné, smutné, reálné, dojímavé, strhující, napínavé, poutavé, uklidňující, krásné, vtipné, bezvadné, skvělé... :-D
Bavil mě styl i překlad. A moc se mi líbil způsob pojetí přímé řeči, ani jedna jediná uvozovka, ale i tak dokonale přehledné. Není to jen příběh, je to spíš psychologické drama, a přesto máte pocit, že je téměř vše v pořádku. Matt Haig se stačil zařadit mezi mé oblíbence.