iceVS
komentáře u knih
Velká kniha optických iluzí
Al Seckel
Tohle mě vždycky náramně bavilo :-)
Očička mi jdou šejdrem ještě teď :-)
Jak být šťastný - Dvanáct nemorálních rad
Halina Pawlowská
No... smutný je, že přese všechnu tu ironii má vlastně autorka pravdu.
Halina je fenomén, dokázala se odlišit a napsala spoustu vtipných věcí. Že z téhle knížečky nejsem na větvi nijak neshazuje to, že si myslím, že je to úspěšná žena.
Takový byl Jiří Sovák
Marie Formáčková
Když jsem tuhle knihu našla na burze, nedokázala jsem pochopit, proč se jí někdo zbavuje. Milovaný Jiříček, ten nejsladší cholerik... Po jejím přečtení ji tam opět vracím. To nejsou ani tak vzpomínky na Jiříka, jako spíš reklama na tehdejší programy TV Nova a sebereklamy některých osobností. Ovšem nikdy, opravdu nikdy, bych se nevzdala série knih Sovákových vzpomínek.
Sovča byl (a je) nej. Ať už jako rytíř Brtník, Dařbuján, agent W4C, profesor David Moore, král Rosebud IV., nebo můj nejzamilovanější - Antonín Skopec :-D
Paní Hemingwayová
Naomi Wood
Klidně to tak mohlo být...
Kdoví, co na něm jeho ženy přitahovalo? Společenská prestiž a úspěch, majetek, líbivý zevnějšek, zjevná neschopnost být sám a enormní potřeba být opečováván a veleben...? Trochu mám pocit, že tou největší motivací být jeho ženou, mohlo být to, že právě ta dotyčná zvítězila nad všemi ostatními. Ovšem za tu cenu?
Já nevím proč, spíš by mě zajímalo, v jakém stavu byla jeho játra - řeky ginu, rybníky martini, gejzíry šampaňského a hektolitry všeho možného dalšího alkoholu. Neodpíral si ničeho. Gurmet nebo slaboch?
Z jako Zelda
Therese Anne Fowler
Pokud autorka vydá další knihu, jistě si ji nenechám ujít. Její styl mi vyhovuje, byť jsou její knihy částí fikce, tak jsou také plné reálií, baví mě dohledávat si informace a díky dosažitelným fotografiím mi tyto příběhy doslova ožívají před očima.
Zelda byla velmi svá, přesto mi byla docela blízká. Už před sto lety žila rozmarný život plný luxusu. A ikony padají z piedestalu... :-)
Zcela náhodou se mi podařila úžasná spojitost: od Mademoiselle Coco jsem se plynule dostala k Pařížské manželce, poté následovala Zelda a teď už se těším na Paní Hemingwayovou... Je to super číst o stejných lidech z různých pohledů, těší mě, když v jedné knize najdu odkaz na něco, co jsem četla v té předchozí. Bylo to vážně skvělé čtení.
Pařížská manželka
Paula McLain
Kniha téměř o ničem a přece o velké části života jedné ženy.
Zlomený srdce, to je prevít.
Malé černé a devět žen
Jane L. Rosen
Letní čtení. Lehounké jak cukrová vata, stejně složité, stejně růžové a stejně sladké.
Z mé strany zmýlená, nic mi to nedalo, nic mi to nevzalo :-)
Svět drahých kamenů
Rudolf Ďuďa
Tahle publikace není úplně nejnovější, není ani nejobsáhlejší, ale mám ji moc ráda, pro laika je dostačující. Popis je přiměřený, fotografie nádherné, papír křídový :-)
Kamínky já můžu :-)
Pozpátku
Rob Grant
Je to marný, kniha v tomto případě zoufale prohrává, to už si raději pročítám přepisy seriálu, které jsou na internetu dostupné. Ale kluci z trpaslíku jsou prostě srdcovka a večerníček :-)
Už nejdu do Ještědu
Jiří Jiroutek
Absolutní nostalgie. OD Ještěd pro mě byl Velký Svět. Dospívání. Nejméně 3/4 času mého mohutného záškoláctví jsem trávila právě tam. Milovala jsem ta zákoutíčka, pasáže, průchody, točité i jezdící schody, obchody s puncem luxusu i místa, kde nebylo radno se zdržovat.
Ta doba mi nechybí, to místo ano.
S elegancí ježka
Muriel Barbery
Jsem prostě materialista. A materialistu narcistická filozofická exhibice neuchvátí. Ani nepobaví.
Těžko uvěřitelná domovnice, věčně řešící třídní postavení a svoji nadřazenost. Hlavně - byť bychom si to tisíckrát přáli, lidi jsou prostě takoví, jak vypadají, jaký první dojem ve vás vzbudí. Prostě jsem jí nedokázala uvěřit. Dvanáctiletá Paloma budiž, v jejím věku se cítí jedinečným každý.
Abych knihu jen nehaněla. Třetina se mi opravdu líbila. Vazby mezi osobami byly propracované, reálné. Místy i vyloženě pobavila. Třetina mě vyloženě iritovala. Hlubokomyslné traktáty o tom, že kočka je možná jen zelená koule slizu považuji za ztrátu času. A zbytek knihy mě holt nechával chladnou.
Nemám důvod knihu adorovat, jen proto abych se zařadila mezi ty "vyvolené", kteří ji pochopili. Chápu, ale neuchvátila. Je to zkrátka subjektivní hodnocení.
Nemůžu nedodat: Pobavila mě tklivá a nosná vzpomínka domovnice Renée. Narodila se dle mých propočtů cca 1952, její mladší sestra odešla sloužit do města k bohatým lidem, pak se vrátila, celá od bláta a deště, přišla domů porodit, zemřela ona i dítě... To celé tak těsně před r. 1970...? Autorka se v tu chvíli asi moc prožívala, ne? Tenhle příběh by byl uvěřitelný o 100 let dřív, ale takhle to byla fakt už parodie.
Máma milovala Gabčíka
Veronika Homolová Tóthová
Strhující, nádherné, dojímavé, tragické, kruté, obdivuhodné...
Věděla jsem, že to nebude lehké čtení, ale chvílemi se mi nechtělo číst dál. Obdivuji autorku, její dílo je precizní a dokonalé. Muselo být velmi těžké napsat tuto knihu a ještě mnohem těžší se od té vší bolesti pak oprostit.
Je neuvěřitelné, co všechno dokázali lidé pro svoji vlast obětovat. Tahle kniha je opravdu lepší než 97 % jiných.
Mademoiselle Coco a vůně lásky
Michelle Marly
Krásný román o úspěšné ženě. A nebo taky Coco a její sbírka slavných milenců. A příběh adorovaného parfému, který je vlastně kopií parfému carské rodiny...
Použití patvaru "skicy" (str. 321) v příběhu o módní návrhářce považuji za dvojnásobný trapas.
Nadia Comaneciová - malá komunistka, která se nikdy neusmívala
Lola Lafon
Asi nelze očekávat, že se z Nadii stane veselé usměvavé stvoření, které do knihy nadiktuje všechna svá tajemství. Je mi sympatické, že si i nadále zachovává odstup a nepropadá hromadné epidemii všehosdílení, byť spolupracuje na knize o svém životě. A autorka se s tímhle přístupem krásně vypořádala, líbí se mi jak je kniha koncipována.
I s tak velkým odstupem se mi ovšem těžko čte o režimu, který už díkybohu není.
Psychopat ve vaší posteli - Manipulace a psychický teror ve vztahu
Jackson MacKenzie
Na rozdíl od jiných knih na toto téma, tahle je z pohledu člověka, který se snaží vrátit zpátky k normálnímu životu před vztahem s psychicky narušeným zlatíčkem.
A musím říct, že mě překvapilo, jak moc výstižná kniha je. Tedy z mého pohledu je tam trochu moc motivačních frází typu "vesmír má s vámi jiné plány a vy jste ti jedineční a nejlepší", ale jinak mám pocit, že Radkin Honzák a Robert Hare mají konkurenci.
Kniha je perfektně zpracována, nejen obsahově, ale i český překlad i korektura.
Deník celiačky
Iveta Ratislavová
Kniha se mi líbila. Potěšil mě autorčin přístup k životu s nemocí; je fajn, že je tak pozitivní. Recepty, které přidala, bezpochyby potěší a pomůžou.
Zamrzelo mě, že část knihy zjevně neprošla korekturou, byla tam docela nálož gramatických prohřešků, ale naprosto uznávám, že v tomto případě je přínos knihy nadřazen.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Já se u téhle knížky neuvěřitelně... nudila...
Bylo to jak poškrábaná deska, jedna otáčka tam a pak o čtyři drážky zpět. Věci, co byly ještě před patnácti lety běžné a konali jsme je podvědomě, nyní musíme rozebírat, pitvat, analyzovat - abychom je snad pochopili...? Nějak mě ta kudrlinkatá nálož mouder a filozofie neoslnila. A zřejmě nezbytné kvóty zdůrazňující migraci a rasu v kladném tónu, to tedy také nemusím.
Potěšila mě překladatelka svojí invencí o uvozovkách. A pak zase ne, co je špatného na slůvku šatna?
Tahle sbírka divných lidiček mě nijak nepobavila, nedojala ani nenadchla. Moje chyba, asi jsem na ně byla až příliš natěšená.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Vzpomněla jsem si na krasobruslení. Stejně jako tam, tak i tady bych potřebovala systém dvojího hodnocení. Technické provedení 5 hvězd, umělecký dojem nejspíš jen 2...
Knížka je nádherně napsaná. Sednete si a čtete a čtete a čtete... Hájíček dokáže i ze života nudné skoropadesátnice vytvořit čtivý kaleidoskop vzpomínek, myšlenek, útržků ze života.
Ale mrzelo (a i nudilo) mě, že je celá kniha vystavěná na tak banálním klišé, jako je vztah s přitroublým chlapečkem. A jako bonus, pak se ta klišé krásně vrství dál a dál. Hrdinka se kvůli tomu pohádá s kamarádkou, pak se udobří - nečekaně s tím, že to obě přehnaly, následuje vztah s Hynkem (odříkaného chleba...) a v mezičase pokorný návrat manžela... To jako fakt...?!
Chápu módu, kdy autoři mají pocit, že vytvořit příběh o ženě bude lepší, ale budí to ve mně dojem, že jen proto, že ženy čtou víc, tudíž vyšší prodejnost. Tohle je spíš jen představa muže o životě ženy...
Epištoly k nesmělým milencům
Karel Konrád
Bude to tím, že nejsem jinoch či mladý muž, nedokážu tohle moudro docenit. A děkuji bohu, že dnešní knihy již neobsahují oslovení "drahý čtenáři"... :-)
Poučení: Drahý čtenáři, nedokážeš-li sbalit ženskou, zkus ji prostě ukecat - za sebe dodávám: Jen raději nějak jinak :-)