IHT komentáře u knih
Neni to spatne - takova kombinace foglarovky a Setonovych Dvou divochu (silne pratelstvi mezi nesourodymi kluky a spolecny nepritel)... Zpracovani CRo je prijemne, ale pekelne pomale (rychlost prehravani 1,3 je idealni :)).
Je to takovy dort... ale nikoliv dort pejska a kocicky a la Josef Capek, ale famozni kousek mistra cukrare, ve kterem se stridaji vrstvy jizliveho kousaveho zrzaveho humoru s vrstvami humoru laskaveho usmevneho novotneho. A vse se tyci do zavratnych vysek. Takto vrstvena kniha je bezvadna, protoze dort s pouze jednou prichuti by se rychle prejedl.
Inu, prvni dort jsem slupl jako malinu a uz se tesim na dezert :D
cetl jsem hodne cestopisu do Asie, ktere vysly v devadesatkach. Rada z nich popisovala podobne potulky, obvykle vsak mnohem prozaicteji. Koubkuv text je oddechovy, poeticky, sebeironicky, osvezujici. Doporucuji :)
Poslouchana audioverze. Velmi vtipne napsano, hezky nacteno. Kritika Hochu od Bobri reky me dostala :,-)
Bukowskeho jsem hltal na stredni a pamatuju, ze to bylo vzdy velmi silne a sokujici. Takova syrova selanka, kde se casto nic zasadniho nedeje a zivot tak nejak plyne mezi chlastem, sexem a drogami...
Skvar je jiny kousek a nemuzu rict, ze by byl lepsi. Postava detektiva je sverazna, pekna satira na tento zanr, ale vlastni vysetrovani a jednotlive "pripady" jsou dost fantasmagoricke. Bilancovani a melancholie z detektiva cisi, problemy v barech jsou uz jen dozvuky bourliveho "mladi"...
trefne, nadcasove, spousta hlubokych myslenek. Moc zajimava agitacni argumentace, radu argumentu slychame i dnes kolem nas - "ale vsak je to jeho svobodna volba, nikomu tim neublizuje" mi prisla nejtrefnejsi.
v ramci stredoskolskych studii jsme rozebirali na hodinach, ale tehdy me to tedy skutecne neoslovilo
poslouchano jako audiokniha
Pekne, mile, usmevne a pro deti jiste i poucne. Mozna to neni Kratochvilovo nejlepsi dilo, ale je fajn. Urcite z toho mam mnohem lepsi pocit, nez z nekterych jinych detskych autoru a jejich pokrocilych del (= psanych na stara kolena).
precten druhy dil - tentokrat uz jsem vedel, do ceho se poustim, tak jsem se vice snazil orientovat se v postavach :)
Autor obcas rozptyluje pozornost ctenare podruznostmi (nakousnute rozhovory atp.), ktere by dobre vypadaly na obrazovce, ale v knize rusi (v knize nemam vizualni "napovedu" kameramana/rezisera, nac se mam soustredit). S temi postavami to je obtizne - nejenze gronska jmena jsou pomerne komplikovana, autor jeste vtipne strida prijmeni i jmena, aby ctenar jeste vic tapal. Za me ale nejhorsi bylo orientovat se v dialozich, protoze jsem (v e-knize) pomerne casto nevedel, kdo v tech kratkych usecnych vetach prave mluvi.
Celkove to bylo ponekud chaoticke, vlastni zapletku jsem asi rozklicoval spravne, nicmene nekolikrat jsem pokracoval ve cteni s tim, ze jsem mimo a doufam, ze se zase zorientuji.
Nicmene, celkove to je velmi ctive a dost napinave :) Urcite se kouknu po tretim dile.
Hm, zadna velka slava. Vetsina textu se venuje tryznivym mukam hrdinky (popsano dobre, ale je toho docela dost), jednani ostatnich odob je takove nejake zvlastni (zadna dalsi postava mi neprisla verohodna), rozuzleni podivne...
Sex zvirat je atraktivni tema, ktere se da dobre popisovat a lidi knihy a poznatky nadsene hltaji. I Gideon se pokusil prijit se svou troskou do mlyna...
Nekdy jsou texty zabavne, nekdy spise slaboduche, obcas i docela zajimave. Ve srovnani treba s Judsonovou, Mierschem, ci Hardtovou, je to ale opravdu slaby odvar...
Preklad obcas pokulhava ("rodina uhorovitych" atp.), ani fotky nelze obdivovat :-\
Takova jednohubka. Nebylo ro zle, ale jinym veterinarnim knizkam se to zdaleka nevyrovna. Rada pribehu neni ani zabavna, ani nijak zajimava ci dojemna - jsou to spise "vesele historky", ktere by bylo fajn slyset, ale kterym papir na krase nepridava. Nastesti to je kratke ;)
Autor sice nema vypravecsky dar, ale cist to jde.
povazuji to za spise takove nostalgicke pripomenuti doboveho popularniho cteni. Myslim, ze i rodokapsy z prvni republiky jsou po literarni strance kvalitnejsi :D
Pribeh je primocary, sablonovity, nema zadne zasadni dejove zvraty - prikori hlavnimu hrdinovi bude odmeneno a darebaci budou (jakoby mimochodem) potrestani, juchu!
zacatek me ponekud odrazoval - byl az prilis poeticky, az prilis amorfni.
ale pak se objevil "dej" a kniha dostala urcity smer. Ani ty poeticke obraty uz nebyly uplne bizarni. Nebo jsem se proste do knihy dostatecne ponoril :)
Bylo to jimave, bylo to kouzelne, bylo to snive, bylo to melancholicke, bylo to ... smutne
smutne v tom, ze v knize neni nikdo ani dobry, ani zly - vsichni jsou vlastne svym zpusobem ... neprijemni, nejednoznacni, tajemni. takove mnohovrstve to bylo - nekdy usmevne, nekdy poklidne, nekdy znepokojive
Treti kniha tohoto autora prelozena do cestiny. Podle meho nazoru z tech tri je tato nejslabsi - a presto stoji za precteni :)
Kdyby to nebylo na tlustem papire a nebyly u toho poznamky a seznam literatury, tak by to byla utla knizecka - precetl jsem ji behem dvou odpoledni. Poznatky jsou velmi zajimave, ale ruku na srdce, zakladni poselstvi se az moc casto opakuje. V nekterych kapitolach autor opakuje dokonce i faktograficke informace (rakovina ledvin).
Celkove je kniha poucna, zajimava a stoji za precteni - pocitejte vsak, ze Vas muze iritovat neustale opakovani zakladniho poselstvi ;)
Miluju podobne knihy, mam jich doma spoustu.
Diky tomu mohu rici, ze tato je spise pro "zacatecniky". Rada veci v ni je pomerne bezne znama, radu jsem cetl v jinych knihach, videl v dokumentarnich serialech, ci slysel ve skole (treba zrovna tu o vode z kokosu). Nektera fakta nejsou prilis prekvapiva a jsou lehce dohledatelna - treba (relativni) velikosti jednotlivych kontinentu a oceanu jsou zakladnim ucivem fyzicke geografie. Podobne notoricky zname jsou informace o velikost zornice s ohledem na rozpolozeni cloveka (siroke zornicky prozrazuji zajem - proto si divky rozkapavaly oci atropinem, aby byly pritazlivejsi), nebo nejvyssi hora sveta (havajska Mauna Kea, sest kilometru vysky je pod hladinou oceanu), ruzove zbarveni plamenaku souvisejici s jejich potravou atp.
Krome toho jsou nektere veci zastarale ci prilis zjednodusene (prumerna delka zivota je 72 let), ci zmatecne ("muzi pachaji sebevrazdu 4x casteji nez zeny"....? lze spachat sebevrazdu vicekrat? pokud jde o pokusy o sebevrazdu, tak tam je vyssi vyskyt u zen, pokud jde o dokonane sebevrazdy u muzu jako celku, tak je mnohem vhodnejsi napsat "sebevrazdY" - protoze jde o hodne muzu a hodne sebevrazd). Podobnost rostliny s organy, ktere leci, je bizarni z prstu vytazena souvislost - rosltinne alkaloidy ovlivnuji biochemicke deje, ktere se projevuji v rade organu, mezi jinymi i v tech citovanych.
S terminologii jsou autori obcas nastiru :"potravinovy retezec" neni totez, co retezec potravni, oznaceni "aminokyselina glutamova" rozesmeje nejen chemiky...
Autori tvrdi: "V knize si najde sve uplne kazdy, kdo se zajima o svet, chce vedet vice...". No, ti, kteri se takto chovaji uz nejaky ten rok, toho v knize az tak moc nenajdou. :(
Hvezdicku pridavam za graficke pojeti knihy. Bez nej by slo o tenoucky sesitek, ale tlusty papir, pekna grafika a pouzity font vyrazne zvysuji hodnotu knihy.
Filosofujici text vystaveny na pozadi zoologickych realii. Delsi dobu mi trvalo se do textu ponorit a s postavami se seznamit. Ale pote uz text plynul lehce, postavy byly plasticke, motivy verohodne, dobrodruzstvi napinava. A pointa je proste krasna :-)
Misty mi to pripominalo Flauberta a jeho Byli jednou dva pisari. Nikoliv zfilmovanou verzi se Sovakem a Hornickem plnou humoru, ale tu puvodni filosofujici predlohu ;-)
tak tohle bylo hodne slabe... :(
mam rad knihy tohoto typu - sbirky bizarnosti a podivuhodnych faktu, obvykle se v nich snoubi pouceni a zabava. Tohle je druhy dil (prvni mam nekde v knihovne taky, ale jeste jsem ho necetl) a autori zjevne v USA dosahli jiste popularity a snazi(li?) se z ni vytezit maximum. V tomto dile se kombinuji odpovedi na polozene otazky, fiktivni scenky z fiktivni ordinace (aspon doufam, protoze jsem je fakt moc nepochopil - respektive jsem nepochopil, proc tam tyto absurdni, obvykle neprilis vtipne, vsuvky vubec jsou) a zjevne doslovne zaznamy z internetove komunikace mezi autory. Ta by mohla byt vtipna, ale nikoliv prekvapive je nezazivna - autori pouzivaji "interni" mluvu, neboli pouzivaji narazky a forky, jez jsou srozumitelne jen jim samotnym, navic je fura veci ztracena v prekladu. (A propos - preklad je slaby, text je misty klopotny, obcas gramaticky spatne, editace ceskeho textu je fakt mizerna.)
Stezejni cast by mela byt ta faktograficka - odpovedi na zvidave a zajimave dotazy. Bohuzel, se autori (asi?) rozhodli odpovedet na vsechny dotazy, ktere dostali. A velka cast z nich je fakt pitomych. Kniha je diky tomu spise svedectvim mizerne urovne americkeho vzdelavaciho systemu (myslim zakladniho a stredoskolskeho stupne). Navic je na hodne otazek odpoved ve stylu "no, zjistili jsme, ze to jeste nikdo nezkoumal, takze to asi bude proto..." pripadne "tohle hodne souvisi s hormony v lidskem tele, ale jeste tomu poradne nerozumime..."
Celkove me vetsina odpovedi neuspokojila, protoze casto byly odpovedi spekulativni, ci staticky popisne. Nekdy to fungovalo (viz nazev knihy - muzi maji orgasmus temer vzdy a po nem se vylucuji hormony, ktere maji konejsivy ucinek, navic se u toho vic nadrou a spotrebuji vice glykogenu ve svalech), casto to vsak k pochopeni neprispelo, respektive ctenari naskakovaly dalsi a dalsi souvisejici dotazy. Absenci pouceni autori nahrazovali svym pokusem o humor, ktery ale prilis nefungoval...
Dve tretiny knihy se mohly klidne promazat a ctenar by o nic zajimaveho ani duleziteho neprisel.
(SPOILER) Jako dite jsem knihy tohoto autora hltal a moc se mi libily. Stejne tak detske knihy s detektivni zapletkou (E. Kastner atp.). Proto jsem dceri (9 let) nadsene doporucil tuto knihu a znepokojene sledoval, jak se s ni dva tydny pere. Hodnotila ji docela pozitivne (snad v euforii, ze uz to skoncilo) a ja si ji precetl taky, abych ji ukazal, ze to mela mit rychleji (mne to trvalo 100 minut a nekolikrat jsem u toho usnul).
Musim bohuzel uznat, ze autorovi se v 72 letech uz zdaleka tak nedarilo, jako pred 40 lety.
Prvni pripad sebevrazdy je bez jednoznacne pointy (viz komentar od vodopad152), cili vlastne odlozeny. K tomu bych mel hodne velke vyhrady, protoze psat o sebevrazdach je hodne ozehave tema (jak vi vsichni dobri novinari - ctenari radi napodobuji a po medialne proflakle sebevrazde se obvykle zvednou pocty sebevrazd ve velkych mestech - dle statistik z velkych mest USA). Psat o sebevrazde pro deti by tudiz melo byt o to citlivejsi a hlavni pointa by mela smerovat k odmitnuti takoveho reseni jako unahleneho. Aspon v teto knize byl duvod k sebevrazde relativne posetily a konec pripadu totalne nedotazeny.
Podobne druhy pripad s "nepolapitelnym" sprejerem je slaby. Dvojcata vysetruji a sleduji, poskladaji par stripku, ale finalni rozuzleni jim naserviruji dospeli kolegove formou prosteho sdeleni, "kdo to byl". O motivu sprejera nepadne zadna zminka, o spolecenske zavaznosti take ne - nedivil bych se, kdyby mladi ctenari po precteni knihy vyrazili do ulic se spreji si hrat na tajemneho fantoma. :(
Jedina pekna linka jsou detske pohledy na svet rodicu - ta mi porad pripominala Borika a porad byla prijemne usmevna. Jinak za me slaboucke a nedomyslene a spise nedoporucuji
Poslouchano jako audiokniha s lehce smisenymi (prevazne kladnymi) pocity.
Nepopiram, ze spousta technik je popsana ve spouste jinych kih - jde o autorsky kompilat doplneny vlastnimi zkusenostmi, zajimavymi priklady a doprovodnymi "legrackami".
Nejsem v teto oblasti nijak prehnane sectely, takze mi to nevadilo.
Vlastni "legracky" (test, otazky s nabizenymi odpovedmi a nasledny rozbor spravnych odpovedi apod.) jsou docela fajn. Nekdy sice jsou ty spatne odpovedi natolik hloupe, ze snizuji vyznam testu (a pozitek ze cteni/poslechu), hlavni problem vsak je v audioverzi - cist otazky a posleze nabizene odpovedi a pak se k nim vracet, to skutecne moc sikovne (prehledne) neni. Zvlaste, kdyz si clovek narozdil od vlastniho cteni nemuze dat pauzicku na promysleni, tj. urcovat si vlastni tempo.
Krome toho me "iritovalo" odkazovani na studie - v textu jsou za predstavovanymi vyzkumy uvedeni autori a rok vydani clanku/knihy. Fyzicky knihu neznam, ale predpokladam, ze ma seznam teto literatury v zaveru uveden. Audioverze vsak seznam literatury neobsahuje, takze uvadet reference na tento seznam je pitomost. Opravdu to pusobi nesikovne a ruku na srdce - pro bezneho ctenare to je rusive i ve vlastnim textu. Mnohem lepsi by byl referencni aparat ve forme cislovanych poznamek (a predpokladam, ze interpret by cisla poznamek opravdu necetl). Nektere odkazy jsou hodne "nesikovne" - odkazovat na sve zkusenosti formou "(Prokupek, vlastni vyzkum)" pusobi hodne nabubrele (dela se to v odbornych textech, ale v popularni prirucce to opravdu vypada namyslene - to uz by bylo podobne jako citovat u historky "Bavis se dobre, debile?" odkaz jako "(Prokupek, osobni sdeleni)"). Diky temto nesikovnostem je kniha trochu rozpacita - na jednu stranu skvele podany soubor poznatku a praktickych doporuceni, na druhou stranu radobyvedecka "studie" navic prospikovana odkazy na vlastni stranky, nabidkami kurzu a konzultaci. Dort pejska a kocicky...
Pres to vsechno je kniha (pokud se oprostime od rusivych momentu) napsana zabavne a prinosne (alespon pro ctenare bez predchozich zkusenosti). Autoruv nadhled a sebironicke poznamky jsou prijemne a cteni/poslech hezky odsypa.
doporucuji :)
Tuto knihu jsem cetl hned po vydani, pred nekolika lety znovu a ted jsem si ji poslechl. Musim priznat, ze pri kazdem dalsim cteni jsem si vsimal dalsich a dalsich nedostatku.
Je to sice krasne svedectvi onech prvnich ca dvaceti let, ktere spolu prozili Jacquie a Gerald, ale je videt, ze spisovatelske strevo maji jen rodili Durrellove. Je to ponekud klopotne, dost popisne a misty trochu naivni.
Hlavni problem ale asi bude v prekladu. Prekladatelka totiz vyrazne ignorovala ceskou terminologii a spoustu slov preklada jednoduse spatne. "Armadilo" a "mungo" jsou proste mimo misu (mungo byl cesky nazev pro asijskou promyku, u africkych mangust se tento nazev nikdy nepouzival), i ne-zoologa jiste zarazi, ze na Kypru pili Durrellovi domaci "pastinak" (coz je zelenina) namisto "pastisu" (coz je anyzovy liker), ci ze veverka Koralka chytajici rojici se mravence mela plnou tlamicku "komaru", dokonce prekladatelka pise o "Bafutskych slidilech", prestoze pan Pellar 8 let drive pouzil v dobre prelozene knize Dvakrat do Kamerunu oznaceni "Bafutsti chrti" apod.
Zvukova rezie nacteni knihy take neodvedla zrovna stoprocentni praci. Prereknuti nejsou opravena (a neni jich tam malo), strihac si nepohral s vyvazenim hlasitosti, obcas probleskne pokyn z rezie(!), otaceni stranek je dost hlasite, vyslovnost anglickych slov nekdy desna (simpanzovo jmeno Cholmondeley se cte Čamly - coz je vyslovne zmineno v Pellarove prekladu), nekdy se stridaji ruzne vyslovnosti (landraur/landrover/landruvr, podobne se kreativne komoli nazvy mest)... ale tempo cteni a melodie jsou prijemne :)
Je to zrejme ponekud uspechana kniha napsana zrejme hlavne kvuli honorari (Durrell bezne napsal sve knihy za ca 6 tydnu), je to odbyty preklad, neni to uplne nejlepsi nacteni, ale porad je to skvele svedectvi o zivote zcela mimoradneho cloveka, nadseneho vizionare, prukopnika nove koncepce zoologickych zahrad a jednoho z prvnich ochrancu prirody v mezinarodnim meritku.
Durrellovi, smekam pred Vasi praci!