IHT komentáře u knih
Tahle serie me bavi.
Tomas je sympatak a dozvidame se (ponekud krkolomne, ale o to uveritelneji), proc si vlastne zvolil drahu kriminalisty. Pekny pripad, slusne vysetrovani, hezke audiozpracovani.
Cetl jsem vloni v anglickem originale a je to proste... bajecna knizka! :) Naslapana informacemi, podana mimoradne zabavnou formou, entuziazmus ze stranek primo kape. Perfektni cteni i pro nezoology ;)
Slovo Idiot muze byt v dnesni dobe ponekud matouci - puvodni vyznam vsak oznacuje cloveka, ktery se strani verejneho zivota, cili se o nej prilis nezajima. V tomto vyznamu je take velmi vyuzivano v knize - cili nejde o prvoplanovou urazku ci nadavku, poukazujici na nizky intelekt (byt tech je v knize take hodne - obvykle smerovanych ke sluzebnictvu, ale i k ostatnim osobam). Naopak perfektne sedi na knizete Myskina, jenz se delsi dobu v ustrani zotavoval...
V tom novejsim vyznamu jsou idioty snad vsechny postavy knize, tezko hledat nekoho sympatickeho.
Nemam rad sbirky povidek. Obvykle me rozciluji ty, ktere snizuji celkovy dojem...
Mam rad Pavla Tomese, tak jsem tomu dal sanci...
Nelituji - opet skvela zabava, nekde jsem se smal nahlas, nekde me to pohledilo po dusi, nekde jsem se pousmal, ci zamackl slzicku dojeti.
Hluboky respekt k autorske praci. Slibuji, ze na zadne autorske cteni (pana Tomese) nikdy nepujdu a prestoze jsem si knihu poslechl v rozhlase, jdu si koupit vytisk, aby pan autor nebyl skodny!
PS: zadna povidka me neiritovala tim, ze by byla vyrazne slabsi - vsechny jsou dobre ci lepsi. Hura!
moc pekna a mila kniha. Uplne z ni cisela ta pohoda "anglickeho" venkova v duchu mych oblibenych Vrazd v Midsomeru. Prijemne jsem si uzil ty dva dny cteni a jen me mrzi, ze jsem zacal druhym dilem :D
Velmi pekny, velmi srozumitelne napsany pribeh archeogenetiky a jejich dosavadnich poznatku. Archeogenetika upaluje milovymi kroky a kazdy rok dosahuje novych fantastickych poznatku, takze je trochu nestastne psat prehledove knihy v teto fazi, kdy jeste vse kypi a vre. Nicmene na druhou stranu presne tento typ knihy upozorni beznou ctenarskou obec na to, ze prave dochazi k prepisovani dejin a dokaze tento kvas zasadit do souvislosti a doplnit zajimave informace a nahlednuti pod poklicku.
Moc hezky sepsany pribeh, velmi prijemny je rozsah knihy (vetsina obdobnych jsou tluste bichle, kde se nekdy zbytecne popisuji zaklady vyzkumu a poznatky nekolikrat opakuji), politicky apel v zaveru knihy me nezaujal, ale objektivne receno je zcela na miste. Posledni tri vety me rozesmaly: "Narazíme na limity. A nebudeme je akceptovat. Nejsme na to stavění."
Doslov Zuzany Hofmanove k ceskemu vydani je dustojnou a organickou soucasti knihy s jeste nadsenejsim zaverem, nez vlastni text. Potesil! (Byt za pozornost stoji, ze puvodce moru je zde napsan spatne a navic bez uzusove kurzivy.)
Moc zajimavy a inspirativni text. Kritika nabozenstvi a sarlatanstvi je dle meho gusta, ucenuji autorovu osobni znalost problematiky a radu zkusenosti. Vedle jeho utocneho postoje proti sarlatanum je jeho postoj k drogam usmevne tolerantni. Byt je nedoporucuje!
Myslim, ze idealni cteni pro otevrene mlade mysli, patrajici po smyslu zivota. Prislo mi, ze napsal knihu, kterou by rad mel ve dvaceti letech moznost si precist :)
Jeho kniha Svobodna vule mi ale prisla zajimavejsi - zrejme mi je volni rozhodovani blizsi, nez spiritualita. Moc rad bych od nej cetl jeste aspon Moralni krajinu - najde se vydavatel?
Harford se zabyva radu let popularizaci statistiky a osvetou verejnosti. Jeho texty jsou vtipne, zabavne, ctive - proste skvele. Tahle kniha ma za cil naucit ctenare na prezentovane udaje kriticky nahlizet. ABychom neskakali na lep tem, kteri se nas snazi cisly a "fakty" oklamat (k tomuto se zrejme vzahuje moc pekna obalka). V knize se primo i neprimo priznava k obdivu k Davidu Kahnemanovi a jeho rychlemu/pomalemu mysleni. Harfordovo "desatero" je formulovano prave jako rady pro pomale promysleni pro nas novych informaci statisticke povahy.
Kniha je vyborne sepsana, kapitoly jsou opravdu ucelene a v textu se neskace od tematu k tematu, ocenuji i to, ze zakladni informace neni "porad dokola omilana" (jak ctenari casto vytykaji nekterym autorum). MOc se mi libily i zaverecne odstavce, ktere predchozi kapitolu shrnuly a uvedly kapitolu dalsi.
Jednoznacne doporucuji a uz se tesim na jeho starsi knihy, ktere jsem si obratem zakoupil (ty, ktere vysly mimo edice, jsem proste nezachytil)
precteno snad popate - a urcite ne naposledy :)
Cetl jsem to poprve (a podruhe) uz nekdy na prelomu 80. a 90. let(?) a mam to zaskatulkovane v oblibenych knihach meho dospivani. Take serial jsem s gustem pred lety skoukl. Je to paradni - a silene, kdyz ctete o zivotni urovni v tehdejsi dobe :)
Paradni napinavy pribeh. Tentokrat jsme znali vraha a sledovali, jak k nemu postupne nasla cestu i policie. S ohledem na vrahovo mysleni to bylo zabavne a zajimave.
Chovani vysetrovatelu mezi sebou bylo fajn - prijemne to odlehcovalo hlavni linku (byt tym si Erika sestavila az ve ctvrtine knihy!).
Co mi ale tentokrat desne vadilo bylo nacteni. Bohuzel jsem mel verzi nactenou pani Helgou Cockovou, ktera ma velmi prijemny hlas, ale mnohem vice by se hodil pro cteni poetickych pohadek pro deti. Cetla pekelne pomalu, dost casto se intonacemi netrefovala do popisovanych emoci (vetsinu toho cte "uvazlive" ci "prekvapene" ci "zamyslene", coz k popisovanym hadkam fakt nesedi) a celkove to dost neodsypalo. Martin Stransky to zvlada mnohem lepe
Moje oblibena autorka opet nezklamala - Cerna dira je socialni drama a dobra detektivka v jednom. Depresivni, ponure (jako prakticky cokoliv z islandske tvorby), ctive, napinave. Poslouchal jsem jako audioknihu a ocenuji i nacteni! :)
Je docela skoda, ze dily s rozumnou detektivni zapletkou a peknymi dedukcemi se odehravaji v cizine, kde je detektiv Bergman na dovolene. Skoro to vypada, ze doma vysetrovat moc neumi (resp. se nechava rozptylovat ruznymi forenznimi stopami a nespoleha jen na svou intuici). :)
Celkove se mi to docela libilo, byt musim uznat, ze obcas ten text trochu drel - napriklad konkretni slepe ulicky byly prilis okate (papir s cisly - vazne pocet slov/znaku v kapitolach? takhle to autori delavaji? a kdyz jich je malo, zpetne doplnuji vatu?), slangovy termin "nakrmit bednu" strcila autorka do ust nekolika postavam, prestoze existuje rada jinych obratu, ktere by sly pouzit a podobne.
Take me potesilo, ze se Bergman na stara kolena dokazal naucit anglicky. V Holandsku jeho anglictina pry byla mizerna a "musel" mluvit nemecky... ;-)
dam si chvilku pauzu, ale urcite se k autorce vratim :)
Moc pekne! Sice me asi v tretine stvaly poznamky o tom, ze vsichni maji nejake tajemstvi, ale ve finale to slo vydrzet. (Ruku na srdce, pravy duvod k vrazde mohl nechat Ester pomerne chladnou, jeji nejistota prilis logicka nebyla. Matejovo "tajemstvi" bylo taky ponekud rozpacite.) Chovani nekterych postav misty trochu haprovalo (napr. lina matka se sebere a o pulnoci jede za dcerou), ale vse v mezich normy. Zadna postava mi nijak sympaticka nebyla, ale to je spise plus (- kdyz nejsou postavy cernobile).
Urcite si prectu dalsi dily ze serie. :)
Fantasticke nahlednuti do smysloveho sveta rostlin - povinna cetba pro kazdeho biologa. Autor je renomovany vedec, navic primerene kriticky. Nesnazi se shromazdovat nepodlozene nesmysly, ale naopak vychazi z "tvrdych dat". Konfrontace protichudnych vysledku ruznych autoru a vysvetleni popularnich, lec spatnych vyzkumu - to jsou velmi cenne informace. Chcete-li sve kvetiny podporit v rustu, nedotykejte se jich, ani na ne nemate prilis mluvit (resp. kricet "rozvijej se poupatko...") - bohate staci, kdyz je misto toho zalejete ci pohnojite :D
Nejlepsi cestopisy jsou ty od Billa Brysona. Toho mam moc rad a vsechny jeho do cestiny prelozene knihy mam v knihovnicce na cestnem miste. HNED vedle nich by urcite byly knihy Ladislava Zibury. Ale nejsou... Duvodem je to, ze jeho kniham slusi elektronicky format. ;) Koneckoncu, ctu je taky obvykle na cestach... (Ale uznejte - napsat, ze maji cestne misto v me ctecce by znelo fakt pitome ;))
Ladislave, Vase knihy jsou pohlazeni po dusi - clovek se v nich vzdy ujisti, ze dobro na svete porad existuje. Dekuji!
Vasim vyresenim absence propisky jste mi prodlouzil zivot alespon o rok, na druhou stranu muj abstak po cestovani (vznikly kvuli pandemii) se po precteni Vasi knihy jeste prohloubil...
THRILLER! Podle me je to nejlepsi kniha ze serie "Pripady oddeleni Q". Alespon pro ctenare, kteri cetli predchozi dily ;)
Krome "klasicke" detektivni linie (Gordon a Rose) zde probiha hlavni dejova linka, ve ktere se dozvime prakticky vse o Asadove ponure minulosti. Postava Carla tu je dosti upozadnena, humorna linka znama z predchozich knih tu neni (a s ohledem na tema by asi pusobila rusive), charakterovy rust epizodniho hrdiny Joana je velmi zajimave vykreslen.
Vyreseni detektivni linie je sice dosti proste, ale pointa je velmi hezka, Urcite davam 5 hvezd a doufam, ze autor bude v serii pokracovat :)
Pekna remeslna prace. Tento treti dil dobre zapada do serie, akorat ty pripadne zapletky a peripetie mi zacinaji pripadat nejak nasekane podle stejne sablony. Rodina Fabiana Riska by se mnou jiste souhlasila - uz se desim, co se jim stane v dalsim dile.
Kazdopadne neuveritelnost zapletky neprekrocila meze snesitelnosti (mnohem zajimavejsi mi prisla zapletka s "happy slapping", byt na ni nebylo moc co vysetrovat) a autor ukoncil tento dil krasnym prislibem zajimaveho pokracovani - uz se tesim :)
CHtel jsem dat 4 hvezdy, ale premyslel jsem, zac vlastne bych strhl tu jednu.
Pravda je, ze pachatele a zapletku jsem pochopil ve dvou tretinach knihy (coz se mi obvykle nestava!! :)), takze ta posledni tretina byla relativne zdlouhava, protoze jsem musel pretrpet, az to konecne dojde i hlavni postave...Na druhou stranu vsak jsem obvykle otraveny, kdyz autor detektivku ukonci moc rychle (po prozrazeni pachatele uz nasleduje jen strucne vysvetleni pro pomalejsi ctenare a konec zvonec). Takze vlastne poradne propracovany zaver neni vubec na skodu! :)
V kazdem pripade je Nora sympaticky looser - jeji postava je utrpna, ale clovek ji drzi palce az do konce. S cistym svedomim doporucuji k precteni a sam se tesim na dalsi autorcin pocin :)
knihu jsem cetl v sestnacti a byl z ni naprosto uneseny (tusim, ze to byl muj prvni postapokalypticky roman). Ted, o vice nez ctvrtstoleti pozdeji, jsem si poslechl audioknihu a prisla mi ponekud rozpacita. Vazne to i tehdy bylo tak desne popisne? I tehdy to bylo plne moralizovani? Nebo se mi tak zmenil vkus s poctem prectenych knih? Nebo to bylo jen tim desive monotonim zpusobem nacteni audioknihy? Nevim, ale z ucty k Merlemu doufam v to posledni. Malevil si prectete sami - pozitek bude jiste vyssi!
takova letni povinnost :) mile, rozmarne, vesele.
je usmevne, kolik "gagu" z teto prastare klasiky si modern(ejs)i autori "vypujcili" :) A zdaleka nejen Jirotka