Iki1 komentáře u knih
Pěkná prázdninová oddechovka s hezkými ilustracemi, které úžasně padnou na míru té které povídce. Příjemné čtení je ve většině povídek gradováno koncem nutícím k zamyšlení nad vlastním životem.
Rozvláčné vyprávění o osudech hrdinů pověstné britské špionážní aféry ozvláštnila dvojí dějová linka, kdy po jejich osudech pátrá studentka, aby napsala doktorandskou práci. Tím, jak se děj prolíná, získává kniha na čtivosti. Disponuje i méně očekávaným rozuzlením.
Stojatý a neměnný čas osmdesátek je v knize reflektován velmi autenticky. Až mě při čtení mrazilo, když jsem si vybavil tento čas žitý na vlastních bedrech. Velmi oceňuji zvláště autorův poetický jazyk, který vyjadřuje šedivost prostředí. Ústředním prvkem jsou ovšem mezilidské vztahy a ty jsou vylíčeny tak, že čtenáře vtáhnou a nepustí.
Dobře zpracovaná kniha se spoustou zajímavých a méně známých informací. Leckteré kapitoly by stálo za to rozvinout do většího záběru. Například zmínky o politických zásazích, vynalézání mimo systém... A chybělo mi více obrazového materiálu - kreseb a fotografií, které jsou u tohoto typu knih zásadní.
Knize by určitě v prvé řadě slušelo zestručnit na zhruba polovinu stran. V druhé řadě rozkošatit děj, trochu schovat hlavního padoucha (i nepozorný čtenář minimálně v půlce ví). Takto je kniha hodně nudná, v podstatě se tu nic neděje, a když děje, tak to autor příliš odbude. Čekal jsem, že se tedy zaměří na psychologii hlavních postav. Ale ani to tu nenajdeme. Nezaujme ani v líném létě u vody.
Nápad na zpracování regionálních případů četnické pátračky z první republiky je jistě velmi dobrý. Povídková forma je pro čtenáře také víceméně vhodná. Mnohem horší je vlastní literární zpracování povídek. V nich je obsažen pouhý popis událostí navíc formou odpovídající tak průměrnému žáku osmého ročníku ZŠ. V povídkách chybí právě to, co dělá povídku povídkou: pořádné a poutavé vedení dějové linie, alespoň minimální napětí s nápaditým vrcholem děje a pointou (občas i nečekanou). Knihu jsem četl o dovolené, ale mám pocit, že oddech u ní nebyl to pravé dovolenkové ořechové.
I druhý díl Normalizovaných životů jsem četl s chutí. Jedná se o velmi povedené dílo a všem autorům patří dík za většinou velmi podrobně zpracované osudy lidí žijících obyčejné životy v sedmdesátkách a osmdesátkách. Byly to tehdy i naše životy, takže se do hodnocení jistě vloudí stopa nostalgie.
Dobrá prázdninová oddechovka vhodná k vodě díky ději rozděleném do krátkých kapitol. Slušně spisovatelsky vybarvené charakteristiky postav, slušně vystavěný děj, méně uvěřitelný způsob provádění vražd i (doufám) způsob policejního vyšetřování. Zhodnocení a předvedení "rodinné spolupráce" čtenářům mi přišlo dost ploché a odbyté. Stejně i fungování tajemného profesora. Přece jen vztahy mezi lidmi a jejich vazby se časem proměňují.
Nápad na komiksové zpracování je fakt úžasný. Při zpracování dost nelibě hodnotím velikost a typ použitého písma. Pro starší čtenáře je na hraně čitelnosti. Asi ve dvou případech jsem se musel poučit v anglickém textu, ten český jsem prostě nedal.
Třístý svazek v edici Původní česká detektivka mě hodně překvapil rozvětvenou dějovou linkou, jejíž slepé provázky se postupně uzavíraly, takže nezůstalo jako obvykle jen u náznaků. Propracovaný děj ústí v poměrně nečekané rozuzlení, hodně mě nadchla kapitola, ve které se hlavním protagonistou stal policejní pes. Celý děj je nejen propracovaný, ale hlavně uvěřitelný. Myslím, že kniha by si zasloužila díky tomu převedení na film. Je nezvykle rozsáhlá, ale čte se dost dobře. A v porovnání s ostatními edičními tituly obsahuje mizivé množství chyb a překlepů. Jen ta přivlastňovací přídavná jména by měl autorce někdo vysvětlit (Terezy šaty x Tereziny šaty...).
Hodně poeticky napsaný román z padesátých let minulého století. Na můj vkus neoplývá příliš dějem, o to víc bylo čtení na některých místech hodně obtížné s ohledem na udržení pozornosti. Je to prostě jiné vylíčení atmosféry padesátek.
Hodně dobré čtení psané pohodovým jazykem přístupným i pro naprosté laiky. Dost informací mi nebylo známých, u některých zpracovaných osobností jsem si poupravil svůj názor na ně.
Kniha mě neoslovila, jsem rád, že naše generace ještě zažila klasické nekorektní pohádky. A pánbůh pomáhej ještě nenarozeným dětem, až se všem těm neziskovkám podaří prosadit opravy a úpravy nekorektních textů v knihách a školních čítankách.
Tedy plný souhlas s Ondřejem - pobavení se konalo na prvních stránkách, pak už jen šeď a nuda.
Skvěle zpracovaný "cancák" (starší trampové budou pamatovat) z cest na běžná místa, ovšem se spoustou zajímavých postřehů. Autorka prostě umí pozorovat svět kolem sebe a umí nádherně výtvarně zachytit.
Zachycení atmosféry bezčasí konce osmdesátek v Čechách se Jaroslavu Hutkovi hodně povedlo a plně odpovídá jeho naturelu spíše ublíženého písničkáře, který se nechá vláčet prostředím kolem sebe a sám příliš aktivně nevystupuje. To vyplyne hlavně z konce knihy, kdy už jsou s manželkou v Nizozemsku.
Autor popsal z vícero úhlů zajímavou část nacistického programu, o které jsem zatím četl jen zběžné informace. Obdivuji autorovu přípravu, dal si práci i s vyhledáním informací o osudech hlavních protagonistů a sbírkových předmětů po válce. Tím vzniklo kompaktní dílo s velmi dobrým informačním potenciálem. I já se musím bohužel přidat ke kritice jazykového korektora. Jedná se o vázanou knihu, které by skutečně měla být věnována příslušná péče. Čtenáře tohle prostě musí iritovat.
Příručka tak, jak si ji představuji - jednoduchá, přehledná, motivační. Čtenář v ní získá jasný přehled co a jak. Jen se překonat a pustit se do seberozvoje.
Stručně, jasně a přehledně vystižená místa, která stojí za to v Praze navštívit. A hlavně doplněno nádhernými fotografiemi. Hodně zdařilá kniha, ve které nechybí pro tento druh knih potřebný rejstřík.
Jednoduchý děj s několika postavami, ale se skvělými dialogy. Počátek trochu roztahaný, ale postupně jsem se začítal víc a víc. Střihy v ději zvyšují spád a i když pachatel je předvídatelný, na jeho motivaci autorka skvěle zapracovala, a tak se zvýšila pravděpodobnost děje.
Jak vidím svět kolem sebe po jednom špeku a osmi pivech? Rozhodně hodně alternativně. Kniha je psána lehce, autor se dost opakuje, místy i pobaví. Vzhledem ke kratinkým jakoby deníkovým záznamům se dobře čte, zvlášť večer v posteli před usnutím.