Imis komentáře u knih
Originální námět a dobře zpracovaný. Napínavé od začátku do konce. Doporučuji.
Tenhle díl se mi moc líbil. Hezky to plynulo, nikde to nezadrhávalo a závěr překvapil, takže doporučuji.
(SPOILER) Já se přidám k pár těm, které tato kniha neoslovila. Námět velice zajímavý. Jak se postavit k závažnému provinění člověka. Má zločin promlčecí dobu nebo nikoliv atd. Navíc jak se postavit k úkolu, kdy se máte stát vykonavatelem tzv. spravedlnosti. Kniha jako taková mi ale přišla příliš zdlouhavá. Přišlo mi jakoby části na sebe nenavazovaly úplně dobře a plynule. Příběh vyprávěný na začátku by se mohl tak o polovinu zkrátit, romantická linka mi přišla úplně zbytečná (jakoby se autorka snažila do knihy nacpat všechno co má americký román/film obsahovat). Navíc skutečnost, že babička, která o své minulosti nechtěla celá desetiletí vůbec mluvit ani se svými nejbližšími se najednou nečekaně rozpovídá při návštěvě vyšetřovatele (úplně cizího člověka) se mi zdála jednoduše nelogická. A závěr byl úplně zvláštní, vlastně nějak otevřený, nevysvětlený, nepochopitelný. Myslím, že hodnocení knihy je vysoké zřejmě kvůli tématu ako takovému a ne tolik kvůli umění autorky samotné. To je můj dojem.
Autorka si vybírá vždy atraktivní prostředí a ani tady mě nezklamala. Začátek mi přišel trošku pomalejší, ale od třetiny se kniha četla dobře, děj hezky utíkal. Závěr nebyl nějak šokující, ale myslím, že to ani není cílem. Nejde o žádné krvák, ale spíš o detektivní příběh napsaný klasickým stylem, který se ale čte hezky. Je to jednoduše hezky strávený čas s knížkou.
Asi jsem už moc stará na tento druh literatury. Připomínalo mi to strašidelné příběhy pro děti. Rozhodně bych jí řadila spíš jako young adult literaturu. V audioknižní podobě jsem poslouchala jen proto, že byla zdarma a neměla jsem nic jiného k poslechu, ale i tak jsem to často vypínala, protože mě kniha vůbec nebavila. Zatím jsem asi v 1/4 a nevím, zda to dám celé.
Tak jsem to nakonec doposlouchala. Děj se na můj vkus odvíjel pomalu, chybělo mi v celém příběhu napětí. Hlavní hrdinové postrádali větší hloubku a tak jsem k nim nedokázala vůbec vybudovat nějaký vztah. A navíc se tam některé informace opakovaly několikrát, což tomu taky nepřidalo na lepší poslouchatelnosti. Nepodařilo se mi dohledat kolik je autorce let, ale zřejmě je ještě hodně mladá (alespoň podle fotky) a třeba budou další knihy lepší. Vyhledávat jí ale určitě nebudu.
Za mě nejlepší kniha z celé série. Od ostatních dílů jsem čekala bohužel víc, hlavně díky vysokému hodnocení.
(SPOILER) Dívka v ledu je mým 1. setkáním s autorem i když jsem jí četla až 5 let po vydání. K přečtení mě motivovaly výborné recenze a poslech ukázky audioknihy. Pak už jsem chtěla vědět jak to dopadne.
Co lze rozhodně pochválit je úvod. Autor dokáže skvěle navodit atmosféru místa, úplně jsem před sebou viděla obrazy míst, na které nás zavedl. Následně už kniha pokračuje jako klasická detektivka, ve které je velká část věnována samotnému vyšetřování. Četla se rychle, celou jsem jí přečetla za 2 dny. Autor se snažil udržovat napětí, což se mu více, či méně dařilo. Že bych ale řekla, že to bylo napsáno nějak výjimečně oproti jiným detektivkám nemohu říct. A bylo několik věcí, které mi vadily: hlavní šéfinspektorka vyšetřovala citlivou vraždu několika žen a i přesto neustále chodila na nebezpečná místa sama na vlastní pěst. Neustále se jí vybíjel mobil a nikdy si ho neměla kde nabít. Některé její závěry působily, že si je vycucala z prstu, ale byla si vždy naprosto jistá, že jedině ona má pravdu. Žabo-myší boje mezi kolegy mi připadaly trochu trapné, ale budiž. Celou knihou se táhla až příliš okatě téma žen z východní Evropy. Inspektorka ze Slovenska, matka oběti ze Slovenska, další oběti z Čech, Slovenska atd. Svědkyně taky Slovenka. Přišlo mi to až trochu moc a bez hlubšího významu. Co trochu zamrzelo, že vraha jsem si správně tipla už na začátku knihy a to nejsem žádný Colombo :-) Ale jinak to nebylo špatné a milovníky klasicky psané detektivky to asi neurazí. Já asi sáhnu ještě Temných hlubinách a pak se rozhodnu, zda budu v čtení série pokračovat dál.
Moje třetí kniha od autorky a přišlo mi jakoby tak trochu vykrádala sama sebe. Knížka se dá přečíst za pár hodin, protože i když to tak nevypadá, tak je text poměrně krátký - kniha působí mohutněji díky zvolenému fontu písma a řádkování. Některé myšlenky a situace se tam rozebírají znova a znova v dialogu s dalšími postavami a tím se text natahuje, ale nikam prakticky neposouvá děj. A navíc je díky malému počtu postav poměrně dost jasné, jak to asi celé dopadne. Takže nic super originálního a překvapivého nečekejte, ale na druhou stranu, když od toho nebudete čekat nic, tak vás to možná naopak mile překvapí. Nečte se to špatně. Jen si nejsem jistá, zda bych zkusila i další knihu, protože mám pocit, že budou dost podobné.
Tak tahle kniha mi bohužel nesedla. Jak se říká - nehodnoť knihu dle obalu.... Taky mě zaujal obal na první pohled, jak už tu několik čtenářek psalo. Zaujal mě i námět, ale kniha je na můj vkus moc rozvláčná. Do 50 strany se člověk dozví jen to, co už je v anotaci. Pak už hlavní hrdinka začíná na chviličku nahlížet do minulosti, ale stále se tam vlastně nic moc neděje. V polovině už jsem ztratila trpělivost a zbytek knihy už začala přeskakovat zrychleně ke konci. A končí to bohužel taky předvídatelně jak se dalo čekat. Osobně jsem čekala, že se nebude jednat jenom o jeden předmět, který bude k hlavní hrdince promlouvat, ale že jich bude více a příběh bude obsahovat více magična. Já bych jí asi zařadila spíš do kategorie young adult, myslím, že čtenářky, které toho přečetly už hodně, to moc neuspokojí. Ale možná je to tím, že čtu hodně thrillery a jsem zvyklá na rychlejší spád a akci a tohle mi tím pádem přijde málo akční až nudné. Připomnělo mi to staré klasické romány, které měly takové pomalé tempo.
Konečně thriller, který je opravdovým thrillerem. Je to mé první setkání s tímto autorem a knihu jsem skoro nemohla pustit z ruky. Bylo to promyšlené, napínavé, žádné zádrhely a nelogické jednání. Přečteno za 2 dny. Doporučuji.
Na můj vkus trochu zdlouhavé, pomalu plynoucí, strašně dlouho se tam vlastně skoro nic nedělo. Poslouchala jsem jako audioknihu, což myslím bylo plus. Jinak si nejsem jistá, zda bych knihu dočetla.
(SPOILER) Za mě moc natažené. Už od začátku příběhu chyběla logika a čekala jsem, co z toho vyleze, ale asi autorce knihy nepřišlo nelogické, že dopsat sérii po velice slavné spisovatelce může dostat neznámá, chudá spisovatelka a ještě za to dostane nekřesťanské peníze a bude mít prostor o podmínkách vyjednávat. Ale asi to bylo potřeba kvůli typicky americkému vystavění příběhů, kdy se z popelky stane královna. Ani jedna ženská postava mi nebyla sympatická - mírně řečeno. U jedné to je pochopitelné, ale s tou druhou se měl čtenář asi ztotožnit. S tím jsem měla problém kvůli jednoduchému myšlení hlavní hrdinky, která se občas chovala jako puberťačka. Asi je kniha určena mladším čtenářům. A chvílemi jsem měla pocit, že se jedná spíš o knihu 50 odstínů šedi než o thriller :) Ten závěr to popravdě celé trochu zachránil, ale další knihy autorky určitě vyhledávat nebudu.
Lehká detektivka, četla se dobře. Děj hezky ubíhal a nebyl to žádný krvák, což mě vyhovuje.
Příjemné čtení, které mě bavilo od začátku do konce. Rodinova díla obdivuji, měla jsem možnost vidět je na vlastní oči, takže tento reálnými fakty inspirovaný příběh mě okamžitě zaujal. K tomu trochu lásky, romantiky, zklamání i odpuštění...pro mě správně namíchaná kombinace. Ničeho tam není moc ani málo. Doporučuji číst s připojením na internet - často jsem dohledávala konkrétní díla uvedené v knize a také dobové fotografie hlavních hrdinek jsou dobře dohledatelné a dávají čtení zajímavý nádech díky propojení s reálnými životy hlavních hrdinů. Doporučuji každému koho zajímá život umělců 19. století i milovnicím romantiky.
Čekala jsem od knížky něco jiného. To byl asi problém. Čekala jsem příběh, dějovou kontinuitu, rozhodně víc poutavých situací, které by mě vtáhly do děje. Miluji film Pod Toskánským sluncem, ve kterém je toto vše přítomné. Bohužel jsem se přistihla při tom, že mě knížka strašně nudí, nedokázala jsem přečíst víc než pár stránek. Dala jsem jí několik šancí, ale asi jí nedočtu, a to i přes hezký styl psaní, který autorka nepochybně má. Prostě mi nesedla. Pokud si ale rádi přečtete něco o každodenním životě autorky, místech, kde byla, jaké jí doma rostou kytky :-))), co vařila a co kde nakoupila, tak je to čtění pro Vás. Asi je nejlepší přistupovat ke všemu bez očekávání, pak člověk nemůže být sklamán :-))) Každopádně se o tom dá říct, že je to pohodové čtení na dovolenou. Vždy tak na chvilku, pár stránek a pak zase dělat něco jiného.
Tak s touhle knihou jsem šlápla úplně vedle. Chtěla jsem něco oddechového na vyvážení thrillerů, která čtu teď většinou, ale tohle mě nebavilo úplně od začátku. Mělo se jedna o příběhy lidí, kteří milují knihy, ale já jsem to z příběhu nějak necítila. Ano, knihy se tam řešily neustále, ale tu lásku ke knihám jsem z postav nějak necítila. Hned první postavou byl starý bručoun, který ke knihám neměl žádný vztah (ráda je měla manželka, která zemřela). Připadalo mi, že text knihy jenom popisuje běžný život postav, nic moc se tam neděje a kniha nemá vlastně nějaký předem určený děj. Čekala jsem nějakou hlubší myšlenku, ale nějak to byla neustále taková nuda, že jsem si nedokázala přestavit, že těch skoro 400 dočtu a tak jsem četbu odložila. Navíc mi docela vadilo, že autorka neustále opakuje pro našeho čtenáře nezvyklá indická jména, což by normálně nevadilo, pokud by jich tam nedala na jednu stránku třeba i 7x. Byla to jedna z maličkostí, kvůli které mě čtení opravdu až otravovalo.
(SPOILER) Za mě takový průměr - 2,5 hvězdičky. Ke konci jsem si uvědomila, že mi ani jedna postava vlastně nebyla sympatická. Sophie mi přišla naivní. Povaha a nevěry manžela jí nevadily až se dozvěděla, že její manžel neřekl u soudu celou pravdu? Do té doby si nevšimla, že manžel má určitý charakter? Viděla ho 25 let přes růžové brýle? Pro mě těžko uvěřitelné. Kate zase cítila celou dobu velkou zášť a nic s tím neudělala až jí náhodně nepřistál na stole tento případ? Jinak mi to připadalo celé docela natažené, vypustila bych zcela některé části o mladických pitkách a některé informace a emoce postav se ta opakovaly stále dokola. Kniha by mohla být klidně o 1/3 kratší. Já jsem stále čekala nějakou velkou bombu a nic velkého nepřišlo.
Docela mě zklamalo, že příběh je v podstatě identický jako u Dvojitého kříže. Taky mi vadilo, že Hunter je tak hrozně "chytrý", že všechno hned psychologicky rozebere do podrobností, ale ostatní kolem něj jsou na tom evidentně o dost hůře s inteligencí, protože jim musí vše velice podrobně a jednoduše vysvětlovat, aby to pochopili. Chápu, že se tak dobře píšou monology, ale tenhle patern mi bohužel vadil. Nemám ráda, když se něco neustále opakuje. Docela mi Hunter připomínal Sherlocka holmese, který měl taky parťáka, kterému rád všechno vysvětloval. I když chápu, že vymyslet něco originálního není nic snadného.
Nadužívání soc. sítí je samozřejmě podnět k zamyšlení.
Slaďoučké, lehké počteníčko. Popravdě nemohu uveřit, že to napsal chlap. Mě to od poloviny strašně nebavilo, takže jsem zbytek kniky prolítla rychločtením a o nic jsem nepřišla. Nic zásadního se tam totiž nestalo. Hodnocení mezi 2 a 3 hvezdičkami, spíš za snahu napsat 420 stránek.