inachisio komentáře u knih
Z téhle knížky plyne několik ponaučení: nikdy se nesnažte o štěstí na úkor druhých. A: rozhodnutí můžou být buď dobrá nebo špatná, ale nečinnost, ta je špatná vždycky. Velmi originální a zajímavý příběh, který dal pochopit, že přestože se o to člověk může opravdu snažit, některé věci se prostě nedají vrátit a napravit. Mám na mysli především traumata, která se na člověku podepíšou, ale platí to o všem.
Jedna z nejvtipnějších knih, jaké jsem kdy četla. Toto nezaměnitelné, strhující, vtipné a nesmírně originální vyprávění jsem měla přečtené během chvilky a nejradši bych si ho přečetla znovu.
Kniha měla neuvěřitelně rychlý spád. Byla nádherná, magická a tajemná. Naprosto mě pohltila.
Když má rodič jedno dítě radši než druhé nebo když je mezi sebou srovnává a dává jedno druhému za příklad, je to vždycky obrovská chyba.
Toto je opravdu velice silná kniha. Nabitá emocemi a špatnými očekáváními, které se z velké části vyplní. Velmi bych si však přála, aby poslední odstavec patřil jednomu z rodičů, abych se dozvěděla jejich pocity, které byly až do konce strašně nepochopitelné.
Tuhle knížku miluju. Při jejím čtení jsem stále žasla nad dokonalým světem těch, kteří nám dávají téměř vše. Stromy. Jsou chytré, pomáhají slabším, mají charakter, povahu. Úžasné, kolik se toho člověk z tohohle díla doví.
Musím říct, že jsem si knihu představovala úplně jinak. Jako krásnou, smutnou knížku o dvou zamilovaných s rakovinou, z nichž jeden nebo oba umřou. Vesměs to bylo podobné, až na to, že ta knížka byla vtipná. A to hodně. Dokonce tak, že jsem se u ní nahlas smála a musela jsem ty části číst opakovaně. Ve stránce emoční byla skvělá - nezklamala - na konci jsem brečela (a to hodně). Navíc byla kniha hodně chytrá. To, co tam bylo, nevím, zda bych byla já, jako 16-ti letý teenager schopna vyslovit (a někdy i pochopit). A navíc byla strašně dobře napsaná (někdy mě vyprávění zas tak nebere), tak dobře, že jsem ji přečetla jedním dechem. Myslím, že díky téhle knížce jsem si uvědomila některé důležité věci, a že se díky ní dívám na svět zase trochu jinak.
Není divu, že je tato velice chytrá knížka celosvětově tak uznávaná a oblíbená. Hemží se to v ní velice chytrými, mnohdy dojemnými a hlavně pravdivými postřehy a nápady a já jsem po dočtemí měla opravdu dobrý pocit. Krásná, milá, do duše mluvící knížka, na jejíž popis mě stále dokola napadá slovo chytrá. Opravdu chytrá. Úžasné je, že je to spíše dětská knížka, ale zalíbení v ní najde i většina dospělých.
Styl psaní byl fakt skvělý a příběh úsměvný. Pěkná klasika.
Strhující, krásně napsaný neuvěřitelně rozporuplný příběh plný beznaděje. Na jednu stranu chápete, na druhou stranu odsuzujete.
Řeku bohů jsem milovala. Především kvůli prostředí starého Egypta, o nějž jsem se, hlavně tehdy, ale i teď hodně zajímala. Také jsem se hned zamilovala do hlavních postav, zajímavé zápletky i stylu psaní. Nyní už bych to tak slavně neviděla. Kniha se mi pořád líbí, ale druhá půlka mi přijde trochu nadbytečná a kapku nucená. Také je velice naivní, když si představím, co všechno postavy umí (vyjmenovávat to nebudu, to by bylo opravdu nadlouho). Historické nepřesnosti prominu. Přesto si myslím, že je to vynikající dílo a jednou si ho možná přečtu znova.
Nádherné, geniální. Úžasně napsané, plné nejrůznějších stylů. Napínavé, akční, smutné, krásné. Dojalo mě, bála jsem se, doufala jsem, žasla jsem.
Pořád žasnu nad nesmírnou chytrostí Shakespearovou. Byl by tohle schopen napsat nějaký nynější autor?
Není snad lépe napsané knížky. A zajímavějšího člověka. Úžasné od začátku do konce. Mám pocit, že Kašpara Deburaua znám osobně a nesmírně ho obdivuji. Stejně tak obdivuji Kožíka, že dokázal tak citlivě vylíčit život největšího pantomima všech dob, který nebyl jen úžasným hercem, ale především úžasným člověkem. Nesouhlasím s tím, že kniha byla smutná. Ano, na jednu stranu vyvolala v člověku beznaděj a zbytečnost naprosto všeho. Ale po proudu slz následovala obrovská síla, kterou kniha dokáže dát. Kašpar Deburau nerozdával sílu a naději, jen když žil. Rozdává ji stále.
Myslím, že kromě vesmíru je přece jen více věcí nekonečných. Jednou z nich je autorova fantazie. Pořád nedokážu pobrat, jak tohle někdo dokázal vymyslet a napsat. Kniha byla vtipná, velice vtipná, ne příliš dlouhá a opravdu chytrá. Už teď se těším na další díl. Skvělé.
(SPOILER) Pět set stran je úplně o ničem, jen se tam dozvídáme o autorových sexuálních pronlémech, o tom, jak moc miluje Nathana, který bere drogy a ubližuje Sophii. A po kouskách zvíme půlku života hlavní postavy, z něhož většina je lží a tak si je musíme vyslechnout ještě jednou správně. Po těch nevímkolika sáhodlouze popsaných stránkách zvíme, že Sophie měla syna a jak se ho snažila zachránit. Dalších hodně stran o nevím čem (ty jsem nečetla, protože už jsem to nedala, ale někde tam se dozvíme, že ty děti byly dvě). A na DVOU A PŮL STRÁNKÁCH na straně 645-647 se konečně dozvídáme, koho že si to vlastně vybrala. Z celé knížky, kdy 646 neuvěřitelně nudných stran čekáme na děsně emoční Sophiinu volbu a autor nám ani nedá možnost se pořádně rozbrečet. A pak se zabijou.
Ok, uznávám, že to je dílo s velkým D, ale mohlo by být lepší, strhující a ne nudné tak, že přeskakujete po stovkách stran. Fakt mě to mrzí, protože nápad je skvělý.
Úžasná, neuvěřitelně chytře a čtivě napsaná knížka s dokonalým příběhem plným humoru, dojemnosti i akce. Mohu ji číst stále dokola a stále mě dokáže rozesmát i rozbrečet. Je neuvěřitelně napínavá a akční a dokáže vtáhnout do děje tak, že o něm přemýšlím dlouho po přečtení. Přečetla jsem ji jedním dechem a ne jednou. Ani jsem ji nechtěla dočíst, jak byla skvělá. Nejradši bych byla, kdyby měla milion stran.
Kniha byla napínavá od začátku do konce a skoro pořád jsem přemýšlela, jak to dopadne. No, byl to oříšek. Příběh byl fantastický a zajímavý, ale hlavně nádherně napsaný. A neuvěřitelný. Co mě oslovilo asi vůbec nejvíc byla kontroverze v dospělých lidech dobrého postavení, kteří kdysi bývali chudými a šťastnými dětmi. Vrátili by čas zpátky? Vyměnili by své životy, kdyby to šlo? Dokáže na to vůbec někdo odpovědět?
Nepřipadá mi, že má Fombelle větší hlavu než já, ale i s docela normálními rozměry dokázal vymyslet úžasně spletitý a naprosto nepředvídatelný příběh. Úžasný, úžasný, úžasný!
Dvě věci bych vytkla - někdy bylo vedlejších postav až moc a pak se to motalo. A zadruhé, jeho styl psaní je krásný, ale často se opakují slovní obraty, které jsou poprvé geniální, originální a napínavé, ale poněkolikáté spíš nadbytečné.
Ale jinak! Bezvadná knížka s hrdiny hodnými zamilování! Plná zvratů! S neuvěřitelným příběhem! Zajímavá, originální, napínavá, nepředvídatelná, úžasná, geniální! Nemůžu uvěřit tomu, kde to začalo a kde až to skončilo.
Příběh to byl neuvěřitelný a krásný. Veliká je proto škoda, že byl tak špatně a jednoduše napsán. Nevyvolával ve mě téměř žádné emoce, což mě velice mrzí, protože potenciál na to měl. Lítost a smutek se v člověku nevyvolá větou: "Zažívali hrůzy". Zkrátka, kniha byla moc strohá.