InaPražáková komentáře u knih
Pohádky jak mají být. Trochu veselé, trochu smutné, trochu něžné a nakonec moudré. Kouzelné stejně jako třeba pohádky Němcové, ale problémy ukazují modernější, spíš ukazují lepší i horší lidské vlastnosti. Moc hezky psané, potěší i rodiče.
Čtivá a srozumitelná, ale až příliš zjednodušující, poněkud líbivá publikace. Dobrá pro seznámení se základními tendencemi osobnosti, v předkládání jednoznačných závěrů, že z určitého typu výchovy vzniká konkrétní typ, zavádějící.
Těžké čtení a těžké hodnocení. Stejně jako měl Zimmermann pozitivní chvíle a dlouhé pády, měla dobré a chabé stránky celá kniha. Škoda moderního (místy dokonce anachronického - výraz lolitka ve druhé polovině 19. století ještě nikdo neznal) a nemístně odborného jazyka, pokud je vnitřní řeč dělníků psaná jazykem vzdělance, vzdaluje mě to procítění jejich bídy. Velký důraz a hodně prostoru je věnováno rodinné psychologii a opět - je popsána příliš bezchybně, příliš přímočaře, jako výklad z odborné učebnice. A kdyby si snad čtenář ani pak nebyl jistý, proč Františka bije své děti a proč ji děti neposlouchají, následuje často vysvětlení uvozené "a proto". Ne úplně zanedbatelný počet chyb technických (redaktor občas zaspal) mě také mrzel.
A přitom umí Kultánová vymýšlet neotřelé metafory a krásně pracovat s paralelami, popisy vidin a přeludů jsou opravdu živé a popis postupného úpadku až na úplné dno strhující.
Vcelku - historická věrnost je vynikající, ale postavám jsem nedokázala věřit, že nejsou jen umělé neživotné ilustrace z lekce dějepisu.
Kromě romaneta Sivooký démon obsahuje svazek sbírku soudniček a povídek ze soudního prostředí, které Arbes uveřejňoval v novinách. Ty jsou psány výrazně jednodušším jazykem než romaneta a často mají humorné nebo sentimentální vyznění. Je zajímavé porovnat, jak fungovala justice před 150 lety a dnes. Kniha je vybavena podrobnými vysvětlivkami a doslovem.
Historie, umění, tajemství, psychologický román zhuštěné na malém prostoru. A není to Dan Brown, intenzitou (a nezvyklostí) emocí a vjemů a až fyzickými popisy pálícího slunce mi kniha spíš připomněla Do tmy Anny Bolavé. Čtení náročné na pozornost a ponoukající k vytváření vlastních hypotéz.
Škoda špatného překladu a práce korektora, v několika místech je text téměř nesrozumitelný.
Čtivě, i pro laika pochopitelně napsaná publikace stručně a srozumitelně popisuje ideologii Severní Koreje. Autor přečetl pravděpodobně všechny dostupné severokorejské propagandistické texty a díky tomu napsal knihu, která je pravděpodobně velmi blízká korejskému chápání, ač (nebo právě proto) se od obvyklých výkladu severokorejských akcí liší. Velmi doporučuji studentům souvisejících oborů i každému, kdo se zajímá o zahraniční politiku.
Poctivý román pro ženy a dívky, u kterého se mi chtělo věřit, že to snad autor skutečně myslel vážně. Obsahuje všechna myslitelná žánrová klišé, která by si dnes už nikdo netroufl použít v takovém množství. Je to tak strašný kýč, až se k Sextánce ráda vracím.
Proč má smysl tu bichli, z níž nejméně polovina veršů je na internetu, mít doma? Protože při přečtení většího množství Krchovského básní najednou je lépe vidět, že nejsou tak jednoduché a vtipné, jak se na první pohled zdají. Že stokrát opakované téma se neopakuje jen proto, aby se vyčerpaly všechny rýmové možnosti. Protože nechat je na sebe působit bolí.
Mnohomluvná filosofická esej rozváděná a přehodnocovaná na pozadí něžného milostného příběhu, o kterém se naopak řekne stěží pár slov. A přesto je to láska, která člověka zasáhne, a esej, kvůli které stojí za to romanci přerušit. Kniha na pomalé a soustředěné čtení, pak se vynoří všechny ty nevyřčené myšlenky a druhé a třetí významy.
Postupem času jsem měla pořád silnější pocit, že čtu autorčiny osobní dvě minuty nenávisti. To samo o sobě není špatně, když se emoce vrhne na papír, nechá odležet a seškrtá, může vzniknout živelná výpověď o době. Tady to ale působí, že racionální autocenzura neproběhla, prostě se vyřizují účty s amorálními, zženštilými podnikateli, padni kam padni. Pravděpodobnost je vedlejší, charaktery postav se ohýbají, jak se zrovna hodí, ale na konci je to mocné zadostiučinění, že za nás někdo hodil kamenem.
Jak zpívá Tjorven v jiné knize Lindgrenové, "ať kráčíš, kam kráčíš, smrti se nevyhneš". A proto je dobře si o ní povídat a vědět, že umřít není vždycky zlo a není třeba se toho bát. Jako malá jsem tu knížku milovala, byť jsem u ní vždycky brečela. V dospělosti si ji beru do ruky, když je mi smutno a zle a chci načerpat útěchu, že nic není tak špatné, aby se to nedalo vydržet nebo se to dokonce mělo vzdát.
Pohádky Boženy Němcové, které končí happy-endem pro všechny zúčastněné, se jistě lépe čtou rodičům, protože nemusejí nic vysvětlovat. Pro děti je ale občas užitečné vidět i ty smutnější stránky života, a že si popláčou, to k životu patří. Třeba se pak budou míň bát, až to jednou bude doopravdy.
Škvorecký je skvělý vypravěč a příčiny poručíkova smutku by samy vydaly na román. Jenže když vidím vodítka, jakmile se objeví, a všichni podezřelí přestanou být podezřelí dlouho před odhalením, tak to detektivce marná sláva ubírá na kráse.
Dlouho mě nic tak nevtáhlo, nevlezlo mi do hlavy a nedrželo se tam ještě několik týdnů po dočtení knihy. Nepříjemné, nepříjemně fyzické čtení. Ich-forma nedovolí odepsat hrdinku jako blázna, kterého nejde pochopit - a vyberte si, jestli je, nebo není, jestli je to pohled do hlavy šílence, který se celkem dlouho dokázal maskovat, nebo bychom tak dopadli všichni, kdyby nám slunce začalo vypalovat mozek z hlavy.
Nejlepší česká próza poslední doby.
Co porno, ale satira! Ryje se do šlechty, do církve, do všech tabuizovaných témat jako je panenská nevinnost a umírněnost žen nebo starců. Je to fraška, ovšem, ale smála jsem se od začátku do konce.
Neprávem zapomenuté dílo českého naturalismu, Kuře melancholik rozvedené na délku románu. Vynikající psychologie postav a drobnokresba. Ve druhé části skvělá atmosféra pomalu umírajícího mocnářství s jeho večírky a šlechtou, postavená do protikladu k bídě chudých uprchlíků a zajatců.
Pohled účastníka na izraelsko-palestinský konfliktu pro znalé, čtivý odborný text pro neznalé. Ač se o problematiku zajímám, musela jsem si některé věci dohledávat, abych porozuměla. Velmi obohacující kniha, velké plus za civilní pohled na zástupce obou stran. Pokud nechcete jen udílet evropské "knížecí rady" (dle autorky), velmi doporučuji.
Nejlepší dílo Garcíi Márqueze. Pestrá směs zkušeností, vzpomínek, výmyslů, nemožností, nepravděpodobností a nutností. Atmosféra horkých ulic přímo hmatatelná. Kdo se v nich neztratí nebo se nezkouší zorientovat a nechá se jen vést, najde fascinující příběh.
Příjemné čtení s vždy pozitivním závěrem. Jen mě po pár povídkách trochu unavovala stále stejná šablona příběhů.
Jako dítě jsem Nejkrásnějšího koně měla velmi ráda, v dospělosti jsem po něm sáhla trochu s obavami, ale nebylo třeba. I dnes myslím velmi čtivý a v nejlepším smyslu slova výchovný příběh pro děti. Nezbytnou idylizaci režimu dítě přehlédne a ostatní už je komplikovanější - prokreslená psychologie postav a nepolopatické vysvětlení motivací se v dětské literatuře tak často nevidí.