Inozuka komentáře u knih

Tak nevím, jestli se po přečtení téhle knihy ještě někdy v životě odhodlám, vzít si osobního trenéra. Říkám si, že Welsh asi docela přesně popsal, co se jim při práci honí hlavou :-) Pohlavní životy siamských dvojčat jsou super kniha. Čtou se výborně nejen jako thriller nebo cynicky vtipný a odlehčený příběh, ale věřím, že mohou mít i jakýsi terapeutický účinek. Přece jenom, problémy, s kterými v trochu extrémní formě bojují obě děvčata má většina populace a tak ztotožněním se s jednou z hrdinek nebude vůbec problém. Welsh napsal knihu svižně, nápaditě a promyšleně, i když postup vyprávění děje na střídačku od dvou hrdinů již v minulosti použil, tady jej dotáhl k dokonalosti. A i přesto, že jsem si na začátku říkal, že trochu kopíruje přístup ze své předchozí knihy Postelová tajemství mistrů kuchařů, po přečtení si to tak úplně nemyslím. Tak jo, jdu si dát smoothie (450 kcal) a pak si sjedu na rotopedu...

16.10.2016

Svět, který stvořil Jones je vlastně tak trochu alegorie s nacismem, ale dalo by se říci, že v něm čtenář najde i částečný obraz dneška. Společnost je vedena myšlenkou relativismu či chcete-li pragmatismu a najednou přichází nový mesiáš, který říká, že všechno je tak, jak myslí nebo soudí on a že dokáže lidu dát, to co mu chybí, tedy ideály a společného nepřítele ke křížovému tažení ... Podrobná studie fanatismu, vzniku kultů a totalitarismu. Není to špatně napsané, bohužel Dick nedrží děj pevně v ruce a občas trochu skáče z jednoho na druhé. Ale i tak přečteno jedním dechem.

28.08.2016

Stručná monografie, která se zaměřuje především na popis Lawrencových válečných akcí. Skvělý doplněk k filmu Davida Leana, který vysvětluje některá zjednodušení z filmu a uvádí na pravou míru řadu něpřesností. Například, že skutečný Lawrence byl spíš malého vzrůstu a 1,8 m svého filmového představitele Petera O'Toola se neblížil ani náhodou.

24.08.2016

Dalo by se říct, že Zdeněk Burian Vlastní cestou je takový Burian essential pro začátečníky, tedy úvod do díla jednoho z nejvýznamějších českých ilustrátorů. Zaobírá celý okruh Burianovy tvorby jak po tématické, tak i po technické stránce. Čtenář má možnost obdivovat ilustrace z dobrodružných knih, kovbojek, trampských knížek i rekonstrukce prehistorického světa. Pro milovníky Burianových kreseb povinnost.

15.06.2016

Velice objektivně napsaná kniha o jednotkách Zbraní SS. Jak píše autor v závěru knihy, Waffen SS byli na konci 2. světové války bezkonkurenčně nejlepšími obrněnými silami všech válčících mocností a jejich taktika se promítla do postupů moderních západních armád. Svým vojenským umem a nasazením dokázali i v beznadějných situacích vyjít z jednotlivých bitev vítězně a jejich operace prodloužily válku o několik měsíců. Co jim zlomilo vaz, byla materiální převaha protivníků a zmatečné, diletantské velení Hitlera a jeho patolízalů. To ale nemění nic na tom, že tyto jednotky složily jednomu z nejbrutálnějších režimů všech dob, byly organizovány na podporu zrůdné ideologie, jíž bezmezně věřily a v rámci ní se dopouštěly mnoha válečných zločinů. Své úkoly z Hitlerových úst vykonávaly s fanatickým přesvědčením a jak naznačuje autor, lze očekávat od lidí, pro které neměl vlastní život valné ceny, že budou mít slitování s jinými? Jediné, co bych vytknul, jsou černobílé bokorysy techniky Waffen SS - když už jsou v knize barevné mapky, nedalo by zas až tolik práce vytisknout zde zobrazenou techniku v nějakém hezkém markingu.

16.04.2016

Četl jsem již Mlýny na Zlatém potoce a musím říct, že kniha Na břehu Blanice mě nadchla mnohem víc. Je to dané tím, že ač autorka v tomto případě postupuje metodicky stejně a pokouší se popsat historii mlýnů na této šumavské řece s pomocí archívů, přidává k tomu tentokrát víc vzpomínek dosud žijících pamětníků, čerpá z knižních vzpomínek atd. Kniha tak působí mnohem živěji a čtivěji. Pro obyvatele prachaticka takřka povinná četba...

27.03.2016

Fascinující kniha popisující nejrůznější a nejroztodivnější pokusy o útěk z totalitního Československa na Západ. Kniha je rozdělena do několika sekcí, podle použitých prostředků. První se zabývá útěky dopravními prostředky, včetně obrněných vozidel sériové i vlastní výroby. Zde nejvíce vynikají pokusy Václava Uhlíka a jeho vlastnoručně vylepšeného stařičkého rakouského obrněnce, Helmut Totzauer a jeho obrněný jeřáb a vlastnoručně postavený "tank" Vladimíta Beneše. Z jiných dopravních prostředků je nesmírně zajímavý únos celého vlaku do Rakouska. Samostatná kapitola je věnovaná i netradičním prostředkům sloužícím přechodu silně střežené hranice: štafle, chůdy nebo vozíky pro jízdu po zemnících vodičích vedení vysokého napětí.
Další část se věnuje pokusům o překonání státní hranice tvořenou vodními toky, kde absolutně vládne fascinující příběh života Krále Dunaje Karla Brabce. Neméně dramatická je i kapitola věnovaná pokusům o těk vzduchem. Vedle monstruózní akce úletu tří dakot čs. aerolinií pilotovaných veterány z čs. perutí RAF je zde popsáno i několik akcí za pomocí doma ušitých balónů nebo upravených rogal.
Poslední část se pak věnuje pokusům o útěk občanů jiných socialistických zemí vedených přes naše území. Zde čtenář najde výčet řady pokusů východních Němců projet hranici schovaní v nejroztodivnějších částech osobních automobilů (včetně motorového prostoru nebo nádrže) či snahu jiných zdolat ostrahu hranic v železničních vagónech v důmyslných úkrytech pod převáženým tovarem.
Kniha se čte doslova jako dobrodružný román. Až je někdy člověku líto, že autor hned na začátku prozradí poentu celého příběhu. K pochopení odvahy a odhodlání lidí snažících se dostat z totalitního státu do svobodnějšího světa dopomáhá i bohatá fotodokumentace. Malinkou kaňkou na kráse je ne moc důsledká editorská práce, které uniklo pár překlepů a opakujících se slov. Těším se na další díly...

12.09.2015

Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle Palahniukova kniha je jen takový slepenec nápadů. Jednotlivé její části jsou rozkolísané a kolikrát na sebe ani nijak zvlášť nenavazují. Párkrát je vidět, že autor neví kudykam a příběh nastavuje podle okamžitých nápadů, bez širších souvislostí a návaznosti. Jako taková by se spíš hodila na povídku nebo na soubor povídek jako v případě mnohem zdařilejších Strašidel. Najít se tu dá pár skutečně povedených hlášek a nespočet trefných sarkastických poznámek na účet americké vyšší vrstvy a hollywoodských hvězd. Ale to je asi tak všechno. Jako celek to moc nefunguje a chvílemi i dost nudí...

"V pekle skončí 98,3 procenta právníků. Naproti tomu čeká věčné zatracení jen 23% rolníků. Směr peklo se vydá asi 45% majitelů menších obchodů, ale 85% autorů počítačového software. Do nebe vystoupá zřejmě jen stopové množství politiků, ale z hlediska statistiky se to dá brát jakože jich v plamenech pekelných skončí sto procent. Stejně jako sto procent novinářů a lidí se zrzavými vlasy. Kdo ví, proč to tak je, ale lidé menší než 160cm mají vyšší šanci skončit jako zatracenci. Stejně tak jako lidi s BMI nad 0,0012.... Poměr mezi blondýnami a brunetami je v pekle tři ku jedné. Prokletí hrozí skoro šestkrát víc lidem, kteří mají dva a více roků vyššího než středního vzdělání. Totéž platí o lidech, kteří vydělávají ročně víc než sedmimístnou cifru v dolarech."

12.08.2015

Mám rád regionální historii, takže jsem neváhal a po téhle knize sáhl. Z literárního hlediska je to čtení občas až moc fádní - výčet majitelů mlýnů, kdo kdy se narodil a kolik měl dětí. Ale i v těchto suchých faktech se dá najít hodně zajímavých informací, které bych shrnul do následujících poznatků: 1) Vysoká dětská úmrtnost až do poloviny 20.století kosila populaci dost radikálním způsobem. 2) Ty děti, které se dožily dospělosti se jako staří mlynáři a mlynářky dožívaly překvapivě vysokého věku - že by přirozený výběr? 3) Odsun ze Sudet jak Čechů, tak i Němců byl svinstvo. 4) Osídlování pohraničí po 2. světové vílce bylo v lesčems podobné Divokému západu. 5) Mlynářina byla možná tvrdá, ale hodně romantická práce. Kniha je doprovázena bohatou fotografickou dokumentací a hodně dobře zpracovaná. Přínosné...

04.02.2015

Ty jo, ten Hakl mě fakt bere. Zdánlivá roztěkanost, která ale docela výstižně popisuje dnešek a konfrontuje jej s pohledem cynického nezařaditelného solitéra. "Nitro je jediné, za co se stydím. Za to, že tam není žádná víra, jistota, filozofie, oheň, bouře. Jen registr." Velice osobitý styl psaní a vystavění celého příběhu, kde se zdánlivě nic neděje a přitom tam jde o velké věci. Baví mě ten "chlapskej" přístup... hrabání se v historii RAF, odkazy na Druhou světovou, Wolfenstein... Originálně zpracovaná mi přišla i ta milostná linie. Nevím, jestli to bylo na Magnezii Literu a je mi to fuk. Parafrázuji Mozarta: "Můj Hakl mi rozumí..."

20.10.2014

Kniha má dvě části: v první popisuje Šakal s občasnými Zbyňovými komentáři putování trojice punků po jihovýchodní Asii, v druhé Zbyňa zaznamenává své cykloputování z Jordánska na sever Evropy. Vezmu to tedy popořadě... Šakalův popis low cost tripu po Asii je hodně detailní, což může být někdy na škodu, protože se v něm občas ztrácíte. Zaznamenané události jsou ale popsané bez servítek a nezamlčují se alkoholové párty atd., takže "cestopis" je zároveň i hodně čtivý. Takový Bukowski jako v případě Šakalova staršího cestopisu Jižní Amerika 2007 to ale není. Kniha vám dodá spoustu energie a ukáže čtenářům, že všechno jde i bez delegáta, hotelu, ale i bez valné znalost angličtiny :-). Druhá část knihy popisující Zbyňovy eskapády v sedle kola na cestě z Jordánska do Norska a zpět do Dánska mě neskutečně brala. Zbyňa je šílenec v dobrém slova smyslu a z jeho textu doslova srší všechna ta energie a nadšení, které je pro podobné lidi charakteristické. Styl je opět hodně punk, na sprostá slova se nehledí, což mi vyhovuje. Překvapilo mě kolik podobně postižených lidí Zbyňa na svých toulkách potkal. Tak nějak mám chuť zkusit to taky. A co dělá Zbyňa teď? Je na cestě na kole po Jižní Americe... je to droga, chápu!!! Knihu víc než doporučuji všem cestovatelům, cyklistům a punkáčům!

06.04.2014

Velice zajímavý výběr z Hlaváčkovy pozůstalosti. Jádrem knihy nejsou jen dekadentovy básně, ale spíše korespondence, krátké prózy a teoretické texty. Podstatnou část knihy tvoří rovněž grafiky, které Hlaváček kreslil pro Moderní revue a Nový kult. Výborný je i Tomkův doslov, poodhalující jeho cestu k sesbíraným materiálům i tragično Hlaváčkova života.
"Již mrtvo vše, již mrtvo vše, kraj ani nezavzdýchá - a marno vše a marno vše - ten tam je vzdor a pýcha, ryk msty již nikdy nezazní zde do mrtvého ticha."

30.03.2014

I když jste viděli film, kniha rozhodně stojí za přečtení. Už jenom proto, že federálního šerifa Teddyho Danielse si můžete ve své mysli vytvořit trochu jinak, než toho filmového s rozplizlým ksichtem Leonarda DiCapria. A také pro požitek sledování mechanismu vytěsnění reality... Já to udělal a knihu jsem zhltl jedním dechem, aniž bych se cítil jakkoliv ochuzen. A závěrečná část byla snad ještě děsivější než filmový konec.
Za zmínku rovněž stojí přesně zachycená paranoia USA padesátých let. Nějak si nedokáži představit, že děj by se odehrával někdy jindy. Ačkoliv každá doba má své noční můry, že? "Tak co Chucku, nějaké nápady?"

27.10.2013