ipe komentáře u knih

Zajímavý norský spisovatel a umí psát, to rozhodně. Knížka vás vtáhne, jste uvnitř děje. Moc se mi líbila výprava knihy, obálka, grafická úprava. Je radost vzít knihu do ruky. Po přečtení asi poloviny příběhu jsem začala mít dojem, že autor se nejdříve podrobně poučil v nějaké učebnici psychiatrie o všech možných lidských úchylkách a pak je rovnoměrně rozložil do příběhu. Snad s úmyslem, aby se kniha prodávala? Přitom to opravdu víc ruší než baví. A to rozpatlávání a opakování těchto motivů se pro mě stalo nechutným a už jsem knihu jen prolistovala. Nevím jestli se pustím do dalších dílů. Podle mě je škoda, že autor, který má dar vyprávění si pomáhá, pro mě neúnosnou berličkou. Komu ale nevadí, že si hlavu zanese nechutnými obrazy, nechť se do toho pustí, nebude zklamán.

24.03.2018

Můj oblíbený autor. Líbí se mi, jak Nick Hornby popisuje naší současnost. V téhle knize máme čtyři rozdílné charaktery, na které si čtenář musí postupně udělat názor. Hodně asi záleží na typu čtenáře, na jeho životních zkušenostech a postojích, jak bude postavy vnímat. Já jsem nejvíc fandila Martinovi, ale i ostatní postavy se mi líbily. V knihách N.H. vždycky obdivuji jeho schopnost charakterizovat postavy. V komentáři někdo píše, že tam můžeme najít kus sebe sama. Souhlasím. Postavy podle mě nejsou jen jedineční hrdinové, kteří prožívají úsek života, ale určitým způsobem zobecněné postavy, prototypy lidí, které potkáváme kolem sebe. Neurčité vyústění na konci mi nevadilo. Pro mě to znamenalo něco jako: žij svůj život dál, ještě se dá leccos prožít a třeba i napravit. Moje hodnocení asi vyznívá suchopárně, ale humor je stále přítomen. Mě to bavilo.

1 12.02.2018

Krásně vystavěný příběh, opravdový román. Skvělý překlad. Připojuji se k ostatním vysokým hodnocením.

2 18.01.2018

Knihy Billa Brysona mám moc ráda, tak jsem možná trochu nekritická. Ba ne - moc pěkné čtení. Takové zimní. Nikam nespěchat a pěkně si číst o divoké přírodě a putování v ní, o různých podivuhodných setkání s poutníky a jen tak mimochodem se dozvědět spoustu zajímavého a jak podtitul hlásá i neuctivého o státních organizacích, které mají na starost provoz stezky. A jako bonus se budete často opravdu bavit a smát nahlas.

3 18.01.2018

Tak tady se pobaví snad všichni. Krásné čtení. Hodně humoru a jemné ironie, tajemné nápovědy v textu. A ty postavy, ty musíte milovat. Užíváme si celou trilogii celá rodina.

03.01.2018

Zajímavá kniha, krásná obálka i úprava. Mixem absurdity, černého humoru, duchařiny a morbidity a možná dalších tajných ingrediencí (neříkám v jakém poměru) vznikla literatura, kterou jsme mohla konzumovat jen po kapkách. Ale na zážitku mi to neubralo a pokud jsem některý den mohla přijmout pár kapek hořkého léku, tak jsem se vždycky k svému překvapení moc pobavila.

1 24.11.2017

Přečetla jsem jedním dechem a s velkým zájmem i s doslovem. S autorem doslovu však nesouhlasím v tom, že čtenář sám rozhodne, zda je hlavní postava kladná nebo záporná. Podle mě je záměr autora jasnější, Désiré je postava záporná. I když mě bavily jeho hlášky a často jsem se smála. Je to prostě životní opozdilec, který se nezmohl v pravý čas na čin, který by odpovídal jeho vlastní vůli a citům. Pak mu zbývala jen frustrace a opovržení životem. Nenáviděl manželku, sousedy a sotva snášet vlastní děti, neměl přátele. Podle mě autor jasně říká: takhle ne! nebo budete na konci skákat z okna.

6 13.11.2017

Krásná kniha! Dávám plný počet hvězdiček. Krásně vypravená kniha, obálka, frontispis, doslov, soupis ilustrací a komentář k nim, to všechno kniha obsahuje. A ilustrace jsou barevné, nádhera. Pro všechny milovníky Chagalla je to opravdová lahůdka moci si přečíst jeho verše, které prý psal jako by vydechoval. A tak opravdu působí. Samozřejmě,přirozeně, nic násilného. Posílám díky do Ústí nad Orlicí do nakladatelství Oftis a také Danuši Kšicové překladatelce a autorce doslovu a komentáře.

1 15.08.2017

Uplynulo 182 let od vydání Tarase Bulby a vydává se, překládá se a čte se. Zdá se, že Gogol zachytil něco, co už není: ta líčení stepní přírody jsou nádherná. Zrovna se zdá, že tam člověk taky je a dívá se okouzleně kolem. A pak čteme o něčem, co naopak nepochybně stále existuje a bude existovat. O bojích, krutosti, násilí a brutalitě. A co lidi k tomu vede? Náboženská víra, národní hrdost? Gogol tyhle vyhrocené emoce nádherně zlomil fajfkou tabáku.

5 11.08.2017

Moc dobrá kniha, tuším, že se k ní budu vracet. Pořídila jsem si svoji a tak oceňuji taky celkové vypravení knihy: grafickou úpravu, vazbu, přebal, záložku, ilustrující fotografie, zvýrazněné citáty na začátku každé kapitoly. Promyšlené a působivé je sestavení knihy, rozhovory, vlastní zkušenosti a na konci praktické rady a slovníček pojmů. Děkuji za to autorovi i nakladateli, je vidět, že kniha vznikala s velkou péčí.

1 24.06.2017

Dávám nízké hodnocení. Neměla jsem se v příběhu čeho chytit, komu fandit. Rodiče prožívaly svůj tragický příběh a děti se svým pudem sebezáchovy se musely postarat sami o sebe. Nebyla to kniha pro mě, ale statečně jsem dočetla. V hodnocení ostatních čtenářů čtu, že se líbila...Podle mě to bylo ploché, ale pokud si někdo početl, proč ne.

2 20.06.2017

Líbil se mi styl, už ho znám, četla jsem K moři. Bylo to přes všechnu tragiku vtipné. Nejvíc mě zaujal příběh Marie. Tak proč jen 3 hvězdičky? První a nejsilnější výtka: moc dlouhé, kdyby měl román polovinu stránek, tak by byl asi účinek stejný. Druhá: ty ostré rozhovory mezi sestrami mi vadily a budily ve mě dojem televizního seriálu. Mám pocit, že takhle se nikdo s rodinným příslušníkem bavit nemůže, ale možná může... A třetí výtka: ten konec - tatínek s kočičkou? Tak nějak přilepené.

1 20.06.2017

Pěkná kniha, líbila se mi. Leccos víme o poměrech v Evropě ve 30. a 40. letech, ale pro mě byla zajímavá i léta nedávno minulá. Restituce v Rakousku a boj potomků majitelky obrazu o vrácení obrazu do soukromých rukou, to bylo pro mě nejobjevnější. Trochu chaos v postavách jsem taky měla, bylo jich hodně, ale všechny jejich příběhy stály za zaznamenání, tak se nedivím autorce, že je do knihy zahrnula. Knihu jsem četla spíš jako dokument, tak mi nevadilo, že neskončila happy endem.

1 15.04.2017

Knihu hodnotím velice dobře, početla jsem si. V anotaci čtu "sága" a vlastně to sága je, ale moderně napsaná. Autor často jen naznačí nebo osud hrdiny ustřihne a čtenář si musí dosadit, domyslet. To se mi na knize líbilo, už to není sága, která vypráví jak šel čas. Na to už ostatně není čas. Časový úsek, který romám zachycuje, je v dějinách dobou, kdy se život lidí velice zrychlil a hlavně změnil. Například hrdinka na konci 50. let žije přibližně tak, jako její matka a trvá jí mnoho let, než se jí podaří svůj život změnit. Její dcera je už úplně někde jinde - žije jak chce, ale musí brát i negativa. Podle mě se autorovi povedlo právě tyto změny zachytit a nijak zvlášť je nehodnotí, názor si musí udělat čtenář. Možná stačí, když si to uvědomí.
Kniha má pěknou obálku i název. Název originálu Mount Merrion byl do češtiny převeden jako Mezi vilami. Název je to pěkný, dobře se pamatuje, ale podle mě navozuje něco jiného. Opět jsem citelně postrádala doslov nebo předmluvu. Prostředí Irska není u nás příliš známé, neuškodilo by čtenáře trochu uvézt do situace. Škoda, aspoň takové nakladatelství jako je Argo by mohlo překladové knihy takto vybavit.

2 15.11.2016

Je třeba se ponořit, ale když máte chuť a čas se ponořit a podaří se to, tak je tu vynikající čtenářský zážitek. Chce to hodně se zklidnit. Podmínkou je i trochu poučený a zkušený čtenář a otevřená mysl. Při čtení těch textů mi připadalo, že autorka sděluje ještě něco víc, než krátký příběh. Spíš svůj životní postoj, světonázor. A ten prostě je a je jednoduchý, ale neotřesitelný. V tom byla pro mě síla textu.
Ke knize jsem se dostala náhodou v knihovně, díky náhodo!

3 22.09.2016

Měla jsem pár moc pěkných dní s touhle knihou. Moc se mi líbila. V závěru knihy jsem obdivovala skoro filmový styl vyprávění. Vzrušené dlouhé rozhovory, čtenář musí dát pozor, aby mu neunikl smysl, ale zase se povedlo věrohodně vyjádřit sdělení. Křehké téma vztahů dospělé mladé ženy k nejbližším v rodině. Není to jen o dospívání, ale i o dospělých. Ani oni to nemají lehké a že nikdo není bez chyby je nasnadě. Takže vlastně moudrost, osobní statečnost a tolerance a hlavně láska, to je myslím, poselství. Aspoň já si to z příběhu beru.
Dala bych plný počet bodů, ale nemálo mě rozčilovaly vysvětlivky. V textu je spousta odkazů na literární díla nebo reálie, v našem prostředí je běžně neznáme. Vysvětlivky však nejsou očíslované ani v textu ani v seznamu, takže čtenář značně tápe. Snad čísla vypadla? Nevím, ale na něco takového jsem ještě nenarazila. Očekávala bych taky fundovaný doslov, to mi chybělo. Tyhle připomínky patří nakladateli (Mladá fronta), při čtení mě to štvalo.

4 22.09.2016

Dobrá kniha. Jedenáctiletý chlapec Filip čelí ve škole šikaně, vyrovnává se se smrtí otce a svatbou matky. Zjevuje se mu duch otce. Má dívku Leu. A máme tu všechny hlavní postavy Hamleta. Podle mě je příběh spíš mrazivou tragédií než komickou parodií, jak se píše v recenzi. Autor umí vyprávět očima dítěte, to se mi zvlášť líbilo. Odkrývá pomalu některé dvojznačné stopy a dávkuje tak čtenáři jak napětí, tak rozuzlení příběhu, všechno na hraně skutečnosti a chorobné fantazie. Líbila se mi i postava učitelky a její slova, že člověk si může vybrat, čemu bude věřit. Filipovi radí: Důvěřuj živým. Stojí to za to.
V textu mě trochu rušilo použití velkých písmen např. Matka, Učitel, Hospoda. Asi doklad chápaní pravopisu dítětem. To mi připadalo nadbytečné.

13.07.2016

Moc dobře napsaná kniha. Emoce cítí čtenář autenticky, až mě srdce bolelo. V tomto příběhu je vidět, jak je těžké svůj život zvládnout. Ne nepodstatné je téma židovství, to ovlivňuje osudy hrdinů i hrdinek přímo i nepřímo, jaksi zpožděně, ale stejně osudově. Držela jsem palce aspoň Erice, aby všechno pochopila a vykročila ven z bludného kruhu.
Pěkný a lehký jazyk, básnické obrazy vyvstávají před očima a dokreslují postavu Hanky, fotky nejsou ve vydání kvalitně reprodukované, bohužel. To mi přišlo škoda, protože jsou určitě pěkné a do knihy patří, tvoří vlastně plnohonotnou kapitolu.

3 04.07.2016

Četla jsem se vzrůstajícím zájmem a obdivem k Sidonii a souhlasím s komentáři ostatních čtenářek. Kdo se chce dovědět podrobnosti o vysídlování Benešovska, najde je v knize také, mě to velice zaujalo. Tyhle partie se mi četly těžce, zvlášť proto, že to není fikce, ale skutečnost, stejně jako líčení odchodu Sidonie do emigrace. Nerezignovala ani pak, všechno nechala za sebou a plánovala jiný život v Argentině. Prostě aristokratka!

5 25.06.2016

Dávám maximální počet hvězdiček. Autentická výpověď dívky nenechá většinu čtenářů v klidu. Literaturu tady píše život a je to silné. Mezi řádky přece jen prosvítá, že Jon-mi, i když přežila, nese si mnoho šrámů na duši a nese je statečně.

2 19.06.2016