Isew komentáře u knih

Film Údolí včel jsem viděla, když mi bylo třináct. Byl to tak silný zážitek, že mi z paměti nikdy nevymizel a čas od času jsem si na něj vzpomněla. O mnoho let později jsem se dostala ke knize. Myslela jsem si, že film nemůže překonat. Nepřekonala. To ale neznamená, že to není pětihvězdičková záležitost. Jen ten film v režii Františka Vláčila je dokonalý. Po opětovném shlédnutí filmu musím konstatovat, že je to pro mě nejlepší český film, který kdy byl natočený. Klobouk dolů před Vladimírem Körnerem i Františkem Vláčilem. Kongeniální záležitost.

6 30.10.2022

Má nejméně oblíbená divadelní hra od mého milovaného Karla Čapka. Rozdílný pohled ženy a muže na život i smrt. Čest a sláva, služba, vlast na jedné straně; láska, domov, rodina na straně druhé. Je to těžké dílo. Bohužel na mě příliš patetické. Ono to vlastně ani jinak nejde s takovým tématem. Naprosté míjení se mužského a ženského vnímání světa. Může být láska k vlasti tak silná, že za ní člověk položí svůj život? Když se aktuálně dívám na ty, kteří si říkají vlastenci, je mi smutno. TGM, velký přítel Karla Čapka, to řekl přesně: "Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným."

7 29.10.2022

(SPOILER) Úroveň příběhů se po minulém díle zvedla. Mají znovu invenci a některé i nové nápady. Neseděl mi příběh Tajemství oceánu, ve kterém se Čtyřlístek rozhodne hledat v moři poklad. Opravdu ho najdou, ale poklad hlídá chobotnice, která se ho nechce vzdát. A co udělá Čtyřlístek? Milou chobotnice spoutá a vytrhne z jejího přirozeného prostředí, aby ji předal do akvária v muzeu. Hm. Ponaučení? Když se mi něco nelíbí (nebo líbí), tak si to zkrátka odnesu sebou domů. Nemůžu to tam zkrátka nechat, protože to prostě chci! V dalším příběhu, který sám o sobě nebyl špatný, požádají dva fanoušci Pinďu a Bobíka o autogram. Piňďa jim zamračeně řekne: "Až po zápase!" a Bobík dodá "Teď padejte za tátou!" Hm. Taky výchovná perla.
Oblíbené příběhy: Není Pinďa jako Pinďa, Postrach prérie, Nikdo nic neví

2 23.10.2022

(SPOILER) Wilde je můj oblíbenec. Mám ráda jeho humor. Vějíř lady Windermerové mě ale příliš nenadchl. Přemýšlela jsem proč a došlo mi, že nechápu jednání lorda Windermera. Před svou ženou obhajuje paní Erlynnovou, a říká že lady jí křivdí a že je do dobrá a slušná žena. V závěru se dovídáme, že ho už pár měsíců vydírá a obírá o peníze. No nevím, asi bych se o vyděračce nevyjadřovala jako o slušné ženě. Neurazí, nenadchne.

2 16.10.2022

Těšila jsem se na pokračování Rychlých šípů. Trochu jsem se obávala, že to nebude úplně ono. ALE... Neskutečné překvapení. Bylo to mnohem lepší, než ne příliš povedený třetí díl - Tajemství Velkého Vonta. Znovu jsem měla pocit, že jsem ve Stínadlech. Mrzí mě, že pan Velinský nedokončil Černé stíny - započatý třetí díl Vontských dobrodružství. Moc ráda bych si ho přečetla. V tomto zakončení stínadelských příběhů se dočkáme uzavření všech záhad. Kdo byl Jan Tleskač, kde se vzal hlavolam Ježek v kleci, co se stalo s Mažňákem, jak se mohl nákres kola vejít do Ježka v kleci, jak vypadala Stínadla pod vedením Losny... Zapojení děvčat bylo na čase. Zvlášť po první světové válce se postavení žen v mnohém změnilo a Foglar to ve svých knihách nereflektoval. Otevření Stínadel se mi moc nezamlouvalo, ale to nemění nic na tom, že jsem nadšená a zařazuji na čestné místo vedle Stínadelské trilogie.

14 09.10.2022

Příběhy z let 1992 - 1993. Některé motivy se stále opakují. V příběhu Jenom rychlost nestačí se nám vrací motiv z příběhu Modrý přízrak, který byl následně využit ještě několikrát. Čtyřlístek má nekonečné možnosti, může zažívat příběhy v současnosti, cestovat do minulosti i budoucnosti. Zapojení nových autorů bylo přínosem.
Nejoblíbenější příběhy: 200, Dům v závějích

3 08.10.2022

Poslední předrevoluční série Čtyřlístků. Na příbězích je znát, že Čtyřlístek už má za sebou mnoho let. Některé motivy se začínají opakovat. Přesto si drží vysokou kvalitu.
Oblíbené příběhy: Nekonečně malý svět, Velmistrova závěť, Římské tajemství

2 01.10.2022

Při čtení tohoto dílu jsem si připomněla, proč jsem kdysi přestala kupovat Čtyřlístky. Mohl za to příběh Volání divočiny. Zatím snad nejhorší příběh Čtyřlístku. Potřeba chrlit příběhy v pravidelném sledu každý měsíc si vybrala svou daň na kvalitě. Do týmu byl sice přibráni další autoři, ale kvalita příběhů se zdaleka nemůže měřit s příběhy let minulých. Za mě zatím obsahově nejslabší kniha.
Oblíbené příběhy: Tajemství almary, Hodina malých duchů

2 01.10.2022

Zpočátku to vypadalo nadějně. Někdy kolem poloviny to autorka měla ukončit a hodnocení bych dala vyšší. Postupné odhalování charakterů, zejména hlavní postavy, bylo zajímavé. Posléze už unavující a ke konci jsem se dostala jen silou vůle. Kniha, kde nebyla žádná postava ani trochu sympatická.

5 01.10.2022

Už od prvního seznámení se Soudcem a jeho katem jsem tomuto švýcarskému dramatikovi propadla. Přečetla, viděla a poslechla jsem si téměř celé jeho dílo. Fyzikové mi chyběli. Tato hra byla inscenovaná mnohokrát, ale v současnosti ji na repertoáru žádné divadlo nemá. Tak jsem sáhla po knížce. A byla jsem znovu úplně pohlcená. Nevím, kdo tuto hru označil jako komedii. Tragikomedii možná chvílemi, ale o komedii v žádném případě nejde. Hra nabitá filozofickými otázkami. Doporučuji.

3 27.09.2022

Moskva jako ideál, místo kde je možné být šťastný. Touha po návratu ke šťastnému dětství. Mluvit o tom, ale nic neudělat a utápět se v nudě a bezútěšnosti. Všichni jen touží a mluví, ale nikdo nic neudělá pro naplnění svých tužeb.

TUZENBACH: Touha po práci, můj bože, jak dobře to chápu! Já jsem v životě ani jednou nepracoval. Narodil jsem se ve studeném jalovém Petrohradě v rodině, která nikdy nepoznala práci a nikdy neměla žádné starosti. Pamatuju si, že když jsem přijížděl domů z vojenské školy, tak mi lokaj zouval holínky, já přitom dělal psí kusy, ale matka ke mně vzhlížela s úctou, překvapilo ji, že se někteří lidé na mě dívali jinak. Mě chránili před každou prací. A jen taktak mě uchránili, jen taktak! Přišla doba, valí se na nás na všecky kolos, chystá se zdravá, silná bouře, která už je blízko a smete z tváře naší společnosti lenost, lhostejnost, odpor k práci a prohnilou nudu. Budu pracovat a za takových pětadvacet, třicet let už bude pracovat každý. Každý!
ČEBUTYKIN: Já pracovat nebudu.

Realismus ruského venkova. Syrový, strohý a tak bezútěšný. Čechov byl mistr.

Jednotlivé příběhy z této knížky mám téměř všechny doma. V tu dobu jsem byla cílovka. Proto není mé hodnocení úplně objektivní. Dětství je zkrátka dětství a já ho mám spojené se Čtyřlístkem. Tím, že pročítám Čtyřlístky v rychlém sledu za sebou, všímám si věcí, kterých jsem si jako dítě v jednotlivých příbězích nepovšimla. Je tam poměrně dost agrese. V příběhu Záhadný bolid se Bobík pere s Piňďou, protože šlápl na neuklizené hrábě. V příběhu Regata na Blaťáku Bobík zuří, bouchá do pultu a křičí na prodavače, protože vyprodali balónky. V příběhu Bezpečná cesta Fifinka křičí na Myšpulína, aby v závodě přidal. Ve stejném příběhu Čtyřlístek vítězí v terénních závodech podvodem, protože využívá nefér Myšpulínových vynálezů. V příběhu O zlatou harpunu se pod vodou perou dva potápěči vůli rybě. Vůbec tento příběh je divný. Všichni mají harpuny a střílí jimi po rybách v místech, kde se pohybují ostatní závodníci. V příběhu Antianopheles se po požití tablet proti komárům s vedlejšími účinky vrhá Bobík a Piňďa na Myšpulína s napřaženou pěstí.
Také klasické rozdělení rolí. Myšpulín bádá, Piňďa čte, Bobík jí a Fifinka vaří a uklízí. Když se do úklidu pustí sami bez Fifinky, končí to vždy pohromou.
Oceňuji použití prvního robotického vysavače v příběhu MIŠ.
Oblíbené příběhy: Aranžéři, Ostrov delfínů, V zajetí obrazovky

1 18.09.2022

Bill Starbuck, dokáže prodat cokoli. Přináší sny a touhy. Snílek, který vidí svět, takový jaký by měl být. Zamíchá s osudy jedné rodiny. Kdysi jsem tuto hru viděla v představení Mladoboleslavského divadla a byla jsem nadšená. Před pár dny jsem viděla představení na prknech Vinohradského divadla. Znovu a znovu oceňuji, jak je hra i po tolika letech stále živá a i dnes má co říct. Ráda jsem se k ní zase vrátila. Ještě dlouho ve mně bude rezonovat.

2 17.09.2022

"Jako politik-amatér musel chtě nechtě Azraela obdivovat. Velmistr řádu totiž přišel s novým a svým způsobem geniálním konceptem - cílit na blbce. Genialita byla v tom, že mohl celé své hnutí postavit na lžích - blbec totiž už ze své podstaty nezkoumá, zda se jedná o lži, blbec je všechny bez výhrady přijme. A když sjednotí všechny blbce pod heslem ochrany rasy, získá většinu."
Tohle jsem si ale musela poznamenat, protože s tak výstižným popisem reality, kterou teď žijeme, jsem se ještě nesetkala.

6 04.09.2022

Toto období mi zatím přišlo nejslabší. Hned v prvním příběhu Tajemství zamčené truhly se vystavují Myšpulínovy vynálezy. Vystavuje se tam i Kovožrout, který ale Čtyřlístek v příběhu Ukradený vynález zahodil do řeky, aby už nemohl škodit. Jak tedy mohl být na výstavě? Můj ne úplně nejlepší dojem z příběhů z tohoto období je možná způsoben i tím, že Čtyřlístek je v některých příbězích zbytečně agresivní ať už verbálně či fyzicky vůči sobě navzájem i ostatním. Líbilo se mi, že konečně znovu vytáhli chronolet, který se přestavil v mém oblíbeném příběhu Na rozkaz císaře. Teď se v příběhu Všichni za jednoho přesunou v čase do středověké krčmy, kde se s ostatním poperou a zase letí domů. Škoda nevyužitého potenciálu.
Nejoblíbenější příběhy: Expedice Asinus, Myš, která prochází zdí, Sedlo a stáj

3 28.08.2022

Začátek knihy byl opravdu zábavný. Cesta přes poušť, nedostatek vody a neskutečné horko. Sierra také ještě také šla, ale když Lucie přecházela přes Oregon, začal knize docházet dech. Washington byl už slabý dojezd úžasného začátku. Mrzelo mě, že v knize nebylo víc o akci k 50 letům PCT. Jak to vypadalo, co se tam dělo? Mohlo to být velmi zajímavé. Ale z celé akce jsme si odnesli jen love story. Celou knihou se nese, že Goldilocks byla legendou PCT. Všichni ji znali, všichni ji milovali, mluvili o ní a pomáhali jí a ona také všechny milovala. Viděla jsem nějaké rozhovory s Lucií a nikde se nezmiňovala o tom, že by se s lidmi, které potkala na trailu, ještě někdy setkala. Což je zvláštní u takové legendy. PCT je nebezpečná. Četla jsem, že tam zemřelo 15 lidí. Většina na úraz. Lucie by pro krásný výhled udělala cokoli a často na hraně nebezpečí. Při popisu toho, jak běhala z kopce s naloženým batohem, padala a nějaké možné následky neřešila, mi často trnulo. Je možné, že ta příhoda se sněhem a zhrouceným tarpem bylo poslední varování. Naštěstí v pořádku došla až do Kanady. Myslím, že k horám má být respekt a ten jsem z Luciiny knihy necítila. Jen já to chci, tak to zkrátka udělám. Často mi to přišlo jen na efekt, zvlášť v té epizodě s Gilliganem. Vždycky budeme spát tam, kde je krásný výhled. Přišlo mi, že PCT Lucii moc nezměnilo.

13 20.08.2022

John Millinghton Synge je můj oblíbený autor. Mám ráda irská dramata. Ani Studnice světců mě nezklamala. Žít celý život jako slepý, mít své představy o světě a idealizovat si ho. Když hlavní hrdinové na chvíli prohlédnou, bude to pro ně štěstí?

2 20.08.2022

Poslouchala jsem načtené autorem a opravdu jsem se pobavila. Některé fejetony jsou vážně vtipné. A z té knihy v kroužkové vazbě bych nevytrhla jediný list.

18 20.08.2022

Toto období mi přijde slabší. Opravdu zapamatovatelných příběhů je tu méně. Přesto jsou zde příběhy, které jsou velmi dobré.
Nejoblíbenější příběhy: Lovci rekordů, Karamely pro tetu a Tajemství zeleného mýdla

2 10.08.2022

Toto období Čtyřlístků považuji za nejzdařilejší. Příběhy mají vtip, invenci a hravost. Milá vzpomínka.
Nejoblíbenější příběhy: Ďáblova stěna, Modrý přízrak, Mořský koník, Na rozkaz císaře, Signály z neznáma, Záhadný APOBAB

2 10.08.2022