iška komentáře u knih
Velmi jednoduchý příběh, ale v jednoduchosti, jak se správně říká, je krása.
Tak tuhle tetralogii jsem četla s opravdovou chutí. Těšila se na každý další díl a vlastně je mi líto, že je konec. Ale to už u dobrých příběhů bývá, stejně jako v životě.
Svět knih mi je blízký. Tahle kniha mě do něj opět vtáhla a příjemně pobavila.
Nejsem čtenářkou Nesbeho, ale poctivě sleduji projekt Shakespeare 400. Myslím, že Nesbo ho zpracoval velice dobře (zatím si jej řadím těsně za Kus temnoty od M. Atwoodové).
Sestra Fidelma a její přítel patří k mým z nejoblíbenějších hrdinů. Tentokráte jsem ale měla pocit, že nebyli úplně ve formě. Ale přesto jsem si početla s chutí.
Byly tu zajímavé momenty, ale příliš mi nesedl styl psaní.
Hořkosladký bonbónek. Stáří a zapomínání, ale také láska a porozumění. Opravdu mě to dojalo.
Četlo se to celkem dobře. Možná by mě to víc chytlo, kdyby to byl čistě historický příběh. Toho časového prolínání je v poslední době docela dost.
Přečtení tohoto titulů jsem měla v plánu již dlouhou dobu. Kdysi, přibližně před dvaceti lety, běželo v televizi jeho filmové zpracování, které bych teď moc ráda znovu viděla. Navíc jsem se dozvídala z různých pramenů, že se jedná dlouhodobě o jeden ze světově nejprodávanějších titulů a u nás byl skoro neznámý. Tak konečně . . . a rozhodně nejsem zklamaná.
Příjemná četba. Klasická detektivka, na cestu vlakem ideální.
Tři krátké příběhy spojené do jedné útlém knížky. I mně je české prostředí bližší, ale i tak jsem se pobavila. Škoda, že to byla autorova poslední kniha. A název jako když to napovídá.
Sice mě to nechytlo jako některé jiné autorovy romány, ale rozhodně to stojí za přečtení. Svět knih, starých tisků i prvních vydání, která překvapivě až tak stará být nemusí, to vše bylo velmi inspirující. A pro ty, kdo se účastní letošní čtenářské výzvy, je zde spousta odkazů na další knižní tituly.
Vlastně jsem celou knihu četla jedním dechem a čekala na rozuzlení. Závěr mě ale dost zklamal. Pro mě byl nepropracovaný a ne zcela logický.
Moc příjemné čtení. Líbilo se mi propojení fikce s historicky doloženým fakty. Dokonce jsem pro jistotu hledala, zda neexistuje takový Picassův obraz. Určitě doporučuji.
Krásná grafika. Poetický příběh. Asi bude bližší duším poetickým než realistům toužících po dějových zvratech. Tady je děj zabalen do poezie japonského haiku.
Osobní vzpomínky. Vlastně by jednotlivé případy mohly být samostatnými povídkami, tady je postava autorky spojuje do jednoho celku. Bylo to zajímavé.
Tak trochu smíšené pocity. Byly momenty, kdy mě děj plně vtáhl a pak najednou jako bych byla ztracená. Rozhodně se mi více líbilo “Do tmy”.
Více dokument než román a to velmi dobrý. Velmi zajímavé hlavně asi pro obyvatele Brna o ty, kteří dobře znají tamnější reálie.
Moc se mi líbí autorův styl, ale tahle tématika mě nějak míjela.