Ivka14
komentáře u knih

Milý, romantický, dobře napsaný příběh. Kniha je určena spíše mladému ženskému publiku a má tu výhodu, že nikdy není vulgární. Konec jsem uhodla a některé pasáže mi připadaly trochu samozřejmé, ale to neznamená, že jsem nestrávil pár příjemných hodin čtením téhle milé knihy.


Jsem unesena tímto krásným, přepracovaným vyprávěním o Iliadě a trojské válce. Pamatuji si jen útržky řecké mytologie a její bohy a hrdiny.
Příběh je krásně napsaný, až lyrický. Přivedlo to k životu tyto bohy a hrdiny a učinilo je jedinečně lidmi. Milovala jsem vztah mezi Patroklem a Achilleem a vrhlo to nové světlo na Achilla, který je často považován za arogantního a lehkomyslného. Zde vidíme novou, něžnou stránku, která je soucitná, milující a umělecká. Rád jsem také sledovala, jak Patroklos dospívá ze sebevědomého a nešikovného chlapce v odvážného, sebevědomého a inteligentního mladého muže, který si je jistý sám sebou a svou láskou k Achilleovi.
Je zajímavé číst příběh, když víte, jak skončí. To nebyl vůbec problém, protože akce a intenzita vývoje postav a hrozící válka vedou k překvapivému i naplňujícímu konci.


Začnu tím, že Mariana je můj oblíbený autor všech dob a tato kniha měla tolik potenciálu, ale prostě to nebylo ono.
Sašenka (vždy jsem četla jako šašek) se mi opravdu líbil, ale na velkou rockovou hvězdu na mě byl až příliš milý a jejich vztah obecně postrádal tolik hloubky. Na druhou stranu mě Gaby otravovala, měla hodně energie typu „nejsem jako ostatní holky“. Také neustále zahanbovala a nazývala dívky „prostitutkami“ a „šlapkami" CELOU KNIHOU. Párkrát bych to zvládla, ale pořád?
Hold naši oblíbení autoři musí mít nějaké knihy, které se nám nelíbí.
Kulti referenci velmi oceňuji (a nechápu jak obě knihy vyšly ve stejný rok)


Tahle kniha je veliké sousto. Je napsaná krásně a velmi dobře se čte. Začátek je opravdu budování světa v kombinaci s jednou dlouhou etymologickou lekcí (což je zajímavé, pokud se vám zdá zajímavý původ slov a jazyků) a příběh jde pomalu.
Někde v polovině knihy je najednou těžké odložit, protože všechno vzrušení konečně začíná.
Celkově je to opravdu pomalé a náročné čtení a mám pocit, že to vypovídá hodně nejen o jazyce, ale také jde zde okno do světa utlačovaných lidí kvůli rase nebo dědictví. Myslím, že tato kniha sdílí důležité poselství pro čtenáře.


(SPOILER) Tato kniha je třetí knihou ze série Eriky Fosterové, ale můžete ji bez problémů číst i samostatně.
Erika je skvělá policie, ale má problémy jak udržet jazyk za zuby. A má problém se spokojit s místem u nového oddílu policie a proto je docela nadšená, že má šanci pokusit se rozlousknout starý případ. Detektivka, která měla případ na starosti v 90. letech, Amanda Baker, díky tomuto případu ztroskotala na kariéře. Ale Erika je odhodlaná to vyřešit, navzdory nedostatku důkazů.
Případy, které se týkají dětí, jsou vždy tak tragické, že se o nich čte a toto není výjimkou. Ještě horší to bude, když se ukáže, že mladou dívku držel pod dohledem pedofil, ačkoli má zřejmě alibi. Pro Ericu je to těžký případ, pokus o spravedlnost pro malou Jessicu bude těžký, když už uběhlo tolik let. Zjistil jsem, že tato kniha je stejně dobrá jako předchozí knihy ze série a také bylo milé poprvé poznat Erikinu sestru a její dcery. I když jsem chápal Erikinu frustraci z nich. A když už je řeč o rodině, Erika stále truchlí po svém mrtvém manželovi, ale zdá se, že konečně může jít dál s jistým kolegou...


Od tohoto dílu trilogie jsem měl asi největší očekávání a to mě asi trochu rozptýlilo. Jsem neuvěřitelně spokojená s důrazem, který autorka kladla na Aliziny myšlenky ohledně jejího původu, kultury a dokonce i generačních rozdílů v její rodině. Příběh sám o sobě měl své dobré i špatné momenty, ale i tak jsem čekala něco víc.
Musím uznat, že jsem od celé série čekala víc.


Tato kniha byla skvělá a stává se mou nejoblíbenější knihou, kterou dosud napsala. Líbí se mi, jak se autorka zaměřila na temné stránky akademického světa. Trochu jsem se obávala, že to bude kopie jejích předchozích knih, ale byla zde osvěžující nová zápletka a nemohla jsem se odtrhrnout. A ráda jsem v této knize viděla Adama a Olive.


Tohle bylo víc, než jsem si přála! Byl to tak hřejivý atmosférický příběh, který jsem naprosto milovala!
Měla jsem ráda Auroru. Byla tak skutečná a tak obdivuhodná s tím, jak se postavila za sebe a jak odhodlaná a tak spolehlivá osoba je. Rhodes byl tak nevrlý miláček. Líbilo se mi, jak se o ni vždy staral. Milovala jsem Amose a jeho vztah s Aurorou, bylo to tak rozkošné a sladké. Byla jsem za ni tak šťastná, že si dokázala najít místo u lidí, kteří ji milují.
Takže máme perfektní prostředí, věkový rozdíl, silverfox, grumpy/sunshine trope, svobodný otec s nejsladším dítětem, malé městečko s milými přátelskými lidmi. Krásné čtení.


Tohle byla moje první kniha od Abby Jiminez a chápu ten humbuk kolem. Byla jsem tak emocionálně zaujatá tímto příběhem a také jsem byl TAK vystresovaný z toho, jaký bude sakra výsledek, ale dopadlo to tak, jak jsem chtěla. Tak roztomilé čtení a nemůžu se dočkat, až přejdu k dalšímu příběhu Bri.
Ale celá ta věc „město si tě vybere“ a počasí/přírodní katastrofa, které se děly, když odcházela z Wakanu… jen tyhle části mě přivedly k ohodnocení 4*.


Přečetla jsem si to téměř okamžitě po dočtení Neonoví bohové. A v podstatě nemám této knize co vytknout. Bylo to úžasné! U této knihy jsem se moc bavila a zbožňovala jsem na ní v podstatě všechno. Psyché byla úžasná a líbilo se mi, jak sladká, ale mazaná umí být. Eros i když není někdo, kdo mě obvykle v knihách přitahuji, zamilovala jsem se do něj až po uši. Byla to úžasná postava a opravdu mě bavilo procházet a učit se o jeho minulém traumatu a sledovat, jak se s ním vyrovnává a dochází k velmi zajímavým zjištěním o svém životě.


Velká rodina a jedno velké, temné tajemství.
Bylo to moje první setkání s autorkou a jsem mile překvapena. Jen škoda, že jsem zápletku odhadla skoro na začátku, ale jinak to bylo fajn čtení, kde se pomalu odkrývala rodinná tajemství a ne jen to.


Toto má tolik trvale vysokých recenzí, že jsem očekávala, že to bude vynikající čtení, ale nebylo to pro mě. Tohle byl zajímavý potenciální příběh a byl tak plochý a opakující se. Na jedné straně příběhu se potápí Titanic a na druhé Kapitán z Carpathie zoufale spěchá, aby se tam dostal včas. Nějak to všechno vyprávění nemělo takovou hloubku, jakou jsem čekala.


Něco jedinečného natéhle knize je to, že do děje vplétá případy skutečných pohřešovaných osob. Nestává se mi často, že bych se setkala s knihami odehrávajícími se v 90. letech a pomyslela jsem si, že čtení kriminálky odehrávající se v tomto období je obzvláště zajímavé, protože čtenáři nahlédnou, jak vypadalo řešení případů pohřešovaných osob těsně před věkem internetu... a jak internet změnil určité aspekty řešení těchto zločinů.
Postava Anny měla díky minulým zkušenostem hodně empatie a byla perfektním vypravěčem, která se těchto citlivých témat ujala. Střípky z její minulosti jsou protkány současností a my jako čtenáři můžeme vidět, jak se stala tak zapálenou pro svou práci detektiva pohřešovaných osob, jak získala tolik empatie, syrových emocí a obětavosti.


Líbila se mi tahle sladká a jemná romance, ale měla jsem pocit, jako by tomu něco chybělo. Během celé knihy jsem stále čekala a čekala. Jako by se mělo stát něco velkého. Přesto se zdálo, že se nic velkého nestalo.
Celkově má silný děj a několik skvělých zpráv pro dospívající, kteří se po střední škole snaží najít svou vlastní cestu.
Je to skvělé čtení, pokud si chcete přečíst krátký a hezký příběh.


Rodina pro začátečníky je příběh o ztrátě, sounáležitosti a přijetí.
Postavy jsou všechny sympatické, ale občas trochu frustrující svou schopností vytvořit vysoké drama v rodině a v příběhu. Cítil jsem, že každá z postav hledá přijetí a místo, kam patří po ztrátě, která změní jejich svět.


Epilog je určitě krásný a dojemný. Kromě toho jsou dialogy plytké, žádné emoce a obecně žádné šílenství. Nápad paní Łoniewské se mi moc líbil, ale styl podání už nebyl nic moc. Kdybych byla o pár let mladší asi bych knihu soudila jinak.


Záhada je dobře vyprávěná a příběh se řítí, takže je těžké knihu odložit. Hlavní hrdinka mě trochu rozčiluje, když spěchá a dělá věci po svém, obvykle zcela v rozporu s běžným policejním postupem (pak se diví, proč není povýšena)
Dobrý příběh, nicméně se zajímavým sériovým vrahem, několika vraždami provedenými poněkud neobvyklými způsoby a uspokojivě dramatickým závěrem.
Jsem zvědavá jestli další knihy budou ještě lepší než knihy předešlé.


Myslím, že tato kniha může rezonovat u mnoha dospívajících, nejen u těch, kteří jsou trans nebo zpochybňují svou genderovou identitu. Z Felixovy perspektivy jsme chyceni do jeho bouřlivých emocí a jeho sebevědomí a nejistoty jsou běžné pro tolik lidí. Nechybí ani mezilidské drama a romantika, která osloví spoustu čtenářů.


(SPOILER) Kniha sama o sobě je skvělá, vyprávění je moc pěkné a celkově se čte docela lehce i přes vážné téma, které zpracovává. Mám však trochu problém se způsobem, jakým se autor rozhodl některé věci vymyslet.
Zatímco hlavním tématem je vzestup a pád lobotomie, autor se rozhodl prozkoumat to z pohledu manželky – v knize máme její pohled a koneckonců to nám říká název a popis.
Z toho důvodu je trochu divné na konci zjistit, že si postavu vymyslela a rozhodla se ignorovat skutečnou manželku. Respektuji rozhodnutí nevyprávět její příběh, očividně to není můj příběh ani moje kniha, ale bylo to velmi zvláštní, když jsem si uvědomila, že autorka hodně mluví o ženách obecně, jejich problémech a roli ve společnosti a pak se rozhodla vymazat skutečná žena a její příběh a nahradila ho zcela vymyšlenou postavou.
