IYv
komentáře u knih
Hyperion
Dan Simmons
Simmons mě baví, jen si neodpustím poznámku, že ač je budoucnost jakkoliv vzdálená, technicky zdatná a vyřeší každý problém (Hawkingův pohon, implantované komunikátory, oživování a regenerační nádrže atd. atd.) , poutníci kdesi neznámo uprostřed vesmíru mají k snídani pomerančový džus a k večeři rostbíf... jo jo, stará dobrá Země...
V tomhle směru jsem si vzpomněla na české komunistické Návštěvníky a amarouny. To bylo geniální :-).
Kirké
Madeline Miller
Měla jsem na Kirké rezervaci v knihovně a než na mě přišla řada, dostal se mi do ruky Íllion od Dana Simmonse, takže to zvláštně korespondovalo. Odysseus v Kirké a Odysseus ve sci-fi. Jsem poučený čtenář, co se řeckých bohů a bájí týká, odchovaný Zamarovským a Robertem Gravesem. Způsob, jakým to uchopila tahle americká spisovatelka, mě baví. Vůbec mi nevadilo, že kniha plyne tak pomalu, bez dramat a bombastických dobrodružství. To ke Kirké, outsiderovi mezi bohy, tak nějak patřilo. Strávila jsem moc hezkou dobu v její společnosti!
Ílion
Dan Simmons
Dan Simmons...všechny knihy, které jsem dosud četla, mě vtáhly - Terror, Black Hills, Fáze gravitace... ale jeho sci-fi jsem četla prvně. Jsem velký milovník antiky a Zamarovského Bohové a hrdinové řeckých bájí jsou mojí biblí. Začátek Ílionu se mi strašně líbil, zhruba ve třetině jsem si to užívala, i když ne všemu jsem rozuměla (Planckovy teorie, kvantová fyzika atd.). Nijak mi nevadilo, že v knize je spousta technických věcí z říše čar a kouzel, ale když Savi přicestovala na prstence se svými společníky, začala jsem přeskakovat. Absolutně jsem nepobrala Kalibána, to pro mě bylo úplně marné a závěrečná bitva a vylodění dalších moravců už byla trochu moc překombinovaná. Myslím, že je vidět, že kniha vznikla před lety a dnešní technologie už jsou jinde. Dlaňové funkce omninet, proxnet a farnet nebo jak se to jmenovalo - představ si dva modré trojúhelníky nad zelenými kolečky a v červených čtvrečcích...to už mi přišlo směšné.
Přesto hodnotím vysoko, skvělý nápad, výborný překlad a mrknu na Olymp.
Dublin Street
Samantha Young
komentář je k sérii
Narazila jsem na knížku Hrdina a docela mě bavila. Proto jsem vyhledala i Dublin street. Nevím, jestli jsem byla přesycená, ale přišlo mi všeho nějak moc. Moc komplikované osudy, moc přitažlivosti (nějak nemohu uvěřit všem těm vztyčeným bradavkám a vlhkým kalhotkám - a to jsem vyznavač vztahové chemie), mnohačetným orgasmům...oddychovka, ale opravdu nijak náročná.
Poučení pro příště - dávkovat a nečíst za sebou :-)
Hrdina
Samantha Young
oddechovka, která mě potěšila po náročném období.
i když - pejsek s kočičkou vařili dort a stejně tak psala i autorka. Hlavní hrdinku potká mix úplně všeho, od toho, že ji podělá pták, až po útok nožem na ulici. Svižné dialogy, úchvatný šéf, zamotané rodinné vztahy, takže úspěch u romantiček zaručen.
Taky pracuji jako osobní asistentka a můj šéf teda vypadá zcela jinak, ale můj miláček, který je momentálně na dlouhou dobu pryč, se chová podobně žárlivě, podobně mu sluší oblek a podobně je k sežrání, když se pár dní neholí. Při četbě se mi po něm moc stýskalo. Asi proto hodnotím o něco výš.
Kašpar z hor
Henri Pourrat
Snad nejkrásnější kniha, kterou jsem kdy četla (a že jich bylo!), s každou větou se mazlím a chtěla bych si ji pamatovat. Těch krásných výrazů, slova a slovíček! Jiří Reynek spojil a převyprávěl Henriho Pourarata tak, že nemůžete než smeknout. Příběh protkaný lidovými pověstmi, obyčeji, pořekadly! Prostě lahůdka.
Myslím, že k téhle knize musí člověk dozrát.
A chvála panu Reynkovi a českému jazyku.
Norkový kožich za hrst vloček: aneb šest hodin ve vlaku
Inna Rottová - Mirovská
díky milary, že mě upozornila na tuhle knížku. Původně jsem si ji chtěla vzít na cesty, ale zhltla jsem ji na jeden zátah ještě než jsem ji dala do kufru.
O leningradské blokádě už mám něco načteno a přesto znovu žasnu, čím vším museli ti lidé projít. Z pohledu malého dítěte, které vlastně už ani netuší, co jsou jiné potraviny než chléb a voda, je to ještě drsnější. Není to patetické ani heroické, ale naopak dost věcné vyprávění. A mrazivé...
Totální rauš – Drogy ve třetí říši
Norman Ohler
Lahůdka. Druhá světová válka a Hitler nepřestává lidi fascinovat ani po víc jak 70. letech. Vždycky mě udivovalo, jak ten jeden člověk dokázal zblbnout celý národ, že takřka všichni zapomněli na lidskost a drtili celou (nejen) Evropu. A tahle kniha dává smysl, najednou to zapadá do sebe.
Výborně ozdrojováno a výborný doslov. Závěrečné odstavce doslovu přesně sedí na dnešní situaci v ČR. Jeden zakomplexovaný člověk na drogách (v tomto případě alkohol), který se obklopil lúzry a je mimo realitu. Přesvědčen o vlastní neomylnosti, chytrosti. To bylo pro mě šokující a smutné čtení.
Tajemství svádění
Julie Anne Long
..ale to se nám ty dívky hezky vdaly, co? za takové krasavce a boháče!
Denik Ostravaka 1
Ostravak Ostravski
...a já to ráda vidím napsané, mě to rozhodně pobaví, ale vyzkouším i to audio.
Manželská zkouška
Jennifer Probst
přesto, že jsem si to půjčila jako oddechovku na dovolenou, hodnotím to jako jednu z největších slátanin, co jsem za poslední dobu četla. Ani erotika, ani příběh, mě to zkrátka nezaujalo.
Kacířství
Christie Golden
Nevím o hře zhola nic, ale miluji historii. V první chvíli jsem byla nedůvěřivá a říkala jsem si, co z toho asi vzejde, ale historické pasáže s Johankou mě docela okouzlily. Ty jsem si vychutnala víc než soupeření templářů a asasínů. Nemám ambice pokračovat ve čtení série, ale ve čtení o Janě z Arku ano.
Zašustění v trávě
Robin Hawdon
Jiný Ferda Mravenec. Srovnání s Čapkem a Mloky snad nikdo nemůže myslet vážně.
Místy mi to přišlo jako vykradený Sekora. Opravdu!
V případě neočekávané události
Judy Blume
Mě se to velmi líbilo, přečetla jsem za jeden den a nemohla jsem přestat. Dost mě bavila židovská komunita, prudérnost Ameriky v padesátých letech a zároveň objevování sexu u mládeže. Rodící se Las Vegas.
Letecké havárie jsou skutečné a musela to být děsivá zkušenost. Letiště Newark dnes město Elisabeth z půlky vlastní a historii se toho moc nedočtete. Navíc mě fascinovalo, že autorka psala do jisté míry autobiografickou věc.
Za mě pět hvězd, početla jsem si!
P.S.
a není to vůbec holčičí slátanina!
Kurz diskrétní samohany
Jana Divišová
jsem po přečtení rozpačitá, čekala jsem nějakou sebereflexi. Nestalo se tak, hrdinka tak nějak přežívá, vyprávění je silně okořeněno sexem a expresivními výrazy. Poněkud bezúčelně, řekla bych.
