Jacck
komentáře u knih

V dnešní době manipulací a politického marketingu důležitá kniha. Autorka je novinářka a vysvětlí nám historii propagandy, to jaké sofistikované psychologické metody se dnes k ní používají. Pochopitelně se soustředí zejména na aktuální desinformační kampaň z Ruska, které se snaží působením lží a korupce rozložit západ včetně České republiky. Obávám se, že ti co by to nejvíc potřebovali a co nás svou hloupostí táhnout do srabu, si to stejně nepřečtou.


Závěr trilogie Sprawl. Tato kniha mi z trilogie přišla asi nejslabší a ještě ve 3/4 knihy jsem uvažoval 3 hvězdičky, ale v závěru se všechny vlákna příběhu opět hezky protla. Toto je taky současně největší potíž při čtení Gibsona. Rozhraje 4 různá dějová vlákna, po kapitole střídá hlavní hrdiny a zpočátku nemají nic společného. Všechno se vysvětlí až na konci, v průběhu se Gibson vysvětlováním nenamáhá. Celá trilogie Sprawl by se zasloužila druhé přečtení, pak by člověk chápal víc věcí, které mu unikly, protože nechápal celek mozaiky.


Na Gibsonových knihách (toto byla po Neuromancerovi druhá, kterou jsem přečetl) mám nejraději ty sugestivní a detailní popisy budoucího světa. Není to žádný dystopický patos ani žádná utopie, jsou to živoucí světy, a ty vykreslené technologie jsou jen extrapolací technologií dnešních. Tento román sleduje 3 různé dějové linie, které se v závěru knihy protnou. Všechny linie byly zajímavé a napínavé. Jednak je tu mladý hacker zvaný "count zero" (slovní hříčka odvozená od chybového hlášení count zero interrupt), který se náhodou zaplete s biočipem, jednak mladá obchodnice s uměním, kterou si najme boháč Josef Virek k vypátrání jednoho umělce, a jednak žoldnéř Turner, který má relokovat jednoho vědce z jednoho zaibatsu do dalšího. Vše se samozřejmě zamotá, protože události manipulují umělé inteligence...


Neuromancer je stežejní dílo kyberpunku a časem získal kultovní status. Je zajímavé, jak svěže dílo působí i dnes, přestože bylo napsáno v roce 1984 a zabývalo se technologiemi, které tenkrát byly v plenkách (internet). Samotné slovo cyberprostor pochází tuším z této knihy. Stejně tak kniha předpovídá nástup globalizace, nadvládu mocných korporací, rozvoj umělé inteligence, kyberimplantáty, virtuální reality, orbitální stanice ovládané umělými inteligencemi atd. Popis kriminálních slumů Tokya taky nemá chybu, neony z 80. let, všudypřítomné drogy, virtuální reality...
Po přečtení komentářů níže a stížností na překlady jsem knihu četl anglicky a chápu, že přeložit něco takového je dost těžké - spousta novotvarů, používání slangu atd. Obtížné je taky sledovat přeskakování děje a tendenci autora nevysvětlovat nové technologie nebo pojmy, prostě je na čtenáří, aby si sám dovodil, o co se jedná.
Kultovní je už první věta, kerou neuromancer začíná: "The sky above the port was the color of television, tuned to a dead channel...."


Číst to v tom správném věku, tak bych z toho byl nejspíš nadšený. Mix scifi a fantasy. Planeta ve vesmíru, 14 tisíc let po kolonizaci pozemšťany, většina technologie byla zapomenuta a společnost zregredovala asi na úroveň středověku. Několik různých mimozemských ras, co na planetě žijí pospolu. Epická zápletka, která partu hrdinů provede několika kontinenty napříč tajemnou planetou plnou podivuhodného života.... co víc si přát?


S hodnocením kriminálek nemám moc zkušenost. Přišlo mi to lepší než Carl Morck, kterému jsem dal 3 hvězdy, tak tomuto dám 4. Od filmu se to dle mého zas tak neliší, a protože jsem film viděl jako první, tak jsem od počátku znal vraha. Niemanse jsem si představoval jako Jeana Reno, zato Karima jsem si nepředstavoval jako Vincenta Cassela. Kniha je napínavě napsaná a dobře se čte.


Zpěv drozda je spíš než scifi dystopický román, který se zamýšlí nad tím, kam může vést číl dál tím větší závislost lidí na technologiích. Kniha mi dost připomínala Konec civilizace od Huxleyho, ale je dle mého líp napsaná. Děj se odehrává ve 25. století a sledujeme úpadek a degradaci lidstva. Lidstvo všechno přenechalo na robotech, lidé ztratili schopnost číst, protože na vše měli roboty a televize, lidé nudou nevěděli co dělat, a tak se otupovali drogama a navozovali si povrchní zážitky a zábavy. A v knize sledujeme 2 hlavní hrdiny, kteří z tohoto otupělého snu procitnou.... a bylo to napsáno v roce 1980, před dobou závislosti na internetu a mobilech


Zajímalo by mě, pro jaké cílové publikum Twain tuto novelu psal. Na jedné straně se to tváří jako pohádka, na druhé straně to je založeno na přesných historických reáliích a obsahuje to popisy středověké spravedlnosti jako popravy a mučení. Myslím si, že je to spíš psáno pro dospělé a je to možná satira světské spravedlnosti? Těžko říct, co a komu tím Twain chtěl sdělit. Každopádně se to četlo dobře


Tak jsem to po 3 týdnech dočetl. Mimořádný román plný myšlenkové a filosofické hloubky, krásného lyrického jazyka a exaktního myšlení matematika (Musil byl inženýr). Román je dle mého o filosofickém hledání východiska z duchovní krize Musilovy doby, která je i dobou naší. Je to román o etice a morálce, které musil podrobuje důkladné pitvě. Více o románu jsem si poznamenal v blogu
https://www.databazeknih.cz/blog/muz-bez-vlastnosti-9325


Neslané nemastné. V době svého vzniku to muselo být revoluční, z dnešního pohledu to působí naivně. Kosmický mikroorganismus co zabíjí lidi v řádu sekund tím, že jim srazí všechnu krev v těle, a navíc jej výbuch jaderné bomby nezahubí, ale naopak podpoří jeho růst? Děj to nemá žádný pořádný, polovinu knihy tvoří popisy lékařských procedur a výzkumných zařízení, a konec deus ex machina.


Na člověka je možno pohlížet z různě široké perspektivy. Tato kniha se člověkem zabývá z té nejširší možné perspektivy, na maximálni zoom out - z hlediska evoluce. První asi polovina kniha se zabývá evolucí lidského druhu, pokračuje přes dobu kamennou a období lovců a sběračů, a pak přes zemědělskou revoluci a vědecko-průmyslovou revoluci až k dnešku. Druhá polovina knihy se zabývá tzv. onemocněními z nesouladu, což jsou nemoci vzniklé tím, že díky kultuře jsme si vytvořili taková prostředí, na která naše těla nejsou adaptována a tím vzniká nesoulad a nemoc. Ten nesoulad může vzniknout z nadbytku dříve vzáceného stimulu (energie), z nedostatku dříve hojného stimulu (fyzická aktivita) atd. Autor zde podrobně rozebírá cukrovku, kardiovaskulární onemocnění, poruchy imunity, krátkozrakost, bolesti zad, ploché nohy atd. a vysvětluje je evolučním pohledem. Výborná kniha zejména pro všechny, kteří se zajímají o zdraví, ale taky pro ty, kteří se zajímají o lidskou evoluci. Jediný nedostatek je, že autor píše trochu rozvláčně, ale myšlenková bohatost knihy to vynahradí.


Inteligentní scifi. Nebudu tu popisovat děj. Ale hlavním tématem/nosnou myšlenkou knihy je zamyšlení se nad transhumanismem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Transhumanismus
Člověk je výsledkem 8 milionů let evoluce (kdy jsme se odštěpili od šimpanzů), další velká revoluce začala před 10-ti tisíci lety s přechodem na zemědělství, a ještě jedna velká revoluce začala před 250-ti lety s vědecko-průmyslovou revolucí. Neustálá spirála vědy a pokroku v medicíně, na jedné straně schopnost prodlužovat život, vylepšovat lidské tělo protézami a implantáty, na druhé straně schopnost měnit svou vlastní DNA, odstraňovat z ní choroby a vylepšovat sebe sama. Lidé převzali evoluci do svých vlastních rukou, už nejsou jen výsledkem přirozeného přírodního výběru. Schismatrix je název pro budoucí lidstvo, které opustilo zemi a kolonizovalo sluneční soustavu v různých habitatech. Každý ten habitat zkoumá možnost transhumanismu různým způsobem, jsou zde frakce mechanistů, kteří jdou cestou implantátů a techniky, a pak tvárných (shapers), kteří jdou cestou genetického šlechtění a vylepšení. Vyšlechtí např. tzv. superbrights (supernadané), kteří mají IQ víc než 200. Celá kniha se odehrává v nejasné budoucnosti a jsou vždy jen značeny dekády, tj. např. 82, 95 atd., století není uvedeno, ale představoval jsem si to tak 2700. Kniha se odehrává asi v rozsahu 150-ti let a sleduje různé konflikty dvou hlavních protagonistů. Lidstvo podstoupí první kontakt s mimozemštany, prvně jen s rasou obchodníků, pak i s jinými. Kniha končí opuštěním limitací lidského těla. Část lidstva dokázala geneticky předesignovat sama sebe, aby mohla žít v oceánech Europy (měsíc Jupitera).
PS: s kyberpunkem to dle mého nemá zas tak moc společného. Očekával jsem variaci na Blade Runnera nebo Ghost in the Shell a ten celkový dojem byl nakonec úplně jiný


Tak jsem tento čtenářský Mount Everest taky po asi 6-ti týdnech zdolal a své dojmy jsem popsal v blogu
https://www.databazeknih.cz/blog/joyceuv-odysseus-8853
Podle mého názoru to není žádný "kreténský interpretační a desinterpretační labyrint" jak to nazval čtenář níže. Ta kniha dle mého nemá žádné skryté hluboké smysly ukryté za kryptickými náznaky a pokud je tam člověk bude hledat, tak pak knihu nebude chápat. Ta kniha je spíš o hravosti, básnickosti, zvukomalebnosti jazyka. Je to takový impresionisický pokus popsat lidské vědomí a prožívání do nejposlednější myšlenky a emoce.


Docela dobrá kniha. Fyzikální zákony jsou v podstatě vztahy mezi různými veličinami. Do fyzikálních zákonů je však nutné zvenčí doplnit konstanty, např. gravitační kontantu, rychlost světla, Planckovu konstantu, konstantu jemné struktury atd. Některé konstanty jsou odvozené a mají určité jednotky a jejich hodnota je pak odvislá od těch jednotek, tj. jsou to jen převodní faktory mezi různými veličinami. Někdy lze však odvozené konstanty zkombinovat tak, aby se jednotky vykrátily a pak dostaneme bezrozměrná čísla, která jsou opravdové konstanty přírody, tj. hluboká čísla popisující samu podstatu fyzikální reality. Budeme jednou schopni takové fundamentální konstanty odvodit z nějaké teorie všeho? Nikdo neví. Zajímavé taky je, že známé fyzikální konstanty lze zkombinovat jen jediným možným způsobem tak, abychom dostali jednotku délky, jednotku času, jednotku hmotnosti, jednotku teploty atd. Těm se říká Planckovy jednotky - Planckův čas, Plancková délka, Planckova hmotnost, Planckova teplota. Jsou to nejmenší/největší možné jednotky. Např. vůbec nemá smysl mluvit o vzdálenosti pod urovní Planckovy délky atd. Kniha je to dobrá a čtivě napsaná.


Kniha napsaná 500 let před Kristem a stále má co říct a stále oslovuje lidi i dnes? Ano. Tato kniha patří dodnes mezi základní výukovou literaturu ruských tajným služeb (viz KGB přeběhlík Yuri Bezmenov), dodnes ji studují firmy a řídí pode ní svou strategii při boji s konkurencí atd. Tato kniha je totiž nadčasová kniha o konfliktech, válce, soupeření a o taktikách a strategiích. A lidi se za těch 2500 let nezměnili, proto je ta kniha pořád nadčasová.


Druhý nejvýznamnější taostický duchovní text po Tao te ťing, a podle mého mnohem snazší na pochopení. Mám opravdu rád mistra Čuanga a jeho moudrost, humor, ironii, pohled na svět. Kniha je plná moudrých a poetických ponaučení, vedou se tu taky diskuze s konfucianismem. Konfucius neměl přes svou vzdělanost a chytrost o skutečném duchovnu ponětí, celou svou filosofii založil na rozumu. Taoismus je mnohem složitější uchopit, ale je taky mnohem hlubší.
„Zrození člověka je zrozením jeho strastí. Čím déle žije, tím hloupějším se stává, neboť jeho úzkost vyhnout se nevyhnutelné smrti je stále aktuálnější. Jaká trpkost! Žije pro něco, co je vždy mimo dosah! Jeho žízeň po přežití v budoucnu mu bere schopnost žít v přítomnosti.“
„Kdo ukradne háček na ryby, je popraven, kdo ukradne zemi, stane se prvním ministrem.“
„Dokonalý člověk užívá svého srdce jako zrcadla. Nejde za věcmi, ani jim nejde vstříc: zrcadlí je, ale nepodržuje jich. Proto může překonat svět a zůstat nezraněn. Není otrokem své slávy, nemá pánů, nežene se za činností, nežene se za pozváním. Všímá si i toho nejmenšího, a přece je nevyčerpatelný, neboť je nad svým já.“


Prostá, leč velmi složitá kniha. Podle mého jen zlomeček populace je schopen tuto knihu pochopit - zlomeček, který v životě zažil to požehnání, že dokázal poznat Tao, Bezejmenné, které je matkou všeho. Jen když člověk sám přestane tvořit (iluze v mysli), tak je schopen spatřit Tvoření, jen když člověk sám přestane mluvit, tak je schopen zaslechnout hlas Toho. To je asi princip taoistické filosofie nezasahování (wu wei). Jen když já sám přestanu působit, tak může působit Tao ve svém přirozenosti. Celá situace kolem knihy je komplikovaná tím, že čínštínu je hrozně těžké překládat, proto existuje spousty překladů, které se někdy dost dramaticky liší podle duchovní zralosti toho či onoho překladatele.
Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta,
jména, která lze jmenovat, nejsou věčná Jména.
Bezejmenné je počátkem nebe a země,
pojmenovatelné je rodištěm bezpočtu tvorů.
Věru: Kdo se zbavil žádostí, vidí tajuplnou hlubinu,
kdo se nezbavil žádosí, vidí omezené věci.
Toto obé je společného původu,
ale rozličného jména.
Tuto jednotu nazývám tajemstvím,
tajemstvím hlubším než jakékoliv tajemství,
branou, z niž vycházejí utajené síly.


Hodnocení: mistrovské a geniální dílo
Má interpretace: Mistrovo vyprávění o Pilátovi je paralelou k stalinským hrůzám SSSR. Ježíš přibitý na kříž symbolizuje dobro ukřižované Stalinem. Pilát pak představuje sice morálního člověka, který však vlivem zbabělosti se na tom ukřižování podílí. Mistrův román je symbolem pro snahu vylíčit pravdu. Masolitem (cenzorním aparátem) je však strhán a zavřen do blázince. Varieté je symbolem státního aparátu SSSR a varietní ředitel je nejspíš sám Stalin. "Ďábel" Wolland je Spravedlnost, která přišla do Moskvy napravit křivdy - uspořádá představení černé magie, rozšíří falešné peníze a ředitele varieté (Stalina) přivede do blázince, dále zapálí budovu Masolitu. Více zde
https://www.databazeknih.cz/blog/mistr-a-marketka-8597


Nemám pochyb, že se jedná o jednu z nejzajímavějších a nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, o mistrovské dílo světové literatury, které je kvalitou srovnatelné s giganty jako Bratři Karamazovi. O čem to však celé bylo? V knize je vzájemně propleteno taková spousta různých tématických vláken, že se zdá nemožné vypíchnout je jedno. Pro někoho to může být meditace o podstatě času, života a smrti, pro jiného "zdlouhavá nuda o tuberacích a smrti", pro dalšího alegorie Evropy před první světovou válkou, nebo Bildungsroman nebo parodie na Bildungsroman. Více ke svým dojmům z knihy jsem si poznamenal do blogu
https://www.databazeknih.cz/blog/ocarovan-carovnou-horou-8566


Obvykle se vyhýbám čtení psychologických knih, protože mají tendenci mít nízkou informační hustotu a bývají spekulativní. Toto je však dobrá kniha, která už se v Německu od svého vydání dočkala asi 40-ti vydání. Klasifikuje lidské osobnosti podle dominantních strachů, kteří řídí život těch osobností. Jsou zde čtyři základní osy: potřeba samostatnosti, sounáležitosti, stálosti a změny. A každá osa má 2 poly. Tj jsou lidi, co mají strach ze samostatnosti, a naopak jsou lidí, co mají strach se citově vázat. Jsou lidi co se bojí změny a jsou lidi co nevydrží stálost atd. Kniha je opravdu dobře napsaná a čitelná.
