Jadla
komentáře u knih
Případ Arleny Ferrisové
Erle Stanley Gardner
Detektivní klasika, příjemně strávený čas nad knihou.
Deník zločinu
Charles Bertin
Docela zajímavé, trošinku smutné čtení. Rozhodně uvízne v hlavě.
Čítanka pro začínající detektivy - Ze zážitků Sherlocka Holmese
Rudolf Čechura
Přívětivé počtení, nic složitého k hlubšímu zamyšlení, spíš takové hladivé, potěšující:)
Smrt si vybírá
Barbara Gordon
Celé takové unylé. Zaťaté charaktery, fatální omyly, těžké životní osudy. Všeho trochu moc.
Dějiny Chorvatska
Jan Rychlík
Zajímala mě starověká, středověká a raně novověká část dějin. Vše jasně, přehledně podáno, snad jen zbytečně stručně.
Růže a její dvojník
Loriano Macchiavelli
Ne a ne se přimět k dočtení. Od začátku mi to celé přijde takové nějaké nepochopitelné, lehkovážné, praštěné. Asi jsem už hrozná konzerva.
Mrtvá z jezera
Bohumil Lipert
Řekla bych perfektně průměrná detektivka z dob normalizace, výkonní pracovníci, inventury, náměstci. Příběh celkem fajn, rozuzlení očekávané, ale ne nudné.
Patřičná čítanka
Martin Patřičný
Čtu ji, a několikrát ji už četla, na přeskáčku. Kde ji otevřu nebo podle toho, které téma mě zrovna zaujme. A našla jsem díky ní řadu zajímavých knih, které jsem si přečetla a děkovala Patřičné čítance, že mě k nim přivedla. Občas mě přepadá chuť jejímu autorovi potřást rukou a někdy i obejmout ho, z vděčnosti a za nadšení, které z jeho čítanky sálá. Snad to není pocit Nepatřičný.
Věčně zpívají lesy
Trygve Gulbranssen
Už je to nějaký pátek, co jsem četla celou trilogii, a přesto ji mám pořád v hlavě, patří k těm, které naplňují mysl i srdce (duši?), prostě celého člověka. Velký Příběh - s velkým V a velkým P.
Saturnin se vrací
Miroslav Macek
Na čtení jsem se těšila a zároveň jsem měla obavy, aby výsledkem nebylo jen zklamání. A ono nikoli, jde o milé připomenutí skvělého díla, připomenutí, které pobaví a neurazí. Dokonce bych řekla, že některé nápady jsou vskutku Jirotkovské. Jediné, co bych knize vytkla, jsou doslova citované pasáže z knihy původní. Pro milovníky a znalce Saturnina je to vyloženě zbytečné až otravné a pro ty (existují-li), kdo nečetl první díl, nezaslouženě polopatické.
Paní z neděle
Carlo Fruttero
Zpočátku jsem se obtížněji začítala, italská jména postav pro mne byla nesnadná k zapamatování, ale po několika stránkách mě příběh pohltil. Není banální, autoři před čtenářem nádherně rozvíjí zápletku, děj graduje, jak má, a vše korunuje líčení Turína, jako byste téměř slyšeli, jak na ulicích pracují stroje a hlučí proudy lidí a aut. Působivé!
Toulky světem malířství
Wendy Beckett
Dostala jsem ji jako dospívající děvče pod stromečkem. Rozplakalo mě to radostí. Je to krásná knížka obsahem, formou i jistým poselstvím. Zabývá se velkými lidskými díly a není velikášská, je milá.
Ke dnu
Anna Bolavá (p)
Okouzluje mě autorčin jazyk a způsob vyprávění. Postavy jsou zaťaté, strašně osamocené, málo spolu mluví. Celý příběh je pro mě až téměř přízračný, značně působivý. Svírá se mi srdce lítostí nad Miladou, Miluškou i doktorem. Chtěla bych pomoct Aničce a také poznat Jardu. A hnusí se mi reportér. A trochu i Uhlíř. A zajímá mě Hana. A ohrnuju nos nad mámou Gábiny a těmi jejími parťačkami, ani se tomu nedá snad říkat kamarádky.
Autorka dokáže vzbuzovat emoce!
Písničky z pohádek a dětských filmů 1. díl
Ondřej Suchý
Doma hrajeme a zpíváme, dcera k tomu navíc s chutí tancuje. Hodí se, na klavír se dobře hrají a děti je znají, tedy mohou vesele zpívat!
Píseň o rose
Jiří Suchý
Skvělé, doma hrajeme a zpíváme. Některé skladby jsou pro mne obtížnější na hraní na klavíru, ale to je moje chyba, ne jejich. Vřele doporučuji všem, kdo rádi hezké písničky.
Čítanka pro školy obecné
Jan Jursa
Naše představa o malých selských venkovských dětech, které usmolené a bosé běhají do školy na přelomu 19. a 20. století není přesná. Texty v této čítance dokládají, že čtenářskou gramotnost musely mít na vysokém stupni, nejde o žádné primitivní vyprávěnky.
Viktorie
Knut Hamsun (p)
Poetické vyprávění, odvěká zápletka. Pohladí, nepřekvapí. Vlastně mi celý příběh hodně připomněl třeba Londonova Martina Edena. Viktorie je méně dějová, je lyričtější, básnivější.
Filosofská historie
Alois Jirásek
Měla jsem ji vždycky ráda, od Jiráska patří k těm nejčtivějším. Navíc ji asi čteme ve věku, v jaké jsou i její hlavní postavy. Časy se od dob poloviny 19. století vskutku změnily, ale lidé ani moc ne.
"Ó, léta studentská, kdo by z celé duše na vás nevzpomínal!"
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Pro mě doslova omamné. Tak prostinké, tak burcující, jako podobenství.
