Jadla komentáře u knih

Dodnes si vzpomínám na tu poslední,o napravene čarodějnici. Je fantastická! Už jako děvčátko jsem ji byla uhranuta a dodnes si ji občas různě připomenu. Tu její chatrc,toho mrzaka. Musíš být asi hodně nešťastná,když jsi tak zla,ubohá ženo. A pak ta postupná proměna. Zkrátka dotkla se mého srdce.

3 26.01.2020

Jako děcko jsem ji dostala ve škole za výborný prospěch. Říkala jsem si tehdy, že se teda moc nevytáhli a mohlo za to vysvědčení být raději na zmrzlinu nebo tak, ale postupně jsem zjistila, že tehdy (první rok zase) pančelka měla šťastnou ruku a zvolila báječnou knížku. Čteme si ji teď s dětmi a znovu mi naskakují v paměti verše i celé básničky, předškolní dcera se některým mohla usmát, mají velký úspěch. Tehdy i dnes.

1 25.01.2020

Od dětství jsem milovnicí zajímavých (hlavně dobrých) konců. Neměla jsem ráda nedořečené, nedokončené, nedopovězené. A tenhle příběh jsem po přečtení prvého přímo hltala, s báječným pocitem, že se Sebastiánovi děje něco dobrého, že se mu život plní něčím zaslouženým dobrým. A i teď, po desetiletích uplynulých od přečtení, ten dojem zůstal.

Je to tak dávno, co jsem ji četla, ale uvízla mi v hlavě a občas na ni vzpomenu dosud. Moc hezký příběh o splněném snu, píli, lásce. Už jako děvčeti mi imponovaly na závěr ty růže od Sebastiána. Představovala jsem si, že také jednou takovou kytici třeba dostanu.

3 18.01.2020

Výborně zpracovaná antologie se zajímavým průvodním slovem editora. Zpracované iniciále autorů, případně předpokládaného autorů, jednotlivých románů jsou přinejmenším stejně zajímavým čtením jako romány samy. Editor odvedl skvělou práci i při výběru příběhů, jsou rozmanité po všech stránkách, antologie zahrnuje pestrou škálu postav (rozvedené ženy, nemanželské děti, selky, obchodníky, tuláky, zástupce zlaté mládeže, podruhy, strážce hranic, kriminálníky a další a další) i prostředích (letiště, zapadlá rusínská údolí, město, vesnici,...). Všechny příběhy jsou nacpané spíš větší než menší mírou sentimentality, ale to patří k žánru. Jsem vlastně milovnicí starých dobrých kompozic a mám ráda, když to, co čtu, má konec. Tedy jasný konec. A toho si v této knize každý užije dosyta.

1 18.01.2020

Mám je prostě ráda. Autorova imaginace je prvotřídní, příběhy jsou průzračné, ale nechybí jim hloubka.
Vždycky jsem měla nejraději Kůň a jeho chlapec, ale i ostatní díly si sem tam znovu připomenu poslechem nebo četbou.

4 11.01.2020

Se synem (2 a půl) jsme nejprve nutně hltali každou dostupnou knížku o autech, mašinách a jiným podobných vercích a teď přišli na řadu dinosauři. A tahle patří mezi nejoblíbenější, obrázky jsou tak akorát strašidelné, odlehčené hledáním hlavních postaviček (pačovíčta, mtvišty a blouta v našem podání). Vřele doporučuji všem rodičům malých budoucích čtenářů.

Anekdoty, které dovedou pobavit i uvnitř. Zasmějete se, někdy víc, někdy jen tak zlehka pod fousy, ale hlavně poskočí srdéčko, je pohlazena dušička. Knížkou si listuji už roky, začtu se, kde náhodně otevřu, a vždycky, když zase zavírám a odkládám, je mi lépe, veseleji, nebo aspoň méně smutno.

1 11.01.2020

Knížku jsem si vypůjčila v knihobudce na poliklinice, když jsem šla do porodnice na poslední prohlídku před porodem. Druhý den jsem porodila a než jsem šla domů, měla jsem ji dvakrát přečtenou. Byla příjemným čtením, není hloupá, zároveň nic srdcervoucího a nervy drásajícího. Chytře předestřený příběh, výborný závěr.

1 11.01.2020

Četla jsem ji před dávnými časy, detaily mi z paměti už vypadly, ale zůstal silný pocit nádherného příběhu, v němž důležitou roli představují tradice, čest, odvaha, vědomí povinnosti. Co víc si přát.

1 07.01.2020

Kniha je čtenářsky velmi poutavá. Četla jsem a četla, chtěla jsem vědět, co bude dál, vůbec jsem ji nemohla odložit, dokud jsem nebyla na konci. Nevím, do jaké míry je založena na skutečnosti a kolik je autorova invence, ale obě hlavní postavy jsou velmi plastické, živé, opravdové. A přes sebevětší snahu mi ani na závěr Maupassanta nemohlo být líto.

2 14.04.2019

Pokládám Poznerův text za nesmírně autentický, to, jak se mu podařilo vykreslit vnímání světa malou, matkou zanedbávanou, osamělou dívkou je podle mne kouskem mistrovství. Zápletka je banální, jde o novelku nijak zatěžující mysl, nicméně pozoruhodnou.

14.04.2019

U nás nepostradatelná, denně otevíraná kniha. Syn ji má od roku a půl svého věku a je jeho nejoblíbenějším "čtivem". Obrázky jsou i pro takto malé dítě zajímavé a srozumitelné. Tvrdý papír odolává bouřlivému listování, když hledáme obrázky, kde udělalo auto bác nebo hají nebo kde dělá chrr pšš.
A hlavní předností je za mne to, že přitom nepůsobí infantilně.

05.04.2019

Čtivá, tematicky atraktivní knížka. Strašně se mi ale protiví závislosti a stav, kdy se člověk nerozhoduje nezávisle, svobodně. A do takového stavu se hlavní postava vlastní lehkovážností dohnala. Snad proto mi byla během čtení čím dál protivnější. Ovšem nešlo přestat číst, bohudík.

2 05.04.2019

Líbila se mi všudypřítomná metafora osmi hor. Také vzdor a pokora spojené v jediném životním osudu. I výstavba textu je skvělá, jako by bylo řečeno právě jen to, co je nezbytně třeba. Ale zůstal mi po přečtení takový smutný, nedokončený dojem.

8 27.02.2019

Znala jsem jen staré filmové zpracování, ale díky Patřičné čítance mi to nedalo a chtěla jsem si tenhle pomalu zapomínaný román přečíst. A jak jsem začala, nemohla jsem přestat! Je to mnohem plnější, poutavější, bohatší příběh než ten, který jsem znala z televize. A také nakonec o dost smutnější.

5 27.02.2019

Zkusila jsem už množství receptů a ani jeden nezklamal. A ty obrázky! Kdybych tak dokázala těma svýma volšovýma rukama něco takového!

1 27.02.2019

Je to už dlouho, co jsem ji četla, zůstal mi dojem unylého, posmutnělého, trochu básnivého příběhu. Zajímavější, živější byla první část dílka, jak spělo k závěru, vleklo se víc a víc.

27.02.2019

Výborně se čte, úplně jsem se bála, aby to Perry nevzdal a přišel všemu na kloub.

27.02.2019

Jedním slovem okouzlující!

1 27.02.2019