jahlina komentáře u knih
Všichni sou trapní jsou momentky z normalizačních 80.let zasazené na Žižkov. Starý Žižkov ustupuje nové zástavbě a život zde se mění. To vše se děje na pozadí povídání o spolužácích z 8.B žižkovské základky a pár dalších postavách ze školy i mimo ni.
Z počátku jsem byla trochu na rozpacích ze surové pražštiny, kterou autorka používá. Postupně jsem si ale zvykla, postavy si mě začaly získávat a se směsicí smutku ale i veselí jsem knížku dočetla. Příběhy mají atmosféru, která mě nakonec pohltila.
Knížka Kamarádi na výletě je knížka určená primárně pro předškoláky. Příběhy o zvířátkách jsou napsané jednoduchým jazykem přístupným dětem. Moje děti pohádky o zvířátkách milovaly, když byly malé a myslím, že by se jim líbila i tato knížka. Je to přesně takový ten typ knížky, co čtete pořád dokola. Příběhy přináší i drobná ponaučení. Doplnění textu písničkami je dobrý nápad, i když ne každý umí noty.
Četlo se skvěle, téměř jedním dechem. Napětí bylo dobře dávkováno. Mou plnou pozornost měla knížka celou dobu.
Knížku jsem poslouchala jako audio. A možná díky i dvěma interpretkám - Jenovéfa Boková a Libuše Šafránková - mě knížka bavila, doslova pohladila po duši. Zvláště postava babičky mi vykouzlila úsměv pod rouškou, když jsem knížku poslouchala během procházky :-)
Asi můj první gamebook v životě. Prošla jsem několik možných verzí příběhu a něco mi asi ještě zbývá. Nevím, na horor mi to připadá docela slabé, ale na druhou stranu jsem se dobře pobavila, a to je asi hlavní účel gamebooku, ne?
Do knížky jsem začítala hodně špatně. Trvalo mi než jsem se zorientovala v postavách. A celkově mi přišlo, že vše plyne moc pozvolna a pomalu. Čekala jsem trochu větší drama. Poslední třetina knížky se rozjela, a pak už jsem četla se zatajeným dechem. Celou knížku jsem dokázala ocenit až úplně na konci, kdy začalo dávat smysl většina věcí, která se udála od začátku knížky.
Knížka je více než cokoliv jiného, co můžete dle anotace očekávat, vhledem do života středoškoláků, jejich vyrovnávání se s problémy, jejich pocity, zmatek spojený s dospíváním, svou roli hraje i jejich komunikace prostřednictvím mobilů....
Četla jsem s klukama 8 a 10 a všem třem se nám to líbilo. Jak už tu bylo napsáno atmosférou Prašina připomíná Stínadla z Rychlých šípů. A to jsem podobným knížkám v mládí moc neholdovala.
Přečetla jsem asi pět knížek od této autorky a tahle se mi zatím líbila nejvíc. Pro mě byla velmi čtivá, čtení jsem si naprosto užívala.
Knížku jsme četli společně s mýma dvěma syny (8 a 10) a všem třem se nám tento příběh o přátelství až za "hrob" líbil. Moc pěkné jsou i ilustrace. Knížka je doporučená pro děti od 6 let, k samostatnému čtení bych doporučila o něco málo starším dětem.
Je to první knížka od tohoto autora, kterou jsem přečetla. Nevím, jak bych to popsala. Bylo to prostě divný. Mělo to tak akorát stránek, abych to dočetla. Byla jsem zvědavá, co z toho bude...ale ještě si to budu muset v hlavě trochu srovnat...
Opět mě autorka nezklamala. Tuhle knížku jsem četla se synem a i jemu se příběh "divných dětí" líbil.
Knížka mě naprosto pohltila, hlavně druhá část nabrala rychlý spád a já se nemohla odtrhnout. Zpočátku jsem si říkala, že Schwartzovu vilu asi nepřekoná, ale v závěru už to tak s jistotou říct nemůžu. Nechybělo tady kromě tajemna také dobrodružství a romantika, od každého kousek pěkně s citem dávkované. Jen bych ráda věděla, co se stalo s Lianou. Že by látka na další příběh?
Tahle knížka byla super čtecím zážitkem. Co způsobí náledí a souhra náhod za propletec, který čtenář postupně rozplétá...
Něco jsem sice odhadla, ale ten krásný pocit, jak to do sebe hezky zapadlo, to bylo skvélé. Carin mě touto knížkou rozhodně nezklamala.
Je to nekomplikované, předvídatelné, ale moc příjemné čtení. Pozor ale, při čtení roste chuť na sladké:-)
Po delší době jsem sáhla po knížce tohoto autora ze série s Alexem Crossem, která dospěla už do 24. pokračování (já četla naposledy asi tak páté). Bylo znát, že jsem ztratila kontakt s postavou a jeho rodinou. Na kriminální zápletku to samozřejmě vliv nemělo. Otevřely se celkem 3 vyšetřovací linie. Četlo se celkem dobře, nechybělo napětí, akční scény...
Knížku jsem předčítala synovi, kterému je devět. Byla jsem zvědavá na knížku od autorky, kterou znám přes knížky pro dospělé. Zvlášť návaznost této knížky na knížku Nejlepší pro všechny mě zajímala. Knížka se mi četla dobře a i syn napjatě poslouchal.
Pro mě náročnější čtení. Četlo se mi to pomalu, ale ve výsledku se mi to docela líbilo. Zajímavé bylo střídání forem vyprávění, celé to tvořilo takovou koláž...
Do knížky jsem se začínala pozvolna. Ani později děj nedostal rychlejší spád. Přesto jsem se nakonec dokázala začíst. Hrdinka mi byla celkem sympatická, přestože nebyla ničím zvlášť zajímavá. Přišlo mi, že přestože si nese životem břímě, působí klidně a vyrovnaně. Postupovala systematicky a cílevědomě při svém pátrání. Byla jsem zvědavá k jakému zjištění nakonec dojde. Byl její otec skutečně vrah, kam zmizel a jaký byl motiv zločinu. Náhled do života vyšší vrstvy byl zajímavý. Trocha akce mi však chyběla.
Znovu jsem si ověřila, že k vytvoření napětí není potřeba vymýšlet složité zápletky a šokující vraždy s nechutnými detaily. Dobře se mi to četlo.