jahlina
komentáře u knih
Mlha
Kristina Ohlsson
Ačkoliv vyprávění plyne pozvolna a autorka hodně staví na atmosféře městečka a jeho obyvatelích, rozhodně nemůžu říct, že by měl člověk čas se nudit. S každou kapitolou se odkrývají zajímavé informace a střípky indicií, ze kterých se skládá celý případ. Kapitoly jsou kratší, střídá se, z čí pohledu jsou psané, a to vše také nutí čtenáře číst pořád dál. Případ je zamotaný a i když byla některá moje tušení správná, dlouho jsem netušila celou pravdu, která se skrývala celých dlouhých 30 let.
Dá se říct, že jsem si užila každou stránku této bichličky. Už teď se těším na pokračování!
Mimo obraz
Jiří Březina
Jiří Březina dokáže člověka vtáhnout do děje od prvních stránek a v této knížce tomu bylo nejinak. Knížka mě lapila hned od začátku a už mě nepustila. Jen jsem se zatajeným dechem obracela stránky. Zaujalo mě neotřelé prostředí, vše působilo velmi reálně a uvěřitelně. Vyšetřování postupovalo svižně, ne vše je tak, jak se zprvu jeví. A to nejdůležitější se odehrává mimo obraz . Na konci čeká nejedno překvapení. Přesně takhle si přestavuju dobrou detektivku.
Hodinářův trik
Jeffery Deaver
Jako fanynka kriminalisty Lincolna Rhyma a jeho týmu jsem si nemohla nechat ujít šestnácté pokračování této série JEFFERYHO DEAVERA. Troufám si říct, že není žádná jiná série, kde bych měla poctivě přečtené všechny díly, které čítají už takový počet.
Nepřestane mě bavit, jak se Rhyme dokáže ze "smetí" z místa činu dostat na stopu pachateli. I tady čtenáře čeká několik skvělých dedukcí. O překvapení zde také není nouze. A nebyl by to Jeffery Deaver, aby si pro nás nepřipravil nějaký ten pěkný zvrat. Když si sto stran před koncem myslíte, že už je vše vypátráno a přemýšlíte o čem chce autor ještě psát, tak vězte, že vše ještě může být úplně jinak.
Užila jsem si to.
Smrt v temnotách
J. R. Ellis
Knížka se četla moc dobře, i přes pomalejší tempo mi procenta ve čtečce přibývala sama. Největší problém mi dělala orientace v postavách, kterých tu bylo celkem dost.
Jedná se o takovou tu feel-good detektivku, kde netečou potoky krve, ani se nekonají žádné velké zvraty. Kriminalisté musí rozplétat spíše propletenec sousedských vztahů než cokoliv jiného. Jim Oldroyd je svéráz, ale sympaťák se smyslem pro humor. A stejně tak jeho kolegové. Na pozadí vyšetřování se seznamujeme i s jejich soukromým životem. Moc ráda se s touto partou potkám opět u dalšího dílu.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
KDYŽ PŘIŠLY PSY je poválečný román od české autorky Scarlett Wilkové. Děj je tentokrát zasazen do oblasti beskydských hor, kde se za války skrývali partyzáni. Obyvatelé často nevěděli, zda se více obávat jich nebo nacistů. Vždyť jen podezření z napomáhání jim končilo často vyvražděním celé rodiny.
Hrdinové této knížky mají svá tajemství. Prožili dobu, která jim zanechala šrámy na duši. Ale ani ta nová „lepší“ není jednoduchá a pro každého radostná. Svině zůstala sviní, i když oblečená v novém kabátě. Příběhy Živy, Ludmily, Slávka, Ondráše i Karla se zajímavě prolnou, jednotlivé kapitoly jsou vyprávěné z pohledu někoho jiného, dokonce i pes se zde dostane ke slovu. A na konci, kdy dojde k odhalení skrytých tajemství, do sebe všechno krásně zapadne.
Pro mě to byla první knížka od Scarlett Wilkové, kterou jsem přečetla. Přiznám se, že jsem nadšená. Autorka je skvělá vypravěčka, umí dobře dávkovat drobná odhalení a udržet si čtenářovu pozornost. Vypráví zde silný příběh, od kterého se mi vůbec se mi nechtělo knížku odkládat.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Romantická linka je vcelku předvídatelná, ale mně se moc líbila. Stejně jako profese Lii. Její umělecká díla tvořená látkou, výšivkami, korálky apod. byla popsaná tak živě. Chtěla bych je opravdu vidět na vlastní oči. Ochuzeni nejsme ani tentokrát o popis čerstvých a voňavých surovin a pokrmů z nich připravených. Sliny se mi jen sbíhaly, jak bych ráda ochutnala.
Pokud hledáte odpočinkové čtení prosluněné jižním sluncem, s romantickou zápletkou a inspirujícím k posezení s něčím dobrým na zub, můžu tuhle "caplinku" jen doporučit.
Host
B. A. Paris (p)
Autorka píše čtivě a se čtenářem si ráda hraje. Celou dobu jsem měla pocit, že vše plyne vcelku předvídatelně. Z počátku mě štvaly některé postavy a tempo bylo pomalejší. Od poloviny knížky to začalo gradovat. A na konci jsem zůstala s otevřenou pusou.
Odešla do tmy
Claire Douglas
Samotnou mě překvapilo, jak přes pomalejší tempo (ono není vždycky na škodu) příběh pěkně plynul. Autorka dokázala ideálně vyvážit vyvstávající otázky a momenty odhalení. Atmosféra anglického venkova skvěle dokreslovala celý děj.
V průběhu čtení jsem zvažovala různé varianty, co se mohlo stát. Autorka si se čtenářem pěkně hraje, takže jsem měla spoustu nápadů :-) Na konci do sebe všechno hezky zapadlo. Za mě spokojenost.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Jedná se vlastně o rodinnou kroniku psanou v povídkách, která zahrnuje období dvou století. A nevypráví jen historii, ale nahlíží také do budoucnosti.
Povídky nejsou řazeny chronologicky, ale v orientaci pomáhá ilustrovaný rozpis v úvodu knížky. Mimochodem ilustrace Ditty Kůtové, které doprovází celou knížku, tvoří skvělý tandem se samotným textem.
Nejrozsáhlejší povídka nese stejný název jako celá knížka a líčí události za epidemie cholery na Svinensku. Úplně mě mrazilo, jak se historie opakuje. Jen dneska máme již docela jiné možnosti a prostředky, a přesto to bylo ve spoustě věcech stejné. Okénko do budoucnosti bylo poučné a k zamyšlení.
Celkově se mi líbil autorův styl vyprávění a poetika, nadchla mě forma. Knížka je nádherná i co se týká grafiky a již zmíněných ilustrací. Prostě skvost do knihovny.
MaminkOFF: Malovaly jsme si mateřství
Kateřina Chalupníková
Moc jsem se nesmála, spíš jsem občas pustila nějakou tu slzičku. Všechny čtyři příběhy žen, které se nějakým způsobem potýkají se svou úlohou matky, jsou napsané velmi čtivě, uvěřitelně a s každou jsem v určitých momentech soucítila, v každé jsem našla alespoň střípek ze svých pocitů, zkušeností, které mateřství a život obecně přináší.
Věřím, že knížka potěší většinu maminek. Dávka vědomí, že v tom nejsou sami, je k nezaplacení. Nevím, jestli budou knížku číst i chlapi, ale možná by jim pomohla některé věci pochopit. Navíc je dnes spousta mužů na rodičovské…
Další knížku Kateřiny Chalupníkové si ujít nenechám. Maminkoff byla pro mě příjemným překvapením, zahrála zde na ty moje správné struny. Kateřina umí vyprávět příběh, a tak se těším, s čím přijde příště.
Noční dům
Jo Nesbø
Přiznám se, že autora příliš načteného nemám. Po knížce jsem sáhla hlavně ze zvědavosti díky jednomu malému detailu, který se objevil v anotaci. Kamaráda hlavního hrdiny totiž sežere telefonní sluchátko…Co k tomu dodat? Někdy stačí opravdu málo, aby se člověk nechal strhnout.
Knížka je rozdělena do tří částí. V té první jsem měla pocit, že čtu strašidelný příběh pro děti. To jsem od knížky neočekávala. Nicméně atmosféra byla dobrá, příběh mě zaujal a byla jsem zvědavá, co bude dál.
V dalších dvou částech přišly jisté zvraty. Autor zde také dost přitvrdil. Ale nemůžu říct, že pro dobro věci. Pro mě to už bylo na hraně, co ještě dokážu skousnout. Fakt dost přitažené za vlasy. Celkově hodnotím knížku jako průměr. Chápu, proč je autor tak oblíbený, ale mě se touto knížkou do vkusu úplně netrefil.
Odvaha
Markéta Lukášková
Ačkoliv jsem se s podobným nápadem, kdy máme možnost vyslechnout si dvě verze příběhu, nesetkala poprvé, hodně mě tento koncept baví. Styl psaní Markéty Lukáškové mi sedí, a i když se tentokrát vydala do jiných kulis než obvykle, čtivost zůstala. Četla jsem opět jedním dechem.
Vražedná naděje
Wendy Dranfield
Autorka si pro nás připravila další napínavé čtení, při kterém mě čekalo nejedno překvapení.
Prolínají se dvě linie vyšetřování a v obou případech z počátku spíše přibývají otázky a odpovědi scházejí. Přiznám se, že jsem si dlouho nedokázala vykonstruovat vlastní teorii, všechno mi přišlo nemožné. O to víc jsem hltala stránky, abych se konečně dověděla, kdo a proč vraždil, kam zmizela milovaná žena a malý klučina…
Tahle série si zatím drží svou vysoce nasazenou laťku a já jsem zvědavá, s čím autorka přijde příště.
Pravdu neumlčíš
Jane Isaac
Autorce se opět podařilo přijít se zajímavou vcelku originální zápletkou. Čtenáři mají sice možnost získat některé indicie dříve než vyšetřovatelé, ale nakonec stejně přijde překvapení.
Helen není jen vyšetřovatelkou, pro kterou je její práce posláním. Je také matkou dvou puberťáků. Možná je mi právě tím blízká. Na další pokračování si určitě počíhám. V originále jsou napsané ještě další tři díly .
Srdcová desítka
Zdenka Hamerová
Opravdu povedený výběr povídek. Jasně, některé mě oslovily více než ostatní. Ale líbily se mi v podstatě všechny, což se mi v podobných antologiích nestává.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Do knížky jsem se pustila s chutí, od prvních stránek mě zaujala a přečtenou jsem ji měla velice rychle. Námět mě hodně bavil a byla jsem zvědavá s čím nás autorka překvapí. V čem bude spočívat ten háček?
Bohužel mi přišlo, že se autorce nepodařilo na papír přenést dost znepokojivé atmosféry. Dovedu si představit, že pomocí hudby a filmového střihu by to, co je napsáno, dostalo šťávu. Ale z papíru to úplně nesálalo. Nevadí mi, když zůstávají některé věci nevyřčené a je na čtenáři, aby zapracovala jeho vlastní fantazie. Tady toho ale bylo vysvětleno opravdu dost málo. Celkově jsem měla ke konci dojem uspěchanosti.
Abych ale nekončila negativně. Knížka je napsaná čtivě. Líbí se mi autorky styl psaní i nápady. V české literatuře si určitě nachází své místo. Její další knížku si přečtu ráda.
Oko
Bernard Minier
Knížka není zrovna útlá. Přesto stránky ubíhají skoro samy. Kratší kapitoly končící v nejlepším tomu rozhodně pomáhají. Přijdou si zde na své fanoušci hororů, je zde vzpomínána spousta legendárních filmů. Přílohou je dokonce seznam 150 filmových hororů vybraných autorem. Ale přijdou si na své i fanoušci komplikovanějších kriminálních případů, kde čeká na vyšetřovatele nejedno překvapení a kde pachatelé vraždí důmyslnými a dost drsnými metodami.
Pokračování pro mě bude nutností, knížka byla ukončena tak, že chci vědět, co bude dál, snad nebudeme čekat dlouho.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Kapitoly jsou kratší, děj svižně ubíhá, dusivá atmosféra se stupňuje a my se pomalu dozvídáme, co se stalo. Přiznám se, že jsem v celku brzy vytušila, kterým směrem se celá zápletka ubírá. Přesto mě bavilo, jak mi to autorka postupně servírovala.
Na obálce se píše, že jde o detektivku. Tak na to pozor! O klasickou detektivku s vyšetřovatelem nejde a mohlo by vás v tomto smyslu čekat zklamání. Já jsem ale byla spokojená.
Jen moje štěstí
Adele Parks
Knížka se nečte špatně. Samotná zápletka je hodně zajímavá. Líbilo se mi střídání kapitol z pohledu více postav. Jenže chvílemi jsem se malinko nudila. Hlavně v první polovině knihy. Pak přišlo pár překvapivých zvratů a příběh dostal tu správnou dynamiku a k závěru se knížka odkládala jen stěží. Také jsem si mohla ukroutit hlavu nad jednáním jednotlivých postav. Takovou "partičku" byste asi potkat nechtěli. Dlouho jsem nečetla knížku, kde by mi nebyl sympatický vůbec nikdo.
Celkově mám pocit, že šlo z rozjeté zápletky dostat víc. Nicméně špatné to nebylo a další knížku si bych si od autorky klidně přečetla.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Po Vodníkovi (a Klekánici) si vzala TEREZA BARTOŠOVÁ na paškál další Erbenovu baladu a je z toho nový případ příbramských kriminalistů Tomáše Vyskočila a Honzy Rychtera nesoucí název DCEŘINA KLETBA. Opět se jedná o čtivou detektivku, kterou jsem si užila od první do poslední stránky.
Tento krimi příběh má všechno, co od takové detektivky očekáváte. Z jednotlivých střípků se skládá celá zápletka, nechybí překvapivá odhalení, nejvíc mě dostalo úplně to v samém závěru. A navíc jsou oba vyšetřovatelé sympaťáci. Autorka si pohrála s charaktery postav, třeba jedna taková blonďatá slečna byla hodně výživná.
