jahlina komentáře u knih

Trochu jsem se obávala vojenského prostředí, které mi není moc blízké. Ale tady mi to vůbec nevadilo. Naopak. Tohle prostředí dodalo knížce na zajímavosti, příběh byl opět velmi čtivý a krásně ubíhal. Sama se sebou jsem se dohadovala, kdo je pachatel. Nakonec jsem nebyla daleko od pravdy. Závěr byl na můj vkus malinko uspěchaný, což mě mrzelo, protože to pokazilo celkový jinak velice dobrý dojem.

I ve Fordově soukromí došlo k posunu. Konečně chápu celý rozměr Fordova trápení ve vztahu k jeho mrtvé ženě.

Doufám, že pokračování bude brzy.

3 29.01.2024

2,5*
Chtěla bych napsat, že je to přesně to, co mám ráda, a že to bylo skvělý. Bohužel to bylo jen šedivě průměrné. Záhada fotky v mobilu byl dobrý začátek, ale pak už to tak nějak plulo po povrchu, nebyla jsem patřičně napnutá, a navíc mě nijak neoslovila ani Julie Starková.

Julie se řadí k postavám v roli vyšetřovatele, která má za sebou osobní traumatizující zážitek. Dost mě svým chováním rozčilovala. Dlouho nebylo jasné, co je vlastně příčinnou jejího zvláštního chování, a o to víc mě iritovala.

Nechci, aby celé moje hodnocení vyznělo jako jeden velký propadák. To zase ne. Jen nečekejte bůh ví co. Já osobně nevylučuji, že dám sérii ještě jednu šanci.

6 06.01.2024

Opět jsem si užívala atmosféru městečka s jeho obyvateli. Jednotlivé postavy jsou skvěle napsané. Děj plyne poklidně, sledujeme několik linií vyprávění a z každé zjišťujeme jednotlivé indicie a drobná odhalení, která na konci zapadnou na své místo. Žádná velká akce se zde nekoná, ale nenudila jsem se ani chvilinku. Jsem nadšená a moc se těším na pokračování.

8 06.01.2024

Tahle část je ještě lepší než ta předchozí. Od začátku nevíte, komu můžete věřit. Atmosféra je značně napjatá a rozplétání skrytých tajemství je hodně překvapivé. Krátké kapitoly se dobře čtou. Na své si přijdou i milovníci psů, protože Brody je opravdový miláček.

3 05.01.2024

Zpočátku se děj rozjíždí pomalu. Hrdinové se stěhují do domu, rozkoukávají se v novém prostředí, také v náznacích zjišťujeme, že za sebou mají nepěkné věci. Ačkoliv se nic zvláštního neděje, přesto je cítit předzvěst něčeho znepokojivého. Atmosféra postupně zhoustne. Chvílemi jsem četla opravdu se zatajeným dechem.

Pokud máte rádi příběhy s mysteriózní zápletkou, u kterých se budete i trochu bát, zkuste Papírové domky. Já jsem byla vcelku spokojená. Líbila se mi atmosféra, úplně jsem to viděla na filmovém plátně. Trochu mi vadilo, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky, resp. pár nedotažených věcí. To se ale u podobných příběhů stává.

8 05.01.2024

Musím říct, že přes pomalejší rozjezd jsem se rychle začetla. Autor vymyslel opravdu důmyslnou zápletku, která v prostředí sekty nabírá na tajuplnosti, a na konci čeká překvapivé rozuzlení. Zároveň mě bavila i osobnost komisaře, který je dost svéráz. V neposlední řadě mě potěšily kratší kapitoly.
Po dočtení mám chuť si znovu pustit film Purpurové řeky a také se poohlédnout po předchozích knižních dílech série.

6 05.11.2023

Co mě upoutalo hned v anotaci a vzbudilo můj zájem je dvojice hlavních hrdinů detektiv Madison Harperová a Nate Monroe. Oba totiž mají za sebou pobyt ve vězení za zločiny, které nespáchali.

Knížka se dobře čte. Krátké kapitoly pomáhají v rychlém posouvání se dál. Co mě osobně trochu vadilo, bylo trochu chaotické odhalování stop. Mám ráda systematickou policejní práci a ta mi tady chyběla. Na druhou stranu vyšetřování dospělo vcelku k překvapivému závěru. A to dokážu ocenit. Je pravda, že ke konci jsem knížku vůbec nedokázala odložit.

1 01.10.2023

Povídky se mi líbily. Není to žádné náročné čtení. Nápad, kdy má každá povídka dvě části, každá vypravěná z pohledu někoho jiného, je přesně to, co dělá tuto sbírku zajímavou. Osudy hrdinů jednotlivých příběhů jsou vcelku všední, ale možná právě tím mi byla knížka sympatická. Životní paradoxy jsou zde lehce úsměvné, i když sami protagonisté se za břicho rozhodně nepopadají.

5 22.09.2023

jedná se spíše o psychologiccký román s detektivní zápletkou. Tempo vyprávění je pomalejší a většina prostoru je věnováno výslechu podezřelého. Přitom nechybí čtivost. Někoho sice možná odradí nedostatek akce, ale já jsem byla spokojená.

03.09.2023

Příběh Liny a její rodiny jsem už znala. Pamatuji se, že mě hodně zasáhl, když jsem před pár lety četla původní románovou podobu. O to více jsem teď mohla věnovat pozornost ilustracím a celkově grafické podobě, kterou působivě ztvárnil ilustrátor Dave Kopka ve spolupráci s Brann Livesayovou zodpovědnou za coloring kreseb.

Pro účely grafického románu byl příběh zjednodušen. Co ale chybí v textu, je mnohonásobně dohnáno v té výtvarné části. Postavy jako by ožily. Výrazy v jejich tvářích k nám promlouvají, jejich utrpení a bolest je hmatatelná. I barevné ladění ilustrací do modrošedých a sépiových tónů dokresluje celkovou tíživou atmosféru.

Ať si vyberete ke čtení původní román nebo tuto komiksovou adaptaci určitě chybu neuděláte, záleží na tom, co je vám bližší. Mně obě verze přinesly silný čtenářský zážitek a mohu doporučit.

4 05.08.2023

Zápletka je opravdu zajímavá. Práce vyšetřovatelů a vhled do jednání dvojice zlodějíčků se střídá se scénami jakýchsi individuí se zvrácenými choutkami. Vše se odehrává v kontrastu s tím, že jsou právě vánoční svátky. Celkově se ale jedná spíše o temnější čtení. Sama Lucie má dost morbidní zálibu ve čtení o vraždách a zločinech a její fascinace mrtvými těly je mírně řečeno znepokojující.
Knížka mě chytla od prvních stránek, pak přišla trochu stagnující část, ale závěr nabral na obrátkách. Jako čtenářka thrillerů jsem byla spokojená. A abych řekla pravdu, dost mi vrtá hlavou, jaká tajemství skrývá Lucie Henebellová, takže další díl bude pro mě nutností.

4 31.07.2023

Ke čtení mě nalákala především zajímavá zápletka. Přiznám se, že celá problematika palestinsko- izraelských sporů mi přijde značně komplikovaná. Takže mi vyhovovala forma grafického románu, která mi umožnila na relativně malé ploše pojmout celý příběh a poskytla mi zjednodušený náhled na celou situaci. Mohla jsem jen obdivovat odhodlání Amina, s jakým se pustil do pátrání i za cenu vlastního ohrožení. Sám musel přehodnotit vlastní předsudky a pohled na realitu.
Zároveň je tu ta lidská rovina, kdy se Amin musí poprat s bolestí, zklamáním a zmatkem v duši ve chvíli, kdy zjistí, že člověk, se kterým sdílel život, byl někým jiným. Tahle rovina příběhu možná v komiksové podobě tolik nevyniká. Ale přesto z toho byla cítit.
Jsem moc ráda, že jsem si Atentát ke čtení vybrala a rozhodně tento komiks doporučuju. Možná vás naláká i k přečtení románové předlohy.

2 20.07.2023

Po Štvanici a Seznamu hostů byla pro mě další knížka Lucy Foley velmi očekávaná. Brousila jsem si na ni zoubky hned, jak jsem ji zahlédla v edičním plánu. Trochu mě zaskočila špatná hodnocení na DK, ale o to víc jsem na knížku byla zvědavá. A jak to nakonec dopadlo? Byt v Paříži je malinko jiný než předchozí dvě knížky, a to hlavně atmosférou, která je zde místy až hororová. Já byla ve výsledku spokojená.

Autorka si tentokrát pro dějiště svého románu nezvolila žádné odlehlé místo, ale dům v luxusní čtvrti Paříže. Hlavní hrdinka Jess se ocitla v nesnázích. Je bez práce, bez peněz a nemá kam jít. Útočiště hledá u svého bratra Bena, který má byt v Paříži. Ten ne příliš nadšeně svolí, aby u něj nějakou dobu pobyla. Když však Jess k bratrovi dorazí, on je pryč. Jess se snaží zjistit, kam zmizel. Postupně se seznamuje s ostatními obyvateli domu, kteří zdá se, nemají zájem Bena hledat. Navíc má Jess podezření, že neříkají všechno, co vědí.

I v téhle knížce pracuje Lucy Foley s uzavřenou skupinou lidí. Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěné střídavě z pohledu klíčových postav. Všichni jsou jednoduše divní. Příliš sympatická není ani samotná Jess. Zvláštní je i dům, který má spoustu tajemných a skrytých zákoutí. To vše tvoří podivnou ponurou atmosféru a předzvěst skrytých tajemství. Jess se snaží něco zjistit. Brzy se začne obávat, že Benovi někdo ublížil, ale podezřelí jsou tady úplně všichni.

Autorka si pro čtenáře připravila několik zajímavých odhalení a zvratů. Neříkám, že jsem dopředu vůbec nic netušila, něco bylo větší něco menší překvapení, ale parádně to do sebe zapadalo. Kapitoly jsou krátké, každá přinese vhled jedné z postav, a tak se děj posouvá svižně dál. Akční scény zde nenajdete. Vše je založeno na postavách a na tom, co skrývají.

Těžko se mi knížka porovnává s předchozími, pro mě vede asi Seznam hostů. Ale i Byt v Paříži jsem si moc užila a věřím, že fanouškům Lucy Foley se bude také líbit. A nejen jim.

2 18.07.2023

Po pěti letech je tu opět Lincoln Rhyme s Amélií Sachsovou a dalšími spolupracovníky, to jsem si nemohla nechat ujít.
Autor opět vytvořil zajímavou zápletku a několik postranních linek. Pokud sérii neznáte, tak pro shrnutí: Základním kamenem vyšetřování Lincolna Rhyma je dokonalý systém ohledání místa činu, laboratorní práce v domácí laboratoři a Lincolnova mistrovská dedukce. Vzhledem k jeho postižení (je kvadruplegik) se neobejde ani bez svého týmu v čele s Amélií Sachsovou. Užije si ten, kdo má rád systematickou policejní práci a vědecký přístup.
Deaver je mistr zvratů, o čemž je možno přesvědčit se i tentokrát. Užívá spíše kratších kapitol zakončených tak, že prostě chcete číst dál.

4 13.07.2023

Prokletí Mabiny farmy je šestým pokračováním knižní série Vraždy v Cherringhamu. Jedná se o takové klasické detektivní jednohubky, které lze číst i samostatně. Já je ale čtu postupně a ráda se k nim vracím i díky sympatické dvojici amatérských detektivů webdesignérky Sarah a bývalého policisty Jacka, který se na anglický venkov přistěhoval na důchod z USA.

Opět se jedná o odpočinkové trochu staromilské čtení, nic náročného nečekejte. Pro někoho může být anglický venkov nuda, jiný si tam najde to své. Tento příběh je okořeněný duchařskými historkami, což se mi moc líbilo. A závěr, ten mě docela překvapil.
Pokud hledáte čtení na jeden, maximálně dva večery, a máte rádi příběhy, ve kterých se řeší nějaká záhada, pak neváhejte a Prokletí Mabiny farmy zkuste.

14.06.2023

4,5 *
Patříte mezi vyznavače detektivního žánru? Potrpíte si na poctivou detektivní práci?

Pak by Vás neměla minout novinka norského autora Jørn Lier Horsta s názvem Otázka viny. Jedná se o další případ vrchního komisaře Williama Wistinga, sice stárnoucího ale zato stále velmi činorodého detektiva s bystrým úsudkem.

Co mě zaujalo od prvních stránek byla vlastní zápletka, která dokázala vzbudit moji zvědavost. Tempo je pomalejší, ale to nevylučuje čtivost knížky. Vychutnat si zde můžete spíše poklidnější atmosféru, bez popisu krvavých scén, ale zato se seznámíte s nevšedními policejními postupy. Autor nezapře, že práci kriminalistů rozumí. A pachatel je zde zákeřný. Nebude jednoduché ho odhalit.

Ačkoliv je knížka součástí série, lze ji číst i samostatně. U nás ani všechny díly nevyšly. Jestli jsem se dívala správně, Otázka viny je již patnáctá detektivka s Williamem Wistingem, ale zároveň je to čtvrtý díl uzavřené série, kde se otevírají staré případy.

Pro mě je to druhé setkání s touto svým způsobem specifickou postavou vrchního komisaře, která se malinko odlišuje od současného trendu různě traumatizovaných vyšetřovatelů. Věřím, že se k němu ještě vrátím v jeho dalších případech.

3 10.06.2023

3,5 *
Temné dědictví je druhým dílem detektivní série s inspektorem Henry Fordem. Z prvního dílu (Temná hra) jsem byla poměrně nadšená, takže když na mě v dubnové nabídce novinek vykouklo pokračování, neváhala jsem ani chviličku. Po přečtení už nadšení nedosahuje takových výšin, ale i tak hodnotím Temné dědictví jako velice slušnou a poctivou detektivku.

I v tomto díle bojuje Ford se svými démony, smrt své ženy si dává stále za vinu, navíc se o nehodu zajímají i jiní V pátrání mu pomáhá kolegyně Hannah, její postava zde ale byla k mé lítosti trochu upozaděná. Více prostoru naopak dostal Fordův syn Sam.

Ačkoliv samotná zápletka je zajímavá, neubíhalo mi čtení tak rychle, jako v minulém dílu. Je zde kladen důraz na systematickou detektivní práci, což mi obvykle nevadí, ale tady to trochu ztrácelo šmrnc. Závěrečné odhalení mi přišlo zbytečně natahované.

Přesto jsem zvědavá na další pokračování, co Temného nás příště asi čeká? Jak se bude vyvíjet situace kolem Fordova problému? Zkrátka jsem polapená a chci číst další díl. A snad nebudeme čekat dlouho, protože v originále třetí díl již vyšel.

Tuhle sérii se jednoznačně vyplatí číst od prvního dílu právě kvůli dějové lince okolo smrtelné nehody Fordovy ženy.

3 02.06.2023

Na další v pořadí již osmou detektivku Michaely Klevisové s inspektorem Bergmanem v hlavní roli jsem se moc těšila. Děj je tentokrát zasazen na venkov na jižní Moravu do oblasti mokřadů, ráje pro ptactvo i ornitology.

I ve zdánlivě idylickém kraji žijí lidé, kteří si závidějí a nenávidí se. Na Bergmanovi a jeho kolezích je rozplést tyto složité vztahy a najít souvislosti mezi nevyřešenou vraždou profesorky v Praze a smrtí místního ornitologa.

Detektivky Michaely Klevisové miluju právě pro vztahové propletence, které často ukrývají tajemství sahající do již pozapomenuté minulosti. Tempo detektivek je pomalejší, rozhodně se však při čtení nenudím a užívám si spřádání vlastních teorií. Je to jako hra. Autorka nahazuje indicie, které mě občas svedou na špatnou cestu nebo naopak posunou tím správným směrem. Přiznám se, že vraha jsem úplně neodhadla. Mířila jsem těsně vedle .

Už teď se těším na deváté pokračování.

15 25.04.2023

Romantická zápletka je jasná hned od začátku a není pochyb, jak se příběh bude vyvíjet. Mezi Madeline a Gryffem to jiskří. Již v dětství mezi nimi panovalo značné napětí, které kolísalo mezi naprostou nesnášenlivostí a skrytou nákloností. A nic se na tom nezměnilo ani teď.
Zápletka má i dobrodružnou linku, která společně s tou romantickou tvoří velice zábavný mix. Nechybí ani žhavá erotika. Madeline by hravě zapadla mezi děvčata z Rebelek z Oxfordu. Je velmi emancipovaná, věnuje se archeologii a má pro strach uděláno. Gryff je pohledný rošťák s dobrým srdcem a navzdory své pověsti i gentleman.
Čtení jsem si moc užila a vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o první díl série zvané Nelítostní rivalové, je velice pravděpodobné, že případné pokračování si nenechám ujít.

2 26.03.2023

Mám ráda detektivky z českého prostředí a tahle nebyla vůbec špatná. Jedná se opravdu o klasickou detektivku, nečekejte žádné mystery, protože pak byste byli pravděpodobně zklamáni. S baladou od Erbena má tento příběh společný pouze název.
Autorčin styl mi sedl, bavily mě postavy. Neměla jsem problém s tím, jak postupovalo vyšetřování a ačkoliv jsem měla své podezření, všechny okolnosti a motivy jsem neuhádla, takže napnutá jsem byla téměř do konce.

5 05.03.2023