jakafe komentáře u knih
Tak prostý a zároveň tak hrůzný námět - holčička, která se ztratí v nekonečných lesích USA (jaké štěstí, že v České republice najdete na každém rohu nějakou cestu nebo vesnici). Tolik jsem jí držela palce! Ve chvíli, kdy se rozhodovala, kam se vydat, jsem si hrozně přála, aby se rozhodla správně, aby stála náhoda na její straně. Žel, nevybrala si směr vedoucí k lidem, ale do dalších mílí lesa, a to jsem musela hezky dlouho rozdýchávat. Když jsem někomu o této knize říkala, odvětil, že zajímavé, ale že číst ji nebude, že by se bál jít do lesa, aby se neztratil :-). Stephen King je génius!
Očekávala jsem od toho víc. Osvícení mělo silnou atmosféru děsu opuštěného hotelu, rozkrývání uvažování a motivů jednání jednotlivých postav, i geniální vyprávění a děj samotný, ale nějak jsem na konci byla zklamaná. A to jsem knihu četla o samotě převážně na chatě, kde v noci praskající dřevo obložení skýtalo ty pravé kulisy. Mnohými je Osvícení považováno za vrchol Kingovy tvorby, literárně je to jistě výborné, ale u jiných jeho hororů jsem se fakt bála, proto hodnotím 3 *.
Výborná kniha, k zamyšlení. Příběh střídavě vyprávějí tři ženy, jejichž životy ničí dnes nepochopitelný svět předsudků, pravidel, nedotknutelných hranic, šikany a ponižování. Kruté důsledky to má i pro hlavní hrdinku Skeeter, která perzekuovaným černošským služkám a jejich rodinám pomáhá. Obdivuji ji pro její vnitřní sílu, se kterou zvládla osamocenost a opovržení od tzv. přítelkyň, rozchod s partnerem, rozhodnutí začít život v jiném městě úplně od začátku. Mnohokrát jsem při čtení ucítila, jak mi po tvářích stékají slzy. Rozhodně doporučuji!
Od Barbary Erskine je to můj nejoblíbenější román, dokonce jedna z nejoblíbenějších knih obecně. Příběh - klasicky ve dvou časových úrovních, jedna ze starého Říma, druhá současná doba - je mistrně napsaný. Kdysi dávno jsem si knihu ze zvědavosti půjčila v knihovně a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Od té doby patří tato autorka mezi mé velmi oblíbené spisovatelky a hltám její díla. Možná je to subjektivní pocit, ale přijde mi od ní jako ta nejhororovější, celkem se divím, že zde je zařazena v žánru historického románu. Při čtení dlouho do noci jsem potřebovala na toaletu, všichni spali a živě si pamatuji, jak neskutečně jsem se bála všeho, o čem se v knize píše - hmatatelné zlo, hlína a červi na podlaze, práskající dveře... Asi kvůli tomuto prožitku je v mých očích Půlnoc tak vyvýšená a jedinečná.
Tento román stojí spolu s knihou Půlnoc je osamělé místo na mém pomyslném piedestalu děl Barbary Erskine. Půlnoc mám od ní jako nejoblíbenější, ale Oheň je Tvým osudem, to je od Barbary jedinečný počin, je to kniha mého srdce. Pohnutý život Eleyne plný zvratů jsem naplno prožívala, nořila jsem se do jejích pocitů, myšlenek, snů, vztahů citových, i těch bez lásky. V tomto poutavém historickém románu, který je v její tvorbě jediný, v němž se nachází "jen" jedna časová linie, jsou věrně vykresleny i další postavy. Samozřejmostí jsou i líčení tamější krajiny a mysteriózní nádech. Ke knize se často vracím, a i když znám všechny hrdiny, i když vím, jak se jejich osudy budou vyvíjet, i když vím, na které části se budu těšit, budu se k této krásné knize vracet i v budoucnu.
Nejlepší úvod knihy ever! Něco neskutečného! Prolog bych mohla číst tisíckrát a neomrzel by se mi. Ale už je to pár let, co jsem tuto knihu četla... první polovinu a styl vyprávění i psychiku Humberta jsem hltala, jenže pasáže druhé poloviny jsem musela přeskakovat, ztratilo to dech. Ale možná, až se k Lolitě s odstupem času zase dostanu, toto hodnocení změním a komentář upravím. Zatím 3 *.
Když mám špatnou náladu, sáhnu v knihovně po této knížce a brzy se zase usmívám. Kouzlo Šťastné knihy netkví v nuceném humoru či obligátních návodech na štěstí, ale v otevřeném sdílení naprosto obyčejných situací, zkušeností a dojmů. Je fajn vědět, že se jako exot necítím jen já. Třeba u líčení její konverzace - nekonverzace s kolegyní v metru nebo příkladech prokrastinace jsem se smála nahlas, znám to taky. Autorka si nehraje na nikoho lepšího, a proto je mi blízká.
Emma mně poměrně dost lezla na nervy, taková důležitá slečna, která považuje za samozřejmost rozhodovat o každém, nemá sebereflexi a až s blížícím se koncem románu se začne konečně probírat z pohádky, kterou si v hlavě napsala, a kde samozřejmě hrála hlavní a nejchytřejší roli. Souhlasím s Thanyss, v dřívějších dobách její postava musela být revoluční, taková ikona žánru young adult, jako dnes třeba Katniss. V dnešní době se na to ale dívám jinak, navíc osobnost a vývoj Emmy jsem nemohla brát ani jako poučný. Pro mě je to kniha průměrná, která je samozřejmě psána krásným a propracovaným stylem, jak to Jane Austen umí, navíc jsem si četbu ke konci začala užívat, takže nemohu dát méně než tři hvězdičky.
První kniha od Dana Browna, kterou jsem byla schopná dočíst a musím říct, že se mi vážně hodně líbila. Otázka přelidněnosti Země a bezdětnosti / neplodnosti mě bytostně zajímá, takže jsem se do příběhu úplně ponořila, napínavá cesta Roberta Langdona a Sienny Brooks je plná poučných rozhovorů a samozřejmě dějových zvratů, které mě nenechaly knihu pořádně odložit, dokud jsem ji nedočetla. Manželovi jsem často četla úryvky, hlavně z těch pár stran, kdy se Zobrist vyjadřuje k přelidněnosti planety a jejím zdrojům. Pro mě je Inferno největší překvapení loňského roku.
Nejsem dítě, ani maminka, ale přesto mám tuto knihu z těch bylinkářských velmi, velmi oblíbenou. Originálně roztříděno podle ročních období, vyčerpávající informace a různé možnosti využití u každé bylinky, samozřejmě spolu s fotografiemi a obrázky, pěkně graficky ztvárněno. A vylíčeno tak, že chcete od knížky vyběhnout do luhů, hájů a lesů a sbírat léčivé dary přírody.
Jedna z mých nejoblíbenějších klasik. Zajímavé je, že autor čerpal ze skutečné události a přesto byl za svoji knihu odsuzován. To, co mělo být varování před útěkem ke snění a iluzím, které jednoho dne prasknou jako růžové bubliny, si lidé vzali přesně tak, jak možná autor předpokládal. Poselství tohoto románu je nadčasové, i když ne každý si je chce připustit. Dnes je doba mnohem liberálnější, takže prásknout dveřmi a začít "jiný, lepší život" je snazší než v 19. století. Důsledky těchto emocionálních rozhodnutí a představ luxusu vydedukovaných z bezduchých knih (či dnes navíc ze seriálů, filmů, časopisů, reklam) však mohou být stejně tragické, to moderní doba nezmění.
Povinná kniha pro každého, kdo se zajímá o historii renesanční doby či o osobnost anglické královny Alžběty Tudorovny či skotské královny Marie Stuartovny. Obě ženy spojovalo a zároveň rozdělovalo tolik... Biografie je velmi obsáhlá, tím spíš oceňuji přehlednou chronologii událostí uvedenou na začátku knihy. Vřele doporučuji!
Kniha se čte moc hezky, dozvěděla jsem se toho spoustu o - do té doby pro mě víceméně neznámé - osobnosti Kateřiny Medicejské a jejím zajímavém životě a osudech jejího početného potomstva.
Pro mě suverénně největší zklamání od Barbary, tyto pocity si i po letech pamatuji. Žel její novější romány nemají dle mého takový půvab, jako ty starší. Nemohla jsem uvěřit, že Úkryt před světlem je skutečně román od Barbary Erskine, do té doby nedosažitelné v umění vyvolat atmosférou svých příběhů ve mně jako ve čtenářce emoce napětí, strachu, dojetí, i obdivu k hrdinům. Tato - tehdy novinka - ve mně nevyvolala nic z toho, po asi sedmdesáti stranách jsem ji musela odložit. Poté následovalo další rozčarování (Dcery ohně), načež jsem se s jejími novinkami rozloučila. Nechce se mi ale věřit, že už bych nic nového od Barbary nepřečetla, proto teď dávám ještě jednu šanci a třeba se něco změnilo. Doufám.
V této knize je popsáno nejen cvičení (jak klasická kalanetika, tak kardiokalanetika), ale také doporučený jídelníček a zdravý životní styl jako takový.
Doma cvičím jen a pouze kalanetiku, protože ta tělo skutečně krásně tvaruje a zeštíhluje.
Velmi poutavě napsaný román, který má v sobě silný příběh, plný útrap i blaženosti, prodchnutý duchovním poznáním a vhledy do pradávné civilizace. K různým poznatkům se často vracím a pročítám je znovu, myslím, že je to kniha, které stojí za to věnovat místo v knihovně. Přesto jednu hvězdu ubírám, protože ne se všemi duchovními poselstvími se mohu ztotožnit, některé mi přijdou zavádějící a poplatné tomu, co chtějí duchovně hledající slyšet. Ale jako celek skvělé.
Povídky mě příliš neberou, ale občas si nějakou povídkovou knihu přečtu. Tuto mám tedy i doma, protože paní Marie Brožová je zároveň moje oblíbená umělkyně a milá dáma. Je to příjemné čtení, ideální do sychravých dnů, protože vás zavede do zajímavých míst, osudů a přírodních krás. Knihu povyšují také pozitivní obrázky, kreslené s citem... a vůbec celá grafická úprava je nesmírně krásná.
Nedočetla jsem, nebavila mě. Na rozdíl od Pýchy a předsudku, což je naopak klenot v mé knihovně.