jakub87 komentáře u knih
Na tuto "bibli" o Žižkovi jsem čekal hodně dlouho a když jsem se jí dočkal, doslova jsem si každou stránku vychutnal. Ona je to vedle historicko-vědecké práce i v určitém způsobu precizní detektivní práce, neboť pan profesor Čornej jde po každé Žižkovo stopě a to velmi důsledně. Řekl bych, že se mu to povedlo na výbornou. Splnil si svůj sen a zároveň přinesl všem zájemcům o tuto bezpochyby kontroverzní postavu českých dějin nezaujetý pohled.
Na tuhle knihu jsem narazil náhodou a od tohoto autora jsem nikdy nic nečetl, nicméně se stejně jako on považuji za železničního člověka, který vyrost doslova na nádraží. Je to skutečně "návod" a autor je v tomto případě právnickou mluvou "návodce", protože jakmile se začtete, je to "jízda", zastavíte maximálně na nádraží, kde se občerstvíte, shlédnete zajímavosti nádraží a jedete dál. Pokud budete mít hlad a žízeň a náhodou nezastavíte, nezoufejte, zajdete si do jídelního vozu a tam to napravíte. Podíváte se do zajímavých zákoutí Evropy a setkáte se i se zajímavými železničními lidmi. Jedna z věcí, co se mi na knize nelíbilo je to, že skončila. Ale my můžeme jet dál, což je výhoda! Stačí si koupit lístek, sednout na vlak a jet. Škoda grafického provedení fotek v knize, zasloužily by lepší provedení, nebo je rovnou vyhodit a nahradit je např. mapkami, nebo ilustracemi, jinak za mě SUPER!
Za mě výborná kniha, pravda, možná by mohla být o něco útlejší. Místy byl příběh zbytečně natahován "otravnými" a opakujícími se větami, ale zase je tu určitá symbióza s "otravným" Winterbergem, takže 1 a 1, jsou 2. Román se četl téměř sám. Škoda, že neoplývám alespoň dobrou znalostí němčiny, určitě bych si přečetl rád i neustále zmiňovaný baedeker či překolejení Alp. Třeba to někdy někdo přeloží...
Tahle kniha mě doslova nadchla. Při každoročních cestách na dovolenou k moři si občas zajedu do slovinského krasu. Při pohledu na ty vrcholy ve spojení s touto výbornou knihou mi tuhne krev v žilách. Nic lepšího o našich císařských vojácích na italské frontě napsáno nebylo a naši dědové a pradědové si to zaslouží. Dokonce mě mile překvapilo české vydání knihy v Kobaridském muzeu.
Jestli někdo píše nejlepší romány s tématem římských legií, tak je to Simon Scarrow. Způsobem psaní bych ho postavil na roveň Bernarda Cornwella. Do detailu vylíčené situace. Děj je svižný, ani chvílemi se člověk nenudí. Čte se to skoro samo.
Povedený třetí díl. Zajímavá zápletka, kdy Macro a Cato se po počátečních bojích s Durotrigy a druidy z řádu Temného měsíce vydávají zachránit zajatou rodinu generála Plautia, kterou drží druidi, do území Durotrigů. Jsou při tom doprovázeni Boudiceou (která měla pletky s Macronem) a jejího nastávajícího z kmene Icenů, Prasutagem. Příběh je to napínavý a čte se jedna báseň. Místy je příběh vtipný, jindy drsný, nebo dokonce drsně vtipný. Závěrečná část je tak napjatá, že by se dala krájet, ale myslím, že čtenář si jí nedovolí nakrájet. Těším se na další díl.
Tak tahle kniha nemá v současné literatuře týkající se četnictva naprostou konkurenci! Kdy se také poštěstí nalézt sbírku fotografií po bývalém četníkovi z pátrací stanice, který navíc působil i jako fotograf (dnes krim. technik), který si "archivoval" svojí práci, aby jsme se s ní mohli po pár generacích opět seznámit. Autoři si dali obrovskou práci s tím, aby vypátrali a spojili fotografie s místy, jmény a kriminálními činy, které se udály před téměř sty lety. Vznikla tak obdivuhodná práce a zaslouží si plný počet hvězd!
Bojové nasazení rakousko-uherského torpédoborce za velké války. Výborně popsáno. Jen víc takových knih o R-U námořnictvu, kde sloužilo spousty našich dědů a pradědů. Není co vytknout.
Když pominu některé nepřesnosti, co se týče četnictva (laik nepozná), které to trošku degradují, tak jako kriminální povídky moc pěkně napsáno. Je to na odreagování.
Výborná kniha o hrdinství. Viděl jsem i seriál. Kniha rozhodně lepší.
Není skoro co vytknout, jen jak už je tady psáno, je škoda že kniha neobsahuje byť alespoň situační mapky, kde probíhaly válečné střety, dalo by to tomuto "průvodci" o něco větší rozměr. Je jasné, že z kusých zpráv kronik a jiných skrovných pramenů nelze dost dobře zakomponovat jednotlivé síly vojsk a jejich pohyby.
Jako písemný pramen zaznamenávající tento konflikt je to jedinečné dílo, avšak jak už to u autorů, kteří píší hlavně o sobě bývá, je zde sklon vše přehánět, vychloubat se a ukázat se v tom nejlepším světle. Když si toto odmyslíme, dá se s touto prací alespoň trochu pracovat a dozvědět se o tomto konfliktu alespoň něco užitečného.
Práce převážně kronikářského a regionálního rázu. Chronologicky mapuje činnost četnické stanice Tvarožná od jejího vzniku, až do jejího zrušení v 50. letech. Jednotlivá léta obsahují spoustu případů (krádeže, podvody, lesní a polní pychy, sebevraždy, vraždy,..., ale i dnes malicherné přestupky, které dříve byly trestné). Autor zpracoval v podstatě kroniku stanice s někdy stručnými, jindy s bližšími popisy případů. Je škoda, že už si autor nedal práci se zpracováním alespoň některých osobních medailonků četníků, sloužících na stanici, určitě by si to zasloužili. V práci se také chybně uvádějí hodnosti velitelů četnické stanice za 1. republiky (podporučík), převzaté zřejmě z pozdějších kronikářských zápisů, přitom autor pararelně vkládá do textu výňatky z kalendářů četnictva, které také nejsou 100%ně přesné, nicméně hodnosti četníků bych čerpal pro text alespoň tam, či přesnější údaje v dochovaných osobních evidenčních kartách uložených v Národním archivu v Praze, popř. Zemském archivu v Brně, či Archivu bezp. složek v Kanicích. Škoda je také např. u fotografií Adolfa Hájka chybných popisků v jeho hodnostním označení, kdy je uváděn jako závodčí, ačkoli na fotografii má jasně nárameníky vrchního strážmistra SNB a na další fotografii má hodnost strážmistra! Je tak vidět, že autor se zaměřil spíše na pouhé kronikářské zpracování případů z Tvarožné a okolí a četníky bral pouze jako ty jež tyto případy zaevidovali, prošetřili a uzavřeli. Určitě by se dalo jejich práci vyzdvihout více!
Po delší odmlce jsem si přečetl další skvělý díl z této série. Tento díl mi přišel celkem vyvážený, co se týče špionáže a námořního života, ať už na ostrově, v poušti, či moři. V tomto díle je hezky vykreslena Stephenova doktořina včetně skvělého vhledu do medicíny počátku 19. stol. Hlavní i vedlejší postavy prostě v O'Brianově podání nezklamou.
Tento první díl o historii četnictva první republiky z rukou pana Galaše je velmi dobrým počinem. Skvěle doplňuje již vydané Dějiny policie a četnictva I-II a oslovuje čtenáře i z řad široké veřejnosti, neboť je psána pro laika velice stravitelně. Popisuje těžké začátky sboru po vzniku republiky, neopomíjí vývoj organizace, stejnokrojů, ale i ducha četnictva. Podává náhled jak řadových četníků, tak důstojnictva. Oceňuji barevné přílohy vývoje hodnostního označení. Dal bych plný počet hvězdiček, ale trošku mi vadila nepřehlednost odrážek v textu, překlepy a mylná informace o hodnosti u fotografie strážmistra (počet pecek na náramenících dle odsloužených let nekoresponduje s popiskem fotografie popř. se vzorem v barevné příloze). Knihu ale přes tyto drobné chybičky hodnotím velmi kladně.
Tato kniha nemá chybu. Historická fakta, která se prolínají se vzpomínkami pamětníků a dobovými fotografiemi dávají tomuto druhu odborných knih vyšší level.
Výborný životopis generalisima. Zasloužil by doplněné vydání s lepšími mapovými podklady, které by knihu pozvedly výše.
Přečetl jsem jedním dechem. Autor pracuje s mnoha prameny o ruských legiích. Oceňuji autorovu snahu o vyzdvižení čechoslováků v boji za svobodný ještě neexistující stát. Popisuje strasti, útrapy války, jak první světové, tak ruské občanské. Velmi podrobně popsaný život vojáků v ťepluškách. V souvislosti s knihou doporučuji navštívit Legiovlak.
Další perfektní díl ze série Pana s velkým "P", O'Briana. Jakmile se začtu, nemůžu přestat.
Je vidět, že to napsal normální člověk a život. Poutavě napsáno, bez servítek. Je to úplně jiný příběh hrdiny, kterými vojáci bezpochyby jsou, ač si jich společnost a stát neváží... Přečteno jedním dechem.