Jana_Hlus komentáře u knih

Na jednu stranu relativně nenáročná detektivka, Josef Bergman tentokrát příliš nezáří, spíš tak nějak existuje a případ se i tak nějak sám samospádem vyřeší (rozuzlení bych příliš nekomentovala, trošku mi tam něco drhlo), ale na druhou stranu je v knize spousta zajímavých linek - ochrana přírody, život v Beskydech, kde se prolíná minulost se současným "moderním" způsobem života, autorka v příběhu také poukázala na problematiku současné morálky (v konkrétním případě třeba realitní byznys) a dokázala vykreslit sítě ne vždy pozitivních rodinných vazeb. Sněžný měsíc hodnotím jako zajímavé čtení, které bych spíše zařadila do společenského románu než do škatulky krimiromán - i když vražda tam je, a nejenom jedna:-). (3/5).

7 23.09.2019

Kniha Atlas štěstí na mě celkově zapůsobila velmi dobrým dojmem, text je psaný s mírnou nadsázkou a pochopením pro různé národní „libůstky“, neuráží ani nekritizuje a je vhodně doplněn nápaditými a milými ilustracemi. Ke každému návodu na štěstí je popsáno několik reálných příkladů ze života a vše je na závěr shrnuto a doporučeno, jak můžeme tento způsob zapracovat do svého běžného života. Pozitivně hodnotím také to, že autorka neopakuje běžně známé informace, je znát, že si se svým „projektem“ dala skutečně práci a přibližuje nám ostatní národy z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí.

Nejvíce mne svým pojetím štěstí zaujaly severské země, přece jenom jejich štěstí přinášející zvyky byly proti našim zvyklostem poměrně zvláštní. Například finský „Kalsarikannit (pantsdrunk)“ znamená domácí popíjení ve spodním prádle bez úmyslu jít ven. Zapůsobilo na mě také to, že ve Finsku mají dokonce pro tuto činnost vlastní emotikon navržený finským ministerstvem zahraničí. A okamžitě mě napadlo, jaký by byl asi emotikon označující činnost Čechů vedoucí ke štěstí? S půllitrem v ruce a fandící šálou? A jaký by byl náš tip na to, jak být šťastný? V restauraci s přáteli společně fandící vyhrávajícímu českému sportovci (sportovcům)? Každopádně český „šťastný“ zvyk jsem v knize neobjevila…

7 10.06.2019

Opět jeden z příkladů, jak umí dobrá reklama zviditelnit průměrnou knihu. Čtenářský potenciál příběh o Johaně určitě měl, mohla to být zajímavá výpověď o tom, jak jsme ještě nedávno žili či dodnes žijeme. A vzhledem k tomu, že jsem i stejná věková kategorie, tak jsem se na knihu hodně těšila. Ale pak přišlo zklamání, příběh je napsán zběsilou rychlostí, vychrlen na čtenáře, nezdržuje se dialogy, je vykreslen černo-bíle a vyvolává otázku, fakt za všechno můžou chlapi?

Vím, že spousta čtenářek takto povrchní texty vítá, jinak by se neprodávaly všechny ty časopisy pro ženy, ale v knize by mělo být aspoň trošku literatury, více propracované dějové linie, ale to jsem tady opravdu nenašla... O to zábavnější mi přišla v textu zmínka o tom, jak Johana odložila Hájičkovo Selský baroko, nechtělo se jí ho číst:-). (3/5).

Ještěže fungují knihovny - koupit si Johanu, tak bych asi byla dost mrzutá:-).

7 26.08.2018

Tuto knihu řadím mezi jednu z nejlepších, které jsem četla. Skvěle "řemeslně" zpracované povídky, mistrovská psychologie všech postav, naprosto uvěřitelné chování, myšlení a co víc, mezi řádky jsem se dozvěděla hodně i sama o sobě, o tom, jak někdy člověk sám sebe obelhává, vytváří si obranné lži, kterým věří a má pocit, že je k sobě upřímný. Tuhle knihu budu mít ještě dlouho v hlavě... (5/5)

7 04.12.2017

Pro mne velmi příjemné překvapení, po delší době skvělá česká detektivka, která může konkurovat i severským autorům, v něčem je dokonce lepší, obešla se bez vyloženě drsných, nechutných scén, napětí dávkuje autorka naprosto s nadhledem a rozuzlení příběhu je překvapivé, ale uvěřitelné. Jedinou výhradu mám k pomalému rozjezdu, ten mě příliš nenadchl. Dávám 4/5 a vrhám se na Zmizelou v mlze:-)

7 16.09.2017

Mě kniha zaujala, četla se mi dokonce lépe i než slavné severské detektivky. Nenudila jsem se ani chvilku. Zajímavá psychologie postav, nevěra vyvolávající zklamání, zhroucení a smrt. Kniha mi přinesla nejen zajímavou zápletku, ale také podnět k zamyšlení. 4/5

7 25.06.2017

Mé první setkání s autorem a určitě ne poslední. Kniha se čte dobře, na můj vkus se děj poněkud pomaleji odvíjel, ale tempo odpovídalo ospalému textu, krize středního věku umocněná nespavostí, hledání sebe sama, pokládání si otázek, zda tohle je život, který chtěl a zda má práce, kterou dělá, vůbec smysl? Asi jsem čekala, že děj nějak vygraduje a dojde k zásadním zvratům, ale když teď nad tím zpětně přemýšlím, ten více méně otevřený konec mi sedí lépe. Není to totiž žádný thriller ze současnosti, ale sonda do duše tápajícího téměř padesátníka. A určitě bych vyzdvihla, jak se autorovi podařilo vykreslit bezdětné manželství potýkající se s krizí. 4/5

7 29.12.2016

U mě trošku zklamání, asi jsem očekávala více, ale je to možná způsobené tím, že jsem teď četla knihy s hodně silnými příběhy. Ne, že by tohle nebyl zajímavý příběh tří žen, ale je to napsané tak, že mě to až tak moc nechytlo a rozhodně mi to nebránilo v tom od knihy vstávat, případně ji na několik dní odložit a přečíst si něco jiného. 2/5

7 12.08.2016

Nejdříve jsem měla pocit, že jsem vyrazila na cestu do Santiaga s lehkomyslným „floutkem“ sbírajícím zážitky a příběhy poutníků pro svou další knihu. A upřímně, moc jsem nečekala, že bych tam našla něco víc. Ale přece. S narůstajícím počtem kilometrů v nohách se dostávala na povrch hlubší, osobní témata, která mi ukázala autora v úplně jiném světle a pocit, který ve mně jeho kniha zanechala, mě utvrdil v tom, že opravdu stojí za to do Santiaga vyrazit. A navíc autor fakt umí psát :-).

6 20.02.2024

Příběh mě nalákal, potenciál určitě měl, ale to zpracování ho úplně zabilo. Škoda. Možná to chtělo spojit se s někým, kdo dovede dobře psát, ale nemá o čem:-).

6 18.06.2023

Pozoruhodná kniha. O tom, jak vše bylo nebo nebylo, asi můžeme jen spekulovat, každopádně oceňuji, jak dokázal autor vystihnout atmosféru místa, kde se jakoby nic neděje/děje, nutilo mě to obracet stránku za stránkou a s napětím sledovat gradaci příběhu. A také jsem si díky této knize uvědomila křehkost lidské psychiky...

6 07.11.2022

Zvláštní kniha, patří mezi ty, kdy mám pocit, že jsem četla asi něco jiného, než ostatní. Z této si beru zejména to, že člověk, pokud ví, že jde správným směrem, by měl zkoušet brát za kliku dveří, i když se předtím již několikrát přesvědčil, že dveře jsou zavřené. A ten závěr? Osobně jsem ráda, že konec byl právě takový, jaký byl (skoro jako bych viděla autorku se usmívat), napsala knihu s pozitivním přesahem, navíc, až takový „hapík“ to nebyl, nebo snad doživotní boj s depresí je málo?

6 17.04.2022

Po delší době kniha, která mě dostala jak zpracováním, tak i obsahově. Nečetla se lehce, dějové linie do sebe pomalu zapadaly, text byl někdy velmi hutný, trošku mi tam chyběla lehkost, aby to byl dokonalý čtenářský zážitek. ALE příběh mi vyrazil dech, o takových věcech je potřeba psát a připomínat si je, nemyslím tím jen komunismus, ale i středověkou dějovou linii, rozhodně je to užitečnější pro pochopení současnosti, než všechny ty "konzumy", co teď hromadně vychází.

Kniha svého autora rozhodně nezapře, není lepší než Hodiny, to určitě ne, ale využívá podobná schémata, a funguje to - je radost číst jeho text, užívat si schopnost popisu osob i děje, i když postavy jsou složité a není jednoduché je přijmout. Po všech těch nepříliš kvalitních knihách, ke kterým jsem se v poslední době dostala, mi přišla Sněhová královna jako rozkvetlá růže v trní...:-).

6 02.01.2020

"Víkend v Londýně" jsem zařadila na svém pomyslném žebříčku nejlepších knih českých autorů současnosti hodně vysoko. Drsná výpověď o životě čtyřicátníků, o jejich zklamáních i touhách bravurně napsaná skvělou češtinou. Každá figura mluví jinak, čtyřicátník-otec jinak než jeho syn, matka učitelka jinak než gay Adam. Možná to někomu přijde samozřejmé, ale já jsem se většinou setkala v knihách současných autorů s tím, že všechny osoby mluví stejně (Třeštíková-Bábovky apod.). Autorova práce s češtinou je téměř dokonalá a přináší čtenáři skutečný požitek ze čtení.

Nedá se říci, že všichni dnešní čtyřicátníci (nebo většina) jsou stejní jako Folného postavy, rozhodně ale přinášejí uvěřitelnou výpověď o životě lidí, jejichž mládí je už dávno pryč, ale důchod také zrovna neklepe na dveře... (5/5).

PS. A knihu bych v žádném případě neoznačila jako oddechovku...nebo možná jen pro příslušníky mladších generací:-)

Téma knihy výborně zvolené vzhledem k aktuálnímu dění. Oceňuji i název. A posledním pozitivem je to, že autor skutečně psát umí. Ale to je asi tak vše. Z tématu, které mohlo být opravdu hodně dobré, mohlo jít hodně do hloubky, přiblížit ožehavou problematiku uprchlíků čtenáři, se stala jen nevýrazná změť nekonečných souvětí. Absence přímé řeči, únavné popisy a nic mezi řádky, pro mě bylo zklamáním. No, pro porotu Magnesia Litera nikoliv, tak je asi chyba ve mně. Pořád mi tak nějak běží hlavou, jestli to nebylo napsáno poněkud účelově. 2/5

6 28.04.2017

Výborná kniha, která se dívá na problém (ne)sebevědomí z jiného úhlu. Podle mého názoru byla nejlepší druhá povídka, i když pro svou formu (e-mailová korespondence) se četla hůře než ty druhé dvě.

6 26.04.2016

Moc hezky napsaný příběh ze života nejstarší generace. Milá oddechovka, kde mezi řádky můžeme objevit naději, že dokud člověk dýchá, může svůj život změnit a nalézt i to, v co už nedoufá.

5 16.02.2023

Jaký tedy byl ten slavný Jakub Krčín? Nerudný, vypočítavý kariérista? Člověk, který se pro svou vášeň stavět rybníky spolčil s Ďáblem a zradil svou skutečnou lásku? Svůj názor si jistě po přečtení Dobrylovského románu vytvoříte sami.

Jiří Dobrylovský dokázal napsat silný příběh a čtivou formou přiblížil výraznou osobnost naší minulosti. Jeho knihu bych doporučila všem milovníkům historických románů, zejména však těm, kdo si nelibují ve složitých textech s obsáhlými popisy, ve velkém množství postav v různých dějových liniích a dávají přednost textu, který směřuje přímo k jádru příběhu.

Krásná kniha, nejedná se o nějakou povrchní červenou knihovnu, jak by se třeba mohlo podle názvu zdát, ale o výborně napsaný silný příběh Marthy a Ernesta, dvou velikých osobností, pečlivě zasazený do kontextu doby, pozoruhodné jsou zejména válečné etapy jejich společného života. (5/5).

5 13.01.2020