jana14 komentáře u knih
Kniha se mi líbila. Není to opravdu ten nekrvavější a dech beroucí super thriller, ani ta nejkvalitnější hluboká psychologická studie....ale jisté prvky z obou žánrů zahrnuje. Já a pár mých známých jsme si četbu užili ( sdíleli knihu). Určité momenty, jako pobyt mladých lidí na vinicích ve Francii, mi byly blízké. Olivera můžeme s jeho krutou minulostí vlastně částečně pochopit, ale ne odpustit. S rezervami má příběh dost silné kořeny v realitě. Knihu přes veškeré výhrady mnoha místních kritiků doporučím. Těším se na další knihy od autorky a doufám, že se jako tato budou v něčem odlišovat od hlavního, všemi oslavovaného proudu.
Mě se kniha líbila, protože jsem od ní nic nečekala. Ano, není to ani dech beroucí thriller a jistě to není ani ta "nejhlubší" psychologická studie. Ale je to taková jemnější směs obou žánrů, podle mne velmi čtivá a alespoň mě a mé známé kniha uspokojila. Tím víc, že na rozdíl od jiných, bohužel někdy kvalitativně daleko horších, není tak propagovaná. Takový příběh by podle mne mohl být s menší rezervou docela "ze života", popis pobytu brigádníků na francouzské vinici mi byl blízký...atd, nechci spoilerovat. Docela jsem chápala kořeny a motivy všech činů hlavní postavy - ale rozumět a soucítit neznamená odpouštět.
Devět a půl týdne patří k mým oblíbeným erotickým knížkám. Ne, že bych jich zase přečetla tolik , ale dostala se mi do ruky v dobách mládí, kdy mě téma, za socialismu potlačované, dost zajímalo....(no ano, přečetla jsem si i pár sešitových vydání Markýze de Sade, které se spolu s jinými podobnými tiskovinami prodávaly u metra). Knížka byla svižná a "úderná". Prostě vývoj jednoho neobvyklého vztahu dvou neobvykle sexuálně zaměřených lidí směřujících k destrukci. A film stejného jména byl moc povedený...
Mimochodem, "Odstíny šedi" jsem nečetla ani neviděla, stačilo mě zalistovat knihou a přečíst pár stránek o "vnitřní bohyni" a měla jsem jasno. Z toho co ale vím, tak se mi zdá, že je tady dost společných rysů s McNeillinou knihou." Odstíny"je ale rozmělnily do líbivé, lehce erotické pohádky pro ženy. Někdo mi napíše svůj názor?
Tracyho tygr - kniha mého mládí, nádherná, inspirující. Škoda, že se mi v průběhu života ten tygr někde zatoulal - snad je šťasten v nějaké lepší džungli. Takže rada: Držte se svého tygra a dívejte se dobře, zda po boku toho, koho potkáte, nějaká ta půvabná šelma kráčí.
Po Zahradě motýlů jsem dala další šanci knize této autorky. Opět nejsem nijak nadšená. K dočtení knihy jsem se musela nutit. Sice tam bylo pár mužských postav, ale celkově mi kniha připadala jako oslava velkého sesterství žen, které se nedají. To by samo o sobě nebylo tak špatné, ale to zpracování. Přítomnost hrdinek z předchozího dílu nijak knihu nevylepšila, nepřispěla k ději, který s nimi v podstatě nesouvisí. A pokud jde o hlavní dějovou linii, tak mě otravoval neustále se opakující děj, pořád stejné schema -nechci tu spoilerovat, ale až se dostanete k tématu opakovaných květinových zásilek a toho, co po nich následuje, nebo třeba k šachům, tak pochopíte.
Zpočátku mě zaujal velmi originální námět i prostředí. Značnou nereálnost bych odpustila, to už tak u thrillerů bývá, čím nás mají autoři pořád ohromovat? Ale postupem času, jak zde píšou i jiní komentátoři, jsem byla rozčarovaná. Najednou to začalo vypadat jako ženský milostno-emancipační románek, trochu moc patetické. I když se tam děly hrozné věci, tak autorka nedokázala vykreslit hrdiny a děj tak, abych se skutečně bála.
V této souvislosti bych vzpomněla a doporučila psycho thriller J. Fowlese "Sběratel". Při čtení mě mrazilo a když se podíváte do černé kroniky, tak podobné věci se bohužel skutečně stávají. A k tomu je Fowles pan spisovatel. Jeho knížky si pamatuji po letech, na ty nešťastné "motýly" brzy zapomenu.
Kniha, která mi padla do noty právě v této roční době. Dobrý thriller který chvílemi, ale naštěstí velmi decentně, přechází do horroru. Z těch zločinů jsem měla noční můry jako kdysi v dětství z Předčasného pohřbu. Odvážné policistce Florence se prý bude věnovat celá trilogie, tak doufám, že je na co se těšit.
Stejně jako předchozímu dílu Pohřbená pravda bohužel dávám méně hvězd. Autorka začíná být na mě příliš politicky angažovaná, takových knih, které mě měly vychovávat k nehynoucí lásce ke straně a k pohrdání prohnilou buržoazií, jsem si "užila" za socialismu dost. A toto je v podstatě to samé v bleděmodrém. Opravdu nemám zapotřebí, aby mne někdo vychovával trillery.
Taky mi docela vadí to stále širší zapojování spolupracovníků Kim, nějak to rozmělňuje příběh. Zkusím ještě další knihu, ale pokud bude autorka v tomto trendu pokračovat, tak asi bude poslední. Škoda.
Bohužel, tento díl se mi líbil méně. Na můj vkus příliš politicky angažovaný.
Ještě doplním jednu DOBROU ZPRÁVU pro ty, co byli stejně jako já zklamáni useknutým koncem této knihy kdy osudy našich hrdinů zůstaly až příliš otevřené a nedořešené....
Na Goodreads a jinde jsem se dočetla, že autor sérii doplnil ještě krátkou, asi padesátistránkovou povídkou "The Ghost Marriage" . Nebudu spoilerovat když uvedu, co se píše v anotaci: Od případu Pekingského rozparovače uplynulo několik let. Li a Margaret stále žijí v Pekingu a jsou velmi pracovně vytíženi: on jako šéf nového kriminálního oddělení a ona učí na univerzitě a vychovává syna.. (já osobně doufám, že dostali lepší byt) .Jednoho dne zastaví Margaret na ulici žena a prosí ji o pomoc s hledáním ztracené dcery......
Jsem docela zvědavá, ale nevím, zda se mi podaří překonat odpor ke čtení beletrie v angličtině. Dost pochybuji, že povídka vyjde i u nás.
Pekingský rozparovač je podle informace již šestý, závěrečný díl celé "čínské série" P. Maye. Kniha se mi až na výhrady opět líbila, splnila moje očekávání: tajemný sériový vrah řádí v neobvyklém prostředí Pekingu, kde stále vládne totalitní komunistický režim spolu se sílícím divokým kapitalismem. Kdo četl předchozí díly tak jistě zaznamená zajímavý vývoj celého města i společnosti. Složitá zápletka a dech beroucí konec, kdy jsem se o životy hrdinů opravdu bála. Pokud jde o mnohými kritizované drastické scény vražd a pitev, použila jsem takové povrchní rychločtení, takže večeře zůstala v žaludku. Ne že bych byla tak otrlá, ale na mě působí spíš věci typu "Žena v kleci". Pokud totiž chodíte k řezníkovi......
A TÍMTO KONČÍM KLADNOU ČÁST SVÉ RECENZE A NÁSLEDUJÍCÍ TEXT MŮŽE OBSAHOVAT MENŠÍ SPOILERY:
Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední díl série, tak mne autor velmi zklamal useknutým koncem. Bylo to od něho přímo kruté. Ano, kriminální případ se vyřešil a někteří přežili, ale May nám podle mne dlužil v posledním díle mnohem více. V trillerech nemám moc ráda zdlouhavé líčení většinou dost ubohých soukromých životů detektiva a jeho spolupracovníků. Často mi připadají zbytečné, jako by autor jenom natahoval text. Ale tady byl vztah čínského detektiva Li a emancipované Američanky Margaret pro knihu dost zásadní, právě na nich je nejlépe vidět "střet civilizací". Láska čínského policisty a patoložky Margaret se po celých šest dílů vyvíjela, prošla různými úskalími a podle mne byla takovou zvláštní obdobou Romea a Julie, tedy z toho pohledu, že jejich touha po společném životě musela překonávat úskalí, která jsou v dnešní západní kultuře už nemyslitelná. Pan spisovatel s našimi hrdiny a vlastně s celou rodinou detektiva Li pořádně zamává a nakonec nás nechá bez odpovědi. TO JAKO VÁŽNĚ ?
Souhlasím s komentáři, které zde uvádějí, že tento třetí díl série považují za nejslabší. Stále bych sice Dokonalou smrt fanouškům doporučila, ale s výhradami. Nelíbily se mi dvě různé pátrací linky, příběhy zločineckého podsvětí mě moc nebaví. Zato hlavní dějová linka se mi líbila moc, velmi originální a pro mne zatím naprosto nová neotřelá motivace a modus operandi hlavního záporáka. To se mi často nestává, protože čím víc toho mám v tomto žánru načteno, tím méně mě něco může překvapit a zaujmout.
Na Ženu mého života jsem se hrozně dlouho těšila. Kdo četl předchozí díly tak ví, jak velký význam měla pro detektiva jeho zesnulá manželka. Dokonce takový, že za 8 let nebyl schopen navázat žádný další trvalý vztah.. Jenomže pak přišlo zklamání, člověk se raději nemá moc těšit a já jsem si často nejvíc užila náhodně objevené knihy.
V zájmu příběhu se autor bohužel uchýlil k popisu naprosto (doufám) nereálného a neprofesionálního postupu policie při tak jednoduché věci jako je ověření úmrtí. Když od toho ale odhlédnu, tak samotná zápletka mě docela zaujala, vraha jsem neodhadla. V každém případě fanouškům Davida Rakera knihu doporučuji, ostatním pak poradím, aby si napřed přečetli předchozí díly. Už se těším na další díl série a doufám, že tento překoná.
(SPOILER) Velmi efektní úvod (kdysi ..před) a následovně hlavní motivace vraha mi dost připomněly jednu slavnou knihu od velmi slavného norského spisovatele tohoto žánru (nechci spoilerovat), ale nevadí, bylo to napínavé, kruté, zvrhlé atd. atd. Dobře jsem si početla. Kromě toho předpokládám, že to snad bude jenom začátek celé série. I když policistka Thulinová mi byla velmi nesympatická, tak ještě uvidíme.
TADY SPOILER, JEN PRO TY, CO ČETLI NEBO JE JIM TO JEDNO:
Nepochopila jsem původní vinu R.vychované v pěstounsé péči. Něco se stalo ve škole a ona něco vyprávěla doma a proto pěstouni rozhodli, že dvojčata (chlapec a děvče) u nich nemohou zůstat a oni se následně ocitli na tom hrozném místě se zrůdnými pěstouny..OK, ale jméno zmíněné dívky provádějící exhibici ve škole bylo jiné než jméno ženského dvojčete. Asi jsem něco přehlédla. Děkuji za názor.
Velmi mě udivuje tolik záporných komentářů a nízké hodnocení této knihy. Ale chápu, že čtenářský vkus se vyvíjí a např. kniha, která měla zásadní význam a byla i čtenářsky oblíbená v 19 století dnes už mnohé čtenáře nezaujme. Já jsem si tuto knihu náhodně vybrala v 15 letech v knihovně, bylo to v hlubokých dobách socialismu, a nevěděla jsem vůbec nic o magickém realismu nebo o slavném G. M. Marquesovi. Prostě jsem vytáhla knížku z regálu a otevřela. Hned první věta mě vtáhla do děje a já potom doma četla a četla.....a jak se mi tak stávalo při četbě dobrých knížek, po přečtení na mne padla lehká deprese, jako bych se musela rozloučit navždy s nějakým milovaným místem nebo člověkem. Naštěstí jsem se pak mohla do Maconda občas vrátit, ale ten první zážitek, jistě daný i určitou čtenářskou nezkušeností a neopotřebovaností byl jedinečný. Takže za mne alespoň 6 hvězd a doufám, že se stále najdou i mladší čtenáři, které osloví.
Kniha se mi líbila, ale skvělý je i stejnojmenný seriál španělské televize ¨- "Tiempo entre costuras".
Nádherná výprava /to vynikne nejvíce v dílech z Tetuánu/, okouzlující představitelka Siry i další výborní šp. a portugalští herci. Kéž by seriál koupila a kvalitně nadabovala naše televize´. Ty, co nadchla kniha by seriál nezklamal. Mrzí mě, že je v naší televizi stále méně dobrých pořadů z Evropy. Mládež už sleduje skoro pouze věci z USA.