Jana512 komentáře u knih
1.díl Duchovního odkazu P.Pia, věhlasného mnicha v minulém století, nám dává nahlédnout do jeho nelehkého zakoušení v životě, odkud asi pramení jeho velká empatie s trpícími a snaha jim pomáhat.
Kniha se dobře četla a děj byl napínavý. Odehrává v Praze a hlavně v okolí krásných lázní Luhačovice, které je obklopeno lesy. Hned po příjezdu a ubytování se Monika s Oliverem vydali na projížďku na kole - z Luhačovic do Vizovic - po lesní cestě. Pro velmi špatné počasi, déšť a mlhu, je jejich společná cesta komplikovaná mlhou a deštěm a tak bloudí. Nakonec ztrácí z dohledu jeden druhého a končí to neočekávaně a napínavě.
Kniha má krátké kapitoly a tak nutí číst dál a dál a udržuje v napětí. Závěr však je nečekaný.
Byla to pro mě první detektivka ze serie Případy Harry Bosche. Vyšetřuje případ devět let po události. Má k sobě pilnou a učenlivou "parťačku", která mu věrně dělá společnici i v nebezpečných situacích. Četba byla příjemná, i když vyšetřovali hned dva zločiny a přesto se dopracovali zajímavých závěrů. Překvapující bylo i ukonční vyšetřování případu.
Nadčasová kniha s mnoha alegoriemi lidských vlastností, ukazuje názorně, jaký může být stav společnosti.
Martina Viktorie Kopecká nazvala tuto knihu jako zpověď, ve které vyznává své názory o všem, co prožívá, co hledá a jak žije. I když je to upřímné vyznání, jde s kůží na trh.
Kniha krásně a výstižně zachycuje nelehké období odebrání rodových majetků poctivě pracujícím lidem v socialismu. Lidé se s tím snažili vyrovnat různým způsobem, ale ne vždy to bylo šťastné.
Kniha popisuje historii rodu majitele sadu, který s rodinou žil v Předmostí u Přerova. Moc krásně napsáno. Doporučuji!
Rozhovor s charismatickým knězem Šebestiánem Pavlem Smrčinou, františkánem, ukazuje na touhu tohoto kněze, být tu pro druhé a vést je k naplnění života, aby byl člověk šťastný. Sám o to usiluje a co jej činí šťastným, k tomu vede i druhé.
Několik jeho myšlenek:
- " Ve víře musí člověk udělat krok do prázdna, a teprve potom okusí, o čem to je. Mým úkolem je vydat svědectví a na jeho základě se mohou lidé pro Boha rozhodnout. Mnozí si totiž myslí, že evangelizace je přesvědčování. Ale to je podle mě omyl. Musí tam být svoboda."
- "Pokud při modlitbě vytrváš i tehdy, když máš pocit nesmyslnosti nebo prázdnoty, tak má modlitba v Božích očích větší hodnotu. Proto bych neposuzoval modlitbu podle subjektivního pocitu nebo prožitku... A to, že někd mě slovo v Písmu zasáhne a dodá mi velkou sílu, považuji za infuzi, kterou dostávám od Boha. Určitě nejde o moji zásluhu. Bůh nám říká, abychom byli věrní, stálí v našem lnutí k němu."
- "Myslím, že svatej můžeš bejt během jediného okamžiku. Svatost není výkon, ale vnitřní postoj vůči hříchu. Můžeš bejt kabrňák v páchání hříchů, ale ve chvíli, kdy zaujmeš vnitřní postoj, že se ti ten hřích oškliví, jsi svatej. Boží milosrdenství je tvoje. Ale změnit to na konci života je strašně těžký. Zažil jsem to u mnoha lidí na smrtelné posteli."
Napínavá kniha, při které se můžeme povzbudit na vytrvalostí a píli hrdiny, který zůstal sám na planetě Mars, kde překonával samotu a obtíže s velkou vytrvalostí a vynalézavostí, jak využít tento čas k nějaké nápravě a snaze o přežití. A nakonec to nebylo marné!
Mistrné zachycení doby i života lidí, kteří přes svoji snahu dobře se uplatnit ve společnosti, se snaží mnohé těžkosti řešit alkoholem, který se stal jejich zabijákem. Bylo to čtení s názorným vykreslením, jakým zlem pro lidstvo je alkohol.
Životní příběh ženy, která prošla tvrdým dětstvím, ve kterém nepoznala mateřskou lásku. V dospívání hledala útěk z domu, stala se zpěvačkou a herečkou, Ale cítila se opuštěná a hledala unik v drogách a okultismu, až propadala depresím, ze kterých neviděla východisko. Zakusila velké trápení, ale našla přátele, kteří ji umožnili z této situace najít cestu ve víře v Boha. Postupně nacházela cestu k vyřešení své situace a na základě poznání a zkušeností v životě, pomáhá druhým. Autorka autobiografie píše další knihy s křesťanským posláním
Život píše příběhy. S jedním z takovým se zajímavou zápletkou se seznámil i vyprávějící spisovatel sešitových románů Roger Royan ve vlaku. Příběh, který je vyprávěn velmi poeticky, ženou, která je okouzlena láskou, nás poučuje o tom, jak si někdy zahráváme s city, abychom si život "obohatili", ale jak vyznívá celý děj, narážíme na různé podvodníky, kteří se chtějí sami pobavit a nakonec poznáváme, že nás vlastně podvedli. Tato žena byla ušetřena tohoto poznání, neboť do cíle své cesty nedorazila.
Knížka obsahuje 32 výkladů úryvků evangelia, které papež Benedikt pronesl při různých příležitostech. Obsahují hluboké a obohacující myšlenky. Sv. Otec Benedikt je mistr slova a dokáže upoutat. Jeho myšlenky nás mohou, díky jeho knihám, i dále inspirovat, i když už mezi námi není.
I když začátky knihy byly rozvláčné a střídalo se tam hodně postav, nakonec jsem knihu s napětím dočítala. Přála jsem všem sestrám dobrého partnera a bylo vidět, jak se s tím každá z nich dokázala vypořádat. I v nelehkých chvílích se snažily jedna druhé pomáhat, hlavně ty nejstarší cítily zodpovědnost jedna za druhou. Autorka nám dala dobře nahlédnout do doby společenských námluv a dvoření mladíků dívkám svého srdce, i když někdy, jak jsme zažili i v románu, to neměli snadné.
Moc pěkná a zajímavá kniha, která zachycuje život jednoho roku ženy v Západním Špicberku, která se vydala za svým manželem. Musela to být silná žena, kterou nezlomila ani nehostinná příroda. Ba naopak, poznala statečnost a sílu těch, kterým polární kraj učaroval a zde strávili, přes všechny těžkosti kus života.
Zajímavý životní příběh člověka, který nepoznal lásku, až v Ni uvěřil, stal se z něj člověk, který své zlé skutky snažil dát do pořádku a omluvit se lidem, kterým ublížil. Jeden z nich mu prozradil, že se modlí denně za jeho obrácení. Tak poznal lásku, která odpouští a nastal u něj celoživotní obrat.
Je dobré znat odpovědi autora, kněze a učitele etiky na lékařské fakultě, které zodpovídá čtivou a srozumitelnou formou. Proto doporučuji.
Přikláním se k názoru "AltraMari" o úvodní fotografii.
Pohádkový příběh ukazuje na život několika dětí, které se octli v zemi, kde vládne zlo. Zlo překonávaly tím, že myslely na sebe navzájem a pomáhaly jim i nakloné pohádkové bytosti.
Kniha Marka Orko Váchy, který pracuje a slouží jako profesor a kněz studentům v Praze a věřícím ve farnosti na Moravě, zachycuje povzbuzující myšlenky pro člověka, pro jeho život, a to je často potřebné a krásné.
Uvádím např. citaci z knihy:
"Celý život je člověk zván, aby bojoval proti vlastní bezvýznamnosti, proti představě, že člověk není nic a nezáleží na něm, že na nic není, že je jen průměrný člověk a že jeho nejvyšším možným dosažitelným cílem je být průměrným dobrým člověkem. Mně nebylo dáno a nikomu nebylo, říkáme. Není to pravda. Nejde jen o to, dojít na vyšší hory než ostatní lidé, získat ze života víc, jde o to jít ještě výš a výš, hora je nekonečná. Bůh tě chraň, abys prosil o malé věci. Pokud jsi, je to proto, že tě Bůh, který je láska, miluje. Proto jsi nenahraditelný.
A jinde autor píše: "Láska tvoří krásu. A když není lásky, není krásy. Peklo není nikdy krásné. Nemůže být .
To je povzbuzující nejen pro mladé lidi, ale pro různě zklamané životem.
"Bůh říká: Budiž světlo v tvém životě.
Láska tvoří krásu, být milován znamená stávat se krásným, stávat se dnem ze dne krásnějším Nikoli co je krásné je milováno, nýbrž co je milováno je krásné. Co je milováno, je poměněno v krásné.
Kniha se mi moc líbila, protože obsahovala myšlenky o smyslu života.
Stříbrný losos se lišil od druhých a těžce svou odlišnost nesl. Zamýšlí se, jak žít při proplouvání řekou, kde hodně poznává, jak to v životě chodí. Aby také viděl trochu do světa lidí "vyskakuje trochu výš" nad hladinu a o všem přemýšlí. Poznává svou lásku Jasnookou- lososí rybičku, a hned je život jiný. Ona si jej povšimne a věnuje mu pozornost, i když sama je zraněná, snaží se doplout k místu, kde chce naklást vajíčka, aby se zrodil nový život.
Z řeky se dostávají do moře po překonání nebezpečných peřejí.
Společně prožívají chvíle, které dávají smysl jejím životům, který bude v mláďatech pokračovat.
Mistrovsky vymyšlená a napsaná napínavá detektivka-thriller se všemi možnými zvrácenostmi života. Četba takových děl pobaví, ale zdá se mi to málo, pouze to. Kniha by podle mě měla vést k ušlechtilosti života.
Tři moudré opice Mizaru, Kikazaru, Iwazaru, které svými gesty říkají neslyším, nevidím a nemluvím zlo a ta čtvrtá Šizaru znamená nečiním zlo, jak vysvětluje kniha. Ale kolik zla se zde vyskytuje...
Nejsem obdivovatelka podobných děl. Ale nerada odkládám knihu, kterou začnu číst a mrzí mě, když narazím na knihu, která popisuje a vyzdvihuje lidské špatnosti a nehledá hodnoty, které jsou hlubší.
Mohu jen kladně hodnotit odvahu a snahu detektivů najít chybující a zabránit šíření zla. I když i ten hlavní hrdina, Opičí vrah, se snaží zabránit zlým činům, ale zvráceným způsobem.