Jana512 komentáře u knih
"V určitém okamžiku řeknete lesům, moři, horám, světu: teď jsem připravený." Annie Dillarová
Tímto podnadpisem začíná velmi siný příběh ženy, která svůj nelehký život prožívala ve spojení s přírodou. Dokázala tak překonat těžké životní situace, které ji v životě potkaly. Díky silnému vztahu k přírodě, kterou nejen obdivovala, ale od které se učila v těžkostech, získala sílu pro svůj život a dokázala obtíže překonávat. Ona sama došla k naplnění života.
Víc neprozradím, ale doporučuji k přečtení!
P. Josef Mixa byl člověkem s širokým srdcem pro lidi. Kněz, který se zhostil služby lidem v nelehké době po válce a v době totality. Vykonával sekretářem kardinála Tomáška. Když se stal vyhledávaným věřícími, přeložili jej do Západních Čech, do Stanovic u Karlových Varů. I ve svém vysokém věku byl moudrým knězem a měl člověku co říct, jak naznačuje i tato kniha. Jak se vyjádřil v odpovědi na otázku autora, Víta Hájka:
Co říci na závěr. No, jestli to někdo dočte do konce, tak ho nesmírně obdivuji... Vždyť jsem normální kněz, kterých je v církvi svaté bezpočet. Ale když závěr, tak snad bych měl pro všechny přání: "Prosím vás, dovršte svou lásku a důvěru v Boha. Zakusíte úžasnou svobodu. Všichni se diví, že v devadesáti vypadám mladě. No, poněvadž se raduji z toho, že mám budoucnost před sebou, že jsem našel smysl života. Bez Boha není žádný život smysluplný. To je tragédie, to je malér. Proč jsem se narodil? Vždyť jsem padesát let ztratil v diktaturách. nacistické a komunistické. Tak co z toho. Je potřeba všechno postavit na Bohu. Vytýkám katolíkům: jste jak psí čumáci. Máte být horoucí, hořet pro Boha! Pro jeho pravdu a být jím uchvácení! To bych vám všem přál do dalších let!"
Autor sepsal zamyšlení nad postavami žen v Bibli - v Novém zákoně. Přináší tyto myšlenky jako témata k exerciciím pro řeholnice milánské diecéze, kde byl biskupem. Jak v jeho životopise čteme, prožil několik let v Jeruzalémě a místa popsaná v Bibli jsou mu blízká. Jedná se o známé postavy z evangelií - Matku Boží, Pannu Marii; Kananejskou ženu; hříšnici v domě Šimonově; matku Zebedeových synů; Marii a Martu a Marii Magdalenu. Těmito myšlenkami se snažil přiblížit nové poznatky těm, kterým mají pomáhat jako inspirace v různých životních situacích.
O životě v dnešním světě... Příběh ze současného života, nejen o Josefíně, ale i její mámě, tátovi a babičce, o kterou se starají v demenci, o jejich vzájmných vztazích, ale i dalších jejich známých. Odehrává se v Karlových Varech a ocenila jsem i popsaná místa a historii vzniku lázní Karlovy Vary.
Krásná, ilustrovaná knížka formou krátkého textu a obrázků ze života příkladného chlapce Carla Acutise, který přes krátký věk měl spoustu krásných zálib - miloval zvířátka, přírodu, rodiče překvapoval zájmem o kostel. Byl počítačově nadaný a vytvořil webové stránky o eucharistických zázracích. Zemřel v mladém věku na leukémii. Svým rodičům předpověděl, že budou mít ještě dvě děti. Čtyři roky po jeho smrti se jim narodily dvojčata - Michael a Franceska.
Moc pěkná knížka pro školní děti, ale i pro dospělé.
Knížka obsahuje zamyšlení v různých situacích života. Ve ztišení si lépe uvědomujeme pravé hodnoty, které nás vedou k hlubšímu životu. Autor psal tuto knihu v nelehké době pandemie COVIDU, se kterým musel zápasit i on sám, a ukazuje cestu, kam se má clověk utíkat ve chvílích bezmoci.
Kniha je doplěna krásnými ilustracemi Petra Ettlera.
Hluboce promeditována křížová cesta Krista, který z lásky k nám je mučen, abychom my mohli být zachráněni. V kříži, který nese, padá pod ním, setkává se s těmi,. kdo jej provází, nám ukazuje a dává sílu k nesení i našich obtíží a křížů.
Spolu s ním jde Matka - a té je věnována mariánská sekvence Sabat Mater, napsána mnohem dříve asi ve 13. stol. Ale každého dojímá a povzbudí spoluúčast Matky na křížové cestě se synem.
ÚRYVEK:¨
Dívá se naň.
Teď nese hanby strom.
Též tam chce jít,
též beze slov jak On,
za beránkem chce matka ovce jíti.
Pod tvrdým kmenem potácí se Pán.
Nabírá sil a vidí ji a cítí:
Blízko tě mám!
Kniha zachycuje nelehké období 2. světové války. V příběhu jedné zdravotní sestry Neonily, se v závěru války situace zkomplikovala, protože zdravotnice pomáhaly bez rozdílu všem raněným. Tehdy pomohla ruská zdravotnice českému vojákovi, kterého donutili Němci bojovat za ně. Celý román popisuje pak, jak Ruska musela opustit svou vlast a žila pak v České republice a provdala se za českého vojáka. Její mentalita je jiná, často se svými klady i zápory nezapadala do prostředí, ve kterém žila a celý jejich život byl tím značně poznamenán. Byla to nelehká doba, a i po válce při nástupu komunistického režimu se Neonila vyznačovala svým tvrdým chováním.
Kniha začíala zajímavě, čtení napínavé, ale rozvláčně a hodně překombinované vztahy mezi lidmi. Výhodou krátké kapitoly, které daly nahlédnout do života finančích boháčů, kteří většinou ze strachu o své bohatství, nemají život lehký. Hlavní hrdinka byla statečná, uměla se porvat i s nepřízní života.
V křížové cestě ukazuje autor, dominikán Timothy Radecliffe, bídu člověka v nejrůznějších životních situacích, kterou Kristus vzal na sebe, aby se žádný, kdo je ve spojení s ním, necítil sám a opuštěný a spolu s ním překonával všechny těžkosti života a nakonec i smrt.
Zastavení Křížové cesty zdobí ikony Martina Erspamera, OSB.
Úryvek z XI. zastavení:
Byl přibit na kříž, pevně přibit ke všem našim nezdarům, a ztotožněný s každým, kdo se zdá být pro druhé zklamáním: s dítětem, které nenaplnilo očekávání jednoho ze svých rodičů, s manželem nebo manželkou, u jejichž vztahu se ukáže, že stojí na hliněných nohách, i s knězem, který odešel ze služby. Ježíš bere do náruče všechny, jimž se zdá, že je Bůh opustil. Jeho silná milost působí ve všech, kdo mají dojem, že se jim život rozpadá na kusy a oni už s ním nemůžou nic udělat. V něm žádný život nekončí slepou uličkou. Nikdo nakonec nemusí být bezmocnou obětí. Náš život je koneckonců v našich rukách, protože On je drží.
Papež Benedikt vybízí: Nechme se přibít s ním, nepodléhejme žádnému pokušení, abychom se odpoutali a ustoupili posměškům, které by nás k tomu chtěly svést."
"Jeho náruč je na kříži rozevřená, otevřená pro každého, a ukazuje nám výšku a hloubku, šířku i délku Boží lásky, která nemá hranic. Tato nejtemnější chvíle, kdy nesvítí slunce ani měsíc, zjevuje slávu.
I když jsem tuto knihu před lety četla, přesto že je rozsáhlá, sáhla jsem po ní zase a kniha mi udělala radost. Sirotek Jana, má velké vcítění a sama zakouší nelehké chvíle. Asi i proto je vnímavá pro potřeby druhých a nemyslí sama na sebe. Ale jstě i ona sama nakonec zakusí, navzdory všem okolnostem opravdové štěstí.
Kniha, popisující zvěrstva na lidech, jejichž život neodpovídal představám tehdejšího režimu, musel být převychováván způsoby tvrdšími, než v nacistických táborech. Přesto statečně přijali svůj úděl. Mnoho žen v těžkých podmínkách dalo život dětem, kterým při narození nesměla být věnována náležitá péče. Matkám byly odebrány a ponechány umřít, nebo je vedení dalo do výchovy k osvojení těm, kdo zaručí socialistickou výchovu.
Ti, kdo se pokusili o přechod západních hranic, byli připraveni o život.
Hrůzostrašná četba, která připomíná oběti za naši svobodu! Prolíná se tu minulost i přítomnost. Kéž bychom nezapomněli!
Příběh chlapce, kterému radí kocour, jak si svět rozděluje knihy - podle přístupu čtenářů k nim. Pro některé jsou zdrojem poučení, pro jiné nemají žádnou cenu, pro další (nakladatele) jsou jen zdrojem zisku, protože vydávají knihy jen podle popularity. Pro další zdrojem poznání pravých hodnot pro život, aby člověk byl schopný jej dobře a smysluplně prožít. Tak osiřelý chlapec, jehož dědeček byl knihkupcem a naučil jej lásce ke knihám, poznává pravé hodnoty podle toho, jak je znal od dědečka, a tak i čtenáře vede k tomu, aby mu knihy byly opravdovým zrojem poznání a ne honbou za populárními tituly, ani za množstvím přečtených knih. Myslím, že každý z nás si může odnést poučení do svých čenářských návyků. Kniha se mi moc líbila a proto moc doporučuji!
Děkuji autorovi za krásně popsanou poutní cestu. I když člověk nemá sílu podstoupit dalekou pouť do Santiaga de Compostela, Ladislav Zibura nás prostřednictvím své knihy seznámuje se zážitky a s průběhem cesty, s mnoha poutníky, které cestou potkává a poznává i s kulturními památkami na cestě. Uvědomujeme si, jak je to náročné, spát třeba každou noc ve společných ubytovnách a stravovat se na cestě. Ale jistě to přináší nesmírné obohacení pro psychiku člověka, kdy prochází přírodou. Navštívit toto starobylé poutní místo musí být velkým kulturním i duchovním obohacením. Přeji všem, kdo se na tuto pouť vydají, sílu a veliké kulturní a duchovní obohacení.
Drobná publikace obsahující modlitby svatého Františka, vždy uvedená vysvětlivkou a krásnými snímky z míst života sv. Františka. Nemohu nic jiného, než vřele doporučit. Je to velké obohacení o myšlenky sv Františka při modlitě.
Přilákal mě začátek, kdy Leona přijíždí na starý mlýn, kde vyrůstala a prožila své dětství, a kde se cítí šťastná. Netušila, co jí tento pobyt přinese. Pozvala si tři ženy, se kterými chtěla prohloubit poznání, co prožívají. Za určitých okolností, které se zde odehrály, ji to "vtáhlo" do období jejího mládí, ale i s následky, které se od jejího mládí spřádaly.
Vánoce nás okouzlují svou atmosférou lásky a dobra. Vánočný tábor se snažil navodit tuto atmosféru speciálním programem, pro krásné prožití Vánoc z lidského hlediska - hledá možnosti, jak prožít Vánoce v atmosféře lásky a darování se. A to je první stupeň poznání Daru, který se nám dal v Betlémě a pravý důvod, proč slavíme Vánoce.
Moc děkuji autorovi za krásnou novenu k sv. Antonínovi. Často se k němu obracíme s prosbou o znovunalezení nejen věcí, ale především lásky k Bohu a k sobě navzájem. Tato novéna nás učí v přidaných úvahách, jak najít vztah k Bohu v modlitbě a k vnitřnímu pokoji.
V edici Víra a život vydaly sestry Paulínky, tuto knihu, která nás seznamuje s životem papeže Františka, se zaměřením na jeho nelehkou situaci navázat na odstupujícího papeže Benedikta XVI., s úkolem vést církev s nelehkými úkoly. Papež tento úkol přijal a my mu chceme, jak k tomu často vyzývá, pomáhat modlitbou
Útlá knížka o Marii, a jejím poslání ve spásném Božím plánu, není jednoduché čtení, ale přináší nový pohled na Matku Ježíše, jemuž dala život. Zabývá se pohledem na její poslání v životě Syna, který nám dal spásu. Ona, jako Matka, jej nejvíce milovala, a tak nejvíce trpěla spolu s ním. Jakoby nám chtěla ukázat lásku Otcovu: "Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby kdo v něho věří, měl život věčný." (Bible, Janovo evangelium. ) Zabývá se také dogmatem Neposkvrněného početí, kdy Maria byla ušetřena dědičného hříchu pro zásluhy Syna a také článkem víry o nanebevzetí Panny Marie. Tato dvě dogmata vzešla z víry prostého lidu, který Matku Boží měl vždy v lásce a utíkal se k ní ve svých potřebách.