Janadvorackova
komentáře u knih
Nepokojná duše
Cynthia Harrod-Eagles
Já už jsem z toho taky dočista nepokojná, to vám řeknu :). Na kterou duši se autorka odkazuje, tuším, ale je jich v příběhu tolik, že by si člověk mohl udělat pořadník.
Zhruba půlka knihy se věnuje zkáze Titanicu a rozvíjí i jednu konspirační teorii o pojišťovacím podvodu :). Teda nerozvíjí, jenom ji ale nezapírá. Situace je podaná způsobem, nad nímž se člověk pozastaví.
Při poslechu jsem si nemohla odpustit srovnávání se stejnojmenným filmem, jelikož i některé pasáže a rozhovory hrdinů knihy a pasažérů, si byly s filmovým scénářem až neskutečně podobné. Nakonec asi oba tvůrci vycházeli z podobného "zdroje svědectví." Jenom jsem se bála okamžiku, kdy hrdinové skončí ve vodě a jeden, promrzlý na kost, zmizí v hlubinách oceánu. Naštěstí tahle scéna tam nebyla :). Neříkám "naštěstí," protože bych si to přála a posléze plakala rozrušená nenaplněnou romantikou, jenom jsem se nemohla té představy zbavit, což dost otravovalo.
Ale byly to nervy, to vám řeknu. Až jsem si z toho rozhodila biorytmus, jelikož jsem to po dva dny nemohla vypnout dřív, než ve tři ráno. Stane se.
Další část knihy opět sleduje průběh boje za práva žen. Dámy už se mnohdy nechovají jako dámy, ale já jim fandím, protože když to nejde po dobrém, je potřeba sem tam něco zapálit, vytlouct okna a řádit jako pominuté. A odsedět si to, pokud možno hrdě.
Problémy členů rodiny tu jsou, ale ve světle toho ostatního, například politické situace v Evropě, která jaksi spěje k válce - První světové, se zdají nedůležité. Zkrátka životy lidí si jdou cestami, kterými je doba nese a je to. Na světlo vyplouvají charaktery některých hrdinů, autorka stále sympaticky pracuje s detaily a nešetří jimi, i když jsou hnusné. A to beru, proč to čančat :).
Kniha končí vyhlášením války, to budou zase nervy.
Akta X: Oficiální průvodce
Brian Lowry
Svého času tahle věc nesměla chybět v knihovničce každého fandy.
Dodnes na seriál ráda mrknu, protože atmosféru pro mě asi prostě neztratí nikdy.
První série působily jako zjevení. U nás doma všichni přerušovali práci a sesedli se u televize.
Kniha je průvodcem prvními řadami, se spoustou fotek a zajímavých informací.
Toto rameno hvězd
John Brunner
Tuhle knihu jsem koupila strašně dávno na jednom - ještě Pragoconu :). Byla v krabici, zahrabaná pod vrstvou dalších žánrových perliček. No a četla jsem ji už dvakrát, vždy s nadšením.
On má totiž autor zajímavé nápady, přesahující hranice lidské představivosti, prostoru a času - hlavně času, což je zničující :). V žánru sci-fi pak tahle spisovatelova schopnost způsobuje vnímavějšímu čtenáři fakt bordel v makovici, noční můry, chuť k obří životní změně globálního rozsahu, iniciované z poklidu vlastního mrňavého světa.
Příběhem se vine taková tragická předpověď osudů některých hrdinů. A vy víte, že dopadnou blbě, nepřejete jim to a máte chuť na ně zavolat s vírou, že vás uslyší :).
Rodinný skandál
Cynthia Harrod-Eagles
To je škandál, tohleto :).
Celá "tragédie" spočívá v tom, že se Venetia (dcera Šarloty, dcera Rosamund, dcera Lucy, dcera Jemimy - dál byly ty matky nezajímavé, protože zmíněná poslední byla jediné dítě tehdejšího pána a ten to prostě celé odkázal holce), chce stát doktorkou.
Chce obstát v mužském světě a naráží na nejrůznější společenské zádrhele, opovržení.
Její táta - mocný král... tedy vévoda, tak ten nad ní v jednu chvíli zlomí hůl, domů ji nezve, ale beztak ji má svým způsobem rád.
Její máma ji tak trochu tajně fandí, ale ví, že názor společnosti je důležitý, takže s tím, že ji lidé odmítají, prd udělá. Tedy snaží se, no a pomůže.
Pak má Venetia jednoho bratra v pohodě a druhého na pěst (a to jsou to dvojčata). A dvě sestry v podobném rozpoložení.
Do toho společnost řeší ještě prosazení ženského volebního práva. Jó, holky těžší to maj :).
Na Morlandu si Benedictův syn Jirka vezme jednu takovou zlatokopku. Ta dům přebuduje, utrácí jak šílená a nakonec... to jde odhadnout.
Nejvíc mě ovšem naštvalo, že umřely ovečky (na jaterní hnilobu). Onemocněly a pomřely. Čtyři sta let se tam spokojeně pasou a pak je dostane nějaká mikrobiální mrcha.
A koníčkové? Škoda mluvit.
Morlandové už jaksi přestávají být zemědělci, i když vzhledem k povaze celé té ságy je docela jasné, že autorka jenom straší.
Zajímavá je též linka Jiříkovy sestry Henrietty a jejího podivného manželského soužití se starším duchovním, brrr.
Žhavý hrob
Yrsa Sigurðardóttir
Tahle kniha nebyla tak žhavá, jak název napovídá. Chvílemi mě to opravdu nebavilo, protože děj se děsně táhnul, na druhou stranu jsem byla zvědavá, kdo byl tím padouchem, takže jsem poslechla celou knihu. Autorka má totiž schopnost zmást čtenáře do té míry, že i když má vrahouna celou dobu před nosem, (někdo z nich to je vždycky), nemá tušení, kdo to je. Hezky zašmodrchá děj a pak ho logicky rozplétá. A v tomhle díle mě navíc potěšilo zapojení Tóřiny sekretářky, která je mi sympatická tím, že je to prostě tlamka - drzá, ale tak jako trefně oprsklá :).
Na začátku je v jednom sklepě, krom tří mrtvol, nalezena ještě krabice s hlavou někoho čtvrtého. No a mně tyhle motivy děsně lezou do snů, takže v průběhu čtení jsem si užila jeden, v němž jsem našla v lednici prázdnou plechovku od vepřovky s lebkou - nevím čí byla, ale já ji tam nedala.
Ocelové jeskyně
Isaac Asimov
Řeknu vám, moc na větvi z toho nejsem. Ve své době to byla bezesporu pecka, už kvůli tématům, která kniha bez obalu nastínila. V mé době holt držkuji nad tím, proč je nutné do všeho tahat boha. Smířila jsem se s tím, že nenávist je tak všudypřítomná, že mi už ani divná nepřijde. Díky tomuto vlastnímu postoji zjišťuji, že naše budoucí Galaktické impérium nejenže nezanikne, ale nikdy nevznikne. Zvláštní, jak se během relativně krátké doby - ani ne století - může změnit svět a pohled na něj. Jsme už prostě jiným druhem Vesmířanů.
Série Nadace, jíž tahle kniha předchází, se mi naopak líbila velmi. Až jsem se podivovala nad tím, jak mi to sedlo.
Proces proti dvanácti miliónům
Bohuslav Šnajder
No... kdo by to řekl?
(Tolik k "rozuzlení.")...
Neviditelná Praha
Gustav Meyrink (p)
Středověká pražská mystika?
Možná, ale přestože jsem zaznamenala pár hezkých námětů, tajemných náznaků... povídky mě nebavily.
Cena života a další povídky
* antologie
Povídky hororové, mystické, s náznakem tajemna, jak to kdo chce definovat.
Zabij dítě, které se vrací
Francis Paul Wilson
Nezaujalo. Ďábel, který chodí po zemi a dělá bordel, je dneska už jen takovou hodně trapnou třešničkou na hnusně chutajícím dortu.
Jeden z hrdinů knihy - kněz - povídal, že nic jako Ďábel neexistuje. Že to je jen zlo v lidech. S tím souhlasím.
Vražda na vidličku
* antologie
Další zábavná porce detektivních příběhů a následných receptů, které v nich hrály role. Jídla (ne vždy) slouží jako prostředek k eliminaci například otravného manžela, či protivné manželky, případně jiných známých a příbuzných. Pokud do nich nepřidáte zmiňované jedy, prášky a driáky :), můžete si i pošmáknout.
Příběhy jsou kratší a nenáročné, jasné, vtipné...
Terapie sdílením
Ester Geislerová
Bylo to spíš k pláči, i když já se hlavně smála.
Pokud to měl být účel, kniha ho splnila.
Myšlenkové pochody některých aktérů mají fakt děsivý podtext...
Věc Makropulos
Karel Čapek
Zajímavé téma.
Dnes příběh už nikoho moc nepřekvapí, ale pořád má hodnotu.
Pěkná je i dramatizace.
Erich von Däniken: Životopis od W. Griedera
Erich von Däniken
Všecky zde hodnocené Danikenovy knihy jsem četla někdy v patnácti. Jsou v podstatě o tomtéž: "každý si musí nějak vydělat," tak proč ne zrovna na zájmu veřejnosti o mimozemšťany.
Tehdy bylo hezké něčemu takovému věřit. Naštěstí člověk většinou dospěje a dokáže ocenit už jenom pěkné fotky a marketingový záměr.
A pak se najde chlápek, který vydělá i na životopisu :). Hodnotit životopisy je poměrně ošidné, protože nikdo za polovinu věcí, které v životě spáchá v podstatě nemůže :).
Život a osud
Vasilij Grossman
Chronologický chaos. Strašlivě moc lidí se strašlivě nezapamatovatelnými jmény.
Příběhy silné, jak jinak. Prolínají se a pronásledují. Tak u poloviny jsem byla schopna je sledovat. Na druhý poslech to bude možná lepší.
Poslech ušel. Myslím rychlost a kvalita, ano.
