Janinnka
komentáře u knih

Krásná, ale smutná kniha. Ze začátku je styl vyprávění podobný tomu, když vám babička vykládá o svém dětství... Postupem času se však stává ponurejší a ponurejší, chvílemi jsem musela knihu odložit a vstřebat to, co jsem přečetla, ale tak je to u všech knih s touto tématikou. Doufám, že to, co prožívala Hana nikoho z nás už nepotká....


Ty Zafonovi texty se čtou úplně samy. Momentálně neznám autora, který by takto kouzlil se slovy, je to opravdu balzám pro čtenářovu duši. Nemůžu jinak, než vřele doporučit.


Kniha napínavá, hlavní hrdinové pro mě velmi sympatičtí i se svými chybami a slabinami. Malinko mi kazí dojem poněkud zrychlený a odbitý konec a dalo by se z něj "vytřískat" mnohem víc. Nicméně, další díl(y) si nenechám ujít.


Nový příběh Roberta Langdona je lehce předvídatelný, nicméně baví stejně dobře jako ty předchozí. Navíc plus za téma, které je mi bližší a další bodík za Barcelonu, do které bych se opět chtěla podívat. Znalosti, které musel Dan Brown pro sepsání této knihy načerpat, mě nepřestávají překvapovat. Za mě jednoznačně hit tohoto léta a ideální četba na dovolenou.


Kniha se četla velmi dobře, krátké kapitoly vybízejí k dalšímu a dalšímu čtení. Přeskakování z minulosti do přítomnosti je nápadité, stejně jako prázdné kapitoly jedné z postav na konci knihy. Za mě můžu jen doporučit...


Zvláštní styl vyprávění mě rychle vtrhl do děje. Akorát mi bylo líto, že každá povídka končí dříve, než bych chtěla a o jednotlivých postavách se nedozvím ještě více.


Naprosto odlišné od knih, které jsem doteď četla. Květnatě popsané prostředí, postavy i situace, ale nic co by narušovalo čtenářovu pozornost. V knize jsou místa, která se zdají být nudná, ale po dočtení zjistíte, že i ty mají své místo a opodstatnění. Klobouk dolů před autorem, že se při psaní v postavách a ději neztratil a dovedl nás úspěšně spolu s Danielem ke konci, který byl jen třešničkou na dortu této pozoruhodné knihy.


Já se bavila po celou dibu příběhu. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická svou prostořekostí,jistou naivitou a bezprostředností,s kterou zdolávala nástrahy měsíčního města. Andy Weir ví, jak zaujmout a stejně jako u Marťana,obdivuji jeho znalosti matematiky, fyziky a chemie.


Knížka si drží svůj standart svébytného humoru, kterému i když nechcete,tak se prostě musíte smát. Za mě druhá polovina lepší a vtipnější, takže je třeba vydržet. Doporučuji číst i samotě, protože ja ji četla cestou v autobuse a asi spousta lidí si musela ťukat na čelo, čemu se pořád tak směju.


Možná půjdu komentářem proti proudu ostatních, ale mě tahle knížka přišla prostě smutná....Ano, bohužel takový je pracovní život většiny z nás,tedy když si odmyslíme určitý druh nadsázky, díky které kniha byla svým způsobem vtipná.Hořká pachuť ale zůstává...


Zkrocení městského nevzladatelnéhi dítěte a nejen jeho a zároveň dospění jeho matky v další skvělé knize Petry Soukupové, která malokdy zklame.


Kniha se velmi rychle čte. Styl psaní Petry Soukupové je tak jiný a přitom tak normální běžnému člověku, že jsem se chvílemi přistihla, že sama k sobě v duchu mluvím stejným stylem jako si Marta píše svůj deník.


Čtivé pokračování první knihy. Za mě dokonce lepší i když depresivnější než Made in Sweden. V dějové lince snad není jediný pozitivní moment, který by malinko odkryl deku,kterou na vás osud těch kluků hodí...


Krásná pohádková kniha pro dospělé. S filmem srovnávat nelze, nějak mi přišlo, že se jedná o úplně jiné dílo. Film je více vizuální záležitostí, kdy se hlavně kocháte na oko krásnými scénami. V knize tohle všechno prožívate sami-radost, smích, vztek, pláč.... Jedním slov nádhera!


Ano, je to styl Petry Soukupové. Ne, opravdu to nemá příběh. Nicméně myšlenkové pochody ženských hrdinek jsou vykresleny skvostně. Docela by mě zajímalo, co si myslí mužská strana v této knize, ale to se asi nikdy nedozvíme...


Klasika, která nezklame, ale také nenadchne. Terezu, kterou považuji za nejlepší knihu od této autorky, to nepřekonalo.


Od knihy jsem čekala víc, nicméně autorovi se nedá upřít smysl pro dramatičnost a cit pro napínání čtenáře- v určitých místech bych řekla až zdlouhavé. Příběh se četl dobře, akorát stále nevím,co si o něm mám myslet...Dva plus dva nejsou čtyři....


Bohužel, knihu jsem odložila po 100 stránkách. Nenadchla mě ani dějově ani obsahově...Škoda, čekala jsem víc.


Poutavá kniha o rodinné soudržnosti v prostředí zločinu. Ze začátku jsem dokonce antihrdinům držela palce, ale konec se dal předpokládat. Jsem zvědavá na pokračování....


Pro mě zatím asi nejslabší kniha,kterou jsem od Zafona četla. Možná mi na ní vadil ten filmový duch, který pohltil tu fantazii a poetiku, která se tak prolínala ostatními knihami...Ale jinak se kniha četla opět velmi dobře.
