Janiny
komentáře u knih

První přečtení se mi trefilo přímo do nálady...Když jsem četla znovu, nechápala jsem..


Nečekala jsem nic a byla jsem překvapena. Čteno prakticky jedním dechem a okamžitě zařazeno mezi mé oblíbené knihy!


Jednou za čas se vrátím k Lolitě filmové i té knižní a obě mám pořád stejně ráda...


Zvláštní čtení. Konfrontace s minulostí a vlastní rodinou...
Některé pasáže trochu slabší...


Velice poutavý a naprosto neuvěřitelný příběh silné ženy..obdivuji!


Skvělá kniha a velice drsný příběh války...Zasáhla mne, jako málokterá kniha!


Několikrát jsem měla slzy v očích...ale přečetla jsem. Tohle by se mělo číst povinně..

Jako dítě jsem tuhle knihu přečetla snad stokrát...hltala jsem příběh za příběhem. Možná bych to měla zkusit v dospělosti, bude to určitě zajímavá změna pohledu

Kniha mne naprosto dostala už když jsem jí četla poprvé...není to žádné intelektuální čtení, ale má své kouzlo


Byla jsem napnutá, četla jsem i tajně pod lavicí. Profesor na mne bafl, nezapomenutelné...


Poprvé jsem četla v pubertě s otevřenou pusou, dnes už mi to nic moc neříká...

Knihu jsem dala na jeden zátah. Ač jsem původně měla v plánu pár kapitol a zbytek na cestách vlakem, nemohla jsem přestat. V některých chvílích mi připomínala foglarovské příběhy o velkém přátelství a odvaze. Život ve válečných letech, očima dvanáctiletého kluka, kterému právě gestapo zatklo tátu. O kamarádech, kteří najednou mizí ze škol i o síle přátelství. Doprovázena výbornou ilustrací.
Primárně jde o dětský příběh, ale rozhodně stojí za přečtení i když je vám mnohem víc, než 10 let. Stejně tak ji vidím jako vhodné pojítko při povídání si o některých tématech s dětmi.


Četla jsem po poměrně náročném závěru školy a potřebovala jsem nutně nějakou "vymejvárnu" což se mi podařilo. Nečekala jsem nic a byla jsem překvapená, že to není z nejhorších. Jasně, beru trochu s nadsázkou všechny ty propletence a náhody. Ale...není vlastně v tom životě fakt možné všechno? Jediné co mi vadilo-nebyla jsem se schopna zorientovat v postavách úplně ihned a měla jsem v tom trochu zmatek. Často jsem se vracela, abych se ujistila, že chápu, co mi má být sděleno. Sečteno podtrženo-oddechovka ano, nepohoršuje, neuráží a navíc se mi fakt líbí, jak je zpracovaný přebal.


Roosje bojovala, jak uměla. Její jednání a rozhodnutí se neodvažuji soudit. Nepřísluší mi to, protože si ani přibližně neumím představit, jaká byla doba, ve které žila. Líbilo se mi prolínání se současností, odhalování rodinné identity, s deník Roosje. Také poukázání na to, jak se po válce s přeživšími z koncentračních táborů vyrovnávala nizozemská společnost. Tanec s nepřítelem je kniha, ze které mě mrazilo a musela jsem o ní přemýšlet i po jejím přečtení. A taková kniha je pro mě velmi dobrá.


nejedná se o klasické vyprávění a pohádku pro děti, převažují ilustrace. Nutno podotknouti, že velice povedené!


Přečteno před spaním synovi:-) Originální příběh plyšových hraček, hledající domov. Navíc krásné ilustrace!
