Janule164 komentáře u knih
Zajímavý náhled od současné české literatury. Mě osobně zaujaly povídky od Markéty Pilátové, Lenky Procházkové, Kateřiny Tučkové, Terezy Šimůnkové, Ireny Douskové, Marka Tomana, Emila Hakla, Štěpána Kučery, Miloše Urbana. Fajn čtení, když máte málo času.
Zajímavá, neobvyklá kniha. Líbí se mi autorův styl připomínající proudy myšlenek, které ze sebe vzájemně vyplývají. Prolínání banátské přítomnosti s nejasnou minulostí nutí čtenáře číst dál. A doufat, že se přece jen dozvíme, proč a před čím / kým utekl do Banátu.
Fanatismus, nad kterým zůstává rozum stát. A přece se to dělo... Myslím, že i dnes velice aktuální dílo. Navíc velmi poutavě napsané, postavy jsou charakterizovány tak plasticky, že máte pocit, že je znáte. Nic pro citlivé žaludky, ale jinak můžu jen doporučit!
Zajímavá kniha. Osobnost Medy Mládkové mě přitahovala, aniž bych věděla proč. Teď už vím. A jako bonus jsem získala velmi zajímavé informace o vývoji československého umění.
Dlouho jsem se na ni těšila, ale nenadchla mě :( Možná proto, že je to jen řeč vypravěče, přímá řeč je hodně výjimečná. Četla jsem ji hrozně dlouho.
Nádherná kniha. Čerstvě zařazená do mého TOP výběru. Příběh hluboké lásky, ale taky hluboko zasunuté bolesti, která je ale nakonec tou láskou vyléčena. Okouzlily mě pasáže z Indie - už druhý indický příběh, který mě tak fascinuje. Určitě budu číst znovu.
Geniální nápad! Miluju ty chvíle, kdy mi pod rukama vzniká obrázek, ale ještě nevím, co to vlastně bude. A s každým dalším kouskem se postupně odhaluje...
O ženách z jednoho rodu. O ženách, které jsou z různých důvodů samy. O ženách, které jsou přesto velmi silné. O ženách, které nemají fungující vztah. O mužích, kteří dovedou být dobrými kamarády, ale ne partnery těchto žen. Ale taky o lidech z města, kteří jdou na venkov s naivní představou idylického života a kteří se snaží venkov podle těchto představ "zmodernizovat".
Strhující román. Už před mnoha lety jsem se díky němu zamilovala do Paříže a toužila vidět Notre Dame na vlastní oči. Teď, když jsem četla znovu, jsem věděla, jak se příběh bude vyvíjet. A přesto jsem s napětím hltala každou stránku a čekala, co bude dál. Jestli přece jen Esmeraldu někdo nezachrání a jestli Quasimodo nebude nakonec šťastný. Dokonce ani Frollo není čistě záporná postava, i když to o něm tvrdí učebnice. Můžu jen doporučit!
Docela dlouho jsem se nemohla začíst a čekala jsem, co se z toho vyvine. Ale pak mě stará dáma začala bavit. Rázná babča :-)
Dala bych tak 3,5, kdyby to šlo. Takové svěží čtení na cestu busem.
Hezká pohádka to je, ale větší nadšení u mě nevzbudila.
Edit 4. 3. 2017:
Po prvním čtení mě Hobit nijak neuchvátil. Napodruhé s ročním odstupem je to mnohem, mnohem lepší. Krásný příběh, v podstatě pohádka, ale hrdinové nejsou jen dobří, nebo jen špatní. Tolkienův krásný jazyk vše jen podtrhuje. Některé kapitoly jsem četla nahlas - jako uspávání měsíčního dítěte :) - o to víc jsem si je vychutnala.
Asi už nejsem v tom správném věku, aby mě tahle knížka okouzlila.
Zezačátku mi trochu vadil autorčin styl, ale pak jsem si zvykla a četlo se to hodně rychle. Fajn obrázky. Občas ze čtení trochu depka...že pořád jen čtu a měla bych jít konečně něco dělat. Asi jako Marta. Ale jen trochu.
Před několika lety jsem ji přečetla, ale už jsem si nepamatovala, o čem byla. Teď už jsem se prokousala jen do půlky, dál to nešlo. Holden mi nepředstavitelně leze na nervy!
Náročná kniha, která v sobě spojuje detektivku, historický román, učené disputace o církvi, spoustu filozofických pasáží, latinských citátů. Často jsem se musela opravdu prokousávat a určitě jsem nepochytila všechno, co do ní Eco vložil. Ale stála za přečtení. Potřebovala jsem vědět, kdo a proč zabíjí mnichy a co je tou tajemnou knihou. A pak jsem se vše dozvěděla téměř najednou....něco jsem tušila, něco bylo překvapující. A pak se i ty filozofické úvahy hodily, abych pochopila smysl. Jednou se k ní vrátím!
Zajímavá kniha, jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale jednou stačí. U některých pasáží mi bylo skoro špatně, ale potřebovala jsem vědět, jak Christiana dopadne.
Perfektní kniha na letní vedra. Po letech si mě znovu přitáhla - myslela jsem na ni tak dlouho, až jsem si ji prostě musela přečíst. A zase to stálo za to!
Jedna z mála knih, které mě donutily číst pořád, přemýšlet o příběhu, zapomínat na jídlo a spánek. Přestože je vlastně tak hrůzná....
Rozmazlená panička. Kdyby měla co na práci, tak by se jí to nestalo...