JanzPardubic
komentáře u knih

Musím uznat, že je to jedna z nejlepších detektivek, kterou jsem četl; možná vůbec nejlepší. Autor naprosto skvěle buduje napětí tím, jak pozvolna a postupně odhaluje spolu s Mikaelem Blomkvistem dávný temný příběh. Ten moment, kdy mi došlo, o co vlastně jde, byl velmi silný. Nejsem příznivcem rozsáhlých detektivek, ale tady to vůbec nevadilo. Naopak se to skvěle snoubilo s konstrukcí a rozvojem příběhu. Další silnou stránkou knihy je popis profesionální novinářské práce, kterou Stieg Larsson – sám uznávaný novinář – výborně ukazuje.


I druhý případ Harryho Holeho je zasazený do zahraničí, tentokrát do Thajska. Stejně jako v prvním díle přidal Jo Nesbø do příběhu tamější reálie a problémové jevy. Graduje tu buldočí zarputilost osamoceného vyšetřovatele, s níž Harry Hole postupuje na cestě k vyřešení případu. Příběh má opět drajv, tentokrát byl závěr snad až trochu moc akční.


Fred Vargas (medievistka Frédérique Audouin-Rouzeau) patří mezi hvězdy současné francouzské kriminálky, a to právem. Její knihy jsou dobře charakterizované spíše jako detektivní romány než čisté detektivky. Základem jsou propracované charaktery postav a zasazení do prostředí a samotné vyšetřování se odehrává jakoby mimochodem. Zde vidím vliv Georgese Simenona, ovšem zásadní rozdíl od „maigretovek“ je v tom, že postavy u Freda Vargase jsou přinejmenším psychologicky svérázné a nestandardní. Nicméně byla to moc příjemná četba a samotná zápletka „muže s modrými kruhy“ byla výborná.


Detektivka prosycená oceánem. Další příjemné detektivní čtení o působení bývalého pařížského komisaře Dupina v Bretani, které jej tentokrát zaneslo na souostroví Glénan. Popis letních ostrovů obklopených oceánem a mořských specialit vysloveně láká k návštěvě Glénan, posazení se do vylíčené restaurace a pochutnání si na humrovi se sklenkou bílého. Oceňuji, jak autor v každém díle představuje jednu problematiku vlastní pro Bretaň, jíž okouzlení prozrazuje každý autorův řádek. Už se těším, až se s dalším příběhem přesunu znovu do Bretaně a poznám další aspekt bretaňské kultury a svébytnosti.


Vůbec se nedivím neutuchající slávě románu. Nečekal jsem, že mě kniha tak vtáhne a bude se mi tak líbit. Je to vynikající literatura, která rozhodně neztrácí sílu ani dnes. Epistolární forma dodává ještě víc na viktoriánské a napínavé atmosféře stejně jako výborně funguje při konstrukci příběhu. Prostě strhující i v „poklidnější“ prostřední části.


Knihu jsem četl kdysi a až nyní, když jsem ji přečetl podruhé, jsem ocenil její velikou literární kvalitu. Je to skvělá „road movie“, která postupně vtáhne a pro mě graduje s přistoupením Jeana-Baptista Adamsberga ke svérázné skupině pronásledovatelů. Za silnou stránku knihy považuji to, jak v příběhu historická venkovská mentalita a moderní racionalita vedou zvláštní dialog, který ukazuje hloubku lidského ducha. V tom se opět hezky odráží autorčina profese medievistky.


Měl jsem obavu, zda dokáže německý autor do detektivky vložit tu francouzskou (ó, pardon, bretaňskou) atmosféru, která je základem výjimečnosti francouzských detektivek. A zbytečně! Bretaňské reálie a život v Concarneau jsou nejsilnější stránkou knihy. I detektivní zápletka je dostatečně zajímavá. Ačkoliv bývají první díly sérií ještě takové neusazené (než autor "vyladí" svého vyšetřovatele i směřování série), tato detektivka je zdařilá a rozhodně budu pokračovat ve čtení o komisaři Dupinovi, a hlavně o kouzelné Bretani.


Nečetl jsem Aristokratku, takže mě neovlivňuje porovnávání s populárnější sérií (má nejdražší četla obě díla a Deníku si cení výš). Čtivost knihy je úžasná. Není jen tak čistě zábavná, jako je dle všeho Aristokratka, a to zde Deníku očividně ubírá hodnocení, ale autobiografický rozměr a skvělé vystihnutí 90. let a jejich atmosféry knize dávají sílu a hloubku. Navíc předkládá krásné poučení: Chovejte se s citem k památkám, ony vám to vrátí.


Ačkoliv jsem u Strážců Varadínu psal, že mi výborně seděl poměr historických a fantasy prvků (tj. hodně historického a špetka fantasy), a Brána Irkally je výrazně fantastická, jsem z ní naprosto nadšený. Je to totiž parádní dobrodružná jízda Kornela Báthoryho Osmanskou říší až téměř k perským hranicím. Nadto je hlavní hrdina obklopen skvěle napsanými, životnými postavami, a to především okouzlujícím Čelebim, svérázným a sympatickým Kuzgunem (neboli Stěpanem Voroninem z Černogradu) a bezskrupulózním vezírem Kirmizim. Když si navíc Juraj Červenák začne „pohrávat“ s prolínáním náboženských systémů, vyjde z toho vždy skvělý fantasy příběh.


Brilantní! Výborný dobrodružný historický román se špetkou fantasy (v poměru, jaký mám rád). Jako vždy strhující a dynamický děj, kdy mě hodně zaujala "odbojová" epizoda v Jágru (Eger) a samozřejmě závěrečná bitva. Velice oceňuji autorův důraz na historické reálie. Juraj Červenák rozjel epické dobrodružství kapitána Báthoryho krásně v duchu dobové literatury 17. století.


Je to kniha, která propojuje špionážní zápletku s akademickým prostředím Cambridgeské univerzity, a to hned ve dvou rovinách. Jednak v „současnosti“, kdy se hlavní hrdinka a hrdina zapojí do hledání ruského špiona a vraha, a jednak v retrospektivní rovině, která prostřednictvím vědeckého výzkumu hlavní hrdinky sleduje osudy Kima Philbyho a tzv. Cambridgeské čtyřky. Nejsilnější stránkou knížky je to, že obsahuje řadu autobiografických rysů, neboť autorka je sama historičkou špionáže za studené války a strávila část své badatelské kariéry na Cambridgeské univerzitě, takže její akademické prostředí a atmosféru dokáže trefně vylíčit.


Klasický dobrodružný rytířský román 19. století určený pro mládež, který si ale z nostalgie rád přečtu i nyní v dospělosti a zaručeně mě pobaví (v kladném slova smyslu). Robert Louis Stevenson byl výborný vypravěč, který dokázal vykreslit živě a uvěřitelně postavy z různých sociálních vrstev, a to včetně jejich motivací. A fascinující válka růží (jedno z mých oblíbených historických období) mu pro to v Černém šípu poskytla ideální prostředí. Především sir Daniel Brackley mě nadchl, jak perfektně zosobňuje dravého, schopného a bezskrupulózního nižšího šlechtice v dobách domácí války. I Richard III., tehdy ještě vévoda z Gloucesteru, se mi už v dětství vryl do paměti, jak je to skvěle napsaná literárně silná postava.


Po epické trilogii je to osvěžující soubor povídek, který vůbec neztrácí na energii, naopak přináší pestrost a občas i jiné polohy (např. Nad temným hrobem zelený očí svit, Noc šelem). Líbí se mi časový posun děje do doby počátků Velké Moravy. Opět musím ocenit gradaci povídek, která vrcholí v závěrečné nitranské.


Výborný apokryf na luckou válku! Moc se mi líbilo Červenákovo propojení Roganova příběhu se starými pověstmi českými, kdy oživil známé postavy a skvěle prohloubil a trochu pozměnil jejich charaktery. Postavil proti sobě vlastně dva archetypy vládce, bojechtivého vojenského vůdce Vlastislava a prozíravého (moudrého, až machiavelistického) vladaře Neklana (který si zcela ve shodě se středověkými medailonky moudrých vládců zvolil tuto "image", protože mu tělesná konstituce nedovolovala plnit i roli vojevůdce). Opět musím konstatovat výbornou gradaci děje. Ještě bych chtěl ocenit doslov Miloše Ferka a jeho velmi zajímavou tezi o písni o Vlastislavovi jako základu pověsti o lucké válce.


Úvodní díl série o Harrym Holem, který je překvapivě zasazen do Austrálie. Musím se přiznat, že jsem zpočátku trochu bojoval s tím, že se první díl série severských detektivek neodehrává v detektivově domovském mrazivém Norsku, ale na druhém konci světa. Považuji ze nezvyklé umístit první příběh do zahraničí. Nicméně díky spádu a dynamice příběhu jsem se rychle začetl a zvykl si. Za nejsilnější stránku knihy (a následně celé série), považuji to, že hlavní hrdina není žádný geniální detektiv, ale „normálně“ inteligentní policista, který se mnohdy mýlí a mění vyšetřovací teorie dle vývoje případu. K cíli ho ale vede vnitřní zvědavost a zarputilost, které z něj dělají výborného vyšetřovatele. I když bych měl ke knize dílčí výhrady, celkově to je jako autorova prvotina a počátek série výborné.


Vyvrcholení Roganovy cesty za pomstou a ovládnutím Kančí hory. Opět plné napětí, epických bojů a střetů magie jednotlivých bohů se silnou gradací, jak to Juraj Červenák umí (jeho líčení závěrečných bitev jsou vždy fascinující). Celou trilogii jsem přečetl jedním dechem.


Mám raději opačný poměr fantasy prvků a historie (jako je v sérii o kapitánu Báthorym), takže můj první dojem byl, že příběh je na můj vkus málo historický a přílišně oplývající magií. To se ale velmi rychle změnilo! Roganovo a Goryvladovo dobrodružství mě po několika dalších stránkách pohltilo a vtáhlo do svého světa. A byla to parádní fantasy jízda se skvělou gradací!


Nová kniha od Johna Grishama a opět jiné prostředí. Tentokrát vedle černého obchodu s knihami poodhaluje i pozadí spisovatelské činnosti, a to je pro mě nejsilnější stránka knihy. Nevím, jestli to lze brát jako Grishamovu "zpověď", ale nahlédnutí do spisovatelovy dílny a práce není tak obvyklé a rozhodně bylo v tomto případě - alespoň pro mě - zajímavé a obohacující. Někomu se může zdát Obchodník málo akční, ale mně se konstrukce příběhu i závěr líbily.


Opět skvěle napsaný příběh, tentokráte vložený do úst samotného hlavního hrdiny. První část o soudu s násilníkem a vrahem je strhující, poté děj zpomalí a poměrně klidně plyne až k posledním pár stránkám, kde příběh vrcholí pro mě dost předvídatelným koncem. Přesto knihu nekritizuji, naopak. Moc se mi líbila. Právě dokonalý popis atmosféry malého jižanského města v 70. letech, a to jak v době krize, tak v klidném období, se mi na knize líbil nejvíc. Není to "obyčejná" napínavá detektivka nebo soudní thriller (jak by asi mnozí čekali a chtěli), ale má přesah svým komplexnějším vyprávěním umocněným barvitou charakterizací postav.


Lépe vystavěný příběh než u prvního dílu, ale na detektivku tomu stále chybí zajímavější, propracovanější a překvapivější zápletka. Třeba ji přinese poslední díl trilogie. Spíše bych sérii zatím označil jako historický román nebo thriller. "Dobovou" atmosféru mi kazí nevyrovnanost jazyka. Snaha o rozvrstvení postav podle úrovně jejich mluvy (nerespektující však společenské vrstvy) a užívání archaismů a vedle nich naopak ahistorických, zcela současných slovních spojení mě při četbě dost rušily. Knížku jsem dočetl spíš ze zájmu než pro radost z její četby. Nicméně asi neodolám trilogii dočíst, až vyjde poslední díl.
