jaroiva komentáře u knih
Zezačátku se mi to moc nezdálo, ale postupně se případ rozběhl do pěkných obrátek. Jsem ráda i za trochu otevřený konec. Myslím, že budu mít dalšího oblíbeného detektivního autora.
Takhle si představím moc přítomného okamžiku, když je někdo hluboce pesimisticky nastaven. Narozdíl od Cesty mi tento román nepřišel natolik k přemýšlení. Víc jsem ho pochopila až z výkladu po skončení příběhu. Ale ani to můj názor na knihu moc nevylepšilo.
Drsné! Doporučuji přečíst minimálně rodičům malých dětí. Oceňuji, že někdo dokáže nakousnout tak kontroverzní téma. Přeji knížce, aby se dostala k co nejširšímu okruhu čtenářů, lepší o tématu nahlas mluvit, než dělat, že problém neexistuje.
Krátká, rychlá, úderná kniha...
Než se stihnu do povídky začíst, "hrdinka" už má 3 orgasmy za sebou... klidně stihne 2 v jedné větě.
Na mě až příliš rychlé i v rámci žánru. Ten "správný erotický náboj", který zmiňuje dany, to pro mě tedy nemá, než se stihne atmosféra nabít, už jsou všichni vybití :).
Čtu, čtu, místy je to zajímavé, místy méně, často ztrácím koncentraci, abych nakonec dočetla do konce a zjistila, že vlastně vůbec nevím, o čem to bylo.
Pro jistotu jsem si přečetla pak ještě nějaký zpracovaný obsah knihy, a zjišťuji, že to nebylo o ničem. Připomnělo mi to jednu přednášku z vysoké školy, kde jsem za dvě hodiny vyuky zapsala 2 věty, které podle mě byly důležité, zatímco ostatní měli popsaných několik papírů.
Ne, tento díl mi fakt nic neříkal. Moc omáčky a jen stopové množství důležitého děje. Takový homeopatický díl Zaklínače. Pro mě zatím nejhorší z celé série, o ničem.
Žádná velká literatura, ale nenáročné relativně vtipné pohádky. Nestojí za to o nich dlouze řečnit, stejně brzo zapomenu, o čem která pohádka byla.
Zezačátku se zdá, že knížka je hodně o sexu, ale za mě je to víc o tom, co ještě dokáže vztah manželů přežít. Po dočtení se mi zdá, že je to víc o vzájemných vztazích.
Dost se mi líbí jedno hodnocení na jiné databázi, že to bylo mimo komfortní zónu čtenáře. Mám podobný pocit... místy to bylo hodně mimo mou komfortní zónu, asi proto, že jsem v podobném věku, jako jsou hlavní postavy a šlo by možná najít více paralel (naštěstí ne těch pro příběh zásadních). Vidím v příběhu snahu o řešení krize středního věku nebo manželské krize způsobem, který předznamenává spíš ještě víc problémů, než které by se vyřešily.
Líbil se mi dvojí pohled na věc - střídavé kapitoly z pohledu Mii a Charlie. Možná by se mi ještě víc líbil i pohled z nějakého mužského úhlu pohledu, ale i toto střídání bylo osvěžením toku textu.
Jen nechápu ten štítek "ženská obřízka" tady na databázi... asi jsem něco nepostřehla...
jo, tohle byla fakt celkem blbost :) Spíš Podivná než knihovna...
Pratchett a Zeměplocha... má cenu psát něco víc?
Snad jen, že po tomto díle vím, jak by mohla vypadat ideální smrt. Čokoládově!
Je poznat, že knížka je určená víc pro mládež, je trochu umírněnější, než jsem u Pratchetta zvyklá. Tonička je dobrý éro :), ale nejvíc mě bavil Ne-tak-velkej-Jock-jako-prostředně-velkej-Jock-ale-větší-než-malej-Jock Jock.
"...je moc dobrejch příběhů a písní o činech Ne-tak-velkejch-Jocků-jako-Prostředně-velkej-Jock-ale-větších-než-Malej-Jock Jocků," dodával piktmužík a tvářil se při tom tak nadšeně, že Tonička neměla to srdce říct mu, že to musí být velmi dlouhé příběhy."
Musela jsem si to najít i v originále, třeba jak opravuje Toničce svoje jméno: “That's No'-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock, mistress,' said Not-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock. 'Ye were one jock short,' he added helpfully.”
Ve vydání, které jsem četla, bylo zmíněno, že jde o fikci, a tedy jsem to tak od počátku brala. Některé části mi připadaly už přitažené za vlasy, ale kniha každopádně obsahuje dost myšlenek, které stojí za zamyšlení pro ty, kteří se nad nimi zamyslet chtějí.
Kniha "nastavuje zrcadlo" americké konzumní společnosti :D
Bohužel americkým směrem se, zdá se, ubíráme také, proto by bylo vhodné se nad hlavními myšlenkami knihy opravdu vážně zamyslet.
Taková trochu pohádka, ale kdo by neměl rád pohádky?
Jo, jsou to pěkné příběhy, bakalář Petr je dobrý, ale panoš Ota je lepší, naštěstí mi zbývá ještě dočíst několik "Oldřichů z Chlumu", tak si ho ještě snad užiju.
Ale i Jiří Adam z Dobronína je příjemné čtení, budu pokračovat i v této sérii.
poměrně dost stránek, některé pasáže bych vypustila. Příběh dobrý, postavy se mi taky líbily, jen místy bylo moc zbytečných rozptýlení od samotné hlavní linie. za mě tak 70%
vtipné, bavilo mě to, konečně jsme zjistili, jak vlastně došlo k svatbě Oldřicha s Ludmilou.
Jen tedy vdavekchtivá Ludmila si tady moc nezadala s vdavekchtivou Rozálií... jestli takhle vidí muži všechny ženské, co se chtějí vdávat, tak potěš...
občas už to pro mě bylo složité na sledování, ale líbilo se mi to. I když možná těch mrtvol bylo už místy až moc.
Značka: Každému jeho vlastní Ludmilu!
Četla jsem už dávno na doporučení kamarádky, ale knížka se mi nelíbila, nedokázala mě vtáhnout, nedočetla jsem. Věřím, že dnes Pán prstenů patří k všeobecnému vzdělání, tak jsem se rozhodla podívat aspoň na filmové zpracování, ale ani u filmu Pán prstenů-Společenstvo prstenu se můj názor moc nevylepšil, i když to bylo trochu stravitelnější než psaná forma Hobita. Ani tak jsem ale nevydržela dodívat se do konce. Co ovšem musím uznat, je, že autorovy knihy už tak dlouho dokážou bavit tolik čtenářů (ačkoli k nim nepatřím). Mám prostě asi raději styl Pratchetta, i když i k tomu jsem se musela trochu prokousat (za pomoci audioknih), než jsem si ho zamilovala.
Zaslaná pošta a Nadělat prachy, to musí člověk přečíst obojí! četla jsem nejdřív Nadělat prachy, takže jsem to četla obráceně, ale i tak super! Vlahoše jsem si zamilovala
nascanovala jsem si knihu a papírovou verzi v rámci úklidu poslala dál :)
Už jsem četla hodně knih o uklízení, hodně věcí jsem už předtím vyhodila, ale po náletu na věci vyzbrojená metodou "nech si jen to, co Ti dělá radost", se ode mne stěhuje spousta věcí i knih, které jistě budou dělat větší radost jinde. Vyhazovat knihy snad do popelnice, na to nemám, proto jsem vlastně přišla i na tento server, kde se dá nějakých přebytků zbavit smysluplně.
Chápu důvod, proč takovou knihu napsat, určitě to pomůže vyrovnat se se smrtí blízkého člověka.
Nechápu ale, proč takovou knihu vydávat a dokonce ještě překládat do jiných jazyků.