jeany23 komentáře u knih
Čtivě psaná kniha, ačkoliv samotnému období zneužívání otcem Allazem je věnována v podstatě jedna kapitola, kniha se spíš zaměřuje na autorovo nesnadné dětství a to, co následovalo po zneužívání, jaké to mělo následky v jeho životě. Závěrečný rozhovor s Allazem pak patří k nejzajímavějším částem knihy.
Nepochopila jsem zavádějící český název knihy, kdy bych myslela, že kniha bude o nějakých záhadných nemocech, a přitom je o UFO :-) Jinak je ale velmi čtivá, a i když jsem toho na téma UFO už přečetla dost, obsahuje i případy mně neznámé.
Srozumitelně napsané, ale nemyslím že bych se z knihy dozvěděla něco nového.
Dočetla jsem to, ale bylo to spíš úmorné. Úmorně úchylné. Nadšení pro podobné praktiky prostě nikdy nepochopím.
Z knížky jsem si v podstatě zapamatovala dvě "moudra". Zaprvé: "Proklínat někoho za to, že svou sexualitu sdílel s někým jiným, svědčí o naprosté netoleranci." Takže neuznání partnerovy nevěry je jen příznak mé sobecké povahy ? Hmmm...A druhé poznání: když spolu mají poměr sourozenci, není to bůhvíjaký problém, tak to nechte plavat.
Autorka je sociální pedagožka, ale některé její názory mi hlava nebrala. No, nedivím se, když píše, že první dítě měla v 15 letech.
Ne že bych nějak zvlášť věřila na světovládu a nový světový řád, ale po přečtení téhle knihy asi změním názor. Při porovnání se současnými událostmi z toho až mrazí.
Nebýt posledních stran, tak je to celkem zajímavá naučná knížka.
Krátké vtipné příhody z autorčiny rodiny. Jako oddychová četba to bylo super, u některých glos jsem se dost nasmála. Prostě od toho nesmíte čekat nic světoborného.
Jestli čekáte něco podnětného o módě a stylu, tak se nic nedozvíte. Navíc mi autorčin styl humoru povětšinou přišel jako takové WTF.
Miluju cokoliv s tématikou Krásky a Zvířete, tak jsem byla zvědavá. Bála jsem se, že nejvíc mi bude vadit prolínání skutečného a pohádkového světa, ale naopak to příběhu dodávalo na humoru, stejně tak jako kočkování ústřední trojky. Děj mi chvílemi připadal zbytečně natahovaný, závěr naopak uspěchaný, a teprve u epilogu s (ne)čekaným zvratem mi došlo, že vlastně čtu první díl ze série :-)... Od krásky a zvířete se to ale začíná ubírat jiným směrem, další díly mě k přečtení nelákají.
Četlo se to celkem dobře, styl psaní je stručnější oproti původní Janě Eyrové, což dá rozum, ale problém je v tom, že nejde o samostatné dílo, ale o pokračování literární klasiky, takže musíte stále porovnávat, a tak mi nešlo do hlavy místy nelogické chování postav a závěrečné rozuzlení bylo pro mě překvapením, po němž zbyla jakási hořká pachuť. Plus totální změny charakteru známých postav (SPOILER: hlavně chudák Adéla - z marnivé, ale celkem normální holčičky udělat pyromanku s vražednými choutkami ???). Asi zůstanu raději u původní Jany Eyrové...
Kniha je taková všeobecná, nejde moc do hloubky a dost se toho v ní opakuje. Asi ji ocení spíš ti, co se o UFO a archeoastronautiku teprve začínají zajímat; kdo o tom už něco četl, nic nového se nedozví.
Toto bylo moje první setkání s autorčinou tvorbou, takže nemohu porovnávat s jinými knihami. Tahle se mi ale líbila, je to lehké čtení na jeden večer. Paní Devátá má smysl pro vtipný jazyk, nad popisem trapasů v kuchyni jsem se nasmála. Určitě zkusím i další knihy.
Na české poměry a dobu vzniku rozhodně zdařilá kniha, je tu značné množství zaznamenaných pozorování UFO, ať už "obyčejné", tak i ty kuriózní.
Od knihy jsem čekala něco trochu jiného. O Mužích v černém je de facto jen pár stránek, převážná část knihy je o tom, že za vším stojí jezuiti / ilumináti / Vatikán / ještěří mimozemšťané / umělá inteligence..a já nevím co ještě. Kniha je dost podrobná a navzdory tomu tu není žádná zbytečná "vata", ale některé pasáže byly moc technické či filozofické a nečetly se snadno... Co mi ale nejvíc vadilo, byla místy nevěrohodnost. Jsem ochotná uvěřit spoustě věcí, ale některé popisované události mi přece jen připadaly přitažené za vlasy, takže jsem uvažovala, jestli je kniha myšlena zcela vážně nebo jako napůl fikce. Některé příhody byly tak neskutečné, až jsem se musela zasmát (např. reptiliáni ukazující prostředníček kosmonautům) a něco byl jasný nesmysl (např. jako důkaz byl uvedený článek z týdeníku Weekly World News, což ale bylo periodikum publikující vymyšlené zprávy). Zkrátka nevím co si o tom mám myslet. Asi budu muset -jak doporučuje autor-vyčkat událostí příštích let...
Prazvláštní kniha, kterou jsem ani nedokázala dočíst. Nevím co na ni říkají děti, ale na mě to bylo docela psycho.
Místy přehnané až nesrozumitelné, ale některé "rady" mě vážně pobavily.
Nebylo to špatné, popisy života v jednotlivých zemích byly zajímavé , ale asi mi ne úplně sedl autorův někdy až příliš květnatý způsob vyjadřování.
(SPOILER) U téhle knihy mám vždy rozporuplné pocity. Není špatná, i když místy rozvláčnější, do toho okaté náhody, a nacpané náboženské rozpory (ale vzhledem k době vydání se to dá chápat). Romantická linka Pauliny a doktora Johna mně zas tak moc nebrala, víc mě zajímalo kroužení Paula Emanuela kolem Lucie, a tady je právě ten problém. Paul Emanuel zprvu působí dost otravně, a když už konečně začne působit sympaticky a objeví se náznaky romance s Lucií, pořád je to takové vlažné. No a doráží to ten divný konec...V porovnání s Janou Eyrovou, která byla ponuřejší a končila happy endem, Villette je uvolněnější a končí...jak vlastně ? Ne ne ne, poslední dvě stránky se mi fakt nelíbí a nechci číst v silných náznacích, že pan profesor možná zemřel.