Ječmínek komentáře u knih
První polovina knihy je zajímavá a docela nadějná, ale závěr je překombinovaný, naivní, přitažený za vlasy. Snad kdyby autor děj zasadil do středověku, nepůsobilo by to až tak nevěrohodně a možná bych zamhouřil oči.
Kniha má dobrou myšlenku, ale při čtení se z toho klube naivní nevěrohodná pohádka. Pro mě největší zklamání z poslední doby.
Čtivé, akční, napínavé, téměř dokumentární. Ovšem ještě musím dodat: přitažené za vlasy (třeba ti dvojníci a nebo stíhačka, která se jako na potvoru zřítí přesně do bodu X). FF napsal dost lepších knih.
Typický válečný nebo lépe řečeno protiválečný román, srovnatelný (jak dějem, tak kvalitou) s Remarquovou knihou "Na západní frontě klid".
Výborná kniha se zajímavým a čtivým příběhem a zvláštními hříčkami. Knihu čteme a taky si ji prohlížíme. A když se dotaneme na poslední stránku, běžíme se podívat na internet, co dalšího Foer napsal.
Skupina asi deseti vojáků dostane za úkol obejít frontu a dostat se nepříteli do týla. A tak jdou. A čeká je utrpení a některé i smrt. Když ta anabáze skončí (téměř legračně), pokouší se vyléčit si bolavé duše. A mně se ten příběh moc líbil a doporučuji ho k přečtení všem, nejenom příznivcům válečných románů.
Tlustá Růženka hlídá děti, které nikdo nechce. Mezi nimi je i Momo, chytráček, který nám vše vysvětluje dospěláckou řečí. A my čtenáři nevíme, jestli se máme smát, nebo brečet, protože humor a drsná realita jsou v té Ajarově směsi dokonale namíchány. Krásná lidská kniha, která má mimochodem docela zajímavou historii, stejně jako autor.
O záhadných smrtících virech bylo již napsáno mnoho knih. Je to pro mnohé autory lákavé téma, které mají čtenáři rádi. Bohužel většinou se jedná o béčková díla, jejichž hlavním cílem je vydělat peníze. Kniha Kmen Andromeda se mezi těmito díly neztrácí, ba dokonce je výrazně nápadná - asi jako diamant mezi střípky skla.
Pro mě je Michael Crichton novodobý Jules Verne. Co znamená pro milovníky Verneovek například Tajuplný ostrov nebo Dva roky prázdnin, to pro Crichtonovi čtenáře znamená Koule, Kmen Andromeda nebo Jurský park. A Koule je z Crichtonovek nejlepší. Nevěříte? Čtěte!
Když čtu Lustigovu knihu, musím se pořád soustředit. Je to dřina. Nechtěl bych číst jeho několik knih za sebou. Ale čas od času si nějakou dám a rozhodně to stojí za to. Mám rád Arnošta Lustiga, mám rád knihu Modlitba pro KH a mám rád něžnou, statečnou a tisíckrát krásnou Kateřinu Horovitzovou.
Pokud jste už četli některé autorovy politicko - akční knihy, pak vězte, že Studna přání je úplně jiná. Je to romantický a taky dobrodružný příběh, inspirovaný skutečností. Je to milá a zajímavá kniha, možná trochu přeslazená a místy naivní, ale přesto mi zahrála na city a navždy mi utkvěla v paměti.
Kniha mě příjemně překvapila, je to zajímavý akčně-špionážní příběh se stupňujícím napětím. Po krátké úvaze jí musím dát 5 hvězdiček, protože si je plně zaslouží.
Napínavá, akční, čtivá kniha s překvapivými zvraty a zajímavou hlavní myšlenkou.
Croninovy knihy jsou čtivé, milé a lidské. Příhody z černého kufříku jsou také čtivé, milé a lidské a jako bonbónek navrch přidal autor skvělý humor.
Úžasná kniha. Bylo těžké prokousávat se průvodcovou hroznou angličtinou (u nás tedy češtinou), také nebylo lehké pochopit nečekané posuny v čase i v ději, ale nakonec ani tahle dvě břemena nevadila a celkově tuto knihu obohatila a pomohla mi udržovat se v napětí a v pozoru. No a ty drsné příběhy z minulosti mnou docela otřásly. S touhle knihou si Jonathan Safran Foer opravdu pohrál a mě si získal na věčné časy.