JEJJ komentáře u knih

Kniha byla celkem čtivá, ale nakonec jsem byla zklamaná. Čekala jsem, že tam bude víc popsaná cesta za dokonalým parfémem a to se nakonec vešlo na jednu stránku.

Knihu jsem přečetla jedním dechem, opravdu čtivě a zajímavě napsáno. I ilustrace dobře dobře doplnily text.

Kniha mě nadchla, a vždy po přečtení osudu jedné postavy, jsem doufala, že se dozvím více o osudech ostatních členů rodiny. Proto pokud by autorka psala pokračování, kde by tyto příběhy rozepsala, budu velmi ráda.

Asi jsem pesimista, nebo realista, ale nějak nevěřím na lásku na první pohled a už vůbec ne, že by tohle okouzlení vydrželo 20 let. Proto se mi nějak nechce věřit, že se tento přeslazený příběh skutečně stal. A závěr byl v podstatě očekávaný, žádné překvapení, taková oddychovka.

Čekala jsem klasickou detektivku, ale jedná spíše o rekonstrukci zločinu, z různých pohledů. Přesto byla kniha velmi čtivá.

Musím souhlasit s komentáři, kniha mi nepřišla ani provokativní ani vtipná, ale nakonec se četla poměrně dobře, jen jsem musela občas přeskočit "pseudofilozofické zamyšlení" a najít, kde pokračuje příběh.

Také jsem nenašla žádnou podobnost se slečnou Marplovou. Jen náznaky, že babičky začnou pátrat a nakonec nic. Ale kniha se čte dobře, je to taková sonda do života finských činorodých důchodkyň, i když nějak nevěřím, že by se našly 3 babči ve věku 95 let a byly tak vitální jako tyto v knize.

Kniha se mi moc líbila, bylo zajímavé sledovat, jak malý okamžik dokáže otočit život vzhůru nohama. Ale knihu jsem četla po jednotlivých příbězích, a ne podle času, protože to by byl chaos.

Vtipné odlehčené čtení.

Kniha se četla dobře, téma je velmi zajímavé, ale závěr mě trochu zklamal, i když je pravda, že to bylo nečekané, aby se vrah odhalil sám.

Kniha se mi líbila, je to dobré téma pro zamyšlení.

Vždy se snažím každou knihu, kterou začnu číst dočít a tato kniha ve mně zanechala jasný pocit: "Panebože, to jsem ráda, že už to mám za sebou!" Popravdě, ani bych s určitostí neřekla, o čem to bylo. Chvílemi jsem si říkala, co ten autor asi hulí. Řeči o ničem, nuda, nuda, nuda. Téma vypadalo supr, ale skutečnost děs, kdyby šla dát mínusová hvězdička, tak jí dám.

Část I. a II. byly opravdu hrozné, nudné a říkala jsem si, proč lidé tutu kniho hodnotí tak pozitivně. Části III.-VI. už byly fajn, celkem vtipné a dokázala jsem si tyto situace na vesnici představit.

06.08.2017

Kniha psaná mužem, ale vypravěčka je stará, tlustá eko bio feministka, aneb co si muž myslí, že si ženy myslí o mužích. Román je částečně autobiografický, to znamená 1) že se buď pan spisovatel chová jako idiot, 2) myslí si, že si jeho žena myslí, že je idiot, 3) má doma kromě manželky ještě dulu, která si myslí, že je idiot.
Ani jedna z variant mi nepřišla vtipná, za mě ani hvězdu.

Dlouho jsem nečetla takto zvláštní knihu, jejíž děj se vlastně ztrácí v nekonečných souvětích. Říkala jsem si, že by se každé souvětí dalo nahradit jednou krátkou větou, která by vyjádřila podstatu. Na druhou stranu jsem po přečtění stále měla pocit, že jsem s Ajou v zahradě pod lípami a za plotem jsou vlčí máky. A kdyby se mne někdo zeptal na děj, tak vlastně nevím, co bych řekla, snad o matkách a životních zkouškách.

1 22.04.2017

Knihu jsem přečetla jedním dechem, moc se mi líbilo, jak se zdánlivě nesouvisející děje najednou střetly v dojemném závěru. I když jsem asi trochu doufala, že se werner s marii někdy znovu setkají. A také mi tam stále chybí jeden odstavec: kam se asi poděl kámen?

Na začátku se zdálo, že vrah je jasný, pak přišel nečekaný zvrat, ale i přesto bych tuto knihu zařadit k průměru. Hlavně mě rušily pasáže, kde Mia řeší své psychické problémy, ty jsem přeskakovala.

Svižná detektivka se zajímavým koncem, ideální oddechovka.

Čekala jsem přelomové dílo, ale je to pro mne velké zklamání. Prý má jít o bloudění Holdena ve světě dospělých, ve světě citové prázdnoty. S tím by se dalo souhlasit, Holden je pro mě kanditát pro psychiatra, depresevní, nesnášenlivý, nudný puberťák se sklony k alkoholismu, pro kterého jsou všichni směšní tajtrlíci a hlupáci.

Zatím jsem od této švédské dvojice přečetla 4 knihy a Paganiniho smlouva je jednoznačně nejslabší.