JEJJ komentáře u knih
Ačkoli se kniha četla dobře, ke koupení dalšího dílu jsem se již neodhodlala. Byly by to vyhozené peníze.
Kniha psaná mužem, ale vypravěčka je stará, tlustá eko bio feministka, aneb co si muž myslí, že si ženy myslí o mužích. Román je částečně autobiografický, to znamená 1) že se buď pan spisovatel chová jako idiot, 2) myslí si, že si jeho žena myslí, že je idiot, 3) má doma kromě manželky ještě dulu, která si myslí, že je idiot.
Ani jedna z variant mi nepřišla vtipná, za mě ani hvězdu.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, moc se mi líbilo, jak se zdánlivě nesouvisející děje najednou střetly v dojemném závěru. I když jsem asi trochu doufala, že se werner s marii někdy znovu setkají. A také mi tam stále chybí jeden odstavec: kam se asi poděl kámen?
Na začátku se zdálo, že vrah je jasný, pak přišel nečekaný zvrat, ale i přesto bych tuto knihu zařadit k průměru. Hlavně mě rušily pasáže, kde Mia řeší své psychické problémy, ty jsem přeskakovala.
Čekala jsem přelomové dílo, ale je to pro mne velké zklamání. Prý má jít o bloudění Holdena ve světě dospělých, ve světě citové prázdnoty. S tím by se dalo souhlasit, Holden je pro mě kanditát pro psychiatra, depresevní, nesnášenlivý, nudný puberťák se sklony k alkoholismu, pro kterého jsou všichni směšní tajtrlíci a hlupáci.
Kniha byla celkem čtivá, ale nakonec jsem byla zklamaná. Čekala jsem, že tam bude víc popsaná cesta za dokonalým parfémem a to se nakonec vešlo na jednu stránku.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, opravdu čtivě a zajímavě napsáno. I ilustrace dobře dobře doplnily text.
Kniha mě nadchla, a vždy po přečtení osudu jedné postavy, jsem doufala, že se dozvím více o osudech ostatních členů rodiny. Proto pokud by autorka psala pokračování, kde by tyto příběhy rozepsala, budu velmi ráda.
Také jsem nenašla žádnou podobnost se slečnou Marplovou. Jen náznaky, že babičky začnou pátrat a nakonec nic. Ale kniha se čte dobře, je to taková sonda do života finských činorodých důchodkyň, i když nějak nevěřím, že by se našly 3 babči ve věku 95 let a byly tak vitální jako tyto v knize.
Kniha se mi moc líbila, bylo zajímavé sledovat, jak malý okamžik dokáže otočit život vzhůru nohama. Ale knihu jsem četla po jednotlivých příbězích, a ne podle času, protože to by byl chaos.
Kniha se četla dobře, téma je velmi zajímavé, ale závěr mě trochu zklamal, i když je pravda, že to bylo nečekané, aby se vrah odhalil sám.
Dlouho jsem nečetla takto zvláštní knihu, jejíž děj se vlastně ztrácí v nekonečných souvětích. Říkala jsem si, že by se každé souvětí dalo nahradit jednou krátkou větou, která by vyjádřila podstatu. Na druhou stranu jsem po přečtění stále měla pocit, že jsem s Ajou v zahradě pod lípami a za plotem jsou vlčí máky. A kdyby se mne někdo zeptal na děj, tak vlastně nevím, co bych řekla, snad o matkách a životních zkouškách.
Zatím jsem od této švédské dvojice přečetla 4 knihy a Paganiniho smlouva je jednoznačně nejslabší.
Kniha se mi moc líbila. Alan je kombinace Forresta Gumpa a našeho Švejka.
Kniha je stále hodně čtivá, ale jak přibývá postav (na druhou stranu je pravda, že jich také dost zemřelo) děj je stále zamotanější. U některých postav jsem doufala, že v jejich příběhu dojde k většímu posunu, například u Daenerys. Tam se děj moc nepohnul.
Asi jsem pesimista, nebo realista, ale nějak nevěřím na lásku na první pohled a už vůbec ne, že by tohle okouzlení vydrželo 20 let. Proto se mi nějak nechce věřit, že se tento přeslazený příběh skutečně stal. A závěr byl v podstatě očekávaný, žádné překvapení, taková oddychovka.
Čekala jsem klasickou detektivku, ale jedná spíše o rekonstrukci zločinu, z různých pohledů. Přesto byla kniha velmi čtivá.
Musím souhlasit s komentáři, kniha mi nepřišla ani provokativní ani vtipná, ale nakonec se četla poměrně dobře, jen jsem musela občas přeskočit "pseudofilozofické zamyšlení" a najít, kde pokračuje příběh.