jengibre komentáře u knih
Knížka, která vlastně není knížkou v pravém slova smyslu, ale výčtem nápadů jak spolu mohou dva lidé kvalitně trávit společný čas. Moc hezký nápad. Některé výzvy jsou opravdu vydařené a inspirativní.
Příběhy obsažené v knize jsou krásné a čtivé – škoda, že jich bylo tak málo. Zároveň mě ale negativně překvapila délka a zbytečně složité podání následných jednotlivých rozborů. Kdyby bylo to co nám chtěla autorka sdělit, podáno jednodušší a především kratší formou, odnesl by si čtenář z knihy mnohem více. Takto se ale nevyhnutelně ztrácí v obrovské změti slov, bez kterých by se kniha snadno obešla.
Páni! Nikdy bych nečekala, že mě tvorba Boženy Němcové dokáže takto chytit za srdce. Divou Báru, kterou jsem od ní dosud četla jako jedinou, zbožňuji od mala (nejprve především díky filmovému zpracování). Ale Karla je snad ještě o fous lepší. Dostala jsem se k ní kvůli Čtenářské výzvě 2018 a myslela jsem, že to bude mé poslední setkání s autorkou. Teď se zdá, že nebude.
Slušné pokračování úžasného prvního dílu. Na plné hodnocení to už sice není, ale i tak se mi kniha četla velmi dobře a „jedničce“ rozhodně ostudu neudělala.
Od první stránky jsem byla naprosto nadšená a to až po strany 113 – 119. S jejich přečtením přišlo zklamání, šok a ztráta jakéhokoliv zájmu o další čtení. Naštěstí mi tehdy někdo řekl, že „teď to teprve začne“. Kdyby se tak nestalo, nejspíš bych knížku zavřela a už se k ní nikdy nevrátila. Ale díky těmto čtyřem slovům jsem se rozhodla pokračovat a mohla jsem tak hltat každé další slovo až do konce. Po přečtení mě mrzelo, že nemám po ruce druhý díl, abych mohla ihned pokračovat.
Krásné a inspirativní čtení o životě a smrti, které bych doporučila naprosto každému. Jak již někdo psal níže, kniha je souhrnem několika myšlenek, které se v různých podobách stále opakují. Ale jak se říká, opakování je matka moudrosti, takže u zajímavých myšlenek rozhodně není na škodu :-) Autorka má můj obdiv. Nejen, že se dokázala statečně vypořádat s životní tragédií, ale dokonce z ní dokázala čerpat a využít ji k osobnímu růstu. Klobouk dolů, Veroniko! :-)
Musím říci, že jsem od sbírky čekala více. Pár básní mě zaujalo, ale u zbytku jsem se vůbec nedokázala vcítit a sžít se s autorčinými pocity. Snažila jsem se, ale jelikož nemám autorčinu životní zkušenost, nebylo to prostě asi dost možné. Kdybych měla porovnat jednotlivé části, nejzdařilejší podle mě byla ta poslední.
Lehké a odpočinkové letní čtení. Jen jsem čekala, že autor bude kreativnější a že v úkolech, které musí hlavní hrdinka splnit, naleznu nějakou inspiraci. Bohužel se tak nestalo.
Nerada jsem tak kritická, ale tohle mě vážně nudilo :-( První část knížky mi připadala jako zdlouhavé psaní o ničem. Ve druhé části nabral děj trochu spád, ale můj celkový pocit z knihy to moc nezachránilo. Naprosto průměrná romance, u které očekáváte, že Vás chytne za srdce, ale nakonec se žádné velké emoce nekonají.
Pohodové čtení na jedno odpoledne. Pro mě, jakožto minimalistku, která ze srdce nesnáší shromažďování zbytečných věcí, se jedná spíše o relaxační knížku. Pro člověka, který má s hromaděním problém, může být její přečtení možná přínosem.
Knihu jsem četla na doporučení a ačkoliv nejsem a nejspíš ze mě ani nikdy nebude fanoušek červené knihovny, musím se přiznat, že jsem na konci nemohla zastavit potoky slz, které se mi řinuly z očí. A to i přes to, že jsem knihu nečetla úplně poctivě a místy (poměrně často :-) jsem přeskakovala.
Alchymista je pro mě jakási pohádka pro dospělé plná hezkých myšlenek, které sice nejsou nijak převratné, ale přesto čtenáře obohatí.
„Když člověk opravdu něco chce, celý vesmír se spojí, aby svůj sen dokázal uskutečnit.“
Neuvěřitelná kniha, která ve mně zanechala velmi hluboký dojem a to i přes to, že zde nebyla jediná sympatická postava. Kladu si otázku, kde se v hlavě Emily Brontëové vzalo tolik zla, které vložila do života jednotlivých postav?
Velmi poutavou formou sepsané příběhy severské mytologie. Kniha mě okamžitě pohltila a četla se jedním dechem. Těšila jsem se na každou další kapitolu a vše prožívala spolu s jednotlivými postavami. Děkuji Vám, paní Kadečková :-)
I kdyby Oscar Wilde za celý život nenapsal nic jiného, než tuto knihu, stačilo by to na to, aby to pro mne byl už navždy PAN SPISOVATEL. Geniální, nadčasové, naprosto výjimečné a ojedinělé. V budoucnu se k ní budu vracet znovu a znovu a znovu.
Naprosto nezbytná příručka pro každého milovníka filmů. A pokud nejste milovníkem a na filmy koukáte jen příležitostně, stejně si ji pro inspiraci pořiďte - možná se pak jejich milovníkem stanete ;-)
Skvělá knížka o alternativním způsobu výchovy dětí, která ukazuje, že nemusíme dělat vše, tak jak to máme okoukané a držet se zkostnatělých názorů starších generací. S mnoha prvky souhlasím a myslím, že k nim budu v budoucnu směřovat. Doporučuji k přečtení jak ženám, které již jsou matkami, tak i těm, které zatím nejsou.
Díky krátkým kapitolám a ději, který měl spád, se kniha četla moc dobře. Podle anotace jsem však čekala něco, z čeho bude mrazit v zádech a to se mi nedostalo. Postava Tuesday je až moc nereálná. Sedmnáctiletá dívka z ulice běžně nemívá takovéto „super schopnosti“. Prostě jsem ji autorovi tak nějak nevěřila a děj mi připadal přehnaný a svým způsobem naivní. Možná je chyba ve mně, že jsem nedokázala brát příběh s jistou nadsázkou, ale nemohu si pomoct a víc jak 3* nedám.
Příjemná knížečka s milými ilustracemi, plná hezkých a pravdivých myšlenek, které máme hluboko v sobě, jen na ně zapomínáme.
"Nejsi oddělen od celku. Jsi v jednotě se sluncem, se zemí, se vzduchem. Život Ti nepatří. Ty život jsi."
Knížka poskytující základní principy kontaktního rodičovství, která nikomu nic nevnucuje. Některé kapitoly jsou podle mě zbytečně natažené - jasné věci, které by se daly vyjádřit několika málo větami, jsou popsány rozsáhle, což mě nutilo místy přeskakovat. Za toto snižuji své hodnocení. Přesto jsem ráda, že jsem knihu četla, pomohla mi upevnit nebo ujasnit si názory v určitých oblastech.