jengibre komentáře u knih
Hezký, čtivý román. Všechny dějové linky mě zaujaly a byla jsem zvědavá, jak to s hlavními postavami v jejich jednotlivých životech dopadne. Jen závěr se mi zdál trochu nedotažený. Možná že někdy sáhnu i po pokračování.
Krásně růžová knížečka, ve které si přečtete životní příběh holky, která má srdce plné lásky a naděje a nebojí se je šířit dál.
Bože můj, jak já strašně moc obdivuji každého, kdo ušel Pacifickou Hřebenovku! Kniha mě bavila, Lucie je vtipná, mnohokrát jsem se s ní nahlas zasmála a občas se stalo, že se mi s ní chtělo i plakat. Místy by si sice mohla odpustit nějaké to sprosté slovo a "zdrobnělinky" také úplně nemusím. Postupem času mi začalo vadit i takové to její "Všichni mě mají strašně rádi" nebo "Jsem strašně sarkastická a nikdo si na mě nedovolí". Já bych si klidně dovolila :-) Na druhou stranu si říkám, že takový projev prostě k její otevřené osobnosti patří. I přes tyto negativní detaily jí fandím a držím pěsti v jejích dalších dobrodružstvích. A souhlasím, že každý by měl mít svůj Bucket List :-)
Kvůli zajímavé anotaci jsem čekala mnohem víc. Závěr mě překvapil, jen si nejsem jistá, jestli příjemně. Možná to není vina knihy, ale jednoduše toho, že tohle prostě není „můj“ žánr. I tak na oddech dobré.
Miluji tuhle knížku. Miluji způsob, kterým Tereza píše. Tak oduševněle. Se srdcem na dlani. A úžasně autenticky. Zážitky, emoce, pocity. Kreativita. A láska. Spousta lásky. Až se mi nejednou hrnuly slzy do očí. Děkuji.
Není úplně snadné takovouto knihu hodnotit. Některé části mi připadaly naprosto jasné a vnitřně jsem s nimi rezonovala. Jiné působily, jako by si je autor vypůjčil s nějakého fantasy příběhu. Čímž nekritizuji. Jde spíš o to, že tyto věci nemusí být vždy jednoduché uchopit a porozumět jim. Další knihy ze série jsem zatím nečetla, ale myslím, že se k nim časem dostanu.
Zvláštní příběh s originální ilustrací, která se automaticky nemusí všem malým čtenářům zalíbit. Čekala jsem trochu více textu, ale příběhu to na kouzle neubralo.
Knížka, kterou jsem bezprostředně po dočtení nedokázala úplně docenit. Dívala jsem se na ni pouze jako na hezký příběh pro děti, plný naděje. Až s odstupem času mi došlo, jak strašně hluboké myšlenky v sobě vlastně má. Doporučuji ji přečíst nejen cílové skupině, ale i dospělým :-)
Strašně bych chtěla věřit tomu, že rodičů jako měla Bára, je opravdu jen málo. Bohužel se mi to moc nedaří.
Dostalo se mi něco úplně jiného, než na co jsem v této tématice zvyklá. V knihách o holocaustu se obvykle setkáváme s příběhem konkrétních lidí, obětí, kde nechybí emoce. Zde je vše popsané z druhé strany. Jde o čísla a popis procesu zabíjení, s hlavním cílem - dovést tento proces k „dokonalosti“. O lidech se mluví jako o jednotkách a nejdůležitější je splnit rozkaz, ať už je jakýkoliv. To vše mechanicky, bez jakéhokoliv projevu emocí, bez přijmutí zodpovědnosti za své činy a bez pocitu viny. Mrazivé, znepokojivé a těžko pochopitelné. Přesto výborně napsané a obohacující.
Jsem z knihy lehce na rozpacích. Čekala jsem strašně moc a nejsem si úplně jistá, jestli se mi to dostalo... Hlavní myšlenka je nádherná. Obdivuji také, jak přesvědčivě dokázal autor popsat lidskou zlobu a hloupost. I slza dojetí ukápla. Ale pro mě osobně by byl asi příběh o něco atraktivnější, kdyby autor tolik netlačil na pilu a ubral pár fantaskních prvků. Na můj vkus jich zde bylo až přespříliš. A to je co říct, protože to je něco, co mám obvykle velmi ráda. I přes to nemohu hodnotit negativně. Podobnou knihu jsem v ruce nedržela, takže za originalitu a osobitost nelze dát méně než 4* a vůbec není vyloučeno, že to časem přehodnotím na 5.
Takové malé umělecké dílo. Výřezy jsou skutečně nádherné. Oproti tomu text nestojí za nic :-) To ale autorce snadno odpustím, protože když držíte v rukou takový skvost, slova jsou jaksi vedlejší. Hodnotit budu tedy pouze grafickou stránku a v tom případě nelze jinak, než dát 5*.
Milý a povznášející duchovní příběh. Možná nebude pro každého, protože jsou zde určité pojmy, které nemusí být úplně snadné uchopit. Pokud však máte alespoň trochu otevřenou mysl, jděte do toho :-)
Mé první setkání s autorem a nemohu jinak, než říci, že mi Monsieur Houellebecq doslova učaroval. Kniha rozhodně není vulgární, jak by někdo mohl tvrdit. Erotických pasáží je zde mnoho (a jsou naprosto skvělé). Ale každý kdo čte pozorně, by neměl mít problém pochopit, že sex jako takový není ústředním tématem. Mimo jiné jsem ocenila také atmosféru, která se vznáší nad celým příběhem. Po celou dobu jako by ve vzduchu visela jakási téměř hmatatelná beznaděj. Víte, že se musí stát něco zlomového a tak čekáte, čekáte a čím dál tím víc se bojíte, co to bude. Alespoň v mém případě tomu tak bylo :-) Určitě časem sáhnu po další knize tohoto autora.
Mám li být upřímná, na tento druh poezie moc nejsem – nepovažuji ho za plnohodnotný. Toto byla ale nádhera. Sama vlastně pořádně nevím proč :-) Verše jsou tak autentické, intimní, syrové, přímočaré, ryzí... Je cítit, že vychází přímo z autorčina nitra. Nejvíce mě zaujaly „básně“ ve kterých se dotýká migrace a ženských práv – těm vyloženě tleskám. Když jsem dočetla Mléko a med, myslela jsem, že se do další knihy nepustím. Zvědavost mi ale nedala a jsem za to ráda.
Nebýt čtenářské výzvy 2019, báseň bych si nikdy nepřečetla. Rozhodně jsem nečekala, že se bude jednat o tak příjemné a svižné čtení. I když jsem samozřejmě věděla, co král Lávra skrývá pod vlasy, líbilo se mi, jakým způsobem se k této informaci autor dostává. V průběhu děje téma několikrát hezky nakousne, ale vše vyzradí až téměř na samotném konci. K mému velkému překvapení musím říci, že toto nejspíš nebylo mé poslední setkání s Karlem Havlíčkem Borovským.
Knížka, která se z literárního hlediska těžko hodnotí... Oproti tomu, historický význam je, jako u každého svědectví z této doby, jistě obrovský. Kvůli srovnání s Annou Frankovou jsem ale asi čekala něco trochu jiného. Každopádně jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky. Pro tentokrát ale zůstanu pouze u komentáře, bez hvězdiček...
Úžasná kniha. Vůbec jsem nečekala, že bych z ní mohla být tolik nadšená. Příběh o tom, jak silné může být přátelství, jak může chutnat zrada a kam až může sahat něčí oddanost a obětavost. Během čtení se několikrát stalo, že jsem si strašně moc přála nesnášet hlavní postavu. Ale nešlo mi to. Pokaždé jsem pro něho nějakým způsobem našla alespoň špetku pochopení. A to i přes to, že jsem se tomu ze všech sil bránila. Může ale někdo odsoudit dítě za to, že se chová zbaběle? Myslím, že věta „Pro tebe třeba tisíckrát.“ mi zůstane v paměti už napořád.
Kniha, ze které jsem si vytáhla pár myšlenek, které pro mě měly smysl. U některých pasáží jsem si říkala, že jsou vážně přínosné. U jiných pro změnu něco jako: „Cože? Tohle musí přeci každý chápat, o tom není třeba psát knihu“. A pak tam bylo pár takových, které mi připadaly zbytečně natažené, se spoustou nepodstatných řečí okolo. Rozumím však, že lidé jsou odlišní a každý máme vše nastavené jinak. Proto kniha nachází mnoho čtenářů, kteří ji ocení. Nedokážu úplně určit jestli mi vyhovoval učebnicový styl, jímž je kniha psaná.
Skvělá odpočinková knížka, která se čte úplně sama. Na pět hvězdiček to není, to zas neee, ale rozhodně má co nabídnout. Čekala jsem klasickou červenou knihovnu, která ničím nenadchne a kdyby v názvu nebylo slovo Hygge, pravděpodobně by se mi ani nikdy nedostala do ruky. Po začtení jsem však byla velice mile překvapena. Kláru jsem si naprosto zamilovala. Během čtení na mě přenášela úžasně pozitivní náladu a energii, díky které jsem dostala obrovskou chuť vrhnout se do ještě většího zútulnění mého domova. A právě za to dám knize s čistým svědomím 4*.