Jennkie
komentáře u knih
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Tuto knihu jsem poprvé četla na střední škole a byla jsem uchvácena, protože to pro mě bylo něco nového. Nyní jsem si ji s pořádným časovým odstupem přečetla znovu a celkem radikálně jsem změnila na knihu názor. Dříve mě průpovídky lorda Henryho bavily. Teď, když už mám trochu rozum, je mi lord Henry odporný a jeho názory a životní filosofie je snobská a místy říká plno nesmyslů, které může uznávat snad jen on. O to možná autorovi šlo, aby šokoval, ale na mě to působilo téměř odstrašujícím dojmem a navíc některé Henryho průpovídky byly tak dlouhé, že jsem je přeskakovala.
Co se mi naopak pořád více líbí, je vytříbený vypravěčský styl a nádherné popisy scén a okolí. Pokud pomineme filosofii knihy, jedná se o velmi kvalitní knihu :-)
Ramses Prokletý
Anne Rice (p)
Jak tu již psalo mnoho jiných, tato kniha mě pohltila. Styl psaní Anne Rice je prostě podmanivý, ať se kroutíte, jak chcete. Zpočátku jsem byla trošku skeptická, protože jsem za sebou měla 2 její knihy o upírech a když tato kniha nebyla o upírech, tak jsem si říkala, o čem bude psát, aby to bylo stejně zajímavé... Ale nakonec se musím kát, protože jsem se nemohla dočkat, až se ke knize dostanu a pak jsem se od ní těžko odtrhávala - poslední třetinu jsem dočetla jedním dechem, i když jsem šla spát až nad ránem :-P
Znovu zde obdivuji hluboce analytický styl psaní, kterým autorka prostě pronikne pod povrch věcí i lidí, čímž se čtenář dokonale ztotožní s postavami - a tak to má být. Myslíte si, že mumie chodící po ulicích nové doby je klišé, které už spisovatelé i filmaři vyždímali? Tak tato kniha je důkazem, že i klišoidní tématika se dá podat nově a čtivě :-)
Ztracený symbol
Dan Brown
Je to opravdu hodně akční a propracované čtení, autor si dal záležet, aby pokud možno vše vycházelo z reálných základů a využil je do poslední kapky :-)
Převážně neškodná
Douglas Adams
Opravdu vtipné a neotřelé čtení i popáté, jen mě tam občas mátl ten maglajz s časoprostorem :D
Sbohem, a díky za ryby
Douglas Adams
Taková trošku romantická přestávka ve velké smršti galaktických průšvihů a objevů, ale hezky vsazeno, i když se mi z toho množství informací, co do svých knih tento autor dává, občas motá hlava :D Po předchozích dílech je celkem zarážející, že Země opět/stále existuje, ale vysvětlení se naštěstí dostavilo, i když velmi bizarní, důvody jsem jaksi nepochopila :P a hlavně to bylo podáno jako naprosto nepodstatná doplňková informace, jen tak mimochodem - hlavní roli měl zřejmě Arthurův románek :-) Ale aspoň že tak, bez Země by bylo ve vesmíru pusto :D
Restaurant na konci vesmíru
Douglas Adams
Velmi zajímavé a místy dosti šokující pokračování Stopařova průvodce po galaxii :)
Padesát odstínů temnoty
E. L. James (p)
Nebyl to žádný zázrak, nedělala jsem si iluze již od prvního dílu, navíc se tu lechtivé scénky začínají opakovat a s tím, jak se mění vztah klíčových postav, se z erotického románu dostáváme čím dál tím blíže červené knihovně se vším všady (bohatství, adrenalin peripetie apod), nicméně, když odhlédnu od "kvalit", tak čtivost knihy je jinak dobrá, i když čtenář kroutí hlavou nad některými pasážemi...
Barva kouzel
Terry Pratchett
Moje první kniha od Pratchetta a hned mě úplně pohltila, je to velmi dobrá četba na stres, je tak nerealistická, až je vtipná, člověk se musí pohihňávat, až se na něj lidé okolo dívají jako na blázna :D
Skvěle vyvážený děj, spousta vtipných a napínavých akcí, i kombinace hlavních hrdinů je kvalitně a vtipně vyvážená, Dvoukvítek je s tou svou turistickou naivitou dost často na zabití, ale skvěle ho doplňuje neustále ustrašený a zbabělý Mrakoplaš, ti dva jsou tak protikladní, že právě díky tomu mnohdy vyváznou z těch potíží, co mají, ale jsou také až tak rozdílní, že nebýt Zavazadla, rozešli by se v půlce knihy i dřív.... Zkrátka a dobře je to všechno na chlup vyvážené a hodně čtivé, člověk má nutkání přečíst si tuto knížku na jedno posezení :)
Město knih
Akram El-Bahay
Nesedlo mi to a nejspíš to bude hlavně kulturními rozdíly v psané tvorbě Evropy a Blízkého východu. Myšlenka je dobrá, ale zpracování mě nezaujalo právě kvůli odlišné kultuře autora. Není to myšleno nijak zle, jde prostě o rozdíly v komunikaci Evropanů a v komunikaci arabských obyvatel. Například podivně šroubované přívlastky při popisech situací nebo expresivní lamentování hlavního hrdiny, když hrdinka-žena chtěla něco vysvětlovat ve stylu "co ta ženská zase žvatlá". V místě původu autora (nevím, odkud je, ale arabský vliv je tam cítit) to nejspíš bude velmi oblíbená kniha, ale já na tento styl nejsem zvyklá, tak se mi kniha četla o to hůř a nestojím o pokračování.
Zaklínání světla
Victoria Schwab
Celá série neustále roste do krásy... děj má spád a i když se zrovna nic fyzicky neděje, vtahují čtenáře do knihy reálně popsané pocity postav, až z toho soucítění s nimi musíte někdy i plakat nebo se smát.
Sociologie zločinu
Jan Jandourek
Zezačatku to byla svižná a neotřelá četba, kdy jsem se dozvěděla mnoho nového v kontextu se současným děním. Postupně se to ale smrsklo na definice odbornývh termínů, které už jsem znala.
Nejodlehlejší stanice
Ben Aaronovitch
Takový slabší odvar, ale i tak stále sršící typickým stylem a humorem.
Inkoust, kov a sklo
Gwendolyn Clare
Nevím, jestli to je stylem psaní, průběhem děje nebo čím, ale kniha mě nedokázala vtáhnout do děje. Námět je velmi zajímavý a děj taky není nudný, ale neustále mi vadily tuctové pubertální dialogy (koneckonců je to kniha pro mládež), nepropracované postavy (nebyly dost živé na to, abych se do nich vžila, takže jsem pořád byla nezaujatý pozorovatel) a děj, ač zajímavý, podivně drhl a neodvíjel se plynule. Tři hvězdy dávám za originální námět a zajímavý alternativní svět 19.století, ale jinak to prostě nemělo šťávu...
Princ Lestat
Anne Rice (p)
Tato kniha mě tedy zklamala. Ve srovnání s ostatními díly Upířích kronik, co jsem četla, je tohle slabota.
Přečíst to mi zabralo nekonečně času, protože mne to vůbec netáhlo. Děj byl rozvláčný, neměl spád, pletly se mi tam mnohé zbytečně podrobné medailonky upírů, kteří do děje téměř nezasáhli. Květnatá mluva, která se mi vždycky líbila, se překlopila do čisté romantiky, často až s homosexuálními prvky podle popisu vztahu některých upírů. Také už mě tam začaly iritovat opakované obdivné vzdechy nad sebenedůležitější činností nebo prostě obdiv nad tím, jak někdo nádherně chodí,obléká se, vypadá.
Na mě zbytečně překombinovaný děj a nekonečné diskuze nad řešením. Konec byl nakonec téměř pohádkový na to, jak dramaticky to začínalo.
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
Ctiva kniha,ackoliv tento zanr bezne nectu. Mluva je velmi pestra a dej vetsinou vtipny ;-)
Po nejake dobe se ale zacne historie opakovat a pribehy jsou si podobne.
Stroncium
Jiří Kulhánek
Děj v knize je velmi pestrý hodně se cestuje, hrdina má vtipné průpovídky, ale na můj vkus všude teče moc krve a létá moc končetin. Bojů je tam vůbec hodně a hrdina je všechny zázračně zvládá, jako by se nechumelilo. Po nějaké době jsem začala bojové pasáže přeskakovat, protože se to moc opakovalo.
Duch ohně 1: Válečný čaroděj
Terry Goodkind
Přišlo mi, že se v tomto díle skutečně nic nedělo. První část spolkla obšírná rekapitulace zabudovaná do děje a další část knihy hrdinové plánovali, co dál. Nedošlo k žádnému pořádnému zvratu a hlavní zápletku jsem znala dřív než inteligentní hrdinové. Série už na mě začíná být hodně těžkopádná...
Chrám větrů 2: Proroctví císaře Jaganga
Terry Goodkind
Tato série mě deptá čím dál tím více. Námět má velký potenciál a za jiných okolností by z toho vznikl velmi dobrý román, ale nejvíc mi vadí styl, jakým je to psané. Již u předchozích dílů jsem se rozčilovala, že by celá série mohla být poloviční, protože každý pozdější díl je alespoň ze čtvrtiny rekapitulací těch předchozích. Autor tam pořád dokola omílá minulé události, protože si myslí, že by bez tohoto připomenutí čtenář nepochopil pohnutky hrdinů. Přijde mi, že tak dělá ze čtenářů blbečky a to je dehonestující.
Také mě drásá stále se neměnící styl psaní, kdy je tam minimum přímé řeči, nebo pokud tam je, tak není na správném místě a tam, kde by se hodila, je pouhé shrnutí současné scény.
Kvůli oběma výše zmíněným nešvarům mě čtení nebavilo tak moc a neustále jsem se zasekávala na neobratném stylu nebo jsem přeskakovala dlouhé popisné pasáže.
Navzdory tomu má příběh stále potenciál, a i když se musím trošku přemáhat, abych se vrhla do toho nedokonalého slohu a neobratných formulací, stále jsem zvědavá, co se stane dál...