JerryDexter komentáře u knih
(SPOILER) Jak už je napsáno v komentáři níže: nejslabší díl série. Za mě osobně je největší problém v množství postav. Bylo jich hrozně moc. A... já vlastně nevím, co mě tak zklamalo. Cesta za zničením hnízda nebyla vůbec špatná, ale zatímco po druhém dílu jsem zůstal sedět s otevřenou pusou, po tomhle jsem udělal jen: hm.
Popravdě jsem ani nepochopil linku se Sagou, ta podle mě byla úplně zbytečná.
Série jako celek je super, ale přesto se po dočtení třetího dílu nemůžu zbavit pachuti, kterou ve mně příběh zanechal.
(SPOILER) V prvé řadě bych rád zdůraznil, že Darcy Coates píše velice čtivě. Což je ale asi jediné plus druhého románu ze série strašidelných domů. Objektivně vzato byl příběh neuvěřitelná kravina. Musím přiznat, že v první půlce to bylo fakt strašidelné a koukal z toho solidní horor. Jenže ve chvíli, kdy se dozvíme, kdo je onou tajemnou bytosti obcházející v noci zahradní domek, a kdo je majitelem domu, a v neposlední řadě kdo "straší" ve věži, veškeré napětí jde do kopru. A co se týče ztraceného městečka, ve kterém dvě stě let hnijí ostatky jeho obyvatel, aniž by to někomu připadalo divné... WTF???
A konec to zabil úplně. Nicméně autorka mě baví a dám ji ještě šanci s dalším dílem.
S Larsem je to jako na houpačce, jednou vás neskutečně baví, a podruhé si říkáte, že už jsou na něm ty roky trochu znát. Tenhle díl je rozhodně ten první případ. Lars se při snaze pomoci jednomu z mála přátel, co mu zbyli, dostává do prostředí ilegálních zápasů. A tady jsem byl jako doma. Lars už má něco za sebou, ale rozhodně ještě neřekl poslední slovo. Za mě asi nejlepší díl.
Na začátek se musím přiznat, že nesnáším knihy, kde je už od začátku odhalena identita pachatele. Je mi jedno, jak kvalitně je kniha napsána, zkrátka to nemám rád. Chrise Cartera miluju, a Roberta Huntera snad ještě víc. Nicméně zjišťuju, že mi malinko začínají vadit detektivky, v nichž vystupují superinteligentní padouši i IQ 3000, kteří se ještě ideálně pověsí na hlavního hrdinu, policistu a jdou mu po krku. Tohle se prostě reálně neděje. Neberte mě za slovo, jasně že historie pár takových magorů pamatuje. Viz. Zodiac a další. Mě ale podobné příběhy o vyšinutých a zároveň extrémně inteligentních zločincích, přestávají bavit. Tyhle detektivky už se dostávají do žánru sci-fi. Ano tahle série je skvělá, jen mi v ní víc a víc začíná scházet uvěřitelnost.
Jedna velká pocta Henleinovi. Válka starého muže je nejen o bandě důchodců, kteří se na stará kolena dají k vesmírné armádě. Je to především příběh o přátelství, touze po dobrodružství a nekonečné vůli žít.
Bohužel patřím k těm, co se vrhli na knihy až po shlédnutí seriálu. Logicky jsem tedy byl ochuzen o některé zvraty, jelikož seriál je knihám poměrně věrný. Nicméně i přesto, že jsem věděl, kam se bude děj ubírat, jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Nejlepší postavy za mě bezesporu Arya a Tyrion.
Příběh, který ve mě na dlouho zanechal těžce popsatelné pocity. Příběh o tom, co všechno je člověk ochotný udělat pro to, aby našel sebe sama. Příběh o dlouhém běhu, který by si možná někdy měl prožít každý z nás.
Příběh má skvělou hlavní hrdinku a zajímavé postavy, ale... Zklamalo mě množství překlepů a chybějících písmen, někdy i celých slov. A co se děje týče, přijde mi, že autorka nedokázala využít potenciál celého příběhu. Některé postavy se občas chovaly nepřirozeně hloupě. Některé části příběhu působily neskutečně odfláknutě. Zarazilo mě, že v knize dle mého pohledu uběhlo pár měsíců a najednou se dozvídáme, že se ve skutečnosti jedná o pět let. Wtf??? Škoda, že tenhle námět nespadl do rukou zkušenějšímu autorovi, který by z toho dokázal vytřískat podstatně víc. I tak ale doufám, že se dočkáme dalšího dílu.
Dávám plný počet, protože se mi Danielův styl psaní moc líbí. Ale... Asi to nedokážu úplně popsat. Zaprvé opravdu nechápu, proč není dořešen první díl. Opravdu jsem očekával, že se dozvím, jak zápletka předchozího dílu dopadne. Kniha mě bavila, ale zápletka byla dost slabá. Ani nevím, co jsem od toho čekal, ale kvality prvního dílu to podle me nedosahovalo. Doufám, že se nějakého toho Larse ještě dočkáme.
Je to pohádka, ale i ty se občas dějí. Doufám, že tahle zůstane jenom na stránkách knihy.
(SPOILER) Michaela Crichtona a jeho vědecky podané knihy miluju, tohle byl ale velký přešlap. Skoro mi to přišlo, jako kdyby to napsal někdo úplně jiný. Akční dějová linka je v pořádku, vlastně to bylo docela zábavné. Do očí ale doslova bilo neuvěřitelně stupidní chování snad všech postav. Kdybych se díval na lacinou komedii, tak budiž, ale u takového autora... Hned na začátku středověkého dobrodružství skupina například přijde o dva průvodce, kteří jsou popisování, jako neohrožení mariňáci. A tihle profesionálové si jen tak stojí s otevřenou pusou, když se na ně žene skupina rytířů na koních, a nechají se stupidně zabít hned v úvodu. A takových nesmyslů je v knize více. Tenhle Crichton mě zkrátka zklamal. Nižší hodnocení nedám jenom z toho důvodu, že když si čtenář odmyslí tu hromadu nesmyslů a přistoupí k tomu jako k zabavnému braku, docela to funguje.
V podstatě se jedná o obyčejnou detektivku v neobyčejných kulisách bombardovaných Drážďan. Celý příběh má i lehce mysteriózní nádech. Inspektor Max Heller se musí vypořádat s brutálním sériovým vrahem a přitom přežít válečné běsnění, které je tu popsané velice naturálně. Jdu na druhý díl.
Tak jsem se dočkal odkládaného posledního dílu mojí oblíbené postapo série. A že to čekání stálo za to. Závěrečný díl je intenzivnější, brutálnější a především smutnější, než oba předchozí díly dohromady. Ze scény s vlakem mi ještě teď běhá mráz po zádech.
Příběh končí, co k tomu dodat? Snad jen poděkovat autorovi za napínavou sérii.
Na závěr ještě přišlo milé zjištění, že autor pojmenoval hlavní postavy Manela a Lucíi po sobě a své ženě. Ještě by mě zajímalo, jestli se jeho kocour taky jmenuje Lúculo.
Doba upířích románů pro mě skončila někdy před deseti lety. Tuhle knihu jsem si dal jako jednohubku a... jo, jsem v tom zase až po uši.
Naprosto luxusní, stejně jako předchozí díly. Doufám, že se bude dobře prodávat a Fragment co nejdřív koupí další díl.
Ještě o třídu lepší než první díl. Co bude dál?
Knížek z války, a především těch autobiografických jsem přečetl hodně, ale žádná z nich ve mně nezanechala tolik pocitů jako právě Stopy na cestě. Vůbec nezáleží na tom, jaké máte politické preference, nebo na jaké straně konfliktu zmiňovaného v knize stojíte. Na ničem z toho nezáleží. Příběh je vyprávěn bez jakéhokoliv patosu, který většinou podobná díla přímo zaplavuje. Nevím, co víc bych dodal. Přečtěte si to.
(SPOILER) Chtěl jsem toho ke knize napsat hrozně moc, ale všechno už za mě vlastně napsala uživatelka s linkem Espesita. Originální příběh, nádherná obálka, ale hrozně moc nezodpovězených otázek a logických nesmyslů. V jaké době se příběh odehrává? Nejdřív to na mě působí jako období před první světovou válkou, a vzápětí se zmiňuje policie, sanitky... Všichni muži jsou burani, kteří mlátí ženy a každý druhý ve vesnici je náboženský fanatik. Dobře, pokud přistoupíme na to, že se příběh odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století, bude to dávat smysl. Jenže autorka si očividně nedokázala ujasnit, v jakém období se vlastně pohybuje. Ale abych jen nehanil, příběh je opravdu originální. Možná si autorka ukousla příliš velké sousto. To ale nic nemění na tom, že vymyslela poměrně děsivou vesnici, obývanou děsivými obyvateli, kterou obchází děsivé přízraky. Nižší hodnocení dát nemůžu i kdybych chtěl, nebylo by to zkrátka spravedlivé.
Když si vybavím dva filmy, které mě jako dítě opravdu děsily k smrti, byl to Vetřelec, a hned v závěsu Věc s Kurtem Russellem. Je těžké dívat se na tohle dílo dnešní optikou, když se na nás podobných témat valí hromady ze všech stran. Pokud si ale uvědomíte, že původní příběh pochází z roku 1938, dostává celá VĚC docela jiný rozměr.
Úrovně Ready player one Armada nedosahuje, ale to vůbec nevadí. Je to malinko naivní, ale stále solidní military sci-fi. Konec otevřený, ale netuším, jestli strejda Ernest chystá druhý díl.