JessieEx komentáře u knih

3,5*
Ráda občas proložím svou běžnou četbu (tedy thrillery a ženské romány) nějakou Odeonkou. Neříkám, že se vždy trefím do černého, ale aspoň je to vždy četba na úrovni, kvalitní.
Tentokrát jsem sáhla po Restaurant The Hills, který mě nalákal hlavně obálkou a názvem, no i jménem autora.
Ačkoliv má kniha příběh (velmi pozvolný), žádnou pointu nečekejte, je to prostě jen vyprávění číšníka o všednodenních zážitcích z restaurace, ve které pracuje. Ostatně kniha je spíše novelou nežli románem.
Četba mě bavila moc, jenže jsem doslova šílela z našeho hlavního protagonisty - vypravěče. Osobně s ním mám veliký problém. Přijít do restaurace a narazit tam na toto, hned odcházím, nehledě na to, že do The Hills by mne beztak nepustil, neboť je to restaurace snobská, stálí hosté tu mají své stoly a na ty nově příchozí se obsluha dívá skrz prsty. Zároveň ale je to svým způsobem zašlý a smradlavý pajzl, který si punc noblesy zachovává právě díky zámožné klientele, dobrému kuchaři a úslužné obsluze, jakožto i cennému vybavení interiéru.
Na to vše je náš vypravěč velmi pyšný, on sám je veliký staromilec a milovník všeho kvalitního, znalec umění - malířů, klasické hudby ale i porcelánu. Svoje zaměstnání bere velmi vážně, občas mám pocit, že v něm vidí až poslání. Jakmile něco naruší řád v restauraci, dokáže být až arogantní.
Je úslužný ale zachovává si odstup i od pravidelných hostů, nikdy není přátelský a familierní. Přesto mě bavila jeho fascinace Dámou-dítětem.
Tento starý mládenec má neustále potřebu obhajovat a vysvětlovat své metafory a ohrnovat nos nad vším moderním. Přesto jsem měla pocit, že občas sám propadá závislosti na svém smartphonu.
Až na ně (smartphony) jsem měla pocit, jakoby se v The Hills opravdu zastavil čas před sto lety, a bylo příjemné se na takovém místě na chvíli ocitnout.

11 21.11.2019

Perfektní love story kategorie young adult. Hlavní hrdinové Maddy a Albert to nemají lehké. Oba museli hned po střední začít pracovat a doma na ně čekají jen starosti. Zatímco Maddy pomáhá své single matce s péčí o autistickou sestru B a nemá v plánu je opustit kvůli žádnému klukovi, Albert musí doma čelit tyranskému otci, jemuž přizvukuje neomalený bratr Louis. Ti dva mají štěstí, že se jednoho dne potkají v jízdárně, kam Maddy doprovází svou sestru.
Mohlo by se zdát, že se jedná o tuctovou romanťárnu, ale tohle byl silný melancholický příběh, ze kterého emoce vyloženě stříkaly a konec mi zlomil srdce.
Jediná výtka snad, že nejsem o deset let mladší, ale za to knížka nemůže :) Naopak oceňuji, že už hrdinové byli přece jen odrostlejší, žádní nevyspělí středoškoláci, takže jsem neměla problém se do děje vžít. Doporučuji!
(Pro mě osobně, snad za to nebudu ukamenována, byla knížka lepší, než na obálce zmiňované Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala, emocionálně mě víc zasáhla.)

11 12.11.2019

Zase jedna z moc povedených londýnských/britských detektivek. Naposledy mě zaujala Tatérka a Malé sladké lži nejsou o nic horší! Mezi tak ostřílené autory, jako jsou Bryndza, Marsons a spol., tento debut Caz Frearové nejen že zapadne, mně je dokonce milejší.
Cat je jako detektivka moc sympatická i když má své mouchy, ráda si otevře jen tak víno, dá si k němu jointa a své psycholožce se nepřizná, že má potíže se spánkem. Sympatická mi byla i její nadřízená Steelová, měla skvělý smysl pro humor.
Napsáno je to všechno neskutečně čtivě, na to, že má knížka přes 400 stran, tak to utíká hrozně rychle! Asi ani nemám co vytknout...
Moc doporučuji!

11 12.11.2019

Pokračuju s Kurtem Wallanderem a mám ho čím dál tím radši! :)
Akorát dost lituju, že jsem s druhým dílem tolik otálela a nepřečetla si jej dříve... Přece jen trvalo to skoro rok a za tu dobu jsem toho četla tolik, že si nepamatuji, co všechno se Wallanderovi v první knize přihodilo. A z toho důvodu si jej prostě pletu s Holgerem Munchem z detektivní série Samuela Bjørka... což je na palici, ale musím říct, že Wallander je určitě lepší. Nejen jako postava, ale celá kniha.
I když postava taky není k zahození :) je to prostě sympaťák, hezky vykreslený charakter i pocity.
Děj se odehrává z větší části v Lotyšsku, a musím říct, že to prostředí ve mně vyvolávalo hodně stísněné pocity. O to víc se mi líbilo, že Wallander ze své situace taky nebyl nadšený a prožíval úplně normální lidské pocity (na rozdíl třeba od inspektorek a detektivek z britských sérií - tady je ten rozdíl ve vykreslení hlavní postavy fakt vidět, je mnohem realističtější).
No a celé se to opět čte naprosto výborně! Doporučuji!!

11 18.10.2019

Protože příliš asijských autorů nečtu, Vegetariánka mi připomněla Murakamiho, vlastně oba, Rjú i Harukiho. Stylem vyprávění i samotným příběhem. Toho prvního úchylností, toho druhého magičností. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, určitě to bylo zajímavé, jen přemýšlím, "co tím chtěl básník říci". Mohlo by jít o kritiku společnosti, tam jsem přemýšlela, jestli je opravdu běžné aby nenošení podprsenky a vegetariánství způsobilo takový skandál. Kdoví, jaká je mentalita Korejců. Celkově to, jak se zde muži chovají k ženám je do nebe volající. Přesto jsem neměla pocit že čtu nějaký feministický blábol. A o propagaci vegetariánství se tu taky nejedná, vzhledem k tomu, že v tomto případě se hrdinka stala vegetariánkou resp.vegankou z důvodu náhlého pomatení mysli. Takže ať už se nám kniha snaží říct cokoli, dělá to poměrně čtivě a zajímavě, ale bohužel mě neuchvátila. Slabší nadprůměr.

11 09.06.2019

3,5*
Někde jsem četla přirovnání k seriálu Panství Downton a musím souhlasit. Měla jsem z obou podobné pocity. Chvíli nuda, chvíli mě to naopak bavilo, ale celkově mi ani jedno nepřirostlo k srdci. Panský dům byl do půlky hrozná nuda, potom se skvěle rozjel, ale asi 70 stránek před koncem děsně přeslazený. Takže i když to byl nadprůměr, čekala jsem něco lepšího...

11 22.03.2019

Ze začátku to vypadalo velmi slibně... sympatický hlavní hrdina s pohnutým osudem (ztráta manželky), záhadný případ...ale já nevím, postupně jsem přestala být tak nadšená. Určitě mi to malinko připomínalo severské autory, hlavně asi S. Bjørka. Vyprávění v ich formě z pohledu Davida mě bavilo. Ale pak se přidal další vypravěč a to už nemusím, zároveň přibyly popisy nechutných brutalit a ocitli jsme se v prostředí (nechci spoilerovat), které už je taková docela klasika pro podobné thrillery/detektivky. Jako plus považuji, že se to dobře četlo a že na konci byly vysvětleny téměř všechny otazníky (měla jsem jich požehnaně). Neurazilo ani nenadchlo...

11 17.03.2019

Klasická tragikomická romantická oddechovka. Pokud od toho neočekáváte žádný silný a kvalitní příběh, budete spokojeny ;)
P.S. S odstupem několika hodin musím říct, že ta atmosféra příběhu a ty emoce ve mně pořád ještě doznívají, takže tu asi nějaké kvality budou. Prostě na mě zapůsobila, i když byla "jen" o lásce, ale to každá přece někdy potřebujeme číst ;)

11 13.03.2019

Pocit křivdy není hezká věc. Může vás trápit spoustu let, často myslíte i na pomstu. Když jste ale citově labilní magor, může to přerůst v něco horšího než jen obyčejná malá pomsta, zvlášť když se to vymkne kontrole. To jen tak na okraj o magorovi jménem Elizabeth nebo taky Lilly či Juliette.
Předem upozorňuji, že se nejedná o thriller i když se to vydavatel snaží jako thriller prodat a nestydatě to na obálce hlásá. Na thriller to bylo ale hodně rozvláčné, dlouhé a zamotané, chybělo tomu napětí, bylo to velmi psychologické. Prostě solidní psychárna. Občas mi z toho mrazilo, či jsme byla nervózní z toho, co má zase Elizabeth v plánu, několikrát mě autorka překvapila. Takže to určitě nebylo předvídatelné. Knížka se skvěle četla a to téma i prostředí letadel bylo moc atraktivní. Dal by se z toho udělat thriller, to nepopírám, s takovým námětem se určitě dobře pracuje. Ale to co jsem četla já, byl psychologický román. Dvě výtky: někdy až moc nezajímavých informací, na druhou stranu jsem tu nenašla informaci jak dlouho spolu ti dva vlastně chodili. Nejradši bych dala 5* ale říkám si, že je začátek roku, tak si je ještě pošetřím a třeba časem změním :)
P.S. Doprčic ten konec...ten mě namíchnul i když jsem něco takového čekala...

11 23.01.2019

Při čtení knížky jsem večer usnula, ale nevypovídá to nic o kvalitě knihy :) spíš to téma samo o sobě a pozdní hodina mě ukolébaly. Kratičká kniha plná kouzelných ilustrací od Kat Menschik mě opět dostala! Ač se v příběhu nic moc neděje, Murakami má neskutečný talent napsat to "nic moc" čtivě, zajímavě a inteligentně. U poslední knížky, co jsem četla, jsem měla pocit, jakoby to autorka psala pro hlupáky. Ale tak se nemá se čtenářem zacházet. Můj milovaný spisovatel to moc dobře ví a ke svým čtenářům přistupuje jako k inteligentním a chápajícím lidem. Za to mu děkuji, je radost to číst, přemýšlet nad tím a v duchu jásat, jak se mu to zase povedlo :)
A mimochodem se mu také povedlo nalákat mě, abych se konečně pustila do Anny Kareniny :))

11 22.11.2018

Ano, ilustrace jsou opravdu úchvatné a jsou hlavní esencí této knížky. Nicméně, nelíbí se mi, že autor příběhu je na obálce "zapřen" a je tu jen jméno ilustrátora. Copak spisovatel nestojí za zmínku? Já si myslím, že ano, příběh se mi moc líbil. Je psán pro ty nejmenší, takže jeho cílem není vykouzlit dechberoucí zápletku. Přesto se autorovi podařilo navodit krásnou atmosféru korespondující s obrázky a zakomponovat snad na každou stránku nějaké milé poselství.

11 01.11.2018

Překvapila mě tím, že není ničím zvláštní a vyčnívá vlastně jen svou tloušťkou. Nejde jen o množství textu ale přehršel děje, který by vydal za dva, možná i tři romány. Jinak ano, cestování časem je super, vlastně by se mi líbilo, kdyby v každé společnosti žil inkognito jeden až dva lidé z minulosti nebo budoucnosti. Ale jinak je knížka spíš jen docela obyčejnou červenou knihovnou. Skotsko v osmnáctém století se mi bohužel nelíbilo. Claire jsem si nikdy neoblíbila, k Jamiemu se mi zpočátku ani nehodila (to, jak se nazývali - chlapec, děvče, mladík, Saxonka - bylo dost antisexy), nakonec jsem si na ně zvykla. Asi v polovině knížky mě děj teprve pořádně chytil a pak jsem překvapivě docela rychle dočetla zbytek. Stejně jsem ale přesvědčena, že kdyby Claire hloupě nesetrvala s Jamiem a alespoň se pokusila vrátit do dvacátého století, chudák Jamie by nedopadl tak hrozně a třebas by možná zemřel, ale s čistým štítem. Konec jsem si přála jiný...

11 08.06.2018

I. půlka knihy: Dokonalé! Nemůžu uvěřit, jak je tahle kniha ve všem úžasná - vtipná, romantická, sexy, jiskřivá, inteligentní, šmrncovní...mohla bych pokračovat. Vyrazila mi dech. Vyvolala mnoho hlasitých záchvatů smíchu (což se mi při čtení běžně nestává). Zkrátila cestu z Brna domů... Ten námět mě prostě chytil, Lucinda a Joshua spolu totiž hrají hru plnou nenávisti a ta hra je pěkně rafinovaná, to jak jsou jejich vzájemné pohledy plné pohrdání a odporu z knihy úplně čiší ale zároveň vyvolává salvy smíchu, když si uvědomíte, že jsou do sebe beztak zamilovaní, jen si to neuvědomují. Troufám si tvrdit že tohle je nejlepší romantická "komedie" roku 2017.
II. půlka knihy: Čtu pořád tu samou knížku?? Vtip je tentam, jiskrné napětí jakbysmet. Hra mezi dvěma hlavními hrdiny končí dle mého názoru moc předčasně a spěšně. Následuje nová hra, která už ale není skoro vůbec zajímavá. Je to hra nudných a překombinovaných dialogů a taky hra na zaseklou gramofonovou pásku. Strašná škoda, neskutečně lituju že kniha s tak obrovským potenciálem vyčerpala veškéré své plusy někde hned na začátku.
Ale jelikož první půlka pro mě byla tak za 7 hvězdiček, ty 4 si určitě zaslouží. Konec byl fajn...

11 09.04.2018

Krásný příběh, čtivý od začátku do konce - jednorázová záležitost. Přesně to, co se hodí na odpočinkový, povánoční, dovolenkový den. Jsem ráda, že jsem si knížku nadělila pod stromeček. Je to typický romantický příběh, ale rozhodně né laciný ani tuctový. Taková celkem klasická Jojo Moyes, i když zase trochu jiná. Z ostatních jejích románů bych tento nejspíš přirovnala ke Stříbrné zátoce, ale jsou tam i prvky z jejích ostatních knih. Rozhodně doporučuji tomu, kdo si chce přečíst krásnou a kvalitní romantiku :)
P.S. Chci ještě doplnit, že kniha obsahuje nejen krásný příběh o lásce mezi mužem a ženou, ale ještě mnohem silnější příběh o lásce v rodině a o rodinách obecně a i já jsem tam viděla místy náznaky naší rodiny a bylo to pro mne velmi dojemné...

11 28.12.2016

Přečteno jedním dechem! Knížka mě naprosto uchvátila, vůbec jsem to nečekala. Je to moje první od Jo Nesba a jsem mila překvapena. Nesbo je umělec, poznala jsem to hned v první kapitole, jak umí kouzlit se slovy a jak se to všecho dobře čte, byla to krása. Úvod mě dokonce mírně pobavil, jak se hlavní hrdina představoval. A pak následovalo tolik sympatií k nájemnému vrahovi, to vše za tu jeho citlivou duši, někde jsem dokonce nalezla básnické prvky. Škoda konce, který mne trochu rozesmutnil, popravdě jsem čekala jiný, vzhledem k tomu, že má kniha i pokračování...
"...i když se něco děje stále dokola, není jisté, že se to příště stane taky."
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2016/11/dnes-bych-vam-rada-doporucila-dvevelmi.html

11 05.11.2016

Hurá! Konečně jsem ji přečetla! Trvalo mi to opravdu dlouho. Nejtěžší byl začátek, nemohla jsem se začíst. A pak, když už jsem se konečně začetla a příběh mě začal bavit, skončila první část příběhu a začala úplně jiná a opět mi trvalo, než jsem se začetla. A totéž se opakovalo ještě jednou. Příběh je totiž rozdělen do jakýchsi tří dílů a každý díl je vyprávěn z pohledu jiné postavy (i když v er formě). První díl je vyprávěn z pohledu Mary, která mi byla hned od začátku protivná. Upřednostnila rodinnou tradici před láskou a taky na to tvrdě doplatila. Přesto mi přišlo, že toho nelitovala, snad až ke konci života. Druhý díl je vyprávěn z pohledu Percyho. Percy byl Maryina životní láska ale jejich příběh nedopadl tak, jak si nejprve oba přáli. V obou dílech se prolínají vzpomínky na minulost a útržky ze současnosti. Příběh z minulosti je celkem čtivý, je to srdceryvný doják i když tak trochu kýč. Třetí díl je příběhem Rachel, Maryiny praneteře, která je stejně zabedněná jako její tetička, tudíž mně krajně nesympatická. Její příběh je už slabší, víceméně Rachel opakuje Maryiny chyby, před kterými se ji Mary snažila chránit. Konec se mi nelíbil...
Nemůžu říct, že by to byla špatná knížka. Přečíst se dala a možná si přečtu i Sen o Somersetu. Sice byla místy nudná, místy kýčovitá, místy se děj nešikovně zamotával a já už se k ní rozhodně nevrátím. Ale budu na ni vzpomínat, na tu atmosféru Texasu minulého století, na příběh velké tragické lásky a na tu hromadu nespravedlnosti, která tu vždy byla, je a bude.

11 29.08.2016

Moje první od Jojo Moyes. Pěkný a silný příběh, ale nic extra. Velice dobře útočí na čtenářovy city, ale kolísá. Musím se přiznat, že ačkoliv přečteno na jeden zátah, semtam jsem si dovolila malinko přeskakovat. Ne stránky, jen odstavce, prostě některé části příběhu mě moc nebraly. Nemohu říct, že by byly zbytečné, jen nezajímavé. I když se mi zápletka moc líbila a navíc mám ráda smutné konce, tenhle mi přišel prostě takový divný, nijaký. Žádné překvapení, žádné nečekané vyústění. Nejsilnější část příběhu se podle mě nachází někde uprostřed knihy. Prostředek jsem prostě probulela, zato na konci už jsem ani slzičku neuronila. Jen jsem potom ještě dlouho po dočtení nehnutě seděla a vstřebávala to. A to vstřebávání u mě značí dobrou knihu.

11 03.06.2016

Tak trochu naivní, trochu dětinský, nereálný, ale taky trochu úsměvný a milý příběh. Nečetl se moc dobře, knížku jsem odkládala a moc se mi k ní nechtělo vracet. Nejlepší část podle mě byl ten "road trip" až ke konci knížky. Scéna s čůráním v autě mě tak dostala, že jsem se musela smát nahlas. Závěr mě prostě nebavil. (TROCHU SPOILER) Který blázen se vrhá do tak bláznivého dobrodružství, když už dopředu ví, že to na konci nebude mít kloudného řešení? Proč hlavní hrdina dělal celkem šílené věci kvůli lásce, kterou nechal na konci jen tak odejít? Proč musela jeho láska vyznít tak povrchně? Proč příběh neměl větší hloubku? Protože předpoklady k tomu měl. A ještě jedna otázka autorovi: Pro jakou věkovou skupinu byl příběh napsaný? Přišel mi moc "dospělácký" pro teenagery, ale zase trochu "nevyspělý" pro dospělé... I tak lehký nadprůměr, rozhodně neurazí ale taky nenadchne...

11 02.05.2016

3,5*
Musím přiznat, že jsem malinko zklamaná, po záplavě nadšených recenzí jsem čekala trošku víc. Knížka rozhodně nebyla špatná, ale taková trochu plytká, naivní a hlavně jsem tam necítíla absolutně žádnou chemii mezi hlavními hrdiny a to je něco, co v romantické četbě potřebuji :)
Jako oddechové čtení to ale bylo fajn a oceňuji také krásnou obálku.

10 20.08.2024

Už jsem to málem s Bridgertony vzdala...teď jsem ráda, že jsem to neudělala. Předchozí tři díly (nečetla jsem popořadě) mě docela zklamaly. První dva jak přes kopírák, Čekanka nakonec taky nic moc.

A tak jsem z Nevhodného návrhu neskutečně mile překvapená! Na mé vysoké hodnocení má vliv i správné načasování. Sáhla jsem po knize uprostřed obrovské čtecí krize...a přečetla ji na jeden zátah. Prostě mi to sedlo! Bylo to tak akorát:)

Zatímco předchozí díly vykrádají samy sebe, tady autorka vykrádá jen Popelku.... dělám si srandu, náhodou to byl super retelling Popelky, vůbec mi to nevadilo, naopak.
Taky se mi líbil vývoj příběhu a to, že zásnuby neproběhly moc brzy, jako u předchozích knih.

Sophie byla zpočátku takové zlatíčko nevinné, představovala jsem si ji jako mladou Audrey Hepburn Časem se ale ukázalo, že má drápky a nebojí se je použít a že se dokáže sama o sebe postarat. Ke konci mi přišla až přidrzlá.

Celkově ten konec už byl na mě trochu too much, obešla bych se bez toho, ale to by nebyla Julia Quinn, kdyby tam nebylo něco na sílu :)

Tento díl neměl tolik vtipných prupovídek, ale zase to dohnal romantikou a příběhem a já jsem velmi velmi spokojená. Moc doporučuji a s Bridgertony nekončím :)

10 19.03.2023