JezinkaJ komentáře u knih

To se ale máme, že žijeme teď a tady. Před pár lety jsem viděla film, takže povědomí o převýchově padlých dívek v Irsku mám, ale i tak. Krutost ve jménu církve. A nejen církev za to mohla, co ty rodiny, které se dívek zřekly a do klášterů je dovláčely?
Téma dobré, jinak mi celý příběh přišel lehce přitažený za vlasy. Chápu, že čtenáře je potřeba zaujmout až šokovat. Což se povedlo. Příběh měl spád, bavilo mě si číst až na ty koně, kteří za nic nemohli. Doufám, že to nebylo inspirováno ničím a šlo jen o drsný autorčin nápad. Tyhle pasáže jsem fakt četla nerada.
(za mě 3,5, půlky se nedávají, takže 4 a příště zase uberu) :-)

9 10.08.2018

Agatho, prostě skvělé. I jako Mary Westmacott jsi báječná spisovatelka. Tak těžké téma zpracovat s takovou lehkostí pera, to je obdivuhodné.
Kniha je čtivá, člověka lehce mrazí, když hlavní hrdinka odhaluje své vnímání světa a svoje skutky konané pod vírou nejlepších úmyslů. Postupně vám dochází o co jde a jak strašný život vedle ní musí být. Úmysly, i ty nejlepší nejsou omluvou. Docela by mě zajímalo, kde Agatha viděla inspiraci.
Já jsem tuhle knihu objevila jen díky Čtenářské výzvě a své zarytosti, poskládat ji z díla Agathy Christie, co jen to půjde. Je škoda, že je tohle dílko takové polozapomenuté, protože si to vůbec nezaslouží. Pouhých 160 stran a skoro celý dospělý život v nich.
Doporučuji všem co si rádi čtou a přemýšlejí a občas se nechávají unášet svými dobrými úmysly, stejně jako já.

9 06.08.2018

Co říct, když příběh je krásný, čtivě napsaný, čtenář-já ho hltá, lituje každé přečtené stránky a téma je tak strašně tragické, děsivé a skutečné. Bože můj, jak jsem ráda, že jsem to nikdy nemusela zažít. Netuším, jak se přeživší mohou vyrovnat se svými prožitky a ztrátami a žít pak dál. Doufám, že touha po životě je, tak silná, že Felix všechno nějak překonal a ke svému roku 1983 nakonec došel.
Kniha rozsahem nevelká, přesto sílou příběhu neměřitelná.

10 02.08.2018

Znepokojující čtení. Inspirace skutečností je poněkud varující.
Vzít strach jako modus operandi je nelidské. Jedna z nejsilnějších negativních emocí podpořená představami, zkušenostmi a obavou z očekávaného, nám umí zkazit život. A to jsme pořád ještě ve vlastních rukách, když z nich zmizíme do rukou výzkumných, nečeká nás už nikdy nic pěkného. Na tohle jsem myslela, když jsem si četla.
Nadechnu se, s radostí si užiju každý svůj den, a se strachem budu nakládat velmi opatrně. Bát se budu jen stomatologa. :-)
Přežila jsem i nereálně fatální hlavní hrdinku.

7 01.08.2018

Ach ty naše slabosti, kterým mnozí podléhají a pak se zaplétají do věcí, které už nemají svou cenu, ale cenu mnohem vyšší až nejvyšší. Těžko hodnotit a soudit, když nevíme, zda bychom byli lepší, pokušením odolnější...
Dobrý příběh s maximální dávkou nechutností, kterou jsem schopná snést. To si vždycky říkám a platí to i pro ostatní knihy ze série, když čtu a vím, že je to už tak akorát na hraně. A souhlasím s názorem, že konec byl trochu náhlý. Jenže co když to tak chodí? Co když člověk tápe a pak mu zapadne střípek a obraz je náhle jasný a konkrétní?
Postava Katie je dobře vykreslená, líbí se mi, že se plete, není fatální žena, chybuje, užívá si mužskou blízkost. A pouští chudáka setra na dvorek, místo aby ho pořádně provětrala na procházce.
Díky Tabby za trefně vymyšlený termín "dávka nechutností". :-)

10 10.07.2018

Kdo miluje, hleda zpusoby, kdo ne, hleda duvody. Asi takhle to vidim ja.
Libila se mi sire pribehu. Libila se mi konstrukce a zajima me, co bude dal. Jestli se dvere nekdy otevrou, lec jsem na dovolene a Vykupne mam doma. To zase budou muka zvedavosti.

9 25.06.2018

Paráda!
Kvůli téhle knížce jsem přehodnostila pár posledních, které jsem četla a sundala jim jednu hvězdičku, protože kdybych to neudělala, musela bych Entomologovi dát šest a to nejde. :-) Jediné mínus je Charlotta, tyhlety fatální, lehce vyděračské potvory, fakt nemusím. Projde životem jako tank, všechno zničí a pak uraženě odkráčí středem. Třeba už v příštím díle zmizí. :-)
Určitě doporučuju k přečetení.

10 23.05.2018

Už jsem to zmínila u druhého dílu této série, zvláštní mi připadá, jak se vše točí kolem dětských obětí. Za náhodu to úplně nepovažuju.
Dobrý napínavý příběh. Četla jsem všechny čtyři díly za sebou a vůbec jsem se nepřesytila. :-)))
Napínavé a čtivé, stejně jako ty předchozí kousky.

8 23.05.2018

Pro mě zatím nejlepší díl celé série a mimořádně dobře napsaná detektivka. Hra únosce je fakt vypointovaná bez chybičky. Postavit rodiče proti sobě, to se Angele Marsons povedlo. My, na výkon orientovaná společnost, přesně takhle fungujeme. Hodně jsem přemýšlela nad tím, co bych dělala já. Kde by byla lidskost, čest, soucit a důstojnost....
Čtení mě hodně bavilo. Jen ten konec, ten byl trochu slabší...

11 23.05.2018

Ďábelské hry jsou vpravdě ďábelské. Už od dětství nesnáším manipulace a ty skryté obzvlášť, takže s touhle knihou jsem si přišla na své. Plus se znovu opakuje téma zneužívání dětí. Copak to s tou Angelou Marsons je? Čtu třetí díl a děti jako oběť jsou tam zase...

Dobrý příběh, který se skvěle čte, téma opět přesahuje rámec běžné detektivky. A já doufám, že manipulátoři se mi vyhýbají.

9 02.05.2018

Čtivá detektivka. Zajímavý a hlavně drsný příběh. Sympatická Kim Stoneová, další z řady zarputilých kriminalistů s těžkým dětstvím.
Bylo a je mi tak moc líto všech dětí, kterým se díky rodičům dětství nepovedlo a dokonce pro ně bylo utrpením. To vážně není fér.
Doufám, že všichni, na které světská spravedlnost nedosáhne, neuniknou trestu a dosáhne na ně spravedlnost jiná a horší.
Já hned otevírám další díl.

7 28.04.2018

Myslím, že Nemesis je více románem nežli detektivkou. A mně se líbilo krůček za krůčkem postupovat příběhem. Líbilo se mi, seznamovat se s účastníky zájezdu a třemi sestrami a všemi dalšími figurkami pohybujícími se v ději.
Nemám nadhled, mám totiž Agathu už od rané dospělosti moc ráda. A její Vlastní životopis je naprosto skvělá výpověď doby.

11 04.04.2018

Bezva příběh, skoro víc román než detektivka. Byla jsem dost ráda, že hlavní padouch zůstal hlavním padouchem a nevyklubal se z něj skrytý gentleman.

5 23.03.2018

Mistrný příběh skvělé paní Agathy Christie. S takovou radosti čtu dialogy postav, a jsem tam s nimi jako úplně neviditelná figurka, která nikdy nevstoupí do děje. Baví mě drobné postřehy a poznámky hlavních hrdinů, baví mě výborná konstrukce příběhu, baví mě Hercule Poirot i jeho způsoby a lakýrky.

10 11.03.2018

Vtipný nápad propojení Hercula a Hercula důmyslné paní Agathy. Ráda se dozvídám a to se tady určitě děje a k tomu všechny záhadné úkoly. Kniha se mi mimořádně líbila. Určitě doporučuji k přečtení.

9 06.03.2018

Dobrý příběh s dobře vystavenou konstrukcí a překvapivý závěr. Kde jinde bych se také mohla dočíst, nač zemřel Gustav Klimt, než v detektivce. I tohle mě na čtení baví, že se neustále dozvídám. Čím méně tu kterou informaci potřebuju, tím lépe si ji samozřejmě pamatuju.
Moc jsem se bavila a nemohla jsem přestat číst. Naštěstí mi choroba neumožnila vstávat z postele. :-)
Julian Hirtmann se stává mým oblíbeným záporným hrdinou. Tak trochu mi připomíná padoucha Hluchého z detektivek Eda McBaina. Otevřený konec mi taky dává naději, že si počtu i příště a na to se těším už teď.

12 06.03.2018

Díky, Agatho. Číst tvoje knihy je radost a ty jsi musela být mimořádná žena. Tvou obdivuhodnou fantazii ti nemohu nezávidět.

8 12.02.2018

Dvanáct povídek a dvanáct záhad.
Mně se to líbilo. Některé kousky více, jiné méně, ale i tak jsem se při čtení dost bavila a o to mi většinou jde. Po Olze Tokarczuk jsem si potřebovala rozptýlit tíhu na duši.
Rozhodla jsem se letošek věnovat Agátě, a co nejvíc knih, které se mi podaří najít a propojit s tématy, "nacpat" do výzvy, což je svým způsobem výzva i pro mě. Moje osobní, dosud tajná, teď už "vykecaná". :-))
Škoda, že mistrná Agatha neobdržela i Magnesii Literu. Tuším, že přijdou okamžiky, kdy nastanou potíže...

Dechberoucí čtení, tentokrát bez mého komentáře:
"Všechno pomine. Moudrý Člověk to ví od samého začátku a ničeho nelituje"
"Nejlepší způsob jak se zbavit nočních můr je, převyprávět je do záchodové mísy a pak spláchnout"
"Ale pokud je na počátku všeho Pád, je možné ještě více nebýt?"
"... snažila jsem se na to nemyslet, protože smrti je všude kolem tolik, že nestojí za to, být posedlý jen tou jednou jedinou."

8 22.01.2018

Drsný život na australském venkově. Těžké obstát a uživit se farmařením. A do toho ještě typicky maloměstské vášně, klepy a staré viny.
Dobrá detektivka, skvělé rozuzlení a závěr. Sympatický policista i detektiv. Čtení mě bavilo, ale žít bych tam opravdu nechtěla.

13 06.01.2018