JezinkaJ komentáře u knih

Knihu zrcadel jsem četla kvůli Výzvě a byla lepší než jsem si očekávala. Což je dobrá varianta.
Zdařilý román s trochou detektivna, pro mě skutečné postavy, uvěřitelné zápletka, já prostě ráda věřím tomu, co čtu. Líbilo se mi rozdělení děje do tří částí, přičemž každou vypráví někdo jiný s jinou účasti v příběhu. To je zajímavý a originální nápad. Za mě zasloužené 4 *.

7 28.07.2019

Kniha nestojí za přečtení, je to naprostá ztráta času, který lze využít čtením ověřených vzpomínkových monografií.
Omluva pro to není. Co všichni ti, kteří gulagy opravdu prošli a co potom ti, kteří byli nahnáni jenom tam? Může snad jejich příběh vyprávět někdo, kdo tam vůbec nebyl???

Ach Grahame, tys toho nenechal, nemůžeš si hrát na autora ženských románů. Ty tvoje fatální vztahy...
V tomhle díle jsi z Katie udělal slušnou mrchu. Necháš ji v příštím díle zastřelit?
Jako vždy, dobre se to čte, slušný dovolenkovy relax, ale nesmíte čtení brát moc vážně.
3,5 a protože je léto a za ten konec teda 4.

9 08.07.2019

Chvíli mi trvalo přijmout autorův styl, ale když se mi to podařilo, příběh mě zasáhl. Nemůžu říct, že se mi líbil, nebo že mě bavil, když je silný a smutný.
Je těžké, jít svou cestou, je těžké, být jiný, je těžké, když nejste povrchní, je těžké poznat, kdo je vám vlkem a kdo berankem. Je těžké být sám.

9 07.07.2019

Nechtěla bych být Hana a nakonec ani Eva a ani Viktor. Hana, nezralá rozmazlená hysterka se záchrannou sítí pod zadkem; Eva, pracovitá venkovská žena, poznamenaná nečekaným odchodem manžela a frustrovaná z toho že její dcera Hana žije svůj život jinak, než by si Eva představovala a Viktor, syn a vnuk, který se v tom chudák plácá.
Kniha o ničem mimořádném a přesto dobře zpracovaný a nakonec i laskavý příběh. Není snadné psát o trvalých rodinných neshodách a hádanicích tak, aby to bylo uvěřitelné. Pro mě tohle uvěřitelné bylo.

13 01.07.2019

Metlo, díky za skvělý komentář. Cítím se úplně stejně.
Jsem v půlce knihy, čtu ji kvůli výzvě a začínám být značně rozladěná z prvoplánovosti autorčiny. Alespoň ji z toho podezírám. Doufala jsem v zázrak a náhlé vylepšení, teď, dík Metle, vím, že jsou to marné naděje. :-) Štve mě ta počestná, pracovitá, poctivá a spravedlivá Ruth, se svým nadmíru talentovaným a slušně vychovaným synkem, ke kterým je svět tak velmi, velmi nespravedlivý, ale oni neumdlévají ve své touze, být co nejlepšími. Ach jo!
Až si tak říkám, jak by asi dopadl běloch, kdyby si vyrazil na nákup do Bronxu nebo do některých rizikových oblastí Harlemu. Myslím, že hůř, než když Ruth kupovala dárek pro matku.... Považovali bychom snad toto za rasismus, ne, považovali bychom to za bělochovu blbost. (tedy alespoň já ano. Jasně bylo by fajn, kdybychom si byli všichni, ale opravdu všichni, rovni a měli i rovné příležitosti, ale náš svět takový není a nikdy nebude)
No nic, pravděpodobně to tedy dočtu, ale už jsem dík výzvě narazila na mnohem lepší tituly. Trpím záhadnou tendecí myslet si, že se Ruth jmenuje Rubby.
PS. Dočteno. Nepřekvapeno. Koupila jsem si Dámu ve zlatém a už se na ní moc těším.

Také se mi zdá, že tendence serie je spíš sestupná. Při čtení jsem se sice bavila a netušila jsem, kdo je pachatel (to snad asi nikdo) :) a oceňuji i to, že autor nechal Miu trošku vzpamatovat a nerozčilovala mě tak jako v minulém díle svou touhou, odejít ze světa a svou nechopností to opravdu udělat, ALE tenhle díl je trochu blbost. Nejlepší ovšem je, že přijít na to, se dá až po jeho dočtení.
Beze studu přiznávám, že pasáže, kde je Mia autorem vyzývaná k odchodu, nemilosrdně přeskakuji, ač mi tenhle styl čtení opravdu není vlastní.
Ať je to, jak je to, další díl budu číst zas. Asi. :-)

12 13.06.2019

Yrso, bavilo mě to. Nápad s radioamatérským vysíláním je super a šifry taky! Huldar a Freya mají potenciál, jejich vztah-nevztah moc nenatahuj, ať to není nuda. Způsob jejich seznámení a dalšího setkání je vtipný, tak ať se ti pak nerozplizne.
Postavy jsou reálné, zlo přítomné, nespravedlnost taky. Karla mi bylo vážně líto. A také jsem se s radostí nechala vodit za nos a užila si překvapení zvratů a odhalení v ději. Bezva zábava.

Skvělé. Eriko, slib mi, že v příštím díle už Marka necháš úplně odejít a budeš si žít svůj život.
Výborně napsaná detektivka. Výborně vykreslené postavy, včetně Marissy. Bavila jsem se čtením a tipovala úplně mimo.
PS. Doufám, že Peterson byl podveden a někdy příště na to přijde. Jsem ten příběhář a cynik realista k tomu.

15 05.05.2019

S tebou nebo bez tebe, hlavně ale se sebou. Aneb, nikdy neztrácejte víru v sebe sama a ani naději, že to bude zase lepší. Ono to totiž lepší bude, stačí jen usilovat a něco dělat.
Lehké ženské čtení a proč ne? Někdy si člověk potřebuje takový láskyplný příběh přečíst. Ne všem všechno dobře dopadne, někdo za své chyby zaplatí, takže nejde o úplně nudnou červenou knihovnu.
Knížka se lehce čte, příběh rovně odvíjí, zajímavé je, že ho současně vyprávějí oba, každý ze svého pohledu. Pokud si trochu potřebujete odpočinout od svých starostí, směle do čtení.

8 25.04.2019

Ach ty dobré úmysly... Slovní spojení "myslím to s tebou dobře" mi spolehlivě nažene strach.
Kniha se dobře a snadno čte. Děj plyne, nic mimořádného se neděje, protože se to už stalo, a vy postupně vstupujete do života hlavních postav.
Být opuštěn svým partnerem jen proto, že odešel k někomu jinému, je těžká životní situace. A zvládnout to bez ztrát, je ještě těžší. Stejně, jako je obtížné opustit někoho, kdo vám bere sebe.
Mně se kniha líbila.

9 03.04.2019

"Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě."

Nemůžu napsat, že to bylo skvělý a krásný, když jsem půlku probrečela. Je to silný, strhující, venkovský příběh, jehož tragičnost umocňuje vědomí, že to není příběh ojedinělý. Bohužel. Dík za to, že se mám líp.

"Když Bůh dopustí, aby dobří lidé byli vydání napospas zrůdám, nemá jim co odpouštět..."

18 10.03.2019

Grahame, Grahame, přestaň prosím cpát do svých knih milostné příběhy. Nedá se to číst.
Příběh je napínavý, někdy trošku víc popisný a méně reálný, ale to autorovi promíjím líp, než ty sladkobolné odbočky a fatální lásky komisařky. Irsko je se svou dramatickou historii dobrou reálií. Za sebe jsem fakt ráda, že dohody fungují a jsou respektovány.
Katie, měla bys víc venčit Barneyho. :) Zaslouží si to. :)

5 03.03.2019

Skvele. Pribeh se prede mnou rozvijel a vsechno bylo cim dal horsi. Chvilemi jsem musela prestat cist ze strachu, co bude dal. Spravedlnost si umi davat na cas a k nekomu neprijde nikdy.
Stejne to vzdat nesmime.

Jsem ráda že je Joona zase na scéně. Vnímám, že lecos je za vlasy přitažené a poněkud nereálné, ALE já nejsem detektiv ani odborný poradce, jsem jen čtenář. Mě to bavilo a děj byl pro mě napínavý. Neřeším reálnost ani to, jak je možné, že "stařík Jurek" všechny obelstí a je tak strašně rychlý. :)
A těším se na dalšího Joonu.

12 18.12.2018

Tak trochu ženské čtení, tak trochu jsem fňukala v metru...
Temný příběh a zcela nepochopitelný. Jen doufám, že je pouze z hlavy autorčiny a nikdy se nestalo, aby tohle rodič udělal svému nezvedenému dítěti, které ho trochu zlobí, nebo má vlastní názory na svůj život.
Život a úroveň státních psychiatrických zařízení v první polovině minulého století musela být opravdu dost tristní. Mohu jen doufat, že nyní je to jiné, lepší.
Za čtivost dávám 4, jinak to vidím na 3 hvězdy. Přece jen víc román pro ženy než román.

9 10.12.2018

To byl ale nápad, umístit děj do prostředí Michellinem ohvězdičkované restaurace. Jak k tomu asi my, mimořádně mlsní čtenáři, přijdeme?? Inu, trpěla jsem strašlivě jak nad rozborem jídla (kromě žabích stehýnek i když myšlenka, že-by se mihla), tak i nad rozborem vína a občas jsem měla velkou touhu ochutnat. Tedy díky, Petere Mayi.
Knížka se moc dobře čte, rodinné historie mě vždycky zajímají a baví. Příběh byl zajímavý a zamotaný tak akorát a jsem ráda, že nikdo z hrdinů není výrazně kladnou postavou. To úplně nemusím.
Už teď jsem noc zvědavá, kam se Enzo vrtne příště a doufám, že až všechny záhady vyřeší, najdou se zase další. :-)
Doufám, že Peter May nemá v úmyslu napsat rovnou kuchařku.

11 05.12.2018

Bezva krimi. Erika mě baví, příběh je čtivý. Je to vždycky dobře, když autor vymyslí postavu, která se má kam vyvíjet a je zajímavá. Erika s manželem, dětmi a vyrovnaným životem by mě tak nebavila.
Na každý díl se těším a souhlasím s názorem, že by bylo fajn, kdyby autor psal skoro tak rychle, jak rychle my čteme. :-)

Na Hjortha s Rosenfeldtem se snažím už ani nemyslet. Na jejich další dílko čekám dva roky!

Skvělé.
Bylo to poučné i napínavé a napsané tak, že se kniha v podstatě čte lehce a sama. Rozhodně to neměl mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich lehké a přesto obstál jako muž i jako moravský markrabě. Život na středověkém dvoře, ve středověkém městě i za jeho hradbami, je moc dobře popsaný. Někdo měl štěstí a někdo ne. Na někoho světské právo dosáhlo a jiný mu, třeba načas, unikl. Všechny ty čachry kvůli dědictví a prospěchu, ach bože, je to tak stejné, proto a nebo protože jsme i my pořád stejní.
Knížka se mi hodně líbila ačkoliv historické romány nemusím a koupila jsem si ji jenom kvůli Výzvě a tomu, že jsem tu četla dobrá hodnocení.

11 15.11.2018

Po letech jsem, kvůli Výzvě, četla tuhle knihu podruhé. A vida, bylo to stejně dobré jako kdysi. Člověk si při tom čtení říká, jak strašnou moc má rodinné prostředí, jak můžeme v dobré víře zničit život těm, které máme rádi. A kolik síly stojí nepřízeň překonat a ze všeho vystoupit živý a zocelený.
Jo jo, být mezi lidmi člověkem není jen tak a co pak mezi vlky. :-)