jfialova komentáře u knih
Tak všichni asi tuší, o čem to je. Žádný napínavý a překvapivý příběh se nekoná, celý děj se dá shrnout do pár vět. Upřímně jsem čekala, že to bude něco jako 50 odstínů před sto lety. Ano, jsou tam poměrně podrobně popsané erotické scény, tím kniha získala popularitu, ve své době to musel být šok. Překvapila mě ale poměrně hluboce propracovaná filozofická rovina knihy, to bych nečekala a ani by mě vlastně nenapadlo, že by to šlo spojit dohromady. Osoby mi ale nebyly sympatické a k srdci mi nepřirostly, Connie byla taková pipina, která se zbláznila do prvního chlapa, který jí pořádně rozhodil sandály, a ten chlap byl prostě divný, takový nevypočitatelný. Že by kvůli němu odešla od bohatého manžela do totální životní nejistoty mi přijde přitažené za vlasy. Konec je divně otevřený, chtělo by to vidět ten pár po takových 10 letech.
Klasická kingovka, která neurazí ani nenadchne. Téma mě osobně minulo, takže možná je to důvod, proč nejsem po přečtení úplně nadšená. Kdo čeká velkolepé pokračovaní příběhu Dannyho z Osvícení, bude asi trošku zklamaný. Ne každý skončí v životě dobře, což je konec konců i tento případ. To by samo o sobě nevadilo, ale celý příběh je podle mě zbytečně komplikovaný, obsahuje spoustu odboček, které bohužel nakonec vedou nějak do ztracena-třeba příběh baseballového kluka a ostatních dětí si podle mě zasloužil aspoň odstaveček na závěr. Autor má prostě nastavenou laťku hodně vysoko, ale i slabší knihy stojí za přečtení, protože vypravěč je to úžasný. Kniha jede v klasickém schématu padouši vs. klaďasové, nechybí ani oblíbený motiv správňáckého děcka, které bojuje proti zlu. Některé momenty připomínají jiné autorovy knihy, což působí trošku dojmem slátaniny (nemyslím to zle, jen mě nenapadá výstižnější termín)-prostě tady jsem vymyslel zajímavý moment, to by se do téhle knihy mohlo taky hodit, protože trošku nevím, jak to s tím Dannym dál vyvést. Ale chápu, že při takové ohromné produkci se prostě autor někdy opakuje, protože vymýšlet stále něco nového není možné. Vidím to tedy jen na průměrné hodnocení.
Ano, je to tím, že jsem byla líná, dočetla jsem všechny zásoby ve čtečce a přišla chvíle, kdy nebylo co číst a kde ji nakrmit a jediné, co zůstalo od minula, byla tato kniha. Takže uznávám, že jsem do toho šla přesto, že jsem se dušovala, že už nic dalšího z této série číst nebudu. Co dodat, "nezklamalo" mě to. Kniha podprůměrná, překlad strašný, místy to nedává ani smysl a čeština trpí. Slohově bych to chápala tak u žáka šesté třídy. Možná v tomto opravdu pomůže AI, protože platit někomu za takovou práci jsou vyhozené peníze. Autor se drží opět stejného scénáře, kdy čtenáři předhodí dva vrahy s podobným stylem, takže si jako máte myslet, že to dělá ten druhý. Pak najednou se vynoří chybějící indicie, kdy se potvrdí, že vraždí někdo jiný, přičemž průměrně bystrému čtenáři už to musí být dávno jasné (z vlastní zkušenosti, rozhodně se nepovažuji za bůhví jak briskního myslitele). Do toho vstupuje uřvaná tupá seržantka, jako vždy natvrdlý Carlos, který asi má vyvyšovat božské Hunterovi intelektuální schopnosti a nová posila týmu, údajně geniální bývalá Hunterova spolužačka, která vyrostla z ošklivé intelektuálky do nádherné geniální hackerky (jak jinak). V dalším díle se dá čekat milostný románek. Vysoké hodnocení opravdu není na místě.
Průměrná kniha, hodnocení zde neodpovídá. Duchařské romány mi nevadí, horory taky ne, ale tady bylo tolik očividných nesmyslů, že mi to zkazilo celkové čtení. Nejvíc mi asi vadila práce autorky s tokem času v rámci děje-hrdinka ráno vstane, posnídá se sousedkami, ty ji zavezou autem do města, tam nakoupí, přijde domů a už se stmívá a nastává večer. Přitom holka nevaří, skoro nejí, neuklízí, nepracuje, pak už se ani nemyje, jenom stále krmí kočku. Dle rozvrhu dne jsem si nikdy nebyla jistá, jestli už je večer, nebo ještě ráno, popřípadě poledne. Jen pořád panoval stres, že už se bude stmívat. Myšlenka nebyla špatná, ale nějak se to prostě nepodařilo dotáhnou do zdárného konce.
Knihu jsem doslova zhltla během dvou večerů-škoda, že nebyla delší. Nicméně chápu, že sehnat vůbec nějaké lidi, kteří budou ochotní a schopní popsat, čím si v KLDR prošli, není jistě nic jednoduchého. Neskutečné, co se tam děje, jak může člověk člověka tak vykořisťovat, ponižovat a systematicky ničit už od narození ve jménu ujeté ideologie (které podle mě navíc stejně ve skutečnosti nikdo nevěří). Všichni spoluobčané, kteří si myslí, jak se mají špatně, by si to měli přečíst a zamyslet se nad sebou. Važme si toho, co máme, svoboda je velmi křehká a můžeme o ni přijít ze dne na den. Po přečtení knihy mě napadá otázka, co by stalo, kdyby režim ze dne na den padnul. Byli by lidé v KLDR vůbec schopní žít v demokracii? Jak by se chovali jako svobodný stát? Jsou toho ještě po tolika letech schopní? Oceňuji velmi lidský přístup autorky, která netouží z rozhovoru udělat za každou cenu senzaci, nikoho nesoudí, na druhou stranu umí položit i nepříjemnou otázku. Doplňující poznámky jsou velmi užitečné pro běžného člověka, který nezná do detailu reálie Severní Korey. Také složení výpovědí je výborné, od mladé slečny po starou paní, od lidí z nejnižší vrstvy po dobře společensky postavené osoby. Ráda si přečtu i její ostatní knihy.
Kniha zachycuje životní příběh Adama Traska od jeho dětství až po jeho smrt. Děj je zasazen do amerických reálií na přelomu 19. a 20. století, tedy do doby turbulentních historických událostí. V knize se mihne i sám autor jakožto jedna z okrajových postav příběhu. Možná proto na mě kniha působí trochu idealizovaným dojmem, protože postavy mi přijdou příliš sečtělé a zásadové. Nevím, ale nepřijde mi reálné, aby americký farmář té doby četl filozofická díla a dlouhosáhle o nich přemýšlel a debatoval se sousedy. Myšlenky jsou to samozřejmě zajímavé a dávají knize další rozměr, ale přijde mi to trošku mimo realitu, když to srovnám třeba s životem svých prarodičů, kteří žili a pracovali v podobných podmínkách a měli úplně jiné starosti (tedy ještě v době před kolektivizací, pak už to samozřejmě moc srovnávat nelze). Přesto je kniha dobrá, lze v ní najít spoustu zajímavých paralel, zejména odkazujících na Bibli a další klasická díla.
Celkově napínavé, neotřelý námět, dobře se to čte. Děj má spád, přišlo mi to zajímavé a knihu jsem přečetla za pár dní. Zajímavá je forma vyprávění, kdy hlavní hrdina vlastně vypráví své mrtvé manželce příběh o tom, co se stalo a co dělal po její smrti. Konec mi ale přišel takový slabší, rychle useknutý. Jako horor bych to neoznačila, spíš jde o detektivní příběh.
Téma alkoholika Harryho, který je však schopný ze své závislosti v tu pravou chvíli vždy vystoupit a pak do ní zas v klidu vklouznout, mi přijde už trošku vyčerpané. Tady se nám okruh postav ustálil, na začátku přidaná postava vyžilé stará herečky postupně vysublimuje do ztracena, nicméně autor už nemá moc kde brát, když skoro všechny nechal v minulých dílech umřít (i v tomto díle však aspoň jedno úmrtí z řad staré gardy máme). Takže je to takový komornější příběh dalšího vadného sériového vraha. Konec příběhu je otevřený a dává tušit brzké pokračování. Nějak zvlášť mě to bohužel neuchvátilo.
Pro mnohé čtenáře jakýs takýs průměr, mně osobně se kniha dotýká více jako matky a sestry člověka s psychiatrickou diagnózou. King prostě umí výborně vystihnout postavy dětí a dospělých, kteří jsou v případě Blaze věčnými dětmi. Dokáže do toho dát tu hajzlíkovskou stránku (která má většinou někde svůj smutný původ), ale najít i tu dobrou dušičku, která tam je přes všechno to špatné, co se přihodilo, někde v koutku dřímá. Suchý konec považuji za jediné možné reálné vyústění (bohužel) a nevadí mi, i když byl předvídatelný. Za mě dobrá kniha, ze které mně mrazí.
Skolila nás doma nemoc a to je čas, kdy trávíte spoustu času v posteli. A k tomu patří i čtení knih. Když navíc máte vedle sebe malého spolumaroda, je čas sáhnout po ověřených trhácích - a to je i tato kniha. Za posledních pár dní jsme ji přečetly s dcerkou asi stokrát :-) Já ji jako dítě milovala a líbí se očividně i dnešním dětem. Televizka na závěr prvního dílu je naprostý hit, jen prasátko prý není roztomilé, jak autor tvrdí :-)
V podstatě opět podobný scénář jako v minulých dílech, jen modus operandi se mění zas na jinou nechuťárnu. Vedlejší postavy slouží pouze k tomu, aby byly nějakým zvráceným způsobem zavražděny, nebo dělaly křoví po všech stranách skvělému Hunterovi, popřípadě obojí. Stylisticky ubohé, překlad mizerný. Kapitoly končící vždy v rozhodujícím klíčovém okamžiku mi připomínají pořady televize Nova v 90. letech. Opět vysoké hodnocení nechápu. Buď lidi nikdy neměli v ruce fakt kvalitní knihu a nemají s čím srovnávat, nebo jsme na tom jako společnost fakt bídně.
Milé, vtipné, doplněno o skvělé ilustrace, které tomu všemu dávají ten správný rozměr.
Dobré detektivky mám ráda, ale toto je bohužel opravdu jakž takž průměr. Překlad se oproti prvnímu dílu o trochu zlepšil, ale žádná velká sláva to pořád není. Brutalita scén by mi nevadila, kdyby to nebylo to jediné, čím kniha zaujme. Tady bohužel nápaditost končí, všechno ostatní je povrchní, někdy nelogické. Vysoké hodnocení opět nechápu, není fakt za co chválit.
Některé pohádky poněkud postrádají logiku, což je problém, protože děti si toho samozřejmě všimnou a nejen že na to upozorní, ale dožadují se vysvětlení, což je potom složité :-) Některým pohádkám trochu chyběla pointa, pořád jsem čekala, že z toho vyplyne nějaký závěr a ono nic... Každopádně chorvatské pohádky mají blízko k těm českým, motivy se opakují, jen se různě prolínají nebo jsou doplněny o nějaký nezvyklý detail. Četli jsme v rámci projektu Noc s Andersenem.
Průměrná detektivka, 92% hodnocení absolutně neodpovídá realitě. Překlad tragický, to mi asi vadilo úplně nejvíc ze všeho, protože to poznamenalo i dialogy, které vyzněly díky tomu často trapně a neodpovídaly situaci a charakteru postav. Číst se to dá, ale fakt jako oddechovka nebo že zrovna člověk nemá v zásobě nic lepšího. Nic nového autor nepřináší, nebýt nadprůměrného množství nechuťáren, kniha by nejspíš úplně zapadla.
Třetí díl je taky velmi dobrý, styl autorky mi vyhovuje. Příběh byl o něco zamotanější než ty předchozí, některé kroky vyšetřovatelů mi přišly trochu nelogické (nechci spoilovat, tak se nebudu více rozepisovat), ale celkově mi to nějak zvlášť nevadilo. Baví mě, jak si autorka umí s čtenářem pohrávat. Zhruba v polovině knihy jsem si poprvé začala být jistá, že vím, jak se to stalo, pak se moje hypotéza zhroutila, načež jsem si byla jistá ještě asi pětkrát a nakonec to bylo všechno jinak :-) Ráda si přečtu i další díl.
Zajímavé pokračování, které na předchozí díl navazuje pouze náznakově, takže lze knihu číst i bez znalosti první knihy. Úplný závěr mi přišel nereálný, ale v zásadě to celkový dojem z knihy nenarušilo. Líbí se mi členění knihy do krátkých kapitol, kde autorka přeskakuje mezi současností a minulostí doplněná o články z novin a reakce internetových Sherlocků (vždycky si říkám, jestli se pak v reálném životě podobní za svoje internetové zvratky aspoň zastydí, ale bohužel asi ne). Těším se na další díl, káply jsme si s autorkou do noty :-)
Typický Václav Čtvrtek, něco podobného bych nebyla schopná napsat ani za milion :-) Dodnes vůbec nechápu, kde na to všechno chodil, jak se mu podařilo vymyslet tak originální postavičky, fantazií oplývající příběhy z různých mikrosvětů, to vše napsané krásnou hravou češtinou. Toto dílko je kraťoučké, ale splňuje vše z výše uvedeného do puntíku, obrázky text krásně doplňují. Ideální pro malé čtenáře, které těší, že jednu ze svých prvních knížek můžou svižně přečíst sami až do konce.
Po delší době kniha, která mě zaujala a čtení mě vyloženě lákalo. Taky jsem ji přečetla asi za 5 večerů, což už se mi dlouho nepodařilo. Vyhovuje mi určitý autorčin odstup od hrdinů-vyšetřovatelů. Detektivky, kde se píše co měl kdo ke snídani, kdy si čistil zuby, jak staré má boty a lidi chodí běžně po 14 hodinové směně ještě do fitka, živí se instantními polévkami a mají fyzičku jak Chuck Norris, mi už lezly krkem. Tady se osobní život zmiňuje, ale nikdo se v něm nebabrá víc, než je třeba pro děj daného příběhu-možná to začne v dalších dílech série, uvidíme. Líbila se mi i celková konstrukce příběhu, autorka jakoby sledovala myšlenky čtenáře. Vždy nahodila udičku (ta Sharon je ale kráva, to snad není možné) a po pár stránkách zjistíte, že se vám to fakt nezdálo a je to ještě větší kráva než jste mysleli :-) Těším se na další pokračování.
Na to, kdy byla kniha napsaná, musím říct-dost dobré. Tehdy to navíc muselo být značně kontroverzní téma-hromadné oplodnění vesničanek neznámým hostem z vesmíru by i dnes mohlo leckoho pobouřit či minimálně uvést do rozpaků. Přesto nejde o žádný lechtivý románek, ale spíše o seriózní úvahu coby kdyby. Ano, je pravda, že některé aspekty autor tak nějak přechází a zasloužily by si více pozornosti, jiné naopak pitvá až příliš. Celkově je ale nutné pochválit odvahu autora s takovým námětem vůbec přijít a dát tomu určitou hloubku a ne jen nahonit laciné body u senzacechtivých čtenářů.