jfialova přečtené 382

Sběratel kostí 1998, Jeffery Deaver

Napínavá detektivka s podprůměrným překladem a trošku moc akčním dějem na to, aby působila uvěřitelně. Nicméně pokud máte tento žánr rádi a chcete si u čtení odpočinout, určitě to není špatná volba. Konec je celkem povedený.... celý text

Její konec 2021, Shari Lapena

Kniha se poměrně dobře čte, děj ubíhá a autorka čtenáře udržuje v napětí. U autorky mě ale štve, že postavy vystupují ve svých myšlenkových pochodech nějak a v poslední čtvrtině knihy se ukáže, že to vůbec nebyla celou dobu pravda. Kdyby to popisovala z pohledu třetí osoby, bylo by to v pořádku. Ale pokud se daná postava hroutí, že ji někdo neprávem obviňuje z něčeho, co neudělala, brečí kvůli tomu a vše popisuje v první osobě, je takový zvrat minimálně divný. Celé je to pak tažené do zbytečného extrému, kdy se čtenář nemá čeho chytnout a nemá ani šanci cokoli předvídat, když ví, že autor vlastně téměř určitě lže, jen není jasné v čem. Autorku bych nicméně úplně nezatracovala, možná si časem vzájemně sedneme.... celý text

Ďáblův spolek 1995, Jack Higgins

Kniha není špatná, ale bohužel ji hodně shazuje špatný překlad. Asi důsledek snahy dostat sem v 90. letech co nejvíce zahraniční literatury, kdy se neřešila kvalita, ale kvantita. Zápletka jinak celkem zajímavá, Higgins je dobrý vypravěč. Některé detaily jsou trochu přes čáru (přehnaná hloupost či chytrost některých postav, hlavní hrdina je nezranitelný atd.), ale to k tomuto typu literatury do jisté míry asi patří, protože jinak by to byla nejspíš nuda. Liam Devlin je sympatická literární postava, takže si ráda přečtu i něco z další autorovy tvorby. Orel byl každopádně jiná liga, proto jen tři hvězdy.... celý text

Pták a Veverčák na ledě 2017, James Burks

Děti četly tuhle knihu jako jednu z prvních, když se naučily číst. Komiks je lákavá forma, příběh jednoduchý, obrázky pomůžou si všechno barvitě představit, textu není mnoho. Není to žádná nápaditá pecka, ale svůj účel to splnilo a úplně blbé to taky není.... celý text

Tisíce planoucích sluncí 2008, Khaled Hosseini

Jedna z knih, kterou si budu asi navždy pamatovat. Nedokážu si vůbec představit žít v takové zemi, kde polovina obyvatelstva žije v podstatě v otroctví a sociální izolaci, kde otcové a synové využívají své matky, dcery a babičky a kupčí s nimi jako s dobytkem. A nejzrůdnější na tom je ten společenský konsenzus, který toto považuje za naprosto normální a správné. Rašíd byl pro mě neskutečně odporná postava, nejspíš i proto, že nebyl jen vyloženě špatný a zlý, ale objevily se u něj několikrát i záblesky něčeho dobrého. Tak jako ve skutečném životě nic není jen vyloženě černé, nebo bílé. Nejlépe zpracovanou postavou je dle mého názoru Marjam, autor ji dokázal vykreslit velmi lidsky a její životní příběh je opravdu silný. I když jde o literární fikci a chápu, že se může od reality lišit, nepochybuji o tom, že život v Afghánistánu je velmi těžký. A jsem ráda za to, kde a v jaké době žiju, já i moje malá dcera.... celý text

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Zajímavě pojatá dystopie, námětem mi připomíná Bachmanův Dlouhý pochod, který se mi ale líbil díky svému minimalismu asi o něco více. Tady je cítit cílení na kategorii young adult (trošku násilné vynechání explicitní sexuality, přehnané schopnosti mladé hrdinky působící až nedůvěryhodným dojmem, teenagerské výlevy emocí) a konec se mi zdál trochu divný. Celkově ale palec hore!... celý text

Tajemství růžového pokoje 2018, Pauline Peters (p)

Považuji se za poměrně náročného čtenáře, ale tahle lehce sentimentální a naivní série se mi líbí. Není to žádný literární klenot, ani nápaditá detektivka, od které se nebudete moci odtrhnout. Je to ale milé čtení zasazené do zajímavých historických reálií, s kterými si autorka dala aspoň práci, což dnes už také není zvykem. Prostředí německých lázeňských měst mi přišlo zajímavé, tajemství německé babičky předvídatelné (ale nějak zvlášť mi to nevadilo), postavy trochu prvoplánové, ale milé. Příjemné odpočinkové čtení.... celý text

Pilíře země 2021, Ken Follett

Tlusté knihy mám ráda, ale přiznám se, že toto je už trochu extrém, tak jsem četbu delší dobu odkládala. A nebyl důvod, čtení šlo jak po másle, takže to ani člověku nepřijde, že čte skoro tisícistránkovou bichli. Jako sonda do života společnosti v 12. století v Anglii je to moc fajn. Jediné, co bych vytknula, jsou jednostranné charaktery postav-tedy když začnete číst kapitolu, ve které se vyskytuje William, je vám jasné, že nastane nějaký problém. Naopak stavitel Tom bude vždycky klaďas a zachová se jedině čestně a správně. Realita bývá složitější a myslím, že v době, kdy se děj knihy odehrává, lidé opravdu nějaká morální dilemata příliš neřešili, protože mnohdy šlo prostě jen o čiré přežití. Přesto si ráda přečtu i další díly.... celý text

Pacientka 2023, Tim Sullivan (p)

Za mě zatím nejlepší díl série. Autor se už hezky "zajel" a celé si to hezky sedlo. Některé charaktery se vyvinuly poněkud jinak, než jsem po přečtení prvního dílu předpokládala, překvapila třeba původně neslaná nemastná Alice (v dobrém slova smyslu). Je to trošku zidealizované, počítám, že v reálném světě by to člověk s Aspergerem neměl tak růžové, jako to má detektiv Cross obklopený chápajícími a empatickými kolegy (až na jednu výjimku, která ale dostane přes čumák). Každopádně je milé si to o tom aspoň počíst :-)... celý text

Cyklista 2022, Tim Sullivan (p)

Pokračování série se mi líbilo více než první díl. Nějaké mouchy by se určitě našly, ale čtení mě bavilo, příběh nebyl zbytečně dlouhý a celé dohromady to dávalo smysl. Těším se na pokračování.... celý text

Zkáza a naděje 2018, Leigh Bardugo

Po výplňovém druhém díle jsem čekala konečně nějaké fajn rozuzlení a ukončení. Bohužel jsem se nedočkala. Ano, poslední díl je lepší než neslaná nemastná dvojka, ale žádná pecka. Ubylo zbytečné romantiky a přibyla akce, ale přijde mi to pořád nějaké nedotažené, jakoby se autorka strašně bála postavit čtenáře před drsnou realitu. Takže ano, Mal umře, ale pak ho zas rychle oživíme, aby nevzniklo někomu nějaké trauma. Samotný konec nebudu komentovat, to je slaďácký trapas. Ponaučení, které z toho pro mě plyne, je, že je hodně autorů, kteří umí vymyslet skvělý svět, ale jen málokterý pak umí vymyslet odpovídající příběh, aby využil jeho potenciálu. Což je bohužel i tento případ.... celý text

Bouře a vzdor 2017, Leigh Bardugo

Dějově celkem o ničem, až na úplný závěr, který mě navnadil i k četbě závěrečného dílu-snad nebudu zklamaná. První díl byl o stupeň lepší, tady se pořád plácáme v divnovztahu Aliny a Mala, které bych oba dva na místě nejradši profackovala, ať se proberou. Jak psal někdo přede mnou, po tomto díle by pomohlo snad už jen to, kdyby Mal umřel, aby děj mohl smysluplně pokračovat a nemuseli jsme pořád dokola sledovat povzdechy, naštvané výrazy, slzičky a smutné pohledy. Absence sexu (byť chápu, o jaký druh literatury jde, ale i náctiletí už proboha asi tuší, že něco takového existuje) to celé posunuje do jakési vyšinuté roviny-Alina zachraňuje svět, vede jako vrchní velitel celou armádu, hraje si ve všech ohledech na dospělou a s klukem se drží za ruku a občas se někde v křoví políbí!? Nevím, možná by se mohlo aspoň naznačit, že k něčemu došlo. Škoda, že Temnyj se v knize vyskytuje jen okrajově, bohužel ze všech unylých postav je tahle moje nejoblíbenější a otevřeně jí fandím.... celý text

Zubař 2022, Tim Sullivan (p)

Není to bůhví co, tři hvězdy dávám za to, že v půlce knihy jsem už měla vraha odhaleného, na druhou stranu kniha se čte dobře a hlavní hrdina je neotřelý. Překlad není z nejkvalitnějších, ale také se to dá vydržet, znám horší. Ideální jako odpočinkové čtení.... celý text

Světlo a stíny 2017, Leigh Bardugo

Možná je problém v tom, že nejsem cílovka tohoto žánru, ale i mladší čtenáři si zaslouží kvalitní literaturu a nejsou mezi nimi samí naivové a pitomci. Autorkou stvořený svět má velký potenciál, inspirace starým Ruskem je originální. Její psaní také není špatné, určitou atmosféru to má a dobře se to čte. Hlavní hrdinka je trochu na pěst, mnohem lepší a zajímavější je postava Temnyje. Ale tolik trapných klišé, platonického vzdychání, fňukání typu "nevím jestli ho miluju nebo ne a jestli on miluje mně", to si fakt ani YA kategorie nezaslouží. A myslím, že v takovém měřítku snad po tom ani netouží-já jsem teda podobné knihy nikdy nevyhledávala, a to ani jako náctiletá. Další díl zkusím, už ho mám koneckonců připravený, tak doufám, že se to vyvine žádoucím směrem.... celý text

Setkání stínů 2017, Victoria Schwab

První díl mě docela vtáhl, takže jakmile jsem se dostala po nějaké době k dílu druhému, s chutí jsem po něm šáhla. Bohužel tentokrát to nějak nebylo ono. Autorka umí psát, její svět je zajímavý, postavy dobře navržené, ale děj této knihy se vleče jak týden před výplatou a až na úplném konci to začne být zajímavé s tím, že si ale musíte přečíst díl třetí. Postava Lily se v tomto díle mění z celkem fajn holky s těžkým osudem na psychopatickou kravku, která se neustále hrne, kam nemá, pak je z toho vyschýzovaná a zatahuje do toho všechny kolem. Alucard mi tam přijde tak nějak do počtu, aby bylo čím to vyplnit a jak postavy dostat v jeden čas na jedno místo. Odehrávající se lovestory jak ze základní školy. Třetí díl zkusím, protože bych ráda věděla, jak to skončí a snad nebudu zklamaná.... celý text

Orel vzlétl 1998, Jack Higgins

Knihu jsem si s chutí přečetla, ale Orel přistál mě osobně oslovil více. Liam v tomto příběhu je už tak trochu moc velký machr. Podobné knihy na pozadí reálných historických událostí mám ale ráda, navíc jsem ji začala číst během dovolené v Belfastu, což bylo stylové :-)... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Dobrý příběh, ale styl psaní autorky mi k tomu nějak neseděl. Jako bych četla nějakou osnovu, která se bude teprve dál zpracovávat. Osudy hrdinů zajímavé, zaujala mě postava Václava představující typického československého občana, který svou pasivitou a připodělaností způsobil ostatním lidem nemalé problémy, nevlastnímu bratrovi dokonce zničil život. Otázky svědomí pak v sobě utloukl frázemi o ochraně rodiny. Zrůdnost celého minulého režimu je v pozadí příběhu, přesto prosakuje na povrch-opravdu to nebyla žádná idyla, jak se dnes někteří pokouší tvrdit.... celý text

Rozsévač smrti 1972, Georgij Michajlovič Brjancev

Ke knize jsem se dostala ne úplně záměrně, prostě jsem na dovolené u rodičů měla dočteno, tak jsem sáhla do jejich knihovny po něčem, co jsem ještě nečetla. Přesně toto je kniha, jichž jsou všude po republice plné knihobudky a nikdo po nich-právem-netouží. Příběh samotný není úplně špatný, ale ta ideologická masírka z toho dělá totální brak. Hvězdu dávám právě za druhou část knihy popisující život ilegální skupiny odbojářů na území okupovaném německými fašisty. Kniha jako taková vypráví o dvou kamarádech, čekistech z Ljublanky (už to samo o sobě je teda otřesné). První část píše jako deník Andrej Trapeznikov a popisuje vyšetřované případy diverzantů, ať už domnělých či skutečných, a kromě toho radosti a strasti každodenního života sovětských občanů. Tato část je i čtenářsky dost nudná, například popis schůze, kde si volí pracovníci čeky členy výboru má asi tři kapitoly. I přes snahu autora vše idealizovat je zřejmé, jaký strach měli běžní občané z vyšetřovatelů z Ljublanky, že ne všichni tam pracující byli zrovna féroví a že běžný život nebyl žádný med. Nechápu hlavně ženské postavy, které oddaně slouží svým manželům, neustále během péče o děti připravují nějaké oslavy bez jakékoli pomoci zvenčí, kdy vyvrcholením je to, když se jejich muž s kolegy na tuto akci vůbec ráčí dostavit. Muži pak veškerý volný čas tráví na schůzích, oslavách, s kamarády na výletech, navíc služebně neustále nečekaně odjíždí na různé štace a vůbec jim to nepřijde divné. Druhou část knihy píše jako deník druhý z kamarádů zvaný Dim-Dimyč. Toto už je zajímavější. Popisuje život skupiny diverzantů infiltrovaných do německých struktur na okupovaném ruském území. Ano, i toto je přitažené za vlasy-Rusové jsou skvělí, přestože nemají s podobnými akcemi žádné zkušenosti, vše se naučí a vše jim vychází-protože jsou uvědomělí komunisti a jde jim přece o společnou věc. Smrt manželky a dětí se tam zmiňuje mimochodem jako celkem nepříjemná životní událost-ale jede se dál, vlast nás potřebuje, ne? Němci a ruští kolaboranti jsou naproti tomu neschopní, hloupí a nakonec všichni raději spolupracují s Rusy, protože je k tomu dokáží různými způsoby přesvědčit. Nechybí ani milostná love story, ale v pojetí této knihy si nejsem jistá, jestli vůbec k něčemu došlo, možná četli po nocích jen Marxovy texty. Nakonec oba přátelé při odbojové činnosti zahynou, což hodnotím kladně z vícero důvodů, ale celkově to vyznívá přesně v duchu "nás mnogo". Jako svědectví literárního úpadku a sonda do literatury časů minulých dobré, jinak tak na podpal do kamen.... celý text

Děti Volhy 2020, Guzel Jachina

Vynikající kniha, po dlouhé době úplné zjevení co se týče práce s jazykem. Překlad je naprosto vynikající. Kniha je jako barevný obraz. Byť jsem Volhu spatřila maximálně v televizi, autorka mě přenesla na místo samé, cítila jsem vůni a chuť všudypřítomných jablek, cítila jsem vítr v sadu, slyšela jsem šumění vody, praskání ledu, viděla jsem Grimmův statek jako na dlani. Postava Bacha je geniální, němý Němec je tichým účastníkem dějinných zvratů, aniž si sám uvědomuje jejich závažnost a význam. Přesto je jejich součástí, přesto zasahují i do jeho života. Postava děvčátka dává příběhu energii, přidává hluboký citový rozměr, byť vztah Bacha a Anče není úplně jednoduchý-jako nic v životě člověka. Paralelní příběh Lenina a masového vraha Stalina zase vnáší pocit reálného strachu a zla, třeba v příběhu s kapry a hladovými psy. Těším se na další knihy!... celý text

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Na tři hvězdy to vydá, ale přijde mi, že autorka sama nějak neví, co s načatým příběhem. Takže se v poměrně rozsáhlé knize neustále taháme po celém Duvalském pohoří bez většího smyslu tam a zpátky, aby se to nějak vyplnilo, načaté záhady z minulých dílů nespějí bohužel k žádnému rozuzlení, spíše se neustále komplikují a k tomu nám přibývají nové. Ilan se tváří, že už tomu všemu pomalu dochází na kloub, já se přiznávám bez mučení, že jsem spíš stále zmatenější a jen čekám, odkud vyskočí zas nějaká nová kreatura, která to celé ještě více naboří. Na to, že to má být pentalogie a máme za sebou tři díly, teda nevím nevím, jak to s takovým tempem stihne autorka někam dotáhnout. K charakterům postav jsem se vyjadřovala už u minulé knihy, ale nikam se to zásadně neposunulo, akorát Ilan je čím dál tím horší hysterická pipina. Nu což, každý literární hrdina nemůže být povedený. Oceňuji aspoň, že už nemusíme trpět u oříškových očí, ale ty prasečí řitě tomu teda zrovna moc nepomohly. Přivítala bych taky trochu práci s jazykem, přijde mi to jak slohovka napsaná v dvouhodinovce češtiny v pátek odpoledne.... celý text