jfialova komentáře u knih
Z celé série patří tento díl k těm slabším. Téma už mi přijde poněkud vyčerpané, příběh je tedy dost překombinovaný, aby se dalo vůbec nějak navázat na předešlé díly. Další složku příběhu tvoří rozebírání osobních problémů Joony a Sagy, což mi také nepřišlo bůhví jak záživné. Konec se víceméně dal očekávat, takže ono napětí v podstatě vychází pouze z akčního pronásledování sériového vraha. Vedlejší postavy nám poněkud prořídnou, čekám tedy, že v dalších dílech přijde něco nového-kéž by. Číst se to dá, ale po několika opravdu zdařilých detektivkách této dvojice prožívám trochu zklamání.
Kniha pro převážně ženské publikum. Mě osobně příliš nenadchla. Příběh šamanky mi přišel zajímavý, povedený byl i příběh o ovdovělé Carlotte ve zlatokopecké osadě, ale ta soudobá dějová linie byla slabá, předvídatelná a laciná (sirotci, bohaté vdovy, utajené porody, "nečekané" milostné vzplanutí atd.). Autorka tedy není asi špatná, umí vymyslet zajímavý příběh, ale z nějakého důvodu píše tak, aby se zalíbila určitému publiku, což její knihy vlastně devalvuje.
Kniha plná absurdních situací a ujetých postav. Humor mi přijde místy až trochu moc násilný, ale pobavila jsem se a čtení uteklo jak voda. Ráda budu v sérii pokračovat. Námět knihy mi přijde originální, autor vzhledem ke svojí profesi volil opravdu dobře.
Tuto sérii mám ráda, i když kniha je opravdu rozsáhlá a když jsem ji poprvé spatřila, trochu jsem se lekla. Čte se to ale velmi dobře, děj má spád, takže mi to nijak zvlášť nevadilo. Samozřejmě by se daly najít nějaké drobnosti, které by se daly autorce vytknout, ale nic z toho mi nepřišlo až tak zásadní, aby mi to při četbě vadilo. Ráda si přečtu i další díl.
Uznávám, že kolem kauzy je spousta otazníků, ale kniha je bohužel psaná stylem TV Nova-senzace za každou cenu, který je mi proti srsti. I když věřím, že pánové si s knihou a celou kauzou dali spoustu práce a znají podrobně pozadí toho všeho, jako čtenář cítím tlak, abych uvěřila tomu, že pan Kajínek je nevinný, v podstatě vzorný člověk, který se stal nebohou obětí policejní a justiční mafie. Což asi také nebude úplně pravda. Každopádně náš pan prezident to vyřešil za nás za všechny (nevím, zda úplně šťastně), pan Kajínek je na svobodě a jak to bylo doopravdy se už asi nikdy nedozvíme.
Neurazí, ani nenadchne. Osobně to vidím na průměr v rámci daného žánru, který ale čerpá ze slavného předchůdce. Jinak by asi kniha až tolik pozornosti nevzbudila. Přenesení děje do Ameriky nebylo špatné, některé momenty byly vydařené, celkově ale příliš akční a příliš překombinované.
Tato klasika světové literatury po mi celá léta z různých důvodů unikala , ale konečně si ji mohu smáznout z pomyslného seznamu. Kniha je fakt dobrá, naprosto nadčasová, čtenář nemá pocit, že by četl 70 let starou záležitost. Příběh je výborně vystavěný, postava vypravěče a hlavního hrdiny Billa nenudí a není ani zbytečně přemoudřelá. Co chybí knize na akčnosti, doplňuje bohatě sondami do společenských a mezilidských vztahů, zajímavými úvahami a popisy post-apokalyptického světa. Jediné, co bych knize a autorovi vytkla, je podle mého názoru až příliš pozitivní náhled na přeživší, kteří mají v drtivé většině altruistické a správňácké sklony, i když se objeví i prototyp padoucha, sobce a fanatika. Chování postav mi proto přijde tak trochu nereálné, ale to nic nemění na tom, že kniha jako celek působí výborným dojmem a stojí za přečtení.
Chvílemi bych to přirovnala k Hrabalovi po americku-trhlý týpek, trhlé životní historky, podobný styl vyprávění, vše samozřejmě posypané americkým pozlátkem. Pak se to ale zvrhlo v absolutně absurdní příběh, který nabíral na obrátkách, na neuvěřitelnosti, byl komický a zároveň strašně smutný, plný věcí k hlubšímu zamyšlení i povrchní srandy. Kromě hromady praktických rad do domácnosti (odzkoušela jsem rovnou fígl s čištěním skvrn od ostružin), naprosté originality a zvláštního konce si odnáším i rozporuplné pocity, jestli to už nebylo až trochu MOC.
Téma rodinné vyvražďovačky mi přišlo zpočátku jako takový laciný tahák na čtenáře-dnes jako autor musíte prostě vymyslet nějaký trhák, aby o vaši knihu v regále vůbec někdo zavadil. Když pominu drsné detaily spojené se samotným činem, musím říct, že šlo o zajímavou sondu do života amerických puberťáků. A možná už i trochu těch českých, protože bohužel i do našich českých vod už dorazil ten všemožný hnus spojený s pokrokem. Beru, že některé momenty jsou poněkud nerealistické (například Diondřin život bohaté holky v zabordeleném baráku plném pitbulů), na druhou stranu drogy, pubertální hecování, první lásky aspol. můžou s mladým člověkem slušně zamávat. Znáte to: byla to taková slušná rodina, vždycky zdravili...
Opravdu zvláštní kniha, která se popravdě i těžko hodnotí. Přidávám hvězdu za originalitu. I když věřím, že někdo jiný zase může namítnout, že je to celé úplně o ničem. A ono svým způsobem opravdu asi je :-) Děj zachycuje jednu noc v Tokiu, kde se odehrává příběh několika málo postav. Ty se během této noci setkávají a jejich osudy se na krátkou dobu prolnou. Z dialogů postav se dozvíme něco málo z jejich minulosti, s koncem noci se ale vše utne a můžeme jen spekulovat, co se asi tak bude dít dál.
Kniha hororových povídek, jejichž společným jmenovatelem je voda. Japonské reálie jednotlivé příběhy ozvláštňují. Mně osobně se nejvíc líbily povídky Podmořský les (s hlavním hrdinou jsem se vyloženě ztotožnila a nebylo to teda vůbec příjemné) a Osamělý ostrov (to byla sice z hlediska možnosti, že by se to skutečně mohlo stát, asi blbina, ale zaujal mě autorův nápad). Neklidná voda měla sice zajímavý námět, ale přišlo mi to dost nedotažené... Akvarely jsem asi nepochopila :-/ V Plavbě snů mi hlavní hrdina přišel nějaký psychicky vadný, takže i přes dobrý námět mi to nějak nesedlo. Sádka byla velmi dobrá a Na širém moři taková trochu ujetá :-)
Téma knihy vlastně geniálně jednoduché. V dnešní době už asi ani o sci-fi nejde, mě osobně by nijak nepřekvapilo, kdyby se v médiích objevila zpráva, že se podobný experiment chystá nebo již proběhl. Síla knihy tkví v samotném zpracování tématu, které muselo být velmi náročné, aby příběh nevyzněl lacině (zde bych vyzdvihla i zásluhu překladatele a korektora, protože jejich práce teda musela být pěkně zapeklitá). Autorovi se podařilo vytvořit dílo filozofické, které má obrovské množství rovin-jaké je to získat něco, po čem celý život toužíte a pak o to zase nevyhnutelně přijít, proč vlastně k celému experimentu došlo a jaké to mělo důsledky pro jeho účastníky i jejich okolí, jak se žije lidem s handicapem, jak svět vnímá takový člověk a jak ho vnímají ostatní, co dělá člověka člověkem, co je to láska, co je v životě vlastně důležité. Každá z postav přináší do této skládanky svůj jedinečný dílek, každá z nich ovlivňuje celkový obraz. Myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Pět hvězd nedávám jen z toho důvodu, že původní povídkový formát by mi asi přišel přiměřenější, byť rozšířením na román jistě čtenář získal množství další duševní potravy, kterou by si u povídky musel tak nějak vydloubat sám mezi řádky. Ale to je pouze o osobních preferencích :-)
Téma mě osobně nějak neoslovilo, ale nemyslím si, že je kniha vyloženě špatná. Čte se dobře, děj je napínavý a nedá se moc předvídat, co se bude dít. Líbilo se mi i prolínání mezi reálným světem lidí a světem nadpřirozených bytostí. Další díl si možná v budoucnu přečtu, ale zatím necítím potřebu pokračovat.
Parádní kniha, žádná jednoduchá oddechovka, ale poctivý umělecký kousek. Čtu každý den pouze před spaním, s prací a třemi malými dětmi se k tomu člověk jindy prostě nedostane, přesto jsem se pokaždé těšila. Výborný sloh, plno myšlenek, prolínání jednotlivých časových a vypravěčských rovin udržuje čtenáře stále ve střehu, protože nikdy nevíte, co se vynoří. I když postupně si čtenář dává jednotlivé střípky dohromady, vše se odhalí až v úplném závěru knihy. Postavy jsou perfektně vykreslené, od trošku podivínské Laury, která je vlastně obětí své rodiny a doby, čistá duše zatažená do nečisté doby, její sestry Iris, která je vlastně hlavní vypravěčkou příběhu a tvoří Lauřin protipól průměrného tehdejšího člověka, až po jejího příšerného manžela Richarda a pošahanou švagrovou Winnifred. Moje nejoblíbenější postava byla každopádně Rennie, žena z lidu, která měla vždycky na všecko tu správnou odpověď-tam bych asi spatřovala ten avizovaný humor, ale nejde určitě o nějakou lidovou srandu, kdy se za břicho popadáte.
Celkově dobrá kniha, dobré téma, zajímavě pojaté ve dvou liniích, kdy vypravěči jsou dvě z ústředních postav. Nicméně nemohu se zbavit dojmu, jakoby to bylo psáno "z rychlíku", skicovitě, jakoby šlo o nějakou cvičnou verzi, nápad, který teprve má být podrobně zpracován. Vzhledem k tématu, kdy jde hodně o vnitřní pocity vypravěčů příběhu, mi styl psaní a téma nějak nejdou dohromady. Přitom z Hany vím, že autorka je skvělá vypravěčka. Každopádně ráda si přečtu i některou z jejích dalších knih.
Detektivka ze zajímavého prostředí Jižní Afriky, pro mě absolutně neznámého. To příběhu určitě přidalo minimálně jednu hvězdu, protože Londýna a severoevropských měst už bylo dosti. Nějak mi moc neseděl nahuštěný děj samotného vyšetřování a jen velmi okrajově popsané okolnosti života Thobely, kde si čtenář musí mnohé domýšlet. Místy mi připadalo, že čtu již několikátý díl série, a proto jsem trochu mimo. Další díl určitě zkusím.
Stará dobrá klasika ve formě ostrovní vyvražďovačky. Ač je kniha již staršího data, určitě to není nuda a dýchá z ní atmosféra doby, kdy ženy byly ještě dámy a muži gentlemani, scházeli se na čaji o páté a o dům pečovalo služebnictvo. Vraha se mi v průběhu nepodařilo odhalit, ale zpětně musím říct, že vydedukovat se to dalo. Ke konci se ale čtenář dozví několik poměrně podstatných informací, které poměrně zásadním způsobem ovlivňují výsledek. Takže uhodnout kdo, proč a jak není opravdu sranda. Kniha určitě nezklame!
Kniha určená patrně převážně pro ženské publikum. Popisuje osudy lidí, kteří by za běžných okolností patrně vůbec nedošli do styku. Zásahem vyšší moci se však dostanou do velmi blízkého kontaktu a vzájemně ovlivní svoje životy. Vážné téma včetně práva nevyléčitelně nemocného člověka na eutanazii je uchopeno vtipně, přesto vkusně a citlivě. Film jsem neviděla, takže nedokážu soudit. Kniha je ale napsaná dobře, závěr není tuctový, i když asi předvídatelný.
Kniha je napínavá a dobře se čte. Konec byl docela překvapivý, i když zpětně musím říct, že se to dalo vydedukovat :-) Reacherovy postřehy byly místy trošku mimo mísu, ale nebyl to extrém, tak se dalo přimhouřit oko. Co mě ale u celé série dere, je odfláknutý překlad, kdy některé části textu nedávají pak vůbec smysl. Například: vanu naplnila 6 centimetrů pod okraj, pak do ní vlezla a hladina jí dosahovala až po kotníky (volně citováno). Nebo že z cedru opadaly všechny červené plody-mám teda doma cedry dva a kromě šišek na nich vážně nic, co by připomínalo červené plody, neroste :-)
Kvalita jednotlivých povídek značně kolísá. Najdou se tam super kousky, na druhou stranu některé z nich jsou fakt slabé. Takže autor evidentně psát umí, ale občas mu to nějak drhne. Překlad slabší, takové knihy ale asi nebude překládat Milan Lukeš nebo Zdeněk Urbánek.