Jindra.Vosecky komentáře u knih

Po dlouhé době se mi do rukou dostala kniha, u které jsem hltal opravdu každou větu. Adinu Mandlovou považuji za jednu z nejlepších hereček, které jsme kdy měli. V každém filmu, ve kterém se objeví, září nepopsatelným způsobem a člověk z ní zkrátka nedokáže spustit oči. Neméně zářivý je její vypravěčský um. I když píše Adina o těch nejhrůznějších a nejtíživějších období svého života nesklouzává k sebelítosti a vše komentuje s až obdivuhodným nadhledem. Každý si může sice říkat, že její snaha zbavit se oněch pomluv, které jí do konce dnů provázely, jsou pouze subjektivním pohledem jí samé a v podstatě nemají žádnou váhu faktů, na druhou stranu osoba, která se k takovýmto událostem staví s takovýmto vyspělým postojem a dokáže se i po tom všem nad vše povznést a hovořit o tom s humorem plus ještě k tomu uznává své chyby, si zaslouží můj obdiv a víru v její verze. Ostatně to zažila ona, tak kdo jiný by nás měl o tom, co se událo, obeznámit.

10 22.08.2017

Naprostý skvost! Velmi rád vzpomínám, jak jsem tuto knihu tenkrát doslova jedním dehem asi během týdne přečetl a opravdu litoval, že už je konec. Pro mě se jedná o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Mojí nejoblíbenější postavou je Larry Underwood. Vcelku vydařená je i televizní adaptace od Micka Garrise z roku 1993, ke které napsal King scénář.

7 11.07.2012

Kubrickův film je jedním z mých nejoblíbenějších, televizní adaptace je docela dobrá (až na obsazení Dannyho) a rád se k ní vracím. Po té delší době, co jsem už filmy znal, jsem v antikvariátu narazil na knihu a ani chvíli jsem neváhal a řekl si, že si jí prostě musím koupit, přečíst a mít ve své knihovně. Od Stephena Kinga jsem přečetl dohromady 26 knih a musím uznat, že Osvícení je jedno z vůbec nejpůsobivějších děl, co jsem od něj četl. Zcela intenzivní zážitek, který nemá jediné slabé místo. Pohlcujícně gradovaný děj a do nejmenších podrobností rozebrané postavy a historie hotelu. Přejete si, aby kniha neskončila, přejete si být ještě déle součástí toho všeho. Vidiny, atmosféra Overlooku, pokoj 217, Lloyd, Grady, masky, barvy, keřová zvířata, DROM (REDRUM) a další a další neskutečně nápadité skvosti, které vás dost možná budou děsit a čím více vás budou děsit, tím více vás budou fascinovat. Stephen King stvořil jedno z nejgeniálnějších hororových děl vůbec a Jack Torrance je jednou z nejsilnějších literárních postav, pro mě určitě!

6 07.11.2012

Geniální a bezpochyby dosud nejlepší kniha B.E.Ellise, kterou jsem četl. Celé bych to označil jako autentickou sondu do psychopatické mysli (v tomto případě zdánlivě spořádaného finančníka z Wall Street). Vyčerpávající výčet všemožných výrobků, luxusního oblečení a věcí, dlouhosáhlé hudební recenze a vedle toho stejně tak detailní erotické a násilné scény. Ano, všechno tohle tam je a ještě mnohem víc. Všechno do sebe zapadá a je neoddělitelnou součástí strhujícího příběhu. Je to příběh, který je předkládán s až hrůznou autenticitou, jako by autor popisoval opravdu reálné dění. Takže řeči typu, jak kontroverzní a znechucující tento román je? Ale prosím vás, myslím si, že je všeobecně známo, že nevstupujete zrovna do láskyplné story, když otevíráte knihu Americké psycho. Jeden z mých nejsilnějších knižních zážitků. Filmovou adaptaci považuji za jednu z nejlepších vůbec.

4 15.10.2013

Paranoidní, pohlcující čtení, popisující fascinující svět, do kterého jsem se zcela ponořil. Film, jak zde již jiní píší, se vydává úplně jinou cestou, která mě osobně nesedí, přestože je zpracován velmi dobře.

4 11.07.2012

Kniha, která otvírá nevídané obzory filmového světa. Mistr Forman je nejen mistrným vypravěčem skrze plátno, ale i skrze slova samotná. Dokáže člověka dohnat k slzám, když vypráví o smutných pasážích svého života, dokáže v člověku ještě zesílit vášeň a touhu tvořit, dokáže člověka překvapit, když mluví o své na druhou stranu paradoxně ospalé nátuře. Je to knížka nejen pro filmaře (ti by ji měli mít každopádně všichni povinně přečíst), ale i pro lidi, které zajímá vnitřní velikost našeho kultovního tvůrce.

3 22.08.2017

Po přečtení jsem byl zcela omámem a pln emocí.. Naprosto úchvatné dílo, které ve mně při čtení vzbuzovalo naprosto čisté vlny euforie.. Viděl jsem nejprve film, u kterého mě zprvu překvapilo, když jsem v titulcích zahlédl jméno Gilberta Adaira, od něhož jsem už dávno četl velice působivou Zavřenou knihu. Po shlédnutí úžasného filmu jsem měl jasno, že si předlohu seženu.. Kniha je v neuvěřitelném souznění s filmem, což by si člověk vysvětloval tím, že scénář psal sám Gilbert Adair, avšak obě díla fungují až neuvěřitelně sami pro sebe a zároveň jsou určitým energickým spojením. Abych upřesnil, jak to myslím - při čtení knihy můj vztah k viděnému filmu sílil a sílil a přesto narůstal onen neobvyklý pocit funkčnosti jednotlivých děl. Nejlépe to vystihuje sám Adair: "Možná jsou můj román a Bernardův film dvojčata, ale - stejně jako smyšlení sourozenci Théo a Isabelle - nejsou identičtí." ....Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

3 19.10.2012

Naprosto intenzivní zážitek, při němž je mráz v zádech zcela zaručen. Vřele doporučuji i výbornou filmovou adaptaci Roba Reinera z roku 1990.

3 11.07.2012

Zpočátku se může zdát, že příběh postrádá nějaký hlubší smysl, ale čím dál se dostáváte (a budu chápat, když to pro někoho nebude snadná cesta), tím víc se noříte do tohoto světa ztracených duší, mladých amerických lidí z těch nejvyšších vrstev, kteří mají stejně tak všechno jako vůbec nic. Potácejí se od místa k místu v marné snaze zahnat nudu, která je provází každou chvíli jejich života, takže se uchylují i k nelidským činům, jen za účelem rozptýlení. Naprostá lhostejnost k životu druhým i sebe samým, deprimace a odtažitost jsou cítit z každé stránky. Ellisův rukopis je naprosto výborný.

2 12.09.2013

Až si přečtu originál, věřím že na plný počet hvězdiček to bude.. český překlad to však shazuje natolik, že bych dal klidně tři.. naštěstí jsem se i tak ponořil do úžasných příběhů mistra Burtona a snažil se oprostit od faktu "přebásnění", že zatím dávám čtyři.

2 14.02.2013

Poté, co mě zklamala Továrna na Absolutno a ani RUR mě nějak víc neoslovilo, jsem stále někde ve skrytu duše doufal, že Bílá nemoc bude tím dílem, přes které si najdu cestu k Čapkovi. Je to až k neuvěření, ale Bílou nemoc jsem si chtěl přečíst už od dětských let, kdy mi máma vyprávěla o oné scéně s bušením na hruď. Ten námět mě už tenkrát jako malého velice upoutal a divím se sám sobě, že jsem si hru přečetl až teď. Ale přečetl a jsem za to rád, protože je to dílo vskutku působivé a přestože vypravěčský styl Karla Čapka není úplně můj šálek kávy, Bílá nemoc je dílo na které budu určitě rád vzpomínat! Přečteno během jednoho dne a cca dvou hodin z noci dne předešlého.

2 07.12.2012

Jak to ten Bukowski dělá nevím, ale přestože mi kniha zpočátku přišla dosti nezáživná a stereotypní, tak někdy v půlce nastal zlom a já hltal každé slovo, až do konce. Je to příběh, pod jehož povrchem se skrývá hodně a když se nezaměřujete povrchně jen na bohémský život autora a jeho aktivity skládající se v podstatě jen ze sexu, chlastu a dostihů, tak můžete pocítit jedinečnou vášeň, kterou v sobě měl a která je mezi řádky cítit, ačkoli se to člověku neznalému jeho díla nemusí zprvu zdát.

1 29.04.2014

Je tu hodně znát autorova nevypsanost a jakési neujasnění toho, co chce vlastně sdělit, takže často dochází k přehlcení všemožnými myšlenkami a scénami, které do sebe tak úplně nezapadají. I přesto však mezi těmi mouchami prosvítá Dickova genialita a až na pár úseků mě to bavilo. Určitě nedoporučuji čtenářům, které s Dickovým dílem ještě neměli co dočinění.

1 25.01.2014

V základě hodně podobné románu Míň než nula, vývoj životů postav je sice zajímavý, ale nijak moc do hloubky nezachází (stejně jako v předešlém dílu). Příběh je obohacen o zajímavou paranoidní rovinu, kdy je Clay sledován a zaplete se s podivnou, špatnou, herečkou, která mu obrátí života naruby. Četl jsem jedním dechem, to se musí nechat. Ale po dočtení. Prázdno. Citově mě tentokrát Ellis minul a to i o něco víc, než tomu bylo u předchozího dílu, který také považuji za slabší dílo v jeho knihotéce, ale přece jen má jako celek velmi zajímavé vyznění. Kde nic, tu nic, propracovaná psychologie jako v Pravidlech přitažlivosti nebo Americkém psychu se nekoná. Jsem zvědavý, jestli příjde Ellis s další knihou, nebo bylo navázání na příběh, kterým to celé začal, i rozloučením. Ať už tak nebo tak, bylo by to určitě uctyhodné rozloučení.

1 16.10.2013

Příběhem podobné Ellisově prvotině Míň než nula. Zde však autor události točící se okolo bohatých vysokoškoláků vypráví z pohledu různých lidí a to je jedna z věcí, která dělá román mnohem čtivějším a zajímavějším. Jsme svědky situací běžných a realistických, ale díky Ellisově výbornému vypravěčskému umu, proplétání vztahů a nahlížení na jednu situaci z pohledu více vypravěčů, je tento román rozhodně netypickým a obohacujícím. Ačkoli se jedná o dílo rozebírající odtažitost a ztracenost zůčastněných, byly mi sympatické určité záblesky naděje, které ať už jsem viděl jenom já, mi učinili knihu bližší. Co je rozhodně zajímavé je, že jednou z ústředních postav je Sean Bateman, bratr Patricka Batemana z pozdějšího románu Americké psycho. Ten taktéž jednu kapitolku vypráví.

1 23.09.2013

Tuhle knihu bych nazval jednohubkou. Čtivá je, jak jsme ostatně už u mistra zvyklý, ale na druhou stranu nenabízí nic převratného nebo nového pro ty, kdo už od Kinga něco přečetli. Příběh je pln šťavnatého mystéria, které se postupně hezky nafukuje. Přestože vyznění knihy může kdekoho zklamat, krásně podtrhuje podstatu celé této jednohubky a s odmlkou dvou týdnu od přečtení musím uznat, že s uceleným příběhem by šlo čistě a jen o průměrný detektivní románek.

22.08.2017

Kniha je opravdu dobře napsaná, autor si dal viditelně velkou práci s nastřádání podložených faktů o Metallice. Co mi však vadilo byla jeho občas přehnaná subjektivita. Oceňuji, že ventiloval svůj vlastní názor, proti tomu nic nemám, naopak. Rozbory písní z jednotlivých alb byla vždycky jedna z nejzajímavějších částí knihy. Co mě však vadilo byl jeho přehnaně radikální postoj k po Black Albovské éře kapely po albu Metallica, kdy opravdu neustále vyzdvihoval svůj odpor k Load/Reload, kdy to začínalo vyznívat tím ortodoxně metalovým způsobem "já jsem milovník metalu, tak za mnou nechoďte s něčím měkčím. A neexistuje, aby se kapela jako Metallica odkláněla od svých tvrdých kořenů. " Sám pokládám dvojalbum Load/Reload, zvlášť první část z nich, za jedno z nejvydařenějších děl Metallicy a to mám velkou slabost i pro předešlé. Oproti tomu mi jako opravdu slabé příjde St. Anger. Když pominu tenhle aspekt, zbytek knihy je zajímavý a čte se dobře.

08.10.2013

Asi to bude tím, že je tohle 28. kniha, co jsem od Kinga četl. Bavilo mě to, ale předvídatelnost se upřít nedá a chvílemi mi přišlo, že by mohla být délka knihy poloviční. Námět výborný, George Stark je výborný charakter a napsané je to samozřejmě výborně (jak jinak u Kinga). Závěr, přestože nepřekvapil, potěšil.

31.08.2013

Výborná sbírka povídek, která sice nedosahuje kvalit prvních čtyř knih série, které považuji za geniální, a je tu pouze jedna s Dwightem, ale po zklamání z Rodinných hodnot, jsem i tak spokojen. Hodnocení jednotlivých povídek: Prostě takovej normální sobotní večer - 3/5 ; Tlusťoch a prcek - 3/5 ; Náš zákazník, náš pán - 5/5 ; Tichá noc - 5/5 ; A vítězem se stává - 3/5 ; Modroočka - 5/5 ; Krysy - 4/5 ; Tatínkova holčička - 4/5 ; Blbě zahnout - 5/5 ; Špatná cesta - 5/5 ; Neviňátko v červeném - 5/5.

22.08.2013